Nizozemská východní Indie

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox zaniklý stát | název = Nizozemská východní Indie | originální název = Nederlands-Indië<br />Hindia-Belanda | rok vzniku = kolem 1800 | rok zániku = 1949 | před 1 = Nizozemská východoindická společnost | před 1 vlajka = Flag of the Dutch East India Company.png | po 1 = Indonésie | po 1 vlajka = Flag of Indonesia.png | po 2 = Nizozemská Nová Guinea | po 2 vlajka = Flag of West Papua.png | vlajka = Flag of the Netherlands.png | vlajka velikost = | znak = | znak velikost = | mapa = LocationIndonesia.png | mapa velikost = 250px | mapa poznámka = Nizozemská východní Indie | hlavní město = [[Jakarta|Batavia]] (dnešní Jakarta) | rozloha = 1&nbsp;919&nbsp;440 | rozloha poznámka = | počet obyvatel = 60&nbsp;700&nbsp;000 | počet obyvatel poznámka = v roce 1930 | jazyky = [[nizozemština]] (úřední), [[indonéština]] | národnostní složení = [[Nizozemci]], Indonésané | náboženství = [[křesťanství]], [[islám]], [[hinduismus]] | měna = [[Nizozemsko-indický gulden]] | státní zřízení = [[kolonie]] | mateřská země = [[Nizozemsko|Nizozemí]] | vznik = kolem roku 1800 (převzetí vlády nad holandskými koloniemi od Nizozemské východoindické společnosti nizozemskou vládou) | zánik = [[1949]] (získání nezávislosti na Nizozemí) }} '''Nizozemská''', či '''Holandská východní Indie''' ([[nizozemština|nizozemsky]] {{cizojazyčně|nl|'''Nederlands-Indië'''}}, [[indonéština|indonésky]] {{cizojazyčně|id|'''Hindia-Belanda'''}}) byl název [[kolonie]] zřízené [[nizozemská Východoindická společnost|nizozemskou Východoindickou společností]] na území dnešní [[Indonésie]], která se během 19. století stala nizozemskou královskou kolonií. == Historie == === Pronikání Evropanů do Indonésie === [[Soubor:Nederlandsch_indie_1893.jpg|thumb|left|Nizozemská východní Indie, 1893]] Průzkumy oblasti na konci 16. století vedené [[Jan Huyghen van Linschoten|Janem Huyghen van Linschotenem]] roku 1582 a výzkumy [[Cornelis de Houtman|Cornelise de Houtmana]] o deset let později vydláždily cestu Houtmanově plavbě do [[Banten]]u (hlavního přístavu na [[Jáva|Jávě]]) v letech 1595–1597, která vynesla jen velmi malý zisk. Holandské pronikání do [[Východní Indie]] (což častý je termín používaný pro oblast jihovýchodní Asie, naproti tomu výrazem „Západní Indie“ byla chápána oblast Karibiku) bylo relativně pomalé. === Nizozemská Východoindická společnost === [[Soubor:VOC.png|thumb|left|Znak Nizozemské Východoindické společnosti]] [[Soubor:Batavia - Townhall 1770.jpg|left|thumb|Radnice v hlavním městě Nizozemské východní Indie, Batavii, kolem roku 1770]] [[Nizozemská Východoindická společnost]] ([[nizozemština|nizozemsky]] ''Verenigde Oost-Indische Compagnie'', VOC) roku 1602 soustředila do svých rukou veškeré obchodní úsilí Holanďanů pro oblast Asie. V roce 1605 ozbrojené holandské obchodní lodě dobyly portugalský přístav Ambonia na [[Molucké ostrovy|Moluckých ostrovech]], který se stal bezpečnou základnou pro nizozemskou Východoindickou společnost. Následný „Dvacetiletý mír“ podepsaný roku 1609 v [[Antverpy|Antverpách]] znamenal ukončení válečného stavu mezi [[Španělsko|Španělskem]], které ovládalo [[Portugalsko|portugalské území]] a tím i jeho kolonie v zámoří, a [[Republika spojených nizozemských provincií|Republikou spojených nizozemských provincií]]. Na severozápadním pobřeží [[Jáva|Jávy]] byla v roce 1619 založena Batavia, dnešní [[hlavní město]] [[Indonésie]] [[Jakarta]], jako centrum holandské koloniální moci v oblasti, ze kterého byl kontrolován holandský obchod v Asii. Pro indonéskou historii je důležité, že Nizozemská východní Indie byla založena spíše pro obchodní účely než jako důsledek holandské národní expanze.