V encyklopedii Allmultimedia.cz byl aktivován špičkový grafický skin Foreground.Foreground plně podporuje – RWD, HTML 5.0, Super Galerii a YouTube 2.0 ! Tchaj-wan Z Multimediaexpo.cz stránky Tchaj-wan Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox stát| genitiv = Tchaj-wanu | úřední název = 中華民國<br />Zhonghuá Mínguó | úřední název česky = Čínská republika | vlajka = [[Soubor:Flag of the Republic of China.png|125px]] | článek o vlajce = Vlajka Čínské republiky | znak = [[Soubor:Republic of China National Emblem.png|100px]] | článek o znaku = Státní znak Tchaj-wanu | mapa umístění = [[Soubor:Taiwan on the globe (Japan centered).png|290px]] | rozloha = 35 980 km<sup>2</sup> | rozlmisto = 138 | procent vody = 0 | obyvatel = 22 894 384 | obyvmisto = 48 | obyvrok = odhad [[2005]] | hustota = 636 | hustmisto = | jazyk = [[čínština]] (úřední), [[tchajwanština]],<br />[[hakka]] (rozšířené), [[atayalština]],<br />[[tsou]], [[rukai]], [[paiwanština]],<br />[[puyuma]], [[ami]], [[bunun]], [[thao]],<br />[[saisiyat]], [[kavalan]] (domorodé) | náboženství = [[taoismus]], [[buddhismus]] | nejvyšší hora = [[Jü-šan]] (玉山, Yùshān) | výška nejvyšší hory = 3952 | státní zřízení = [[republika]] | hlavní město = [[Tchaj-pej]] (台北, Táiběi) | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Ma Jing-ťiou]] (馬英九, Mǎ Yīngjiǔ) | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Liou Čao-süan]] (劉兆玄, Liú Zhàoxuán) | článek o hymně = Hymna Čínské republiky | hymna = 三民主義 (Sān Mín Zhǔyì) | datum vzniku = [[1. leden|1. ledna]] [[1912]] | způsob vzniku = svržení [[dynastie Čching]] | měna = [[tchajwanský jüan]]<br />(též tchaj-pi, tchajwanský dolar) | kód měny = TWD | ison = 158 | iso3 = TWN | iso2 = TW | mpz = RC | doména = tw | předvolba = +886 | čas = +8 }} '''Tchaj-wan''' (též '''Taiwan'''; [[čínština|čínsky]] 台灣, [[tongyong pinyin]] ''Táiwan,'' [[pinyin|hanyu pinyin]] ''Táiwān,'' [[tchajwanština|tchajwansky]] ''Tâi-oân)'' je běžné označení státního útvaru, jehož oficiální jméno je '''Čínská republika''' ({{nowrap|[[čínština|čínsky]] 中華民國}}, [[tongyong pinyin]] ''Jhonghuá Mínguó,'' [[pinyin|hanyu pinyin]] ''Zhōnghuá Mínguó,'' [[český přepis čínštiny|český přepis]] ''Čung-chua min-kuo,'' [[tchajwanština|tchajwansky]] ''Tiong-hoâ Bîn-kok)''. Za nezávislý stát (resp. stát reprezentující Čínu) ji uznává jen 23 zemí (stav k dubnu 2008)<ref>http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=524224</ref>, na její území si činí [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|nárok]] [[Čínská lidová republika]]. Republika zahrnuje vedle ostrova [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]] i [[Pescadorské ostrovy]] ''(Pcheng-chu)'' v [[Tchajwanský průliv|Tchajwanském průlivu]], ostrovy [[Lü-tao]], [[Lan-jü]], [[Ťin-men]] (v taiwanském přepise též ''Kinmen),'' [[Ma-cu]] (někdy též ''Matsu'') a další. Od pádu [[dynastie Čching]] v roce [[1911]] do roku [[1949]] pojem Čínská republika označoval celé území pevninské [[Čína|Číny]] a od roku [[1945]] i [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]], předtím okupovaného [[Japonsko|Japonskem]]. == Název == Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v ČR údajně <ref>Liščák, V., Fojtík, P. (1996): ''Státy a území světa''</ref> upřednostňují mezinárodní přepis ''Taiwan'' před českým přepisem ''Tchaj-wan''. Toto tvrzení je však v ostrém rozporu s webovou prezentací Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře na <ref>[http://www.taiwanembassy.org/ct.asp?xItem=1454&CtNode=1121&mp=147&xp1= www.taiwanembassy.org]</ref> (k 9.10.2008), kde se důsledně používají výrazy ''Tchaj-wan'' a ''tchajpejský''. Ministerstvo zahraničních věcí je na svých stránkách méně konzistentní, přesto však na <ref>[http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={A09285D4-2B1F-4706-99F8-95F38AFE88C8} www.mzv.cz]</ref> nazývá stát ''Tchaj-wan''. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) používá k označení země anglický název ''Chinese Taipei'' <ref>[http://www.olympic.org/uk/athletes/results/search_r_uk.asp www.olympic.org]</ref> (čínsky ''Zhōnghuá Táiběi'', česky ''Čínská Tchaj-pej''). == Historie == Ve středověku byl ostrov osídlen [[Číňané|Číňany]] z pevniny, část původního obyvatelstva ale přežila. Po [[čínsko-japonská válka|čínsko-japonské válce]] v roce 1895 ostrov připadl [[Japonsko|Japonsku]]. Obyvatelé Tchaj-wanu se s tím nechtěli smířit a vyhlásili nezávislou [[Republika Tchaj-wan|Republiku Tchaj-wan]]. Ta dokázala Japonsku vzdorovat asi pět měsíců. Okupace Japonskem měla i své pozitivní důsledky - Japonci započali industrializaci země, stavěli železnice, školy, kanalizaci a další. V roce [[1935]] začal proces plného včlenění ostrova do Japonského císařství jako plnoprávné provincie. Na [[Postupimská konference|Postupimské konferenci]] bylo s přihlédnutím k závěrům z [[Káhirská konference|konference v Káhiře]] ([[1943]]) rozhodnuto, že Tchaj-wan bude znovu přičleněn k Číně. [[Soubor:Chiang Kai-shek.jpg|220px|thumb|Čankajšek, vůdčí postava Čínské republiky mezi lety [[1928]] a [[1975]]]] Už od 20. let však probíhala v Číně [[Čínská občanská válka|občanská válka]]. [[Komunistická strana Číny|Komunisté]] pod vedením Mao Ce-tunga se oddělili od Národní strany [[Kuomintang]] a začali bojovat proti oficiální vládě. Po vítězství komunistů v občanské válce roku [[1949]] se na ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] uchýlily zbytky [[Čankajšek|Čankajškovy]] armády. Na pevnině byla vyhlášena [[Čínská lidová republika]] a pojem Čínská republika se zúžil na ostrovy udržené nacionalistickou armádou. Ostrov odolal mohutnému bombardování a de facto si udržel nezávislost na kontinentální Číně až dodnes. Až do začátku devadesátých let na Tchaj-wanu autoritativně vládla jedna strana, nacionalistický Kuomintang, protože kvůli trvajícímu vyhlášení výjimečného stavu nemohly být uspořádány volby. Poté následovala postupná [[demokratizace]]. == Politika == [[Soubor:Taiwan ROC Passport.jpg|thumb|220px|Tchaj-wanský pas]] Podobně jako pevninská Čína považuje Tchaj-wan pouze za svou odpadlickou provincii, tak i tchajwanská vláda po desetiletí proklamovala, že ona je tou pravou čínskou reprezentací, která dočasně ztratila kontrolu nad částí (podstatnou) svého území. Vedle „federální“ vlády v [[Tchaj-pej]] existují ještě vlády dvou provincií, které však mají víceméně pouze symbolický význam. Ve „federálním“ [[parlament]]u na ostrově zasedalo množství přestárlých poslanců za pevninské provincie, které neměl kdo vystřídat, protože vláda pochopitelně nemohla na komunistickém území uspořádat volby. Na přelomu tisíciletí ovšem někteří politici na Tchaj-wanu od doktríny „my jsme Čína“ zvolna upouští a volají po vyhlášení nezávislosti samotného Tchaj-wanu. Tím [[paradox]]ně vyvolávají ostřejší reakce nejen u komunistické vlády na pevnině, ale i u většiny nacionalistického obyvatelstva, než při nárokování jednotné Číny. Čínská