Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Cytoplazmatická membrána
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
== Vlastnosti == | == Vlastnosti == | ||
| - | Cytoplazmatická membrána je [[semipermeabilní]] dvouvrstva, která odděluje buňku od svého prostředí. Svými vlastnostmi připomíná dvourozměznou kapalinu, protože jednotlivé fosfolipidové molekuly jsou vzájemně vázány jenom slabě a mohou se tedy rychle pohybovat. Vlastnosti [[fosfolipid]]ů | + | Cytoplazmatická membrána je [[semipermeabilní]] dvouvrstva, která odděluje buňku od svého prostředí. Svými vlastnostmi připomíná dvourozměznou kapalinu, protože jednotlivé fosfolipidové molekuly jsou vzájemně vázány jenom slabě a mohou se tedy rychle pohybovat. Vlastnosti [[fosfolipid]]ů umožňují vytvořit hydrofilní část membrány, která je vystavena vodě, a vnitří hydrofóbní část. Toto rozdělení umožňuje vytvoření bariéry pro molekuly rozpustné ve vodě. Další specifické vlastnosti a funkce biologických membrán jsou způsobeny proteiny asociovanými s membránou. |
Molekuly fosfolipidu mají schopnost samovolně se za vhodných podmínek poskládat. Vzniklé útvary jsou buď [[micely]], [[liposom]]y nebo [[membrána|membrány]]. Takto ale nelze vytvořit nové organely, ty v buňce vznikají rozdělením starých. | Molekuly fosfolipidu mají schopnost samovolně se za vhodných podmínek poskládat. Vzniklé útvary jsou buď [[micely]], [[liposom]]y nebo [[membrána|membrány]]. Takto ale nelze vytvořit nové organely, ty v buňce vznikají rozdělením starých. | ||
Fyzikální vlastnosti jsou ovlivněny zastoupením různých druhů [[fosfolipid]]ů a [[glykolipid]]ů a cholesterolu. | Fyzikální vlastnosti jsou ovlivněny zastoupením různých druhů [[fosfolipid]]ů a [[glykolipid]]ů a cholesterolu. | ||
| Řádka 69: | Řádka 69: | ||
** [[Lyzozóm]]y | ** [[Lyzozóm]]y | ||
** další interreagující [[vezikul]]y | ** další interreagující [[vezikul]]y | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
== Související články == | == Související články == | ||
| Řádka 79: | Řádka 76: | ||
* [[turgor]] | * [[turgor]] | ||
| + | == Poznámky == | ||
| + | {{Poznámka|Pozn.1| U [[sinice|sinic]] mořského planktonu v [[Sargasové moře|Sargasovém moři]] byly v r. 2009 popsány plazmatické membrány bez fosfolipidů - náhradním membránovým [[lipid]]em je tzv. SQDG (sulfoquinovosyldiacylglycerol). Na objevu se podíleli i vědci [[Akademie věd České republiky]]. Výskyt byl zjištěn i na jiných místech oceánů s nedostatkem fosforečných a dusíkatých živin.<ref>[http://www.physorg.com/news152804048.html Phytoplankton cell membranes challenge fundamentals of biochemistry]</ref>}} | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Cytologie]] | [[Kategorie:Cytologie]] | ||
Aktuální verze z 28. 9. 2016, 21:51
Cytoplazmatická membrána ( také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohraničující buňku. Skládá se z jedné lipidové dvouvrstvy a v ní ukotvených bílkovin. Buňky, které nemají na svém povrchu buněčnou stěnu, mívají na vnějším povrchu plazmatické membrány tzv. glykokalyx, vrstvu molekul rozličných rozvětvených glykoproteinů, která obsahuje receptory, jimiž buňka přijímá informace. Plazmalema bývá propojena s vnitřními strukturami buňky skrze hustou síť cytoskeletu, který funguje jednak jako její ukotvení a zároveň jako transportní síť, po které jsou na cytoplazmatickou membránu dopravovány membránové váčky. Fůzí s membránovými váčky se membrána rozrůstá. (viz exocytóza).