<ref>VICKER, A.: ''A History of Modern Indonesia''. Cambridge : Cambridge University Press, 2005. ISBN 0-521-54262-6 s. 1 </ref> [[Soubor:Batavia 1897.jpg|thumb|200px|Mapa hlavního města Nizozemské východní Indie Batavia, 1897]] Po zbytek 17. století Holanďané převzali velké obchodní přístavy ve Východní Indii: [[Malacca|Malaccu]] roku 1641, původní království Achem ([[Aceh]]) roku 1667, [[Makassar]] o dva roky později a [[Bantam]] roku 1682. V téže době se v přístavech v [[Indie|Indii]] plošně pěstovala [[bavlna]], kterou Holanďané vyměňovali za [[pepř]], což byl základ obchodu s kořením. Jak poznamenal [[Fernand Braudel]], největší zdroj bohatství ve Východní Indii byl obchod ''v rámci'' indonéského souostroví, což Holanďané nazývali ''inlandse handel'', kde jeden druh zboží byl vyměňován za jiný, se ziskem na každý obrat, například se [[stříbro|stříbrem]] z Ameriky, které bylo na východě žádanější než v [[Evropa|Evropě]]. Vznikem [[monopol]]ního postavení [[Holandsko|Holandska]] v obchodu s kořením začali Holanďané na svých územích podporovat [[Monokultura|monokulturu]]: Ambonii využili k pěstování [[Hřebíček|hřebíčku]], [[Timor]] k pěstování vonných dřev [[santál]]u, [[Bandaské ostrovy]] pro [[muškátový oříšek]] a [[Cejlon]] pro [[skořice|skořici]]. === Převzetí impéria nizozemskou vládou === [[Soubor:Nederlandsindie.PNG|thumb|left|Nizozemská východní Indie]] Kolem roku 1700 se [[nizozemská Východoindická společnost]] rozrostla na stát ve státě a představovala dominantní sílu v indonéském souostroví. [[1. leden|1. ledna]] 1800, poté co byla zkrachovalá [[nizozemská Východoindická společnost]] zlikvidována, převzala holandská vláda zámořská území jako královskou kolonii. [[Malacca]] a [[Malajský poloostrov]] byly Anglo-holandskou smlouvou z [[Londýn]]a z roku 1824 postoupeny Britům. Povstání [[Jáva]]nů bylo tvrdě potlačeno v [[Jávská válka|Jávské válce]] v letech 1825–1830 Po roce 1830 byla na [[Jáva|Jávě]] zavedena přísná politika označovaná jako ''cultuurstelsel'', podle které musela být určitá část zemědělské produkce vyvezena a která vynesla Holanďanům i jejich indonéským spojencům velké bohatství. Tento systém byl zrušen během liberálnějších let roku 1870. Kolem roku 1898, kdy nastoupila na holandský trůn [[Vilemína (Nizozemsko)|královna Wilhelmina]], čítala javánská populace dvacet osm milionů obyvatel a dalších sedm milionů žilo na ostatních indonéských ostrovech (ačkoliv ne všichni byli zcela pod holandskou vládou).<ref>FURNIVAL, J. S.: ''Netherlands India: a Study of Plural Economy''. Cambridge : Cambridge University Press, 1939 (přetisk 1967). ISBN 0-521-54262-6 s. 9</ref> Roku [[1901]] holandská koloniální vláda přijala takzvanou ''etickou politiku'', která zahrnovala zvýšení investic do domorodého vzdělání a moderní politické reformy, týkala se období mandátu generálního guvernéra [[Joannes Benedictus van Heutsz|J. B. van Heutsze]].[[Soubor:Japanseaanvallennederland.PNG|thumb|330px|Japonská invaze do Nizozemské východní Indie]] byla rozšířena přímá koloniální vláda nad Nizozemskou východní Indií, čímž byly položeny základy dnešního indonéského státu.<ref>CRIBB, R.: ''Development policy in the early 20th century'' in ''Jan-Paul Dirkse, Frans Hüsken and Mario Rutten, eds, Development and social welfare: Indonesia’s experiences under the New Order''. Leiden : Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde, 1993. s. 225-245.