republika byla jako vítězná mocnost [[druhá světová válka|2. světové války]] zakládajícím členem [[Organizace spojených národů|OSN]] a byla také stálým členem [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti]]. Tím zůstala i po prohře v [[Čínská občanská válka|občanské válce]], což se nelíbilo [[Sovětský svaz|SSSR]], proto se dlouho neúčastnil hlasování v [[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]] (čímž mj. například umožnil vojenský zásah vojsk OSN v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]]). Tento stav se změnil začátkem 70. let, kdy došlo k oteplování vztahů mezi ČLR a [[Spojené státy americké|USA]]. Tchaj-wan byl v OSN a Radě bezpečnosti nahrazen právě ČLR v roce [[1971]]. Jelikož obě země trvaly na existenci jediné [[Čína|Číny]], byť z různých úhlů pohledu, a většina zemí světa během 70. let změnila své rozhodnutí a začala uznávat Čínskou lidovou republiku, je Čínská republika v současné době oficiálně uznávána 23 státy. Z [[Evropa|evropských]] států ji v současnosti uznává pouze [[Vatikán]]; v letech [[1999]]–[[2001]] ji uznávala i [[Makedonie]]. Seznam států světa, které mají k současnému datu oficiální [[Diplomacie|diplomatické]] styky s Čínskou republikou (s daty jejich navázání): {| width=80% style="background:transparent" |-width=50% valign=top | * [[Soubor:Flag of Belize.png|24px]] [[Belize]] ([[1989]]) * [[Soubor:Flag of Burkina Faso.png|24px]] [[Burkina Faso]] ([[1994]]) * [[Soubor:Flag of the Dominican Republic.png|24px]] [[Dominikánská republika]] ([[1957]]) * [[Soubor:Flag of The Gambia.png|24px]] [[Gambie]] ([[1995]]) * [[Soubor:Flag of Guatemala.png|24px]] [[Guatemala]] ([[1960]]) * [[Soubor:Flag of Haiti.png|24px]] [[Haiti]] ([[1956]]) * [[Soubor:Honduras flag 300.png|24px]] [[Honduras]] ([[1965]]) * [[Soubor:Flag of Kiribati.png|24px]] [[Kiribati]] ([[2003]]) * [[Soubor:Flag of the Marshall Islands.png|24px]] [[Marshallovy ostrovy]] ([[1998]]) * [[Soubor:Flag of Nauru.png|24px]] [[Nauru]] ([[1980]]-[[2002]]; [[2005]]) * [[Soubor:Flag of Nicaragua.png|24px]] [[Nikaragua]] ([[1990]]) * [[Soubor:Flag of Palau.png|24px]] [[Palau]] ([[1999]]) | * [[Soubor:Flag of Panama.png|24px]] [[Panama]] ([[1954]]) * [[Soubor:Flag of Paraguay.png|24px]] [[Paraguay]] ([[1957]]) * [[Soubor:Flag of El Salvador.png|24px]] [[Salvador]] ([[1961]]) * [[Soubor:Flag of Saint Lucia.png|24px]] [[Svatá Lucie]] ([[1984]]-[[1997]]; [[2007]]) * [[Soubor:Flag of Saint Kitts and Nevis.png|24px]] [[Svatý Kryštof a Nevis]] ([[1983]]) * [[Soubor:Flag of Sao Tome and Principe.png|24px]] [[Svatý Tomáš a Princův ostrov]] ([[1997]]) * [[Soubor:Flag of Saint Vincent and the Grenadines.png|24px]] [[Svatý Vincenc a Grenadiny]] ([[1981]]) * [[Soubor:Flag of Swaziland.png|24px]] [[Svazijsko]] ([[1968]]) * [[Soubor:Flag of the Solomon Islands.png|24px]] [[Šalamounovy ostrovy]] ([[1983]]) * [[Soubor:Flag of Tuvalu.png|24px]] [[Tuvalu]] ([[1979]]) * [[Soubor:Flag of the Vatican City.png|24px]] [[Vatikán]] ([[1942]]) |} === Členské křeslo Číny v OSN === [[Čína]], zastoupená vládou Čínské republiky, byla jedním z pěti zakládajících členů [[Organizace spojených národů|OSN]]. Do řad OSN vstoupila jako její původní člen dne [[24. říjen|24. října]] [[1945]]. Výsledkem [[Čínská občanská válka|občanské války]], která v Číně probíhala, vláda Čínské republiky ovládaná [[Kuomintang]]em uprchla v roce [[1949]] z pevniny na [[ostrov]] [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]]. [[Komunistická strana Číny|Komunistická]] vláda vyhlásila [[1. říjen|1. října]] [[1949]] [[Čínská lidová republika|Čínskou lidovou republiku]] a následně ovládla většinu území Číny. Představitelé vlády Čínské republiky nadále zastupovali Čínu v OSN, a to i přesto, že území Tchaj-wanu (a dalších ostrovů, které nespadají do [[Správní členění Čínské republiky|provincie]] [[Tchaj-wan (provincie)|Tchaj-wan]]) bylo mnohem menší než území, nad kterým vykonávala jurisdikci pevninská Čína. Dne [[25. říjen|25. října]] [[1971]] byla schválena [[rezoluce]] [[Valné shromáždění Organizace spojených národů|Valného shromáždění OSN]] č. 2758, která odebrala Čínské republice statut legitimního zástupce Číny a jako jedinou legitimní vládu Číny uznala vládu ČLR. Tím došlo k tomu, že Čínská republika byla z řad OSN vyloučena a křeslo Číny v OSN (včetně jejího postu stálého člena [[Rada bezpečnosti Organizace spojených národů|Rady bezpečnosti]]) převzala vláda ČLR. Od devadesátých let [[20. století]] dochází k tomu, že opětovné žádosti Čínské republiky (Tchaj-wanu) o zastoupení v OSN jsou zamítány, primárně vzhledem k protestům ČLR, která má v rámci Rady bezpečnosti [[právo veta]]. Čínská republika podává, střídavě pod jmény „Čínská republika na Tchaj-wanu“, „Čínská republika (Tchaj-wan)“ nebo jenom „Tchaj-wan“ (název navrhla současná vláda [[Demokratická pokroková strana|Demokratické pokrokové strany]]), písemné žádosti o členství v OSN. Žádosti předkládá pouze v roli zástupce obyvatel Tchaj-wanu a nikoli pevninské Číny. OSN nicméně žádost Tchaj-wanu o členství pod tlakem ČLR pokaždé zamítla s odvoláním na rezoluci č. 2758, podle které bylo křeslo Číny v roce 1971 odebráno Čínské republice ve prospěch ČLR. Rezoluce však neobjasňuje otázku zastoupení Tchaj-wanu. [[Generální tajemník Organizace spojených národů|Generální tajemník OSN]] [[Pan Ki-mun]] jen nedávno sklidil kritiku za to, že vrátil poslední žádost tchajwanského prezidenta [[Čchen Šuej-pien]]a o plné členství v OSN, aniž by dokument postoupil Radě bezpečnosti a Valnému shromáždění, což je v rozporu se standardním postupem. Tchaj-wan nepřestává apelovat na mezinárodní společenství, aby uznalo právo 23 milionů obyvatel ostrova na účast v OSN a v přidružených organizacích (např. ve [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizaci]]). == Správní členění == [[Soubor:ROC Administrative and Claims.png|right|thumb|250px|Původní správní systém a teritoriální nároky Čínské republiky.]] Čínská republika se správně člení na 2 provincie (省, ''shěng / séng)'' a 2 centrálně spravovaná města (市, ''shìh / chhī).'' Provincie se dále dělí na celkem 18 okresů (縣, ''siàn / kōan)'' a 5 měst na úrovni okresu. Tak jako u všech místních názvů na Tchaj-wanu, existuje celá řada pravopisů pro každý územní celek. Následující tabulka uvádí názvy v [[český přepis čínštiny|českém přepisu]], [[čínština|čínsky]] i [[tchajwansky]], čínský pravopis pak jednak v původních ([[tradiční čínské znaky|tradičních]]) [[čínské znaky|znacích]], jednak v pevninské (chan-jü) i ostrovní (tchung-jung) varietě [[pinyin|pchin-jinu]]. Protože na většině map nenajdete ani jeden z uvedených standardních pravopisů, ale tzv. [[Poštovní pravopis místních jmen v Čínské republice|poštovní pravopis]], uvádíme i tuto verzi. Poštovní pravopis vychází z tzv. [[Wade-Gilesův přepis čínštiny|Wade-Gilesovy transkripce]], ale na řadě míst se od ní odchyluje, např. vynecháváním apostrofů. {| |- | druh || || [[český přepis čínštiny|česky]] || [[tradiční čínské znaky|tradičně]] || [[tongyong pinyin|tchung-jung]] || [[pinyin|chan-jü]] || pošta a mapy || [[tchajwanština|tchajwansky]] |- | republika || || Čínská republika || 中華民國 || Jhonghuá Mínguó || Zhōnghuá Mínguó || Chunghua Minkuo || Tiong-hoâ Bîn-kok |- | provincie || || [[Fu-ťien (Čínská republika)|Fu-ťien]] || 福建省 || Fújiàn shěng || Fújiàn shěng || Fukien sheng || Hok-kiàn-séng |- | || okres || [[Okres Lien-ťiang|Lien-ťiang]] || 連江縣 || Liánjiang siàn || Liánjiāng xiàn || Lienchiang hsien || Liân-kang-kōan |- | || okres || [[Okres Ťin-men|Ťin-men]] || 金門縣 || Jinmén siàn || Jīnmén xiàn || Kinmen hsien || Kim-mn̂g-kōan |- | provincie || || [[Tchaj-wan (provincie)|Tchaj-wan]] || 台灣省 || Táiwan shěng || Táiwān shěng || Taiwan sheng || Tâi-oân-séng |- | || okres || [[Okres Čang-chua|Čang-chua]] || 彰化縣 || Jhanghuà siàn || Zhānghuà xiàn || Changhua hsien || Chiang-hòa-koān |- | || okres || [[Okres Chua-lien|Chua-lien]] || 花蓮縣 || Hualián siàn || Huālián xiàn || Hualien hsien || Hoa-liân-koān |- | || okres || [[Okres I-lan|I-lan]] || 宜蘭縣 || Yílán siàn || Yílán xiàn || Ilan hsien || Gî-lân-koān |- | || okres || [[Okres Jün-lin|Jün-lin]] || 雲林縣 || Yúnlín siàn || Yúnlín xiàn || Yunlin hsien || Hûn-lîm-koān |- | || okres || [[Okres Kao-siung|Kao-siung]] || 高雄縣 || Gaosyóng siàn || Gāoxióng xiàn || Kaohsiung hsien || Ko-hiông-koān |- | || okres || [[Okres Miao-li|Miao-li]] || 苗栗縣 || Miáolì siàn || Miáolì xiàn || Miaoli hsien || Biâu-le̍k-koān |- | || okres || [[Okres Nan-tchou|Nan-tchou]] || 南投縣 || Nántóu siàn || Nántóu xiàn || Nantou hsien || Lâm-tâu-koān |- | || okres || [[Okres Pcheng-chu|Pcheng-chu]] || 澎湖縣 || Pénghú siàn || Pénghú xiàn || Penghu hsien || Phêⁿ-ô·-koān |- | || okres || [[Okres Pching-tung|Pching-tung]] || 屏東縣 || Píngdong siàn || Píngdōng xiàn || Pingtung hsien || Pîn-tong-koān |- | || okres || [[Okres Sin-ču|Sin-ču]] || 新竹縣 || Sinjhú siàn || Xīnzhú xiàn || Hsinchu hsien || Sin-tek-koān |- | || okres || [[Okres Tchaj-čung|Tchaj-čung]] || 台中縣 || Táijhong siàn || Táizhōng xiàn || Taichung hsien || Tâi-tiong-koān |- | || okres || [[Okres Tchaj-nan|Tchaj-nan]] || 台南縣 || Táinán siàn || Táinán xiàn || Tainan hsien || Tâi-lâm-koān |- | || okres || [[Okres Tchaj-pej|Tchaj-pej]] || 台北縣 || Táiběi siàn || Táiběi xiàn || Taipei hsien || Tâi-pak-koān |- | || okres || [[Okres Tchaj-tung|Tchaj-tung]] || 台東縣 || Táidong siàn || Táidōng xiàn || Taitung hsien || Tâi-tang-koān |- | || okres || [[Okres Tchao-jüan|Tchao-jüan]] || 桃園縣 || Táoyuán siàn || Táoyuán xiàn || Taoyuan hsien || Thô-hn̂g-koān |- | || okres || [[Okres Ťia-i|Ťia-i]] || 嘉義縣 || Jiayì siàn || Jiāyì xiàn || Chiayi hsien || Ka-gī-koān |- | || město || [[Sin-ču]] || 新竹市 || Sinjhú shìh || Xīnzhú shì || Hsinchu shih || Sin-tek-chhī |- | || město || [[Tchaj-čung]] || 台中市 || Táijhong shìh || Táizhōng shì || Taichung shih || Tâi-tiong-chhī |- | || město || [[Tchaj-nan]] || 台南市 || Táinán shìh || Táinán shì || Tainan shih || Tâi-lâm-chhī |- | || město || [[Ťi-lung]] || 基隆市 || Jilóng shìh || Jīlóng shì || Keelung shih || Ke-lâng-chhī |- | || město || [[Ťia-i]] || 嘉義市 || Jiayì shìh || Jiāyì shì || Chiayi shih || Ka-gī-chhī |- | město || || [[Kao-siung]] || 高雄市 || Gaosyóng shìh || Gāoxióng shì || Kaohsiung shih || Ko-hiông-chhī |- | město || || [[Tchaj-pej]] || 台北市 || Táiběi shìh || Táiběi shì || Taipei shih || Tâi-pak-chhī |} == Doprava == Vzhledem k přírodním podmínkám je západní část ostrova hustě zalidněná