Rýnská Falc

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Pfalz.PNG|thumb|Moderní region Rýnská Falc na mapě spolkové země Porýní-Falc]] '''Rýnská Falc''' ([[němčina|německy]] ''Rheinpfalz'', [[angličtina|anglicky]] ''Palatinate'' z latinského ''Palatinatum'') nebo '''Dolní Falc''' (občas jenom '''Falc''' (něm. ''Pfalz'') či '''Falcko''') je historické území a region po obou březích řeky [[Rýn]], resp. v současnosti spíše už jen na levém břehu řeky. V současnosti je většina území součástí něm. spolkové země [[Porýní-Falc]], ale menší část (pravobřežní) je součástí spolkové země [[Bádensko-Württembersko]]. Naproti tomu tzv. [[Horní Falc]] je součástí spolkové země [[Bavorsko]] (jako vládní obvod) a s rýnskou neboli dolní Falcí je pojí pouze název. == Historie == Rýnská Falc vznikla přesunutím lotrinského falckrabství z oblasti kolem Cách a od dolního toku Rýna přes Moselu ke střednímu a hornímu toku Rýna do povodí dolního Neckaru v 11. a 12. století Centrem bylo nejprve [[Alzey]] a později [[Heidelberg]]. První zmínka o porýnské Falci pochází z roku [[1093]]. === Falcké falckrabství === [[Soubor:Wappen Rheinpfalz.png|thumb|150px|Znak rýnského falckrabství]] {{Hlavní článek|Falcké falckrabství}} Roku [[1156]] udělil císař [[Fridrich I. Barbarossa]] svému nevlastním bratru rýnské falckrabství v léno. Území Rýnské Falce tvořily statky lotrinského falckrabství, sálsko-štaufských domén a fojtství a církevní domény (biskupství špýrské a wormské, říšské opatství Lorsch). Po krátké vládě [[Welfpvé|Welfů]] (v letech 1195–1214), připadla [[Falc]] [[Ludvík I. Bavorský (1173-1231)|Ludvíku I. Bavorskému]], jehož syn [[Ota II. Bavorský|Ota II.]] se v roce 1225 oženil s dědičkou Welfů Anežkou († 1267) a tím Falc definitivně připadla Wittelsbachům. Do roku 1329 bylo [[falcké falckrabství]] spojena s [[vévodství bavorské|vévodstvím bavorským]]. Císař Ludvík IV. Bavor musel roku 1329 svým synovcům odstoupit vedle rýnských držav většinu bavorské Nordgau, tj. pozdější Horní Falce; na základě této smlouvy se rod Wittelsbachů rozdělil na ''starší falckou'' a ''mladší bavorskou'' hlavní linii a o kurfiřtskou hodnost se měly dělit. Starší falcká linie ale získala kurfiřtskou hodnost pro sebe v roce 1356. Viz níže. === Falcké kurfiřtství (''kurfiřtská Falc, Kurpfalz'') === [[Soubor:Wappen Kurpfalz.png|thumb|150px|Znak rýnského kurfiřtství]] {{Hlavní článek|Falcké kurfiřtství}} [[Zlatá bula Karla IV.|Zlatou bulou Karla IV.]] v roce 1356 získal falckrabě rýnský kurfiřtskou hodnost jako tzv. ''nejvyšší stolník''. Rozkvětu dosáhla Falc za [[Ruprecht I. Falcký|Ruprechta I.]] a současně maximálního územního rozšíření. Po smrti [[Ruprecht III. Falcký|Ruprechta III. Falckého]] (římský král Ruprecht I.) vytvořili jeho synové čtyři linie, mezi něž bylo území rozděleno. Za kurfiřta [[Fridrich I. Falcký|Fridricha I.]] (1499–1576) došlo k rozšíření území a falcká léna se nacházela až v [[Alsasko|Alsasku]]. [[Fridrich V. Falcký]] ztratil svou zemi ve prospěch bavorských [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]]. V průběhu třicetileté války byl rýnský [[falckrabě]] Fridrich V. (u nás známý jako zimní král Fridrich Falcký), bojující proti císaři, zbaven svých držav [[Horní Falc|Horní]] a [[Dolní Falc]]e včetně kurfiřtské hodnosti, jež byly v roce 1623 uděleny [[Bavorské vévodství|bavorskému]] vévodovi [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliánovi I.]] [[Vestfálský mír|Vestfálským mírem]] z roku 1648 byla [[rýn]]ská (Dolní) Falc navrácena synovi Fridricha Falckého [[Karel Ludvík Falcký|Karlu Ludvíkovi]] a současně mu byla udělena