Záhřeb

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Záhřeb | foto = Soubor:Zagreb at night.jpg | popisek.foto = Pohled na noční Záhřeb. | orig.jméno = Zagreb | znak = Soubor:Zagreb coa.gif | vlajka = | stát = Chorvatsko | pojem.vyšší.celek = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] | název.vyšší.celek = Záhřebská župa | pojem.nižší.celek = Město | název.nižší.celek = Záhřeb | admin.děl = 17 městských částí ({{Vjazyce2|hr|gradske četvrti}}) | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Záhřeb |position=right |width=250 |lat=45.81 |long=15.98 |float=center |caption= }} | rozloha = 641 | obyvatelé = 973 667 | rok = 2005 | hustota = 1 217 | etnické.složení = [[Chorvati]] | nábož.složení = [[Římskokatolická církev|katolíci]] | souřadnice = 45° 49' s. š., 15° 59' v. d. | nad.výš = 120 | PSČ = 1000 | telefon = +385-(0)1 | starosta = Milan Bandić | web = www.zagreb.hr }}[[Soubor:Montage of major Zagreb landmarks.jpg|thumb|230px|Dominanty města]] '''Záhřeb''' je hlavní město [[Chorvatsko|Chorvatska]]. Má zhruba milion obyvatel a nachází se pod vrchem [[Medvednica]], v západní části země, v historickém Chorvatsku. Je důležitým dopravním uzlem (železniční a dálniční křižovatka) mezi [[Jaderské moře|Jaderským mořem]] a [[střední Evropa|střední Evropou]]. == Historie == === středověk === První zmínky o osídlení této oblasti jsou z roku 1094. V této době zde maďarský král Ladislav založil [[biskupství]]. Nedaleko od něj vznikla osada Gradec (Grič), která fungovala až do začátku 17.&nbsp;století jako nezávislé město. Po mongolské [[invaze|invazi]] v roce 1242 zůstalo město ušetřeno a bylo králem Bélou&nbsp;IV. prohlášeno městem královským. === vláda Habsburků === Záhřeb se roku 1526 dostal pod vliv Habsburské říše, a později pod vliv Uherska, v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakousko - Uherské]] [[monarchie]]. V této době také došlo k sjednocení Záhřebu – Kaptol, Gradec i Donji Grad se spojily do jednoho města. Roku 1860 sem byla zavedena [[železnice]], mezi [[Železniční stanice|nádražím]] a Stari Gradem se zahájila velká výstavba, Záhřeb se rozrůstal a později tak rostl i jeho vliv. === 20. století === Po rozpadu Rakousko-Uherska po [[první světová válka|první světové válce]] se zde konal sněm [[jižní Slované|jihoslovanských]] [[národ]]ů padlého mocnářství. Jejich zástupci se rozhodli pro vytvoření jednoho státu – [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]]. Mezi lety [[1929]] a [[1939]] tu bylo sídlo [[Sávská bánovina|Sávské bánoviny]], za druhé světové války pak [[ustašovci|ustašovského]] státu. Během socialistické [[Jugoslávie]] byl Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska. V této době byl vystavěn tzv. [[Novi Zagreb]] - [[sídliště]] na jih od města, u řeky [[Sáva|Sávy]]. Od roku [[1991]] je opět hlavním městem nezávislého Chorvatska, za balkánské války nebyl poškozen. == Charakter města == Chorvatský Záhřeb, tedy spíše jeho historické jádro, se skládá ze dvou měst - Horního (rozkládá se na přední části kopců nad městem), starého celé tisíciletí, Dolního (pod [[Medvednica|Medvednicou]], postaveného v časech [[Uhersko|uherské vlády]], na přelomu 19. a [[20. století]]. Obě pak doplňuje [[Nový Záhřeb]], sestávající se z poválečných sídlišť na pravém břehu [[Sáva|Sávy]]. Historicky nejvýznamnější je samozřejmě Horní město, kde sídlí [[Prezident Chorvatska|prezident]] a [[Sabor (Chorvatsko)|parlament]] a kde stojí jeden z nejznámějších chrámů, gotický kostel Sv. Marka s erby Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných [[glazura|glazovaných]] tašek. Zatímco tato část Záhřebu je významná hlavně z turistického hlediska, Dolní město je hlavně centrem kulturním, obchodním a společenským. Jeho široké třídy doplňují velká náměstí, pojmenovaná po významných osobnostech [[Dějiny Chorvatska|chorvatské historie]] (Bana Jelaćiće, Tomislava I.) a též i významné budovy školské, či kulturní. Obě tak různorodé části spojuje nejen Kamenná brána ({{Vjazyce2|hr|Kamenita vrata}}) ze třináctého století a s poutní svatyní s obrazem [[Panna Marie|Panny Marie]], který odolal požáru v roce 1731, ale i více než sto let stará [[lanová dráha v Záhřebu|lanová dráha]]. Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je totiž dlouhá jen šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu. == Doprava == === Silniční === Většina hlavních chorvatských dopravních tahů prochází přes území hlavního města. Ze Záhřebu vede celkem pět dálnic, které směřují do všech částí Chorvatska. Městem také procházejí dva z celkem tří tzv. [[Panevropský koridor|panevropských koridorů]], které přetínají alespoň v nějaké části chorvatské území. Hlavní dálniční obchvat kolem města sleduje jižní trasu, na kterou se postupně napojují významné chorvatské dálnice; [[Dálnice A1|A1]] do [[Dalmácie]], [[Dálnice A3|A3]] do [[Slavonie]] a také dva dopravní tahy na sever, do [[Slovinsko|Slovinska]]. === Veřejná === ==== Městská ==== : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Tramvajová doprava v Záhřebu]] [[Soubor:Zagreb tram (25).jpg|200px|thumb|Záhřebská tramvaj typu TMK 2200 je tím nejmodernějším, čím se mohou Záhřebané i návštěvníci města svézt]] Veřejnou dopravu v Záhřebu tvoří síť tramvajových a autobusových linek, doplněná příměstskými železničními spoji, stejně ostatními druhy dopravy ([[taxi]] aj.). Páteřním druhem dopravy je tramvajová, kterou zajišťuje záhřebský podnik Zagrebački električni tramvaj (ZET). Ten stejně tak provozuje i lanové dráhy, které zajišťují hlavně v severní části města překonání výškových rozdílů. První elektrická tramvaj vyjela v Záhřebu [[18. srpna]] roku [[1910]] a do dnešních dní se místní dopravní síť rozrostla na 116 km. Počet linek se pohybuje kolem patnácti, zajištěny jsou kromě denních i noční spoje. Autobusová síť tramvaje doplňuje a počet jejích linek překračuje 120. V&nbsp;centru města pak slouží již od roku 1890 lanová dráha, která spojuje dvě části historického města - Donji a Gorni grad, které odděluje jejich rozdílná výška. Pro město ikonická lanovka patří mezi nejkratší svého druhu na světě. Příměstská železnice zajišťuje spojení chorvatské metropole s okolními městy. Denně ji používá kolem 70 000 lidí, kteří dojíždějí do zaměstnání, za kulturou, či rekreací. Nejvytíženější železniční tratí je úsek [[Savski Marof]] - Záhřeb a z hlavního nádraží na Dugo Selo. Příměstské spoje pak také jezdí do [[Velika Gorica|Veliké Gorice]] a do [[Jastrebarsko|Jastrebarska]]. ==== Železniční ==== Základy [[Železniční doprava v Chorvatsku|železniční sítě]] byly položeny v Chorvatsku koncem 19. a počátkem [[20. století]]. Záhřeb byl napojen v roce 1862 prodloužením trati ze slovinského dopravního uzlu [[Zidani Most]] přes chorvatskou metropoli do [[Sisak|Sisku]] a dále do [[Rijeka|Rijeky]]. Ještě koncem století byl propojen železničně s [[Koprivnica|Koprivnicí]] (1870) a [[Varaždin]]em (1885). Roku [[1925]] pak byla vybudována trať přes [[Lika (Chorvatsko)|Liku]], která zajistila spojení po dráze ze Záhřebu až do [[Split]]u. [[Soubor:Zagreb Airpoirt tower.jpg|200px|thumb|Záhřebské letiště Zračna Luka]] ==== Letecká doprava ==== Záhřebské letiště [[Zračna Luka]] (IATA: ZAG, IKAO: LDZA) je hlavním vzdušným přístavem pro celé [[Chorvatsko]]. Nachází se poblíž města Velika Gorica, asi 10 km od Záhřebu. Letiště slouží také jako hlavní technické zázemí pro chorvatské aerolinie. V&nbsp;roce [[2007]] ho využilo celkem 1 992 455 cestujících. Kromě hlavního letiště se u Záhřebu nachází ještě také menší, [[Sportovní létání|sportovní]] (Zračno pristanište Lučko). To sloužilo v letech [[1945]]-[[1962]] jako hlavní záhřebské letiště, největší provoz zažilo roku [[1959]], kdy jeho branami prošlo 167 000 cestujících. == Fotogalerie == <gallery> Soubor:Banski dvori, Zagreb, Croatia.jpg|Bánský dvůr, sídlo vlády Soubor:Croatian parliament.jpg|Budova parlamentu Soubor:Zageb Croatian National Theater.jpg|Chorvatské národní divadlo (1895) Soubor:Haus der kroatischen Kunst, Zagreb.JPG|Dům umění (I.&nbsp;Meštrovič&nbsp;1937) </gallery> == Partnerská města == {| cellpadding="10" |- valign="top" | * {{flagicon|Itálie}} [[Bologna]], [[Itálie]], [[1984]] * {{flagicon|Maďarsko}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]], [[1994]] * {{flagicon|Argentina}} [[Buenos Aires]], [[Argentina]], [[1998]] * {{flagicon|Japonsko}} [[Kjóto]], [[Japonsko]], [[1972]] * {{flagicon|Portugalsko}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]], [[1977]] * {{flagicon|Spojené království}} [[Londýn]], [[Spojené království]], [[2009]] * {{flagicon|Slovinsko}} [[Lublaň]], [[Slovinsko]], [[2001]] || || * {{flagicon|Německo}} [[Mohuč]], [[Německo]], [[1967]] * {{flagicon|Rusko}} [[Petrohrad]], [[Rusko]], [[1968]] * {{flagicon|USA}} [[Pittsburgh]], [[Pensylvánie]], [[Spojené státy americké|USA]], [[1980]] * {{flagicon|Černá Hora}} [[Podgorica]], [[Černá Hora]], [[2006]] * {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]], [[2001]] * {{flagicon|Čína}} [[Šanghaj]], [[Čínská lidová republika]], [[1980]] * {{flagicon|Norsko}} [[Tromsø]], [[Norsko]], [[1971]] * {{flagicon|Rakousko}} [[Vídeň]], [[Rakousko]], [[1994]] |} == Související články == * [[Tramvajová doprava v Záhřebu]] * [[Zagrepčanka]] == Externí odkazy == {{Flickr|Zagreb}}{{Commonscat|Zagreb}}{{Chorvatsko}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [[Kategorie:Chorvatské župy]]

Návrat na stránku „Záhřeb“.