a protkaná hustou silniční sítí. Prochází tudy i jediná tchajwanská dálnice, která spojuje [[Tchaj-pej]] na severu a [[Kao-siung]] na jihu. Střední část ostrova vyplňují vysoká pohoří, která dosahují téměř čtyřtisícových výšek a na východním pobřeží spadají prudkými srázy rovnou do vod [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Komunikací, které překonávají tento přírodní val, je jen velmi málo, jsou inženýrsky velmi náročné (a turisticky atraktivní), často s množstvím tunelů a serpentin v horských stěnách. Bohužel kvůli [[zemětřesení]]m a [[Tropická cyklóna|tajfunům]] zde dochází k častým sesuvům půdy, kvůli kterým je třeba horské silnice neustále opravovat. Hlavní tahy, spojující západ a východ ostrova, jsou tři: * '''Severní příčná silnice''' č. 7 ([[čínština|čínsky]] 北部橫貫公路, [[pinyin]] ''Běibù Héngguàn Gōnglù)'' spojuje města [[Tchao-jüan]] a [[I-lan]]. Prochází okresy [[Okres Tchao-jüan|Tchao-jüan]] a [[Okres I-lan|I-lan]] a překračuje pohoří [[Süe-šan šan-mo]]. * '''Střední příčná silnice''' č. 8 ([[čínština|čínsky]] 中部橫貫公路, [[pinyin]] ''Zhōngbù Héngguàn Gōnglù)'' se táhne v délce 193 km mezi městem [[Tchaj-čung]] a soutěskou [[Taroko]] ''(Tchaj-lu-ke)'' severně od [[Chua-lien]]u. Prochází okresy [[Okres Tchaj-čung|Tchaj-čung]], [[Okres Nan-tchou|Nan-tchou]] a [[Okres Chua-lien|Chua-lien]], překračuje severní část pohoří [[Čung-jang šan-mo]]. * '''Jižní příčná silnice''' č. 20 ([[čínština|čínsky]] 南部橫貫公路, [[pinyin]] ''Nánbù Héngguàn Gōnglù)'' stoupá z města [[Tchaj-nan]] spektakulární krajinou přes nejvyšší tchajwanský masív [[Jü-šan šan-mo]], pak mírně klesne a znova stoupá přes Čung-jang šan-mo. Prochází okresy [[Okres Tchaj-nan|Tchaj-nan]], [[Okres Kao-siung|Kao-siung]] a [[Okres Tchaj-tung|Tchaj-tung]]. Na východním pobřeží se napojuje na severojižní silnici č. 9 z [[Chua-lien]]u do [[Tchaj-tung]]u. Sever a jih ostrova spojuje vysokorychlostní železnice TAIWAN HIGH SPEED RAIL. Kopíruje západní pobřeží. Využívá soupravy 700T dodané z Japonska (Schinkansen). Maximální rychlost je 300 km/h. Vybudováno bylo 8 stanic. Z Taipei na severu do Kaoshingu na jihu trvá cesta 90 minut. == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=lmAfAxjyU6s}} |- align="center" | '''Taiwan 2013 [Over 60 Attractions] [HD]''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=pstIBomy8Es}} |- align="center" | '''Empire State of Mind Parody – Taiwan State of Mind (anglicky)''' |} <br style="clear: both;" /> == Související články == * [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)]] – (23. provincie [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]]) * [[Tchaj-wan (ostrov)]] * [[Tchaj-pej 101]] * [[Kuomintang]] * [[Čankajšek]] * [[Tchajwanská unie solidarity]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.roc-taiwan-cz.com/ Oficiální stránky Čínské republiky] * [http://www.taiwanembassy.org/ct.asp?xItem=1454&CtNode=1121&mp=147&xp1= Stránky Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR] * [http://www.roc-taiwan.org/CZ/ct.asp?xItem=39899&ctNode=1127&mp=147 Článek „Proč není Tchaj-wan v OSN?“] {{Flickr|Taiwan}}{{Commons|Taiwan}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Státy Asie]] [[Kategorie:Tchaj-wan| ]] [[Kategorie:Ostrovní země]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commons (ukázat zdroj) Šablona:Flickr (ukázat zdroj) Šablona:Infobox stát (ukázat zdroj) Šablona:Nowrap (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Tchaj-wan“.