nová kurfiřtská hodnost, ale musel se však vzdát Horní Falce a původního kurfiřtského hlasu ve prospěch Bavorska. Počet volitelů (kurfiřtů) se tak zvýšil na osm. V té době francouzský král Ludvík XIV. současně vznesl nárok na území [[Falc]]e a tak vypukla [[válka o dědictví falcké]] (1688). Vládnoucí linie '''Pfalz-Simmern''' vymřela roku 1685 [[Karel II. Falcký|Karlem II.]], po které nastoupila '''linie Pfalz-Neuburg''', která se roku 1569 oddělila od '''linie [[Zweibrüken]]ské''' a roku 1614 získala vévodství [[Jülich]] a [[Berg]]; tu pak od roku 1614 následovala samostatná '''linie Falc-Sulzbach. Po dlouholetém sporu došlo za [[Karel III. Filip Falcký|Karla III. Filipa]] (1724) k míru s bavorskou větví [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]], ještě předtím se falcký dvůr přestěhoval z [[Heidelberg]]u do [[Mannheim]]u (1720). V roce 1777 umírá bavorský vévoda a kurfiřt [[Maxmilián III. Josef Bavorský|Maxmilián III. Josef]] na neštovice. Jeho smrtí vymírá mladší bavorská linie [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] a v Bavorsku nastupuje falcká linie tohoto rodu. Brzy nato propuká [[válka o bavorské dědictví]], v jejímž důsledku Bavorsko ztrácí [[Innská čtvrť|Innskou čtvrť]]. === Falc součástí Bavorska === {{Hlavní článek|Dvojité falcko-bavorské kurfiřtství|Bavorské království}} Když byly roku 1777 Rýnská Falc a Bavorsko spojeny, rozhodl se (dvojí) kurfiřt [[Karel Theodor]] přestěhoval hlavní město do Mnichova. Roku 1799 tak byly všechny wittelsbašské državy opět sjednoceny. Po smrti Karla Teodora (a vymření linie Falc-Sulzbach) roku 1799 nabyli [[Bavorské kurfiřtství|Bavorské]] a [[Falcké kurfiřství]] vévodové [[Zweibrücken]]ští v osobě [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmiliána IV. Josefa]] (Falc-Zweibrücken-Birkenfeld-Bischweiler). Za revolučních válek v 90. letech 18. století připadly země na levém břehu Rýna a Jülich Francii. Falcké země na pravém břehu Rýna připadly roku 1803 [[Bádenské velkovévodství|Bádensku]] a [[vévodství Berg]] [[Vestfálsko|Vestfálsku]]. Roku 1806 se [[Bavorské kurfiřtství]] stalo [[království]]m a [[Wittelsbachové]] vládli až do roku [[1918]]. Rýnská Falc se stala normální součástí Bavorského království. Po roce 1815 zde byl vytvořen Bavorský porýnský okrsek, od roku 1838 nazýván Porýní-Falc; (Bavorská Falc a Bavorská rýnská Falc); ostatní bývalé menší falcké území připadly [[Pruské království|Prusku]] a [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensku-Darmstadtsku]]. === Moderní dějiny Falce === Od roku [[1918]] do roku [[1930]] byla porýnská Falc obsazena Francií, roku [[1920]] připadly některé malé části Falce [[Sársko|Sársku]]. [[6. listopad]]u [[1923]] vyhlásili separatističtí falčtí politikové tzv. ''[[svobodná Falc|svobodnou Falc]]'' jako součást ''[[Porýnská republika|Porýnské republiky]]''. Rýnská Falc zůstala do roku [[1940]] součástí Bavorska a spolu se Sárskem pak tvořila župu Sársko-Falc. Po roce [[1945]] připadla Falc do [[Francouzská okupační zóna Německa|francouzské okupační zóny]], kde se v roce stala součástí nové spolkové země [[Porýní-Falc]]. V letech [[1946]]–[[1968]] tvořila porýnská Falc v této spolkové zemi okres Falc a od roku [[1968]] je součástí země Porýní-Falc. == Související články == * [[Falcké falckrabství]] * [[Falcké kurfiřtství]] * [[Seznam rýnských falckrabat a falckých kurfiřtů]] * [[Porýní-Falc]] * [[Porýní]] * [[Rýnská provincie]] * [[Dějiny Německa]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Německá historická území]] [[Kategorie:Geografie Německa]]

Návrat na stránku „Rýnská Falc“.