V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Svitavy

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(Oficiální fotografie)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
{{Infobox české obce a města|
{{Infobox české obce a města|
   název = Svitavy
   název = Svitavy
Řádka 31: Řádka 30:
| NUTS3 = CZ053
| NUTS3 = CZ053
| nad.výš = 435
| nad.výš = 435
-
}}
+
}}[[Soubor:Pamatkova zona svitavske namesti skvost mestanske architektury.jpg|thumb|230px|Městská památková zóna]]
 +
[[Soubor:Namesti a kostel Navstiveni Panny Marie.JPG|thumb|230px|Kostel Navštívení Panny Marie]]
 +
[[Soubor:Stara radnice a dum U Mourenina.jpg|thumb|230px|Stará radnice a dům U Mouřenína]]
 +
[[Soubor:Ottendorferuv dum-muzeum esperanta.jpg|thumb|230px|Ottendorferův dům]]
 +
[[Soubor:Langerova vila sidlo mestskeho uradu.jpg|thumb|230px|Langerova vila]]
 +
[[Soubor:Budova mestskeho muzea a galerie Budigova vila.JPG|thumb|230px|Městské muzeum a galerie]]
 +
[[Soubor:Multifunkcni centrum Fabrika.jpg|thumb|230px|Kulturní centrum Fabrika]]
 +
[[Soubor:Sportovni hala Na Strelnici.jpg|thumb|230px|Sportovní hala Na Střelnici]]
'''Svitavy''' (německy ''Zwittau'')<ref>http://www.zwittau.de/orte/zwittau-stadt/zwittau-stadt.htm Stadt Zwittau</ref> jsou [[město]] a sídlo správy [[Okres Svitavy|okresu Svitavy]]. Leží na severozápadní [[Morava|Moravě]], v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. K 1.&nbsp;červenci 2007 zde žilo 17 226 obyvatel. Jsou součástí [[Mikroregion Svitavsko|Mikroregionu Svitavsko]]. Svitavy se nacházejí v jihovýchodním výběžku [[Česká tabule|České tabule]], známém jako [[Svitavská pahorkatina]], který však už zasahuje do povodí [[Morava (řeka)|Moravy]]. Městem protéká řeka [[Svitava]], která pramení v lese nedaleko města.
'''Svitavy''' (německy ''Zwittau'')<ref>http://www.zwittau.de/orte/zwittau-stadt/zwittau-stadt.htm Stadt Zwittau</ref> jsou [[město]] a sídlo správy [[Okres Svitavy|okresu Svitavy]]. Leží na severozápadní [[Morava|Moravě]], v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. K 1.&nbsp;červenci 2007 zde žilo 17 226 obyvatel. Jsou součástí [[Mikroregion Svitavsko|Mikroregionu Svitavsko]]. Svitavy se nacházejí v jihovýchodním výběžku [[Česká tabule|České tabule]], známém jako [[Svitavská pahorkatina]], který však už zasahuje do povodí [[Morava (řeka)|Moravy]]. Městem protéká řeka [[Svitava]], která pramení v lese nedaleko města.
-
V obvodu města Svitavy jsou od roku 1960 dvě bývalé samostatné obce, [[Moravský Lačnov]] a [[Čtyřicet Lánů]].
+
V obvodu města Svitavy jsou od roku 1960 dvě bývalé samostatné obce, [[Lačnov (Svitavy)|Moravský Lačnov]] a [[Čtyřicet Lánů]].
== Historie ==
== Historie ==
Řádka 87: Řádka 93:
* [[Čtyřicet Lánů#Kostel Svatého Josefa|Kostel Svatého Josefa ve Čtyřiceti Lánech]]
* [[Čtyřicet Lánů#Kostel Svatého Josefa|Kostel Svatého Josefa ve Čtyřiceti Lánech]]
* [[Langrova vila]]
* [[Langrova vila]]
-
* [[Mariánský sloup]]
+
* [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]]
* [[Městské opevnění (Svitavy)|Městské opevnění]] – zbytky zdí
* [[Městské opevnění (Svitavy)|Městské opevnění]] – zbytky zdí
* [[Ottendorferův dům]] (Červená knihovna)
* [[Ottendorferův dům]] (Červená knihovna)
Řádka 101: Řádka 107:
* železný kříž na hřbitově z roku 1847, nápis : Dieses Kreuz liegs/Agnes Iaich geb. Dittrich/ihrem Ehegattien Anselm/Iaich welcher im 66.Lebensjahr/am 4.Mai 1847 das Zeitliche/gesegnet hat so wie auch für alle/hier Ruhende errichten.
* železný kříž na hřbitově z roku 1847, nápis : Dieses Kreuz liegs/Agnes Iaich geb. Dittrich/ihrem Ehegattien Anselm/Iaich welcher im 66.Lebensjahr/am 4.Mai 1847 das Zeitliche/gesegnet hat so wie auch für alle/hier Ruhende errichten.
   