Základní funkcí cytoplazmatické membrány je zajištění selektivního přesunu látek mezi buňkou a jejím okolím a kontakt a zprostředkovávání informací mezi buňkou a jejím okolím.
Obsah |
Struktura
1. glykolipid
2. alfa-helix protein
3. oligosacharidový boční řetězec
4. fosfolipid
5. globulární protein
6. hydrofobní část alfa-helix proteinu
7. cholesterol
- lipidová dvouvrstva
- Udílí plazmalemě její základní fyzikální vlastnosti.
- bílkoviny
- Jsou různým způsobem ukotveny v lipidové dvouvrstvě (mají-li transmembránovou doménu pak procházejí skrz obě lipidové vrstvy) nebo volně plavou po jejím povrchu.
- Udílí plazmalemě biologickou aktivitu a specifitu.
- glykokalyx
- Jen u některých buněk (např. u živočišných, ale ne u rostlinných)
- Vytvářen cukernou složkou různých glykoproteinů – obsahuje receptory
Vlastnosti
Cytoplazmatická membrána je semipermeabilní dvouvrstva, která odděluje buňku od svého prostředí. Svými vlastnostmi připomíná dvourozměznou kapalinu, protože jednotlivé fosfolipidové molekuly jsou vzájemně vázány jenom slabě a mohou se tedy rychle pohybovat. Vlastnosti fosfolipidů umožňují vytvořit hydrofilní část membrány, která je vystavena vodě, a vnitří hydrofóbní část. Toto rozdělení umožňuje vytvoření bariéry pro molekuly rozpustné ve vodě. Další specifické vlastnosti a funkce biologických membrán jsou způsobeny proteiny asociovanými s membránou. Molekuly fosfolipidu mají schopnost samovolně se za vhodných podmínek poskládat. Vzniklé útvary jsou buď micely, liposomy nebo membrány. Takto ale nelze vytvořit nové organely, ty v buňce vznikají rozdělením starých. Fyzikální vlastnosti jsou ovlivněny zastoupením různých druhů fosfolipidů a glykolipidů a cholesterolu.
Funkce
Cytoplazmatická membrána má několik funkcí, které jsou většinou závislé na specifických enzymech, které jsou v ní ukotveny.
Transport látek přes cytoplazmatickou membránu
Pasivní transport
- difúze
- Volný průchod malých a nepolárních látek s skrz membránu. (Viz také membrána, semipermeabilita)
- Membránové kanály
Aktivní transport
Aktivní transport znamená, že k tomu aby proběhl musí buňka vynaložit práci ve formě chemické energie. Nejčastěji hydrolýzou ATP za vzniku ADP a jednoho fosfátu. Pumpy Vždy bílkovina. Je ukotvená v plazmatické membráně. Prochází skrz obě lipidové vrstvy.
Membránové přenašeče Vždy bílkovina. Je ukotvená v plazmatické membráně. Prochází skrz obě lipidové vrstvy.
Přenos váčky Přestavby membrány jsou součástí tz. vezikulárního transportu, který slouží transportu makromolekul a velkých struktur dovnitř a ven z buňky. Mimo to se účastní cíleného rozdělování funkčních molekul po povrchu buňky do tzv. membránových domén. Součástí vezikulárního transportu jsou:
Signalizace
Proteiny asociované s plazmatickou membránou
Proteiny mohou být spojeny s cytoplazmatickou membránou několika způsoby:
- Transmembránové proteiny, které procházejí skrze obě vrstvy membrány.
- Proteiny navázané na součást membrány přes
- lipid
- oligosacharid
- jiný protein
Způsoby zkoumání cytoplasmatické membrány
Plazmatická membrána a analogické mebrány v buňce
- jaderná membrána
- membrána mitochondrií
- membrána plastidů
- tonoplast
- Endozomální membrány :
- Endoplazmatické retikulum
- Golgiho aparát
- Lyzozómy
- další interreagující vezikuly
Související články
Poznámky
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |