Technecium

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="330" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;" | colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''Technecium'''</font> |- | colspan="2" align="center" | [[Soubor:Tc-TableImage.png|290px|Technecium]] |- |[[Atomové číslo]]||43 |- |[[Relativní atomová hmotnost]]||98(0) amu |- |[[Elektronová konfigurace]]|| [Kr] 4d⁵ 5s² |- |[[Elektronegativita]] (Pauling)||1,9 |- |[[Teplota tání]]||2157&nbsp;°C (2430 K) |- |[[Teplota varu]]||4265&nbsp;°C (4538 K) |- |[[Hustota]]||11 g.cm^-3 |- |[[Registrační číslo CAS]]||7440-26-8 |} '''Technecium''', chemická značka '''Tc''', lat. ''Technetium'' je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní [[izotop]]. == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem, který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku [[1937]] Italové [[Carlo Perrier]] a [[Emilio G. Segré]] ve vzorku kovového [[molybden]]u, který byl v [[cyklotron]]u vystaven bombardování jádry [[deuterium|deuteria]]. Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu. Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc⁺¹ po Tc⁺⁷, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc⁺⁷. == Výskyt a využití == [[Soubor:Technetium-99m Generator-Flickr.jpg|thumb|240px|Technetium-99m Generator]] V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)|uranu]] ²³⁵U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním [[spektrum|spektru]] hvězd typu [[Červený obr|rudých obrů]] a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader. V současné době je známo celkem 35 [[radioizotop]]ů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou ⁹⁷Tc, ⁹⁸Tc a ⁹⁹Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s [[Poločas přeměny|poločasem&nbsp;rozpadu]] 4,2×10⁶ a 2,1×10⁵ roku, využívané v [[biologie|biologii]] a medicíně pro sledování [[Metabolismus|metabolizmu]] vybraných sloučenin a sledování [[kost]]ní tkáně. Uměle lze tyto [[izotop]]y poměrně jednoduše připravit z izotopů [[molybden]]u ⁹⁷Mo a ⁹⁸Mo jejich bombardováním [[neutron]]y v jaderném reaktoru. == Literatura == * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 * N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9 == Externí odkazy == * Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [http://home.tiscali.cz/~cz382002/slouc/index.html] * Chemický vzdělávací portál [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam] * WebElements (anglicky) [http://www.webelements.com/] * Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/] {{Tabulka prvků}}{{Flickr|Technetium}}{{commonscat|Technetium}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Chemické prvky]] [[Kategorie:Kovy]]

Návrat na stránku „Technecium“.