Všeobecná mobilizace v roce 1938

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Mobilizace září 1938.jpg|thumb|240px|Mobilizace Československé armády 1938]] [[Soubor:Mobilizace 1938.jpg|thumb|240px|Mobilizace Československé armády 1938]] '''Zářijová mobilizace''' [[Československo|Československé republiky]] byla vyhlášena [[23. září]] [[1938]] a v tento den vstoupila republika do branné pohotovosti. Bezprostřední ohrožení Československa nacistickým [[Nacistické Německo|Německem]] vedlo v roce 1938 k vyhlášení dvou [[mobilizace|mobilizací]] – [[Částečná mobilizace v květnu 1938|částečné mobilizaci v květnu 1938]] v důsledku [[květnová krize|květnové krize]] (vydané [[Třetí vláda Milana Hodži|třetí vládou Milana Hodži]]) a mobilizace v září 1938 (vydané [[První vláda Jana Syrového|vládou Jana Syrového]]). == Vývoj událostí == Po [[Vznik Československa|vzniku Československa]] v roce 1918 byla zformována [[Československá armáda]], která byla budována za pomoci [[Francouzská vojenská mise v Československu|Francouzské vojenské mise]], jež měla velký vliv na československý generální štáb. Po fázi konsolidace a silném přezbrojení ve dvacátých a třicátých letech se Československá armáda stala jednou z nejlépe vybavených armád v tehdejší Evropě.<ref>STEHLÍK, Eduard. ''Srdce armády (Generální štáb 1919–2009)''. Praha: AVIS, 2009. 2. vyd. ISBN 978-80-7278-515-5. S. 30, 32. Dostupné také z: http://www.mocr.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/utvary-zarizeni/09-srdce-armady---2---rozrirene---ce.pdf#page=36 {{Wayback|url=http://www.mocr.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/utvary-zarizeni/09-srdce-armady---2---rozrirene---ce.pdf#page=36 |date=20161231173052 }}</ref><ref>DUHAN, Peter. Bojovat či nebojovat? 29. září 2008 [cit. 9. 1. 2020]. In: ''Český rozhlas.'' Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/499313</ref> V době míru měla Československá armáda více než 200 000 vojáků v 17 [[Pěchota|pěších]] [[Divize (vojenství)|divizích]] a 4 [[Rychlá divize|rychlých divizích]]<ref group = "p">Složených z jedné jezdecké a jedné motorizované brigády.</ref> a 50 000 záložníků.<ref>STEHLÍK, Eduard. ''Srdce armády (Generální štáb 1919–2009)''. Praha: AVIS, 2009. 2. vyd. ISBN 978-80-7278-515-5. S. 32. Dostupné také z: http://www.mocr.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/utvary-zarizeni/09-srdce-armady---2---rozrirene---ce.pdf#page=36 {{Wayback|url=http://www.mocr.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/utvary-zarizeni/09-srdce-armady---2---rozrirene---ce.pdf#page=36 |date=20161231173052 }}</ref> Od poloviny 30. let bylo budováno [[Československé opevnění|československé pohraniční opevnění]], na jehož stavbě se podíleli také poradci, kteří pracovali na výstavbě [[Maginotova linie|Maginotovy linie]] ve Francii. Do podzimu 1938 se podařilo naplnit záměry přibližně z jedné čtvrtiny. Přesto i nedokončené pevnostní linie tvořené 262 objekty [[Těžké opevnění|těžkého opevnění]] a zhruba 10 000 objekty [[Lehké opevnění|lehkého opevnění]] představovaly výrazné posílení obrany v hrozící válce, a téměř dokončené úseky na Ostravsku, Opavsku a Králicku tvořily pro nepřítele jen obtížně zdolatelnou překážku. Vedením výstavby opevnění byl pověřen generál [[Karel Husárek]].<ref>ŠRÁMEK, Pavel. Čs. opevnění do roku '39. In: ''Československé vojenství'' [online]. 2. 3. 2006 [cit. 9. 1. 2020]. Dostupné z: http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/opevneni/1.htm</ref><ref>MÁČE, Jan. Rok 1938: Přípravy na konflikt. In: ''Armádní technický magazín''. 2008, č. 9. Dostupné také z https://legacy.blisty.cz/files/2008/10/11/atm_200809_90-vyroci_8.pdf/ {{Wayback|url=https://legacy.blisty.cz/files/2008/10/11/atm_200809_90-vyroci_8.pdf/ |date=20171224213650 }}</ref> V roce 1936 byl vypracován mobilizační plán, který stanovil svolání více než 972 000 vojáků, z nichž mělo být dislokováno 60 % na Moravě, 25 % v Čechách a 15 % na [[Slovensko|Slovensku]], převážně na hranicích s Německem, Rakouskem a Maďarskem, stejně jako s Polskem. Mezi nimi mělo být více než 192 000 vojáků německého a více než 61 000 vojáků maďarského původu; bylo plánováno, že budou umístěni na Slovensku nebo [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], nikoli v příhraničních oblastech s Německem.<ref>KOSTRBA-SKALICKY, Oswald. ''Bewaffnete Ohnmacht. Die tschechoslowakische Armee 1918–1938''. In: BOSL, Karl, ed. ''Die Erste Tschechoslowakische Republik als multinationaler Parteienstaat: Vorträge der Tagungen des Collegium Carolinum in Bad Wiessee vom 24. bis 27. November 1977 und vom 20. bis 23. April 1978.'' München: Oldenbourg, 1979, s. 439–527; s. 520. ISBN 3-486-49181-4. Dostupné také z: http://ostdok.de/id/BV003299465/ft/bsb00049459?page=520&c=solrSearchOstdok {{Wayback|url=http://ostdok.de/id/BV003299465/ft/bsb00049459?page=520&c=solrSearchOstdok |date=20200401015725 }} vifaost.de/</ref> === Květen 1938 === Na jaře roku 1938, několik týdnů po [[anšlus]]u Rakouska, byla situace v příhraničních oblastech přiléhajících k [[Nacistické Německo|Říši]] velmi napjatá, došlo k radikalizaci [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] a jejich organizací. [[Třetí vláda Milana Hodži|Vláda]] [[Milan Hodža|Milana Hodži]] byla prostřednictvím [[Dvojitý agent|dvojitého agenta]] [[Paul Thümmel|Paula Thümmela]] informována o přepracovaném plánu operace [[Fall Grün]] [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], podle něhož mělo být Československo napadeno 21. srpna 1938. Tyto informace však byly považovány za málo věrohodné. Britští zpravodajové a československé zpravodajské služby však v této době poskytovali zprávy o koncentraci vojsk [[Wehrmacht]]u v [[Sasko|Sasku]] a severovýchodním [[Bavorsko|Bavorsku]]. Jednotky měly být součástí deseti divizí, které se zde shromažďovaly, jak uváděly agenturní zprávy z 18. a 19. května 1938. Pod vlivem těchto zpráv vláda na mimořádném zasedání večer 20. května 1938 rozhodla částečně mobilizovat ozbrojené síly. Následně byla vyhlášena ostraha hranic. Zároveň byla ministerstvem vnitra nařízena pohotovost praporů [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]] (SOS). Družstva SOS, posílená o povolané vojenské zálohy, začala obsazovat pohraničí, včetně objektů lehkého opevnění.<ref name="Beneš48">{{Citace monografie | příjmení = Beneš | jméno = Jaroslav | rok = 2007 | titul = Stráž obrany státu: 1936–1939 | vydavatel = Československá obec legionářská – Jednota Mladá Boleslav a Ing. Jan Škoda-FORTprint | místo = Mladá Boleslav | strany = 126 | poznámka = | isbn = 978-80-86011-34-9 }}</ref> Povoláno bylo 180&nbsp;000 vojáků v záloze na nedostatečně obsazené posty. Armáda se tak nakrátko zvětšila na 380 000 osob. Analýza francouzského generálního štábu například uváděla, že v Německu jde jen o přesuny jednotek do nových výcvikových prostorů u Grafenwöhru v Bavorsku a Königsbrücku v Sasku.<ref>STRAKA, Karel. Částečná mobilizace v květnu 1938: od domněnek k faktům. In: ''Vojenský historický ústav Praha'' [online]. [B. r.] [cit. 9. 1. 2020]. Dostupné z: http://www.vhu.cz/castecna-mobilizace-v-kvetnu-1938-od-domnenek-k-faktum/</ref><ref>DUROSELLE, Jean-Baptiste. ''La décadence (1932–1939).'' Paris: Imprimerie nationale, 1979. S. 338.