</ref> Během holandské vlády bylo podepsáno několik dalších důležitých smluv, mezi nimi také dohoda o stanovení hranic, které jsou v současnosti indonéské. Anglo-holandská dohoda z roku 1824 také načrtla hranice budoucí [[Britská Malajsie|Britské Malajsie]] a Nizozemské východní Indie. Nad zbytkem Indonésie si holandská vláda podržela kontrolu – s výjimkou [[japonsko|japonské]] okupace v letech [[1942]]–[[1945]] – až do [[Indonéská národní revoluce|Indonéské národní revoluce]], při které byla v roce [[1949]] vyhlášena [[nezávislost]] [[Indonésie|Republiky Indonésie]]. Hlavním městem nového státu se stala Batavia, dnes známá jako [[Jakarta]]. === Poválečná indonéská nezávislost === [[Soubor:NetherlandsEmpire.png|thumb|left|Mapa [[Nizozemské kolonie|nizozemských kolonií]]. Světle zeleně državy [[nizozemská Východoindická společnost|nizozemské Východoindické společnosti]] (ostrovy v [[Indický oceán|Indickém oceánu]], [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]], [[Špicberky]]), tmavě zeleně državy [[nizozemská Západoindická společnost|nizozemské Západoindické společnosti]].]] Po kapitulaci [[Japonsko|Japonska]], kterou skončila [[Válka v Tichomoří|druhá světová válka v Tichomoří]], vyhlásila skupina indonéských [[nacionalismus|nacionalistů]] nezávislost. Mezi nimi byli i první budoucí prezident [[Indonésie]] [[Sukarno]] a viceprezident [[Mohammad Hatta]]. Tímto krokem byl rozpoután ozbrojený konflikt, ve kterém se Holanďané pokoušeli nad regionem získat zpět kontrolu. Holanďané byli jako první schopni obsadit Jakartu, a proto se hlavní město vzbouřenců muselo přesunout do [[Yogyakarta (město)|Yogyakarty]]. Během druhé holandské ofenzivy byla dobyta i Yogyakarta, a tak se hlavní město znovu stěhovalo, tentokrát na západní [[Sumatra|Sumatru]]. Nicméně nátlak z [[Austrálie]] a i z nově nezávislé [[Indie]] si prostřednictvím [[Spojené státy americké|Spojených států]] vynutil v roce [[1949]] zasednutí k jednacímu stolu, kde [[Holandsko]] potvrdilo suverenitu Indonésie kromě oblasti [[Západní Papua]]. [[Soubor:Batavia Port ca 1940-1946.jpg|thumb|Jeden z největších přístavů v Tichomoří byla Batavia na Jávě, 1940 - 1946]] Nová indonéská vláda pod vedením prezidenta [[Sukarno|Sukarna]] nakonec převzala nad Západní Papuou kontrolu vojensky v letech [[1961]]–[[1962]], v roce [[1962]] se krátce angažovalo také námořnictvo. [[Spojené státy]] zatlačily na [[Nizozemsko]], aby se území Západní Papuy vzdalo ve prospěch [[Indonésie]] podle uzavřené ''Dohody z New Yorku''. Mezitím změnila svůj názor [[austrálie|australská]] vláda a začala také podporovat [[indonésie|indonéskou]] stranu. Západní Papua dodnes zůstává pod indonéskou kontrolou, byť v různých odlehlejších částech regionu odpor proti indonéské centrální vládě pokračuje. == Generální guvernér Nizozemské východní Indie == Generální guvernér reprezentoval [[nizozemsko]]u koloniální moc v Holandské východní Indii od roku 1610 až do vyhlášení nezávislosti [[Indonésie]] v roce [[1949]]. Prvního generálního guvernéra jmenovala [[nizozemská Východoindická společnost]]. Poté, co byla v roce 1796 [[nizozemská Východoindická společnost]] zrušena, zůstalo jmenování generálních guvernérů na holandské vládě. Během doby, kdy oblast ovládali Britové (1811–1816), nahradil funkci holandského generálního guvernéra anglický ''Lieutenant-Governor'', z nichž nejvýznačnější byl [[Thomas Stamford Raffles]]. Během let [[1942]]–[[1945]] (zatímco byl do funkce jmenován [[Hubertus Johannes van Mook]]) byla oblast pod japonskou kontrolou a byla spravována ze dvou míst, Jávy a Sumatry. Po roce [[1948]], během vyjednávání o nezávislosti, se funkce holandského zástupce v oblasti nazývala ''Vysoký komisař Koruny v Holandské východní Indii''. === Seznam generálních guvernérů === {| cellspacin=0 cellpadding=0 width=100% |- valign=top | width=33% | * 1610 - 1614: [[Pieter Both]] * 1614 - 1615: [[Gerard Reynst]] * 1615 - 1619: [[Laurens Reael]] * 1619 - 1623: [[Jan Pieterszoon Coen]] * 1623 - 1627: [[Pieter de Carpentier]] * 1627 - 1629: [[Jan Pieterszoon Coen]] * 1629 - 1632: [[Jacques Specx]] * 1632 - 1636: [[Hendrik Brouwer]] * 1636 - 1645: [[Anthony van Diemen]] * 1645 - 1650: [[Cornelis van der Lijn]] * 1650 - 1653: [[Carel Reyniersz]] * 1653 - 1678: [[Joan Maetsuycker]] * 1678 - 