   
-
[[Soubor:Kostel Navštívení Panny Marie (Svitavy).jpg|left|thumb|200px|Kostel Navštívení Panny Marie (v levo fotky je fragment Mariánského sloupu)]]
 
-
 
== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==
Po městě a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka ''Českomoravské pomezí'', která informuje o historii města či řadě [[Historické české země|zemských]] hraničních kamenů v okolních lesích.
Po městě a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka ''Českomoravské pomezí'', která informuje o historii města či řadě [[Historické české země|zemských]] hraničních kamenů v okolních lesích.
Řádka 128: Řádka 132:
== Významní rodáci ==
== Významní rodáci ==
* Jiří Antonín Heinz (1698-1759), sochař
* Jiří Antonín Heinz (1698-1759), sochař
 +
* Tomáš Christ (* 1791), profesor teologie
* Valentin Oswald Ottendorfer (1826–1900), anarchista, překladatel, filantrop
* Valentin Oswald Ottendorfer (1826–1900), anarchista, překladatel, filantrop
* Alexander Makowsky (1833–1908), geolog, projektoval 1. Březovský vodovod u [[Muzlov]]a
* Alexander Makowsky (1833–1908), geolog, projektoval 1. Březovský vodovod u [[Muzlov]]a
Řádka 145: Řádka 150:
* [[Jana Musilová]] (* 1966), herečka
* [[Jana Musilová]] (* 1966), herečka
* [[Jaroslav Novák Večerníček]] (*1967), novinář
* [[Jaroslav Novák Večerníček]] (*1967), novinář
-
*[[Petr Pakosta]] (*1957), český politik
+
* [[Petr Pakosta]] (* 1957), český politik
-
*[[Tomáš Christ]] (*1791), profesor teologie
+
 
== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
-
* [[Weesp]], [[Nizozemsko]]
+
* {{Flagicon|Slovensko}} [[Banská Štiavnica]], [[Slovensko]]
-
* [[Stendal]], [[Německo]]
+
* {{Flagicon|Německo}} [[Plochingen]], [[Německo]]
-
* [[Plochingen]], [[Německo]]
+
* {{Flagicon|Německo}} [[Stendal]], [[Německo]]
-
* [[Banská Štiavnica]], [[Slovensko]]
+
* {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Weesp]], [[Nizozemsko]]
-
* [[Žiar nad Hronom]], [[Slovensko]]
+
* {{Flagicon|Slovensko}} [[Žiar nad Hronom]], [[Slovensko]]
 +
 
== Kultura ==
== Kultura ==
=== Svitavy a literatura ===
=== Svitavy a literatura ===
Řádka 173: Řádka 179:
* Syfon ( rock, založena r. 1979 jako Veteráni, přejmenována na Kapitol a Syfon (SY - Svitavy a FON - zvuk)<ref>Naše město - svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010</ref>
* Syfon ( rock, založena r. 1979 jako Veteráni, přejmenována na Kapitol a Syfon (SY - Svitavy a FON - zvuk)<ref>Naše město - svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010</ref>
* Varianta ( Stanislava Plívová - zpěv, sbor, percuse, Ladislav Plíva - zpěv, sbor, akustická kytara, mandolína, Karel Sax - klávesy, Karel Walta - flétny, saxofony, hoboj, klarinet,prog.bicí, Jiří Bečka - housle, Jiří Mikyska - baskytara)<ref>CD Varianta Folk ze Svitav 1984 - 1994, Odrodily trnky</ref>
* Varianta ( Stanislava Plívová - zpěv, sbor, percuse, Ladislav Plíva - zpěv, sbor, akustická kytara, mandolína, Karel Sax - klávesy, Karel Walta - flétny, saxofony, hoboj, klarinet,prog.bicí, Jiří Bečka - housle, Jiří Mikyska - baskytara)<ref>CD Varianta Folk ze Svitav 1984 - 1994, Odrodily trnky</ref>
-
- The Pink Panthers, soubor založen v r. 1997 - skupina hrající rock and roll 50. let minulého století, kapelník Karel Sax - piáno, Milan Kalina - zpěv,  
+
- The Pink Panthers, soubor založen v r. 1997 - skupina hrající rock and roll 50. let minulého století, kapelník Karel Sax - piáno, Milan Kalina - zpěv,&nbsp;Marcela Andrlová-Bártová - zpěv, Karel Víšek - saxofon, Dalibor Peňáz - kytara, Pavel Bolcek - kontrabas, Petr Walta - bicí,  
-
  Marcela Andrlová-Bártová - zpěv, Karel Víšek - saxofon, Dalibor Peňáz - kytara, Pavel Bolcek - kontrabas, Petr Walta - bicí,  
+
    