</ref><ref>[[Klaus Hildebrand|HILDEBRAND, Klaus]]. ''Das Dritte Reich.'' 4. Aufl. München: Oldenbourg, 1991, s. 33. ISBN 3-486-48924-0.</ref> Po částečné mobilizaci získala [[Sudetoněmecká strana]] (SdP), která mezitím dosáhla počtu 1,3 milionu členů, přibližně 90 procent hlasů německých voličů v [[Komunální volby 1938 (Československo)|komunálních volbách]]. Tisk v Československu prezentoval tuto částečnou mobilizaci jako triumf a porážku Německa.<ref>HOENSCH, Jörg K. ''Geschichte der Tschechoslowakei.'' 3., verbesserte und erweiterte Auflage. Stuttgart: Kohlhammer, 1992. 253 s. ISBN 3-17-011725-4. S. 83 a násl.</ref> Po uklidnění situace byla [[13. červen|13. června]] 1938 ostraha hranic zrušena, jednotky SOS se začaly stahovat zpět a armádní záložníci byli propouštěni domů. To však mělo za následek další nárůst aktivity příslušníků sudetoněmeckého hnutí: ve velkém množství z [[Nacistické Německo|Německa]] do Československa pašovali zbraně a propagandistický materiál, a prováděli výzvědnou činnost. Pohraniční služba nebyla schopna tento nával zvládat, protože se tak dělo na území s velkou převahou sudetoněmeckého obyvatelstva, které z velké většiny tuto činnost vnímalo jako pomoc své „pravé vlasti”. Dne [[3. srpen|3. srpna]] 1938 zahájila činnost [[Runcimanova mise]], která byla završením snahy [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Francie]] o diplomatické řešení sudetoněmeckého problému. Mise byla do ČSR vyslána s úmyslem získat obecný přehled o krizové situaci.<ref>HEYDECKER, Joe J. a LEEB, Johannes. ''Norimberský proces.'' V Praze: Ikar, 2007, s. 256. ISBN 978-80-249-0940-0.</ref> Mise však počátkem září selhala. == Vládní vyhláška č. 183/1938 Sb. z. a n. == <big>{{Citát|Vláda republiky Československé vyhlašuje podle § 57, odst. 1 a 3 zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb. z. a n., o obraně státu, den 23. září 1938,<br />jimž byla nařízena presidentem republiky podle § 23. branného zákona mobilisace, za den vstupu státu Československého do branné pohotovosti.| Jan Syrový v. r.|Vládní vyhláška č. 183/1938 Sb. z. a n. ze dne 23. září 1938, o vstupu státu do branné pohotovosti}}</big> == Vyhlášení mobilizace == [[Mobilizace]] byla vyhlášena [[23. září]] [[1938]] ve 22.15 hodin, proběhla rychle a úspěšně. První [[záložník (vojsko)|záložníci]] se začali soustřeďovat u svých útvarů ihned po vyhlášení mobilizace. Mobilizace povolala 18 ročníků I. zálohy a náhradní zálohy všech zbraní a služeb a dále část příslušníků II. zálohy – potřebných specialistů. Celkem bylo povoláno 1&nbsp;250&nbsp;000 mužů do zbraně včetně těch, kteří byli povoláni již před začátkem mobilizace. Dále bylo k dispozici 350 tanků, 5000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů.{{doplňte zdroj}} Oproti rozkazu vůdce Sudetských Němců [[Konrad Henlein|Konrada Henleina]] narukovalo asi 40 % sudetských Němců, nebylo však zřejmé, jestli se na ně může armáda spolehnout.<ref name="pacner163">{{Citace monografie | příjmení = Pacner | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Pacner | titul = Osudové okamžiky Československa | vydavatel = Nakladatelství BRÁNA | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 720 | strany = 163–167 | isbn = 978-80-7243-597-5 }}</ref> Armádní štáb byl přemístěn do [[Račice (zámek)|zámku v Račicích]] na Vyškovsku.