Rádžasthán

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox region| | úřední název = राजस्थान | úřední název česky = Rádžasthán | mapa umístění = India Rajasthan locator map.png | rozloha = 342&nbsp;269 | obyvatel = 56&nbsp;473&nbsp;122 | hustota = 165 | jazyk = [[rádžasthánština]], [[hindština]] | národnosti = | náboženství = [[hinduismus]] (88,8 %), [[islám]] (8,5 %), [[sikhismus]] (1,4 %), [[džinismus]] (1,2 %) | nejvyšší hora = [[Guru Šikhar]] | výška nejvyšší hory = 1723 | hlavní město = [[Džajpur]] | Součást státu = [[Indie]] | Forma administrativní jednotky = [[Indické státy a teritoria|svazový stát]] | Dělení jednotky = 33 okresů (जिले, ''districts)'' | titul představitele = [[Guvernér]] | představitel = शिवराज पाटिल ([[Šivrádž Pátil]]) | zkratka = [[ISO 3166-2:IN|IN-RJ]] | čas = +5:30 | předvolba = }} [[Soubor:Rajhastan.jpg|left|300px|Večer v&nbsp;poušti Thár]] [[Soubor:Désert-du-Thar.jpg|220px|náhled|vpravo|poušť Thár]] [[File:UmaidBhawan Exterior 1.jpg|thumb|300px|center]] '''Rádžasthán''' ([[hindština|hindsky]] राजस्थान, ''Rājasthāna,'' [[angličtina|anglicky]] ''Rajasthan)'' je rozlohou největší [[Indie|indický]] stát. Na západě sousedí s&nbsp;[[pákistán]]skými provinciemi [[Sindh]] a [[Paňdžáb (pákistánská provincie)|Paňdžáb]], dále pak s&nbsp;indickými státy [[Paňdžáb (indický stát)|Paňdžáb]], [[Harijána]], [[Uttarpradéš]], [[Madhjapradéš]] a [[Gudžarát]]. Hlavním městem je [[Džajpur]], který tvoří spolu s&nbsp;[[Udajpur]]em, [[Džódhpur]]em a [[Džaisalmér]]em čtveřici nejvýznamnějších měst státu. Džajpuru se přezdívá „růžové město“ a jeho znakem je [[kůň]], symbol síly. Udajpur je malebné město na jihozápadě Rádžasthánu, též přezdívané „jezerní město“. Jeho znakem je [[slon]], symbol štěstí. Džódhpur je „modré město“. Poslední ze čtveřice je „zlaté město“ Džaisalmér, ležící na západě. Symbolem tohoto pouštního města je [[velbloud]], symbol lásky. Další místa, která určitě stojí za zmínku, jsou Alvar, [[Adžmér]] s&nbsp;nedalekým [[Puškar]]em, [[Bikanér]], [[Čittaurgarh]] a hora Abú. Významnou část obyvatelstva Rádžasthánu tvoří někdejší šlechta [[rádžpúti]] a také kmeny jako Mína a Bhíl. Vedle [[Hindština|hindštiny]] a [[Angličtina|angličtiny]] se v&nbsp;Rádžasthánu mluví několika místními jazyky souhrnně nazývanými [[rádžasthánština]]. Menšinově se zde mluví i [[gudžarátština|gudžarátsky]], [[paňdžábština|paňdžábsky]] a [[sindhština|sindhsky]]. V&nbsp;Rádžasthánu je několik přírodních rezervací: Desert NP poblíž Džaisalméru, Keoladeo NP u Bharatpuru, Ranthambhór NP poblíž města Savaí Madhopur, Darrah NP poblíž města Kóta, rezervace Sariska poblíž Alvaru a rezervace Mount Abu. == Správní členění == Rádžasthán se dělí na 33 okresů (hindsky जिला ''džilá,'' pl. जिले ''džilé,'' anglicky ''district,'' pl. ''districts),'' které jsou seskupeny do 7 oblastí (hindsky sg. i pl. मंडल ''mandal,'' anglicky ''division,'' pl. ''divisions):'' * AJ [[Adžmér]] (अजमेर / Adžaméra) / Ajmer * AL Alvar (अलवर / Alavara) / Alwar * UD [[Udajpur]] (उदयपुर / Udajapura) / Udaipur * KA [[Karaulí]] (करौली) / Karauli * KO [[Kótá]] (कोटा / Kóṭá) / Kota * CT [[Čittaurgarh]] (चित्तौड़गढ़ / Čittauṛagaṛha) / Chittorgarh * CR [[Čurú]] (चुरू) / Churu * JP [[Džajpur]] (जयपुर / Džajapura) / Jaipur * JL [[Džálaur]] (जालौर / Džálaura) / Jalor * JS [[Džaisalmér]] (जैसलमेर / Džaisalaméra) / Jaisalmer * JO [[Džódhpur]] (जोधपुर / Džódhapura) / Jodhpur * JW [[Džhálavár]] (झालवाड़ / Džhálaváṛa) / Jhalawar * JJ [[Džhundžhunú]] (झुंझुनू / Džhuñdžhunú) / Jhunjhunu * TO [[Tónk]] (टोंक / Tóñka) / Tonk * DU [[Dúngarpur]] (डूँगरपुर / Ḍū̃garapura) / Dungarpur * DA [[Dausa]] (दौसा / Dausá) / Dausa * DH [[Dhaulpur]] (धौलपुर / Dhaulapura) / Dholpur * NA [[Nágaur]] (नागौर / Nágaura) / Nagaur * PA Pálí (पाली) / Pali * XX [[Pratápgarh]] (प्रतापगढ़ / Pratápagaṛha) / Pratapgarh * BN [[Bánsvárá]] (बांसवाड़ा / Báñsaváṛá) / Banswara * BM [[Bármér]] (बाड़मेर / Báṛaméra) / Barmer * BR [[Bárán]] (बाराँ / Bárā̃) / Baran * BI [[Bikanér]] (बीकानेर / Bíkánéra) / Bikaner * BU [[Búndí]] (बूँदी / Bū̃dí) / Bundi * BP [[Bharatpur]] (भरतपुर / Bharatapura) / Bharatpur * BW [[Bhílvára]] (भीलवाड़ा / Bhílaváṛá) / Bhilwara * RA [[Rádžsamand]] (राजसमन्द / Rádžasamanda) / Rajsamand * GA [[Šrígangánagar]] (श्रीगंगानगर / Śrígañgánagara) / Sri Ganganagar * SM [[Savaí Madhopur]] (सवाई माधोपुर / Saváí Mádhópura) / Sawai Madhopur * SR [[Siróhí]] (सिरोही) / Sirohi * SK [[Síkar]] (सीकर / Síkara) / Sikar * HA [[Hanumángarh]] (हनुमानगढ़ / Hanumánagaṛha) / Hanumangarh == Historie == Na severu Rádžasthánu se u vesnice Kálíbanga dochovaly zbytky významného města [[Harappská kultura|harappské kultury]], které bylo osídleno ve dvou obdobích. První období skončilo kolem 2600 př. n. l. zemětřesením. Město bylo opuštěno kolem roku 2000 př. n. l. kvůli vyschnutí řeky (Ghaggar-Hakra). V následujících obdobích bylo území Rádžasthánu součástí [[Maurjovská říše|maurjovské]] a [[Guptovská říše|guptovské]] říše. Území Rádžasthánu se do značné míry překrývá s&nbsp;územím oblasti zvané [[Rádžpútána]] (राजपूताना), která zde existovala do roku [[1949]]. Skládala se z&nbsp;malých království, většině z&nbsp;nich vládli příslušníci [[hinduismus|hinduistické]] válečnické kasty [[rádžpúti|rádžpútů]], království [[Tonk]] bylo muslimské a vládl mu [[naváb]]. Další oblasti (dříve království) jsou například Mévár (okolí Udajpuru), Márvár (okolí Džódhpuru), Dhúndhár (okolí Džajpuru) a Mevát (severovýchod). Rádžpútské rodiny se dostaly k&nbsp;moci už v&nbsp;6. století. Po staletí se bránily [[Dillíský sultanát|sultánům z Dillí]] a vzdorovaly i [[Mughalská říše|Mughalům]], kterým se ale nakonec podařilo získat pevnou kontrolu nad celou severní Indií včetně Rádžasthánu. Někteří rádžpúti se však stáhli do hor [[Arávalí]] a zůstali nepokořeni. Nejznámějším příkladem je [[Mahárána Pratáp]] (महाराणा प्रताप), král [[Mévár]]u (मेवाड़) v&nbsp;letech 1568 – 1597. Hrad [[Čittaurgarh]] (चित्तौडगढ़), odkud pocházeli jeho předkové, byl okupován Mughaly a většina rádžpútů se mezitím stala mughalskými vazaly; mnozí z&nbsp;nich sloužili v&nbsp;mughalské armádě. Mughalský vládce [[Akbar]] chtěl s&nbsp;Pratápem dosáhnout stejné dohody a vyslal za ním několik poselstev. Pratáp se ale odmítal sklonit, a tak došlo k&nbsp;vojenskému střetnutí v&nbsp;průsmyku [[Haldí Ghátí]] (हल्दी घाटी). Mughalská vojska byla v&nbsp;přesile a bitvu vyhrála, byť se značnými ztrátami. Pratápovi se podařilo uprchnout, stáhl se do hor a přešel na partyzánskou válku. 30 let na něj Akbar posílal jednu vojenskou výpravu za druhou, ale nikdy ho nedokázal chytit. V&nbsp;posledních deseti letech života se Pratápovi podařilo postupně dobýt zpět většinu Méváru až na hrady Mandalgarh a Čittaurgarh. Zemřel v&nbsp;56 letech na následky zranění při lovu. Počátkem 18. století se mughalská říše otřásala vnitřními i vnějšími konflikty, čehož se mnoho vazalů včetně rádžpútů pokusilo využít k&nbsp;obnovení nezávislosti. Rádžpútána se ovšem krátce poté stala terčem nájezdu [[Maráthové|Maráthů]] a maráthský generál [[Šindé]] dobyl [[Adžmér]]. Na počátku 19. století tak rádžpútští králové uzavřeli dohody s&nbsp;Brity. Vzdali se suverenity výměnou za ochranu a autonomii. Adžmér se stal provincií [[Britská Indie|Britské Indie]], zatímco autonomní rádžpútská království byla seskupena do správní oblasti Rádžpútána ''(Rajputana Agency)''. == Obrázky měst == <center><gallery> Image:Jodhpur 5174663-66.jpg |Džódhpur Image:Udaipur03.jpg|Udajpur Image:Jaisalmer Fort.jpg|Džajsalmér </gallery></center> {{Indie}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Indické státy a teritoria]] [[Kategorie:Rádžasthán| ]]

Návrat na stránku „Rádžasthán“.