Plzeň

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox statutární město| název = Plzeň | foto = Soubor:Plzeň od ZOO.jpg | popisek.foto = Plzeň od ZOO | znak = Image:Plzen small CoA.png | vlajka = Soubor:Flag of Plzen.png | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] | okres = Plzeň-město | ob.roz.půs = '''Plzeň''' | pov.ob = '''Plzeň''' | země = [[Čechy]] | NUTS3 = CZ032 | NUTS4 = CZ0323 | NUTS5 = CZ0323 554791 | nad.výš = 293–452 m | výměra = 137,65 | obyvatelé = 173 101 | obyv.datum = 14.1.2010<ref name=mvcr /> | zem.šíř = 49° 44' 53" s. š. | zem.dél = 13° 22' 27" v. d. | PSČ = 301&nbsp;00 | početč = 31 | početk = 23 | zsj = 104 | počet.m.č = 10 | adresa = Magistrát města Plzně<br />nám. Republiky 1<br />306&nbsp;32 Plzeň | web = www.plzen.eu | email = posta@plzen.eu | primátor = Ing. [[Pavel Rödl]] (od 2006) | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Plzeň |lat_deg=49 |lat_min=44 |lat_sec=53 |lon_deg=13 |lon_min=22 |lon_sec=27 |float=center }} }}[[Soubor:Plzeň Montage I.png|thumb|240px|Dominanty města Plzeň (2020)]] '''Plzeň''' ([[němčina|německy]] ''Pilsen'') je [[statutární město]] na západě [[Čechy|Čech]] a metropole [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]]. Leží na soutoku řek [[Radbuza]], [[Mže]], [[Úslava]] a [[Úhlava]]. Má 173 101 obyvatel<ref name=mvcr>[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/p/plzen MVČR]</ref> (s&nbsp;příměstskými oblastmi přes 200 tisíc) a je tak čtvrtým největším městem v České republice (po [[Praha|Praze]], [[Brno|Brnu]] a [[Ostrava|Ostravě]]) a druhým největším městem v [[Čechy|Čechách]] (po Praze). Plzeň je známá jako [[průmysl]]ové a [[pivovar]]nické město. V rozsáhlých továrních halách [[Škoda (podnik)|Škodovky]] se vyrábějí dopravní prostředky a průmyslové stroje, na druhé straně krajské metropole se pak vaří známá [[pivo|piva]] [[Prazdroj]] a [[Gambrinus]]. Spodně kvašený světlý ležák se celosvětově označuje jako ''[[pivo plzeňského typu|Pilsner]]'' nebo ''[[pivo plzeňského typu|Pils]]'' podle [[Němčina|německého]] jména města ''Pilsen''. Plzeň má i podstatný kulturní význam. Nacházejí se tu početné kulturní domy a divadla, budovaná ještě v časech [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Ve městě sídlí také [[biskupství]] [[diecéze plzeňská|plzeňské diecéze]]. Školství pak zastupují různé střední a vysoké školy, mezi které patří například [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeská univerzita]]. Současné historické jádro města má pravidelnou síť ulic s téměř čtvercovým [[Náměstí Republiky (Plzeň)|náměstím Republiky]] uprostřed (166&nbsp;×&nbsp;188&nbsp;m), jemuž vévodí [[Katedrála svatého Bartoloměje|katedrála sv. Bartoloměje]], budovaná od roku 1290. == Historie == === Středověk === [[Soubor:St. Bartholomew's Church, Plzen, Czech Republic.jpg|left|thumb|Katedrála svatého Bartoloměje patří k nejvýznamnějším památkám města; nachází se v samém středu krajské metropole na náměstí Republiky]] První zmínky o Plzni (dnešním [[Starý Plzenec|Starém Plzenci]]) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského [[hradiště]] kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem ''Nová Plzeň'' král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních [[Čechy|Čech]] na cestě z Prahy do [[Bavorsko|Bavorska]]. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy. Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se brzy Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]. V této době byly také vystavěny kostely ''[[Katedrála svatého Bartoloměje|sv. Bartoloměje]]'' ve středu náměstí, ''[[Františkánský klášter v Plzni|františkánský klášter]]'' na jihovýchodě, blízko středověkého [[opevnění]], později zbořený ''dominikánský klášter'' na severozápadě, [[špitál]]ní kostel ''sv. Maří Magdalény'' z roku 1320. Na samém počátku husitských válek měli kališníci – díky velmi radikálnímu faráři Václavu Korandovi – ve městě velký vliv, ale už roku 1420 musel Koranda s Janem Žižkou odejít na [[Tábor]] a Plzeň se stala hlavní baštou katolické strany („pod jednou“). Třikrát byla neúspěšně obléhána Prokopem Holým a podílela se na odporu proti Jiříkovi z Poděbrad. Od roku 1467 sídlila v Plzni [[pražská kapitula]], která byla 1431–1561 nejvyšším orgánem [[Římskokatolická církev|římsko-katolické církve]] v Čechách. První česká tištěná kniha – [[Kronika trojánská|Kronika Trojánská]] – byla roku 1468 vytištěna na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova. Na tomto místě fungovala do roku 1533 jediná česká tiskárna. === Raný novověk === Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města. ''Bavůrek ze Švamberka'' byl popraven na Plzeňském náměstí, což vzbudilo řadu protestů. Na devět měsíců se stala Plzeň hlavním městem [[Svatá říše římská|říše]] a sídlem vlády, když sem císař Rudolf II. uprchl před [[mor]]ovou epidemií na přelomu let 1599 a 1600 (od září až do června). Sídlil v tzv. ''Císařském domě'', který se nachází vedle dnešní budovy radnice. Roku 1618 byla [[Obléhání Plzně|Plzeň poprvé dobyta]] vojskem českých stavů pod velením knížete [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Mansfelda]]. Během třicetileté války hospodářství i kultura upadala. Švédské obléhání v letech 1637 i 1648 bylo neúspěšné. [[8. leden|8. ledna]] 1683 zde byl založen plzeňský [[35. pěší pluk]]. === Průmyslový rozvoj === [[Soubor:Plzeň, Sady Pětatřicátníků, zástavba.jpg|thumb|240px|Dnes jsou Sady pětatřicátníků významnou křižovatkou městské dopravy v Plzni, kdysi se jednalo o sady, vzniklé zbouráním městských hradeb. V pozadí zástavba z 19. století]] V 19. století nechal [[purkmistr]] Martin Kopecký (1828–1850) zbourat hradby a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady, dnes známé jako Sady Pětatřicátníků, Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy a 5. května. V roce 1832 pak vzniklo první kamenné divadlo. Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení [[Měšťanský pivovar Plzeň|Měšťanského pivovaru]] (později ''Prazdroj'') a [[5. říjen|5. října]] 1842 v něm bavorský sládek [[Josef Groll]] uvařil první várku piva. V roce 1859 [[Emil Škoda]] převzal [[Škoda (podnik)|Škodovy závody]] a [[František Křižík]] zavedl svůj vynález [[oblouková lampa|obloukové lampy]] jako [[pouliční osvětlení]]. V roce 1869 byl založen ''První plzeňský akciový pivovar v Plzni'' (PAP, pivo [[Gambrinus]]). Na konci 19. století se Plzeň stala [[Secesní architektura v Plzni|kolébkou české secese]]. Od počátku [[20. století]] je Plzeň druhým největším městem v Čechách a ke konci tohoto století se stala i čtvrtým v [[Česká republika|České republice]]. Její pozice byla dříve významnější, vzhledem k rozvoji Moravy a Slovenska však byla předběhnuta některými dalšími sídly v zemi. Západočeská metropole však prosperovala díky rozvoji strojírenských a dalších průmyslových závodů. Během meziválečného období došlo k rozšiřování města; hranice byly po vzoru jiných měst posunuty daleko od historického centra. Roku [[1924]] tak vznikla Velká Plzeň, počet obyvatel města překročil stotisícovou hranici. V roce [[1938]] došlo k odstoupení pohraničních území [[První republika|Československé republiky]] [[Německo|Německu]]. Plzeň sice zůstala na území republiky, stala se však městem na samotné hranici. Obce severozápadním a jihozápadním směrem již patřily k Říši, stejně jako dnešní městské části Plzeň-Litice a Plzeň-Lhota. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ([[1942]]) byla Plzeň rozšířena o obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice a Újezd. Také byl zřízen magistrát. Průmyslový podnik [[Škoda (podnik)|Škodovy závody]] byl v této době významnou zbrojovkou zásobující německé armády. I přesto Plzeň kupodivu delší dobu unikala bombardování, k prvnímu velkému náletu došlo až [[20. prosinec|20. prosince]] [[1944]], při kterém byl ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj (18 mrtvých). [[Škoda (podnik)|Škodovy závody]] byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války, náletem [[25. duben|25. dubna]] [[1945]]. Celkem bylo za celou dobu války náletů jedenáct, vyžádaly si 926 obětí. === Poválečná éra === Plzeň a západní Čechy byly osvobozeny americkými jednotkami vedenými [[George S. Patton|generálem Pattonem]] [[6. květen|6. května]] [[1945]]. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Slavný je jeho výrok, že když už, tak to Američané ''mají vzít až do Moskvy''. Dnes na osvobození Plzně upomíná [[Patton Memorial Pilsen]] – ''Památník americké armády 1945'' provedený jako stálé muzeum. [[Soubor:Plzeň, Anglické nábřeží.jpg|left|thumb|V současné Plzni má velký význam také nová výstavba. Zde výšková budova Business Center Bohemia (dříve Hutní projekt) z roku 1967, v popředí pak Anglické nábřeží s řekou Radbuzou]] Plzeň se také zapsala do historie bojů proti [[Komunistický režim v Československu|komunistickému režimu]]. [[1. červen|1. června]] [[1953]] došlo v Plzni k prvnímu [[Plzeňské povstání|protirežimnímu masovému vystoupení]] proti tehdy probíhající [[Měnová reforma|měnové reformě]]. Jednalo se o první lidový protest v celém sovětském bloku (tzv. východoněmecké červnové povstání vypuklo až o dva týdny později [[17. červen|17. června]] 1953). Na konci 50. let se začalo s masivním rozvojem bytové výstavby, tzv. sídlišť, a to podobným způsobem, jako tomu bylo v celé republice. První rozsáhlý areál vznikl na [[Plzeň 2-Slovany|Slovanech]], následovala v roce [[1961]] Doubravka a roku [[1968]] pak [[Plzeň-Bory|Bory]]. Poté se výstavba přesunula na sever, v 70. a 80. letech se budovala rozsáhlá sídliště v oblasti Bolevce a Lochotína, těsně před [[Sametová revoluce|Sametovou revolucí]] se výstavba přesouvala postupně směrem na západ k oblasti Vinice, kde se pokračuje v budování nových domů ještě dnes. Díky tomuto rychlému rozvoji překročilo město roku 1972 hranici 150&nbsp;000 obyvatel. O čtyři roky později pak byly připojeny i obce Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice a Radčice a Plzeň získala hranice, jaké měla do roku [[2002]]. V 90. letech byla k Plzni postavena i [[dálnice D5]], která spojila Prahu s bývalým Západním Německem. Dokončení této důležité dopravní tepny, která částečně vyřešila tehdy katastrofální dopravní situaci v Plzni, se však kvůli komplikacím protáhla až do prvního desetiletí 21. století. == Historické památky == [[Soubor:Plzeň-Pilsen-synagogue-Flickr.jpg|thumb|240px|Plzeňská synagoga se řadí k největším v celé České republice]] Mezi nejvýznamnější památky západočeské metropole patří historické jádro města a okolní ulice. Ty jsou dnes chráněné jako [[městská památková rezervace]], na území města je ještě několik dalších vesnických památkových rezervací a také městských a vesnických památkových zón. * Dominantou města je [[gotika|gotický]] [[Katedrála svatého Bartoloměje|chrám sv. Bartoloměje]], založený roku 1292, s věží vysokou 102 metrů je nejvyšší v [[Čechy|Čechách]]. Na vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Dnes je to [[katedrální chrám]], neboť od roku [[1993]] je v Plzni [[Diecéze plzeňská|biskupství]]. * Bývalý [[Františkánský klášter v Plzni|františkánský klášter]] s kostelem Nanebevzetí P. Marie. * [[Renesance|Renesanční]] radnice ze 16. století * Barokní budova kláštera dominikánek s kostelem sv. Anny z let 1711–1714, přestavěná 1805–1807 na školu, dnes Státní knihovna. * [[Divadlo J. K. Tyla]] * [[Velká synagoga (Plzeň)|Velká synagoga]] a Stará synagoga * [[Plzeňské historické podzemí]] * [[Západočeské muzeum v Plzni|Západočeské muzeum]] == Další významné stavby == * [[Věznice Plzeň]] označovaná jako ''Věznice Bory'' * [[Kulturní dům Peklo]] * [[Památník obětem zla]] a meditační zahrada v Plzni-Doudlevcích == Přírodní zajímavosti == Na území města se nachází několik [[památný strom|památných stromů]]: [[duby u Velkého rybníka]], [[koterovská lípa]], [[Körnerův dub (Plzeň)|Körnerův dub]], [[lípy u Mže]], [[Smrk - Troják v Lánech|smrk – Troják v Lánech]] a alej [[Kilometrovka]]. == Doprava == [[Soubor:10Skvrnany.jpg|thumb|left|V Plzni začaly trolejbusy jezdit v roce 1941]] {{viz též|Doprava v Plzni}} Plzeň je jako [[krajské město (Česko)|krajské město]] velmi důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní význam má dnes dálnice D5 mezi [[Praha|Prahou]] a [[Norimberk]]em s dálničním obchvatem Plzně, další důležité silnice vedou do [[Strakonice|Strakonic]], do [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a [[Stříbro|Stříbra]]. Železniční trati vedou na [[Rokycany]] - Prahu, [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladotice]] - [[Žatec]], [[Mariánské Lázně]] - [[Cheb]] - Schirnding a [[Nürnberg]], [[Nýřany]] - [[Domažlice]] - Cham a [[Regensburg]], na [[Klatovy]] a na [[Nepomuk]] - [[Strakonice]] - [[České Budějovice]]. Samozřejmostí jsou i četná železniční [[Železniční stanice|nádraží]] a síť [[městská hromadná doprava|MHD]], čítající tři druhy dopravy. == Školství == Plzeň je krajské město s více než 170 000 obyvateli, čemuž odpovídá i množství středních škol, vyšších a vysokých škol, za nimiž se sem sjíždějí studenti z celého kraje i dalších míst České republiky. === Střední školství === {{viz též|Seznam středních škol v Plzni}} V Plzni se nachází řada [[střední odborná škola|středních odborných škol]] a [[střední odborné učiliště|učilišť]], jakož i 6 [[gymnázium|gymnázií]]. === Vyšší odborné školství === * VOŠ a SPŠ elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 SZŠ a VOŠZ Plzeň, Karlovarská 99 === Gymnázia === * [http://www.cs.wikipedia.org/wiki/Gymnázium_Plzeň Mikulášské gymnázium] * Masarykovo gymnázium * Gymnázium Luďka Pika * Křižíkovo gymnázium * Sportovní gymnázium === Vysoké školství === * [[Západočeská univerzita v Plzni]] * [[Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni]] == Slavné osobnosti == === rodáci === * [[Petr Sýkora (1976)|Petr Sýkora]], [[Lední hokej|hokejista]] * [[Josef Mandl]], malíř * [[František Krásný]], architekt * [[Vojtěch Šíp]], sochař * [[Matouš Mandl]], právník a purkmistr města * [[Josef Beran|kardinál Beran]] * [[Jindřich Plachta]], herec a komik * [[Jaroslav Špaček]], [[Lední hokej|hokejista]], olympijský vítěz a mistr světa * Josef Skupa, autor [[Spejbl a Hurvínek|Spejbla a Hurvínka]] * [[Jiří Trnka]], výtvarník, ilustrátor, scenárista a režisér [[animovaný film|animovaných filmů]] * [[Jaroslav Skála]], zakladatel první [[záchytka|záchytné stanice]] * [[Miroslav Horníček]], [[herec]] a [[komedie|komik]] * [[Rudolf Cortés]], herec a zpěvák * [[Karel Janovický]], hudební skladatel * [[Miroslav Zikmund]], cestovatel a spisovatel * [[Jiří Suchý]], divadelník, básník, hudebník * [[Karel Gott]], zpěvák * [[Jana Preissová]], herečka * [[Martin Straka]], [[Lední hokej|hokejista]] * [[Kateřina Emmons]], [[olympijské hry|olympijská]] medailistka ve střelbě * [[Petr Čech]], fotbalový brankář * [[Marie Rosůlková]], herečka * [[František Kreuzmann starší|František Kreuzmann]], herec * [[František Kovářík]], herec * [[Josef Větrovec]], herec * [[Růžena Šlemrová]], herečka * [[Jiřina Fuchsová]], spisovatelka * [[Peter Grünberg]], fyzik, nositel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny]] * Bimba – [[Bohumil Konečný]], malíř, kreslíř, ilustrátor === studenti === * Bedřich Smetana, hudební [[skladatel]] * [[Pavel Nedvěd]], fotbalista * [[Josef Linda]], pravděpodobný autor [[Rukopis královédvorský|Rukopisu královédvorského]] a [[Rukopis zelenohorský|Zelenohorského]] * [[Petr Čech]], fotbalový brankář === podnikatelé === * [[František Křižík]], vynálezce a podnikatel * [[František Schwarz (1840 - 1906)]], úředník, propagátor české kultury a školství, autor publikací o veřejné správě * [[Emil Škoda]], zakladatel podniku [[Škoda (podnik)|Škoda]] == Území města Plzně == Současnou rozlohu má Plzeň od [[1. leden|1. ledna]] [[2003]], kdy se k ní připojily do té doby samostatné [[obec|obce]] [[Plzeň 10-Lhota|Lhota]] a [[Plzeň 9-Malesice|Malesice]], které se zároveň staly novými [[městská část|městskými obvody]]. Od té doby město Plzeň sestává z deseti městských obvodů, největší z nich jsou obvody 1 až 4, které se skládají z několika původních městských částí. [http://info.plzen-city.cz/article.asp?sec=574&lang=1029] == Současnost == V současné době je Plzeň moderním průmyslovým městem, kde sídlí: * [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeská univerzita]] * [[Západočeské muzeum v Plzni]] * [[Západočeská galerie v Plzni]] * [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|ZOO Plzeň]] * [[Arboretum Sofronka]] == Partnerská města == Plzeň má následující partnerská města: * [[Birmingham (Alabama)]], [[Spojené státy americké]] * [[Hengelo]], [[Nizozemsko]] * [[Izmir]], [[Turecko]] * [[Jekatěrinburg]], [[Rusko]] * [[Limoges]], [[Francie]] * [[Lutych]], [[Belgie]] * [[Řezno]], [[Německo]] * [[Santo André]], [[Brazílie]] * [[Takasaki]], [[Japonsko]] * [[Winterthur]], [[Švýcarsko]] * [[Žilina]], [[Slovensko]] == Související články == * [[Plzeňský znak]] * [[Seznam představitelů města Plzně]] * [[Fakultní nemocnice Plzeň]] * [[Americká (Plzeň)]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://info.plzen-city.cz/?lang=1033 stránky města] * [http://gis.plzen-city.cz/ Geografický portál města Plzně] * [http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-a-zajimavosti/mesta/dalsi-pozoruhodna-mesta/plzen/ Plzeň] - Czech.cz, oficiální portál České republiky * [http://www.zcu.cz/plzen/index-cz.html Plzeň – otevřené město] – o Plzni na serveru ZČU * [http://www.virtualtravel.cz/plzen.html Virtuální prohlídky města] {{Flickr|Plzeň}}{{Commonscat|Plzeň}}{{Město Plzeň}}{{Okres Plzeň-město}}{{Článek z Wikipedie}}{{česko}} [[Kategorie:Plzeň| ]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [[Kategorie:Okres Plzeň-město]] [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [[Kategorie:Vesnické památkové rezervace v Česku]] [[Kategorie:Vesnické památkové zóny v Česku]] [[Kategorie:Obce v okrese Plzeň-město]]

Návrat na stránku „Plzeň“.