Rumunsko

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox stát | genitiv = Rumunska | úřední název česky = Rumunsko | úřední název = România | vlajka = [[Soubor:Flag of Romania.png|125px]] | článek o vlajce = Rumunská vlajka | znak = [[Soubor:Coat of arms of Romania.png|100px]] | článek o znaku = Státní znak Rumunska | hymna = <mp3player width='290' >File:Romania.mp3</mp3player> | článek o hymně = Rumunská hymna – Deşteaptă-te, române! | motto = | článek o mottu = | motto překlad = | mapa umístění = [[Soubor:EU location ROM.png|290px]] | hlavní město = [[Bukurešť]] | rozloha = 238 391 | rozlmisto = 78 | procent vody = 3 | nejvyšší hora = [[Moldoveanu]] | výška nejvyšší hory = 2 554 | čas = +1 | obyvatel = 22 246 862<ref>https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/RO.html</ref> | obyvmisto = 49 | obyvrok = 2008 | hustota = 93 | hustmisto = 101 | HDI = 0,825 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = vysoký | HDIrok = [[2007]] | HDImísto = 62 | jazyk = [[rumunština]],<br />regionálně [[maďarština]] a [[němčina]] | národnosti = [[Rumuni]] (89.5%), [[Maďaři]] (6.6%), [[Romové]] (2.5%), [[Němci]] (0,3%), [[Ukrajinci]] (0,3%) | náboženství = [[křesťanství]]: převážně [[Pravoslaví|pravoslavné]],<br />též [[Protestantství|evangelické]], [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické]],<br />[[Římskokatolická církev|římskokatolické]] | státní zřízení = [[republika]] | datum vzniku = [[9. květen|9. května]] 1877 | způsob vzniku = odtržením od Osmanské říše | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Traian Băsescu]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Emil Boc]] | měna = [[rumunský leu]] | kód měny = RON | HDP/ob. = 11 300 | HDP/ob.misto = 62 | HDP/ob.rok = [[2007]] | Gini = 31 | Ginirok = [[2003]] | ison = 642 | iso3 = ROU | iso2 = RO | mpz = RO | předvolba = + 40 | doména = ro }}'''Rumunsko''' (rumunsky: ''România'', {{vjazyce2|hu|''Románia''}}, {{vjazyce2|bg|''Румъния''}}/{{cizojazyčně|bg|''Rumnija''}}) je stát ležící z větší části na [[Balkánský poloostrov|Balkánském poloostrově]] v jihovýchodní části [[Evropa|Evropy]]. Sousedí s [[Ukrajina|Ukrajinou]] a [[Moldavsko|Moldavskem]] na severovýchodě, s [[Maďarsko|Maďarskem]] na severozápadě, se [[Srbsko|Srbskem]] na západě a s [[Bulharsko|Bulharskem]] na jihu. Východní břehy země omývají vody [[Černé moře|Černého moře]]. Rumunsko je jednou ze zemí bývalého východního bloku. V současnosti je členem [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]]. == Dějiny == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Rumunska]] Ačkoliv byli původní obyvatelé Dákové v roce 106 poraženi Římany, území si však i poté ponechalo značnou míru samostatnosti. Ve středověku bylo Rumunsko rozděleno do tří knížectví. První dvě, [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsko]] a [[Moldávie]], byla od 16. století závislé na [[Osmanská říše|Osmanské říši]], [[Sedmihradsko]] bylo zprvu součástí [[Uhersko|Uher]], v 16. století mělo na Osmanské říši větší míru samostatnosti, roku 1699 pak bylo znovu připojeno k Uhrám. Valašsko a Moldávie získaly roku 1829 autonomii, v&nbsp;roce 1858 se sjednotily a položily tak základ samostatnému Rumunsku, které vzniklo roku 1878. Od roku 1881 bylo Rumunsko královstvím. Roku [[1916]] vstoupilo Rumunsko do [[První světová válka|První světové války]] na straně [[Trojdohoda|Dohody]]. Po [[První světová válka|1. světové válce]] se Rumunsko rozšířilo o [[Sedmihradsko]], [[Bukovina (země)|Bukovinu]] a [[Besarábie|Besarábii]], čímž vzniklo tzv. [[Velké Rumunsko]]. Po anexi [[Besarábie]] byla uzavřena obranná aliance s&nbsp;Polskem proti Rusům. Maďaři s tímto rozdělením samozřejmě nesouhlasili a pokoušeli se své ztracené země dobýt zpět. Rumunské ozbrojené síly však vedly tuhý odpor, který posléze předostl v rázný útok a maďarské síly byly rychle zahnány hluboko do vnitrozemí dnešního Maďarska. V meziválečném období bylo Rumunské království součástí [[Malá dohoda|Malé dohody]]. Úzce spolupracovalo s [[Československo|Československem]] a [[Jugoslávie|Jugoslávií]] proti nárůstu maďarského vlivu. S oběma zeměmi však mělo jen krátkou hranici v odlehlých oblastech a proto užší spolupráce byla jen stěží možná. Navíc vzhledem k rozmělňování integrity obou spojeneckých států ke konci 30. let ale zůstalo později Rumunsko opuštěno a Budapešti se přecijen podařilo zajistit si úpravy hranic na úkor karpatské země. [[Soubor:Romania territory during 20th century.gif|upright=1.25|left|thumb|Územní vývoj nezávislého Rumunska. Fialovou barvou [[Rumunské království]] 1881–1918; [[Velké Rumunsko|Velkému Rumunsku]] (1918–1940) náležela veškerá vyznačená území; v červených hranicích současné Rumunsko.]] Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] Rumunsko bojovalo po boku [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Rumuni přišli za [[druhá vídeňská arbitráž|druhé vídeňské arbitráže]] o severní Sedmihradsko, které bylo přiděleno expandujícímu Maďarsku. Roku [[1940]] okupoval Sovětský svaz Severní Bukovinu a Besarábii. V zemi měl v tedhejší době největší vliv [[maršál]] [[Ion Antonescu]]. Po napadení SSSR Německem v roce 1941 získali Rumuni území zpět. Po válce byla Rumunsku opět odňata Besarábie a připojena k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. V roce [[1947]] byl král nucen abdikovat a odejít ze země. Rumunsko se stalo součástí komunistického [[východní blok|východního bloku]]. Zahájily se rozsáhlé projekty na [[industrializace|industrializaci]] chudé zemědělské země, potřebné technologie byly zajišťovány hlavně ze západní Evropy (např. [[Francie]]). V zemi pokročily mnohé velkolepé projekty, jako například rozvoj atomové energetiky, výstavba vodních kanálů, či přehrada Železná vrata na [[Dunaj]]i. I přesto se ale nepodařilo situaci radikálně změnit a Rumunsko se zařadilo mezi ty nejchudší země [[RVHP]], kam patřilo víceméně až do konce 80. let Rumunsko bylo také jednou ze zemí, která dokázala prosazovat do jisté míry nezávislou politiku. Země se neúčastnila některých akcí východního bloku, jakými byla například [[okupace Československa]] v roce 1968 nebo bojkot olympijských her v [[Los Angeles]] v roce [[1984]]. [[Diktátor]] [[Nicolae Ceauşescu]], který zemi po léta vládl tvrdou rukou, byl svržen v roce [[1989]], odsouzen polním soudem a následně zastřelen i se svou manželkou. Nově nabytá svoboda rumunskému lidu otevřela staronové a problematické otázky. K těm patřilo jak soužití se zhruba dvoumilionovou [[Maďaři|maďarskou]] menšinou, cesta k Evropě ale také i ekonomická situace. Rumunsko se propadlo velmi rychle do problémů ve všech těchto oblastech. Začaly národnostní nepokoje, měna se destabilizovala a mnohé země střední Evropy se k integrované části kontinentu přibližovaly stále rychleji. Mnohé oblasti Rumunska však stále připomínaly oblasti z jiného století, než přelomu 20. a 21. Teprve až postupnými změnami v průběhu let se podařilo zajistit i Rumunsku cestu vpřed. Roku [[2004]] vstoupila země do [[NATO]] a roku [[2007]] společně s [[Bulharsko|Bulharskem]] do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Nyní tak patří k nejchudším zemím "sedmadvacítky" a je proto významným příjemcem mnohých rozvojových plánů. == Geografie == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Geografie Rumunska]] [[Soubor:Mapa Rumunska.PNG|280px|thumb|Mapa současného Rumunska]] [[Dunaj]], největší rumunská řeka, vytváří celou jižní hranici země. Hranici s [[Moldavsko|Moldavskem]] tvoří rovněž řeka – [[Prut (řeka)|Prut]]. Ten se vlévá do Dunaje. Střed Rumunska je hornatý, dominují mu [[Karpaty]]. Nejvyšší hora, ''Moldoveanu'', dosahuje výšky 2544&nbsp;m. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: [[Velká uherská nížina]] na západě, [[Valašská nížina]] na jihu a rovina kolem řeky Prut na východě. Na západě se také rozkládá pohoří [[Munţii Apuseni]]. Mezi nejdůležitější sídla patří [[Bukurešť]], [[Brašov]], [[Temešvár]], [[Kluž]], [[Konstance]], [[Craiova]] a [[Jasy]]. == Ekonomika == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Ekonomika Rumunska]] Rumunsko bylo jednou z chudších zemí [[RVHP]] a dodnes se řadí k méně rozvinutým zemí Evropy. Mezi zeměmi [[Evropská unie|Evropské unie]] je jeho [[HDP na obyvatele]] dokonce nejnižší. Může za to především dlouholetá autoritativní vláda [[Nicolae Ceauşescu|Nicolae Ceauşesca]], která naprosto znemožnila rozvoj rumunské ekonomiky. Tato dnes roste. Patrně nejvýznamnější je pro rumunskou ekonomiku výroba aut značky [[Dacia (automobil)|Dacia]], která je součást [[Francie|francouzského]] koncernu Renault. Tomuto napomáhá rumunské hutnictví - nicméně zásoby rumunského nerostného bohatství není využit tak, jak by mohl být. Dále je Rumunsko poměrně vhodné pro zemědělství - v [[Rumunská nížina|Rumunské nížině]] se pěstují plodiny jako [[pšenice]], [[slunečnice]], [[kukuřice]], [[brambory]], [[zelenina]] či [[ovoce]]. Z živočišné výroby je významný chov [[prase|vepřů]], [[ovce|ovcí]] či [[skot]]u, mimo jiné pro zemědělské účely pak chov [[koně|koní]]. Rumunsko má velký potenciál pro cestovní ruch, turisty lákají především [[Karpaty]], ale vzhledem ke slabé úrovni služeb pro turisty jsou příjmy z něj velmi malé. == Obyvatelstvo == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Obyvatelstvo Rumunska]] [[Soubor:Menšiny I republika-2.png|thumb|250px|Menšiny v Rumunsku v první polovině 20. století. Uprostřed státu vidíme menšinu maďarskou (žlutá), na severu a východě ukrajinskou (zelená), u hranic žili i Němci (červená), na jihu a východě i Bulhaři (fialová) a Turkové (oranžová). Rumunské menšiny v zahraničí vyznačuje modrá barva (v sovětské Moldávii)]] Národnostní skupiny (údaje z roku [[2002]]): * [[Rumuni]] 89,5 % * [[Maďaři]] 6,6 % * [[Romové]] 2,5 % * [[Ukrajinci]] 0,8 % * [[Němci]] 0,3 % * [[Rusové]] 0,2 % * [[Turci]] 0,2 % * další 0,4 % V oblasti [[Banát]], na západě země žije i početná [[Banát#Česká a německá menšina v Banátu|česká komunita]]. Náboženství (údaje z roku [[2002]]): * Pravoslavní křesťané 87 % * Evangeličtí (protestanští) křesťané 6,8 % * Římskokatoličtí a řeckokatoličtí křesťané 5,6 % * Muslimové a ostatní 0,4 % == Politika == [[Soubor:Romania-1170 - Palace of the Parliament-DJFlickr.jpg|thumb|250px|[[Palác Parlamentu]] (2012)]] [[Soubor:Romania-1334 - Central University Library-DJFlickr.jpg|thumb|250px|Centrální univerzitní knihovna v&nbsp;[[Bukurešť|Bukurešti]] (2012)]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Politický systém Rumunska]] Zákonodárná moc je v Rumunsku rozdělena mezi [[Senát (Rumunsko)|Senát]] a [[Poslanecká sněmovna (Rumunsko)|Poslaneckou sněmovnu]], takzvanou ''Camera Deputaţilor''. Senát má 137 členů, Poslanecká sněmovna 334. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách konajících se jednou za čtyři roky. [[Prezident]], nejvyšší představitel moci výkonné, je rovněž volen přímo a to jednou za pět let (do roku [[2004]] jednou za 4 roky). Prezident jmenuje [[Ministerští předsedové Rumunska|Ministerského předsedu]]. Ten je hlavou rady ministrů, které jmenuje. Od roku 1991 se Rumunsko soudí s [[Čad]]em o podobu státní vlajky. [http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/3626821.stm]. === Literatura === * TREPTOW, Kurt W.. Dějiny Rumunska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-348-7. (česky) * REID, Robert. Rumunsko a Moldavsko. Praha : Svojtka & Co., 2008. ISBN 978-80-7352-765-5. (česky) === Související články === * [[Seznam měst v Rumunsku|Seznam rumunských měst]] * [[Rumunská armáda]] * [[Rumunské království]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rumunsko/1000686/ Ekonomická situace Rumunska] * [http://rumunsko.cundr.info Informace o Rumunsku pro cestovatele a dobrodruhy] * [http://www.folkromania.com/ Stránka věnovaná rumunskému folku (anglicky)] {{Flickr|Romania}}{{Commonscat|Romania}}{{Rumunsko}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Rumunsko| ]] [[Kategorie:Státy Evropy]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Rumunsko“.