<ref name="pacner163" /> == Struktura mobilizované armády == * Hlavní velitelství – stanoviště velitelství [[Račice (zámek)|Račice u Vyškova]] ** Ústřední záloha (9 divizí) * [[1. armáda (mobilizace 1938)|1. armáda]] (11 divizí a 1 brigáda) – velitelství v Kutné Hoře * [[2. armáda (mobilizace 1938)|2. armáda]] (4 divize) – velitelství v Olomouci * [[3. armáda (mobilizace 1938)|3. armáda]] (7 divizí) – velitelství v Kremnici * [[4. armáda (mobilizace 1938)|4. armáda]] (9 divizí) – velitelství v Brně == Demobilizace == O demobilizaci armády rozhodla po přijetí [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] (30. září 1938) a následné abdikaci prezidenta Edvarda Beneše (5. října 1938) ministerská rada dne 6. října 1938. Demobilizace měla proběhnout v pěti etapách, z nichž první se měla uskutečnit 9. a 10. října a poslední 15. prosince 1938.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Pazdera​ | jméno = Pavel | titul = Mobilizace čs. branné moci 1938 památným dnem AČR | url = https://www.unob.cz/verejnost_media/Stranky/20120921.aspx | datum vydání = 2012-09-21 | datum přístupu = 2020-10-5 | vydavatel = Unob.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20200806193057/https://www.unob.cz/verejnost_media/Stranky/20120921.aspx | datum archivace = 2020-08-06 | nedostupné = ano }}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Straka | jméno = Karel | titul = Československá armáda, pilíř obrany státu z let 1932-1939 | vydavatel = Ministerstvo obrany České republiky | místo = Praha | rok = 2007 | strany = 130–131 | isbn = 978-80-7278-376-2}}</ref> == Literatura == * BENEŠ, Jaroslav. ''Stráž obrany státu: 1936-1939''. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint, 2007. 367 s. ISBN 978-80-86011-34-9. * BOSL, Karl, ed. ''Die Erste Tschechoslowakische Republik als multinationaler Parteienstaat: Vorträge der Tagungen des Collegium Carolinum in Bad Wiessee vom 24. bis 27. November 1977 und vom 20. bis 23. April 1978.'' München: Oldenbourg, 1979. 579 s. Bad Wiesseer Tagungen des Collegium Carolinum. ISBN 3-486-49181-4. * HEYDECKER, Joe J. a LEEB, Johannes. ''Norimberský proces.'' V Praze: Ikar, 2007. 734 s. ISBN 978-80-249-0940-0. * HILDEBRAND, Klaus. ''Das Dritte Reich.'' 4. Aufl. München: Oldenbourg, 1991. 323 s. Oldenbourg Grundriss der Geschichte; 17. ISBN: 3-486-48924-0. * {{Citace monografie | příjmení = Kvaček | jméno = Robert | odkaz na autora = Robert Kvaček | titul = Československý rok 1938 | vydavatel = BVD | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 200 | isbn = 978-80-87286-11-1}} * ŠRÁMEK, Pavel. Československé stálé opevnění z let 1935–1938. ''Armády, technika, militaria.'' 2005, roč. 3, č. 12, s. 70–72. == Související články == * [[Mnichovská dohoda]] * [[Československo|Československá republika]] * [[Československé opevnění]] * [[Edvard Beneš]] * [[Mobilizace]] * [[Sudetoněmecký sbor dobrovolníků|Sudetoněmecký Freikorps]] * [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938]] == Poznámky == <references group = "p"/> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [https://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/mobilizace/racice-sidlo-hlavniho-velitele-cs-branne-moci-v-zari-1938.htm Vojenstvi.cz – Račice – sídlo hlavního velitele čs. branné moci v září 1938] * [https://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/mobilizace/mobilizace-zari-1938.htm Vojenstvi.cz – Mobilizace září 1938] {{Commonscat|General mobilization of the Czechoslovak Army (1938)}}{{Velké kampaně druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Československá mobilizace v září 1938| ]] [[Kategorie:Dějiny československého vojenství]] [[Kategorie:Zahraniční vztahy Československa]] [[Kategorie:1938]]

Návrat na stránku „Všeobecná mobilizace v roce 1938“.