    
=== Divadelní soubory ===
=== Divadelní soubory ===
* DOcela MAlé divadlo <ref>http://www.divadlodoma.wz.cz/</ref>
* DOcela MAlé divadlo <ref>http://www.divadlodoma.wz.cz/</ref>
* Jabloň ( soubor Dramatické školičky ve Svitavách)<ref>Naše město - svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010</ref>
* Jabloň ( soubor Dramatické školičky ve Svitavách)<ref>Naše město - svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010</ref>
-
== Příroda ==
+
<!-- == Příroda ==
-
{{Upravit část}}
+
=== Flóra ===
=== Flóra ===
* barvínek menší (Vinca minor)- Schindlerův háj
* barvínek menší (Vinca minor)- Schindlerův háj
Řádka 260: Řádka 264:
* netopýr vousatý (Myotis mystacinus) - nejrůznější části města<ref name="mach2008"/>
* netopýr vousatý (Myotis mystacinus) - nejrůznější části města<ref name="mach2008"/>
* vrápenec malý (Rhinolophus hipposeridos) - město<ref name="mach2008"/>
* vrápenec malý (Rhinolophus hipposeridos) - město<ref name="mach2008"/>
 +
  -->
 +
== Velká Galerie ==
 +
* '''[[:Kategorie:Album města - Svitavy|Mnoho fotografií města Svitavy]]'''
== Reference ==
== Reference ==
Řádka 275: Řádka 282:
* [http://muzeum.esperanto.cz/cs/  Muzeum esperanta]  
* [http://muzeum.esperanto.cz/cs/  Muzeum esperanta]  
-
[[Moravský Lačnov]]&nbsp;|
 
-
[[Čtyřicet Lánů]]&nbsp;|
 
-
'''Město'''&nbsp;|
 
-
[[Předměstí (Svitavy)|Předměstí]]
 
-
{{Okres Svitavy}}{{Okresní město}}
+
{{Flickr|Svitavy}}{{Commonscat|Svitavy}}{{Město Svitavy}}{{Okres Svitavy}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{commonscat}}{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Obce v okrese Svitavy]]
[[Kategorie:Obce v okrese Svitavy]]

Aktuální verze z 19. 10. 2016, 14:11

Městská památková zóna
Kostel Navštívení Panny Marie
Stará radnice a dům U Mouřenína
Ottendorferův dům
Langerova vila
Městské muzeum a galerie
Kulturní centrum Fabrika
Sportovní hala Na Střelnici

Svitavy (německy Zwittau)[1] jsou město a sídlo správy okresu Svitavy. Leží na severozápadní Moravě, v Pardubickém kraji. K 1. červenci 2007 zde žilo 17 226 obyvatel. Jsou součástí Mikroregionu Svitavsko. Svitavy se nacházejí v jihovýchodním výběžku České tabule, známém jako Svitavská pahorkatina, který však už zasahuje do povodí Moravy. Městem protéká řeka Svitava, která pramení v lese nedaleko města. V obvodu města Svitavy jsou od roku 1960 dvě bývalé samostatné obce, Moravský Lačnov a Čtyřicet Lánů.

Obsah

Historie

Původní osadu s kostelem založili premonstrátští mniši z Litomyšle a nazvali ji podle zde protékající řeky Svitavy, o něco později sem začali přicházet němečtí osadníci povolaní olomouckým biskupem, kteří založili novou ves s kostelem Panny Marie, původní Svitava postupně s novou vsí splynula. Oblast v okolí Svitav se tak stala předmětem sporu mezi olomouckým biskupstvím a litomyšlským klášterním panstvím, roku 1256 byl spor urovnán ve prospěch olomouckého biskupství.

  • 6. listopad 1256 - Nejstarší písemná zmínka o Svitavách v listině sporu mezi olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu a litomyšlským premonstrátským klášterem.
  • 1513 - Olomoucký biskup Stanislav Thurzo osvobodil město a okolní obce odúmrti.
  • 1515 - Založení městských knih do kterých byly zapisovány majetkoprávní ujedání.[2]
  • 1539 - První písemná zmínka o škole ve Svitavách.[3]
  • 6. říjen 1606 - Olomoucký biskup František z Ditrichštejna udělil městu právo pečetit červeným voskem a povolil koňské trhy. Dále biskupskou listinou potvrdil městu privilegia svých předchůdců z roku 1513, 1527, 1538, 1540, 1547, 1564,1580, 1581 a 1587 a krále Matyáše z roku 1486.[4]
  • 31. červenec 1645 - Švédský vojevůdce Torstenson vydal pro města Svitavy,Březová nad Svitavou a okolní obce ochranný list.[2]
  • 1679 až 1689[5] - Raně barokní přestavba věže kostela sv. Jiljí do dnešní podoby.
  • z 4. na 5. července 1758 - Ve Svitavách přenocoval pruský král Bedřich II.[2]
  • 1771 až 1772 - V Svitavách a Litomyšli v důsledku hladomoru ,který vznikl neúrodou důsledkem nepříznivého počasí, kněží pohřbívali průměrně 10 - 15 lidí denně.[6]
  • 4. září 1781 - Město postihl obrovský požár, kterému padlo za obět 249 novějších domů a 35 stodol.[7]
  • do roku 1804[5] - Kostel sv. Jiljí farním kostelem.
  • okolo roku 1830 - 1. prosince 1955 při stavbě domu na náměstí byly nalezeny tři dřevěné soudky stříbrných mincí o celkové hmotnosti přes 23 kg a celkového počtu 4347 mincí, převážně z doby vlády Marie Terezie, Josefa II. a Františka I. Poklad byl pravděpodobně ukryt v roce 1830. V současné době je uložen v Moravském muzeu v Brně, kde ho lze spatřit ve stálé expozici v Biskupském dvoře.[8]
  • 1848 - 1849 - Svitavy vydaly u třech vydavatelů Ludvíka Tempese, Karla Ulihraa K. A.Blodera nouzové peněžní poukázky v pěti hodnotách od 3 kr. do 10 kr.[9]
  • 1873 - Otevřena jednoroční textilní škola pro obor tkalcovství s německým vyučovacím jazykem.Roku 1945 zanikla.[4]
  • 1895 - Zřízena Vyšší reálná škola s německým vyučovacím jazykem.[4]
  • 1914 - 1919 - Městská rada v reakci na nedostatek drobných peněz v důsledku hrozící krize vydala celkem třikrát nouzové poukázky v letech 1914 až 1919. První vydání s platností od 10.8.1914 do 16.9.1914 v hodnotách 1/2 K, 1 K, 2 K, 5 K, 10 K s ozančením města Zwittau a datem vydání. Druhé vydání proběhlo v důsledku rozpadu Rakouska Uherska 31. 3. 1919 s platností do 30. 11. 1919 v nominálních hodnotách 50 hal., 1 Kč a 2 Kč o celkové výši 35 000 Kč a třetí vydání nouzových poukázek, proběhlo s platností do 30. listopadu 1919 s jejich prodloužením do 31. 3. 1920 v hodnotách 10 hal., 20 hal. a 50 hal.[9]
  • 1922 - Založena Soukromá dvouletá obchodní škola Ústřední Matice školské.[4]
  • 28.10.1990 založena Nadace Josefa Plívy, za účelem podpory vzdělávání a kultury,rozvoje a prohlubování mezinárodních styků mladé generace.[10]

V okolí města existoval německý jazykový ostrov Hřebečsko.

Historie názvu města

  • 1569 - :Suitta (Fabriciova mapa Moravy z roku 1569,vydání z roku 1625)[11]
  • 1627 - Zwitta, Zwitawy (Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627) [12]
  • 1705 - Zwittau (Wigand Christian, Neu-vermehrte und auf eine dem Gedächtni ︣dienliche Methode ... eingerichtete Teutsche Staats-Geographie: worinnen alle in Europa befindliche Königreiche, Republiquen und Länder ... abgehandelt ... werden, Volume 1)
  • 1712 - Swytawy (Vogtova mapa Čech z roku 1712)[13]
  • 1720 - Zwittau, Switawa, Vierzighuben, Bredmiesta (Müllerova mapa Čech z roku 1720)[14]
  • 1742 - Zwittau, Vierzighuben (Mapa Moravy Cóvense a Mortiera z roku 1742)[15]
Zwittau (Nederlansch gedenkboek: of, Europische mercurius,A. van Damme, 1742)
  • 1764 - 1768 - Zwittau, (I. vojenské mapování – josefské)[16]
  • 1802 - Zwittau, VierzigHuben (Karte des Markgrafthum Mähren )[17]
  • 1804 - Zwittau, VierzigHuben ( Karte des Markgrafthum Mähren)[18]
  • 1836 - 1852 - Zwittau, VorstZwittau,Vierzieghuben (II. vojenské mapování - Františkovo)[19]
  • 1855 - Zwittau (Ethnographische Karte der oesterreichischen Monarchie)[20]
  • 1857 - Zwittau,Vierzighuben (Speciální mapa Markrabství moravského 1:144 000)[21]
  • 1861 - Zwittau (General-Karte der Markgrafschaft Mähren und des Herzogthum's Schlesien)[22]
  • 1876 - 1878 - Svitavy, Zwittau, Čtyřicet Lánů (III. vojenské mapování - Františko-josefské)[23]
  • 1880 - 1888? - Svitavy (Visecí mapa Markrabství moravského a Vévodství slezského)[24]
  • 1881 - Svitavy, Čtyrycet lánů (Šemberova mapa Moravy 1:288 000)[21]
  • 1883 - Svitava (Erbenova mapa Čech z roku 1883)[25]
  • 1935 - Svitavy (Mapa Republiky československé z roku 1935)[26]
  • 1941 - Zwittau (Mapa Protektorátu Čechy a Morava z roku 1941)[27]

Muzea a Galerie

Pamětihodnosti

  • Dům U mouřenína
  • Kostel Navštívení Panny Marie
  • Kostel Svatého Jiljí
  • Kostel Svatého Josefa ve Čtyřiceti Lánech
  • Langrova vila
  • Mariánský sloup
  • Městské opevnění – zbytky zdí
  • Ottendorferův dům (Červená knihovna)
  • Stará radnice
  • Židovský hřbitov – v současnosti již zaniklý
  • kamenná socha sedícího Krista z roku 1712 (park na Školní ulici), nápis : ECCE/HOMO/1712/RENOVIRT/1866/T:I:B.
  • socha Nejsvětější Trojice z roku 1734 (park na Školní ulici), nápisy : ANTON RICHTER/RENOVATUM/1847 MARTINVS/EMBERTH/17.34
  • Fara římskokatolické církve - raně barokní městský dům z let 1626 - 1635 s umělecky hodnotným portálem[28]
  • kamenný kříž u vjezdu na faru z roku 1845
  • socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708 (Školní ulice), nápisy : 1708/PRANOBILIS/AC/CLARISSIMVS/......., RENOVIERT:A:1.7.5.0, RENOVIERT A 1807, RENOVIERT A 1836
  • náhrobní desky v hřbitovní zdi u kostela Svatého Jiljí z roku 1585 a r. 1707 (nápis : Anno 1707 den 31/Oktobrist Verschiden/Justina des Sebastian/Achtl seine Gemahlin. Anno 1823 den 20/Oktober starb Rosina /und in Jahre 1838 den 24/April ihr Ehegattte/ Joseph Tempes der/ Herr giebihnen die/ ervige Ruhe. Renovirt Thomas Haberhauer.). Náhrobní deska na bývalé márnici z roku 1611.
  • kamenný kříž u kostela Svatého Jiljí z roku 1850
  • železný kříž na hřbitově z roku 1847, nápis : Dieses Kreuz liegs/Agnes Iaich geb. Dittrich/ihrem Ehegattien Anselm/Iaich welcher im 66.Lebensjahr/am 4.Mai 1847 das Zeitliche/gesegnet hat so wie auch für alle/hier Ruhende errichten.

Zajímavosti

Po městě a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka Českomoravské pomezí, která informuje o historii města či řadě zemských hraničních kamenů v okolních lesích.

Pověsti

  • Jedna z pověstí praví, že v dobách obléhání Svitav husity zbyla ve městě poslední kráva. Obyvatele napadlo vyhodit hlavu zvířete přes hradby. Husité si pomysleli proč tak zbytečně mrhají masem a že mají ještě zásoby. Odtáhli s vojskem pryč a město přežilo. Od toho také pochází znak města.
  • Svatava[29]
  • Poklad[29]
  • Zdíkova záchrana[29]
  • Šibeničníky[29]
  • Záviš z Falkenštejna před Svitavami[29]
  • Svitavský znak - pověst pojednává o době obléhání Svitav švédskými vojsky [29]
  • Proč mají Svitavy na radniční věži půlměsíc a hvězdu - oslava konce vpádu Turků do střední Evropy[29]
  • Naše prastará radnice - zakoupení městské radnice od měšťana Michela Dyttricha v roce 1538[29]
  • Husitský kámen - postavený na paměť odvrácení husitského obléhání[29]
  • Nešťastný Světlov - příběh o nenaplněné lásce pana Kuna z Ostrého Kamene a dcery rytíře ze Světlova [29]
  • Mrtvým o Všech svatých [29]
  • Gregorius Palma[29]
  • Žhavá ruka[29]
  • Josef II. u nás - návštěva Josefa II. ve Svitavách v roce 1776[29]
  • Prokletý prušák - události r. 1866[29]
  • Po výhře v loterii[29]
  • Zaklínání na hřbitově [29]

Významní rodáci

Partnerská města

Kultura

Svitavy a literatura

  • na budově Základní školy T.G.Masaryka je v blízkosti vchodu umístěna pamětní deska s následujícím obsahem : Zde, v bývalé Státní vyšší reálné škole, se v letech 1900 - 1901 vzdělával Vinzenz Sagner (1884 - 1927) budoucí důstojník Rakousko - Uherské a Československé armády a postava proslavená Jaroslavem Haškem v románu "Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války" "Zmatek je to nejhorší co může být v poli, pánové" dodal prorocky hejtman Ságner a odmlčel se. Město Svitavy a svitavský klub Laurus 2006.

Hudební skupiny[30]

  • Big Band Svitavy
  • Dechový orchestr Astra Svitavy (kapelník Pavel Pospíšil)
  • Dechový orchestr Svitavská dvanáctka (kapelník Roman Kalvoda)
  • Dětský dechový orchestr ZUŠ Svitavy
  • Jarda Gang Svitavy (kapelník Jaroslav Dvořák)
  • Do větru (folk, jazz)
  • FAITH
  • Fialový expres
  • I.R.M.A (pop-rock)
  • pěvecký sbor IUVENTUS[31]
  • Kanafas
  • Los Hongos (svitavsko-mýtská kapela)
  • NO JOY
  • Povijan
  • Syfon ( rock, založena r. 1979 jako Veteráni, přejmenována na Kapitol a Syfon (SY - Svitavy a FON - zvuk)[32]
  • Varianta ( Stanislava Plívová - zpěv, sbor, percuse, Ladislav Plíva - zpěv, sbor, akustická kytara, mandolína, Karel Sax - klávesy, Karel Walta - flétny, saxofony, hoboj, klarinet,prog.bicí, Jiří Bečka - housle, Jiří Mikyska - baskytara)[33]

- The Pink Panthers, soubor založen v r. 1997 - skupina hrající rock and roll 50. let minulého století, kapelník Karel Sax - piáno, Milan Kalina - zpěv, Marcela Andrlová-Bártová - zpěv, Karel Víšek - saxofon, Dalibor Peňáz - kytara, Pavel Bolcek - kontrabas, Petr Walta - bicí,

Divadelní soubory

  • DOcela MAlé divadlo [34]
  • Jabloň ( soubor Dramatické školičky ve Svitavách)[35]

Velká Galerie

Reference

  1. ↑ http://www.zwittau.de/orte/zwittau-stadt/zwittau-stadt.htm Stadt Zwittau
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Bartoš Josef a kol. , Svitavy, dějiny a současnost města. Hradec Králové, 1987
  3. ↑ Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972,str.314
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972
  5. ↑ 5,0 5,1 Pomezí Čech a Moravy, svazek 4. Kovařík Petr, Emporové kostely s podélnou dispozicí a jejich příklady na okrese Svitavy, str. 23 až 53
  6. ↑ Němeček Jiří, Dějiny obce Dětřichov, Hradec Králové, 1996
  7. ↑ Fikejz Radoslav, Velešík Vladimír, Kronika města Svitavy, Svitavy 2006
  8. ↑ Petrtyl Josef, Nálezy mincí v oblasti Trstenické stezky na Litomyšlsku a jejich historická dokumentárnost. Litomyšl 1966
  9. ↑ 9,0 9,1 Zprávy z muzeí od Trstenické stezky, č. 4 roč. 1968
  10. ↑ informační leták Nadace Josefa Plívy
  11. ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1569half.jpg
  12. ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1627half.jpg
  13. ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1712half.jpg
  14. ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=mul&map_region=mo&map_list=m006
  15. ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1742half.jpg
  16. ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=1vm
  17. ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/v51796a.htm
  18. ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/v51796.htm
  19. ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=2vm
  20. ↑ http://mapy.vkol.cz/
  21. ↑ 21,0 21,1 http://www.vilemwalter.cz/mapy/
  22. ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/v20114.htm
  23. ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=3vm&map_region=75&map_list=4057
  24. ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/iii86014.htm
  25. ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1883half.jpg
  26. ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1935half.jpg
  27. ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1941half.jpg
  28. ↑ informační tabule při vstupu na faru
  29. ↑ 29,00 29,01 29,02 29,03 29,04 29,05 29,06 29,07 29,08 29,09 29,10 29,11 29,12 29,13 29,14 29,15 29,16 Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996
  30. ↑ Svitavský kulturní a informační měsíčník Naše město
  31. ↑ http://www.iuventus.cz/
  32. ↑ Naše město - svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010
  33. ↑ CD Varianta Folk ze Svitav 1984 - 1994, Odrodily trnky
  34. ↑ http://www.divadlodoma.wz.cz/
  35. ↑ Naše město - svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Svitavy
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Svitavy
Město Svitavy

Moravský Lačnov • Čtyřicet Lánů • Město • Předměstí 

  Města a obce okresu Svitavy  

Banín • Bělá nad Svitavou • Bělá u Jevíčka • Benátky • Bezděčí u Trnávky • Biskupice • Bohuňov • Bohuňovice • Borová • Borušov • Brněnec • Březina • Březinky • Březiny • Březová nad Svitavou • Budislav • Bystré • Cerekvice nad Loučnou • Čistá • Desná • Dětřichov • Dětřichov u Moravské Třebové • Dlouhá Loučka • Dolní Újezd • Gruna • Hartinkov • Hartmanice • Horky • Horní Újezd • Hradec nad Svitavou • Chmelík • Chornice • Chotěnov • Chotovice • Chrastavec • Janov • Janůvky • Jaroměřice • Jarošov • Javorník • Jedlová • Jevíčko • Kamenec u Poličky • Kamenná Horka • Karle • Koclířov • Korouhev • Koruna • Křenov • Kukle • Kunčina • Květná • Lavičné • Linhartice • Litomyšl • Lubná • Makov • Malíkov • Městečko Trnávka • Mikuleč • Mladějov na Moravě • Morašice • Moravská Třebová • Nedvězí • Němčice • Nová Sídla • Nová Ves u Jarošova • Oldřiš • Opatov • Opatovec • Osík • Pohledy • Polička • Pomezí • Poříčí u Litomyšle • Příluka • Pustá Kamenice • Pustá Rybná • Radiměř • Radkov • Rohozná • Rozhraní • Rozstání • Rudná • Rychnov na Moravě • Řídký • Sádek • Sebranice • Sedliště • Sklené • Slatina • Sloupnice • Staré Město • Stašov • Strakov • Suchá Lhota • Svitavy • Svojanov • Široký Důl • Študlov • Telecí • Trpín • Trstěnice • Tržek • Třebařov • Újezdec • Útěchov • Vendolí • Vidlatá Seč • Víska u Jevíčka • Vítějeves • Vlčkov • Vranová Lhota • Vrážné • Vysoká • Želivsko

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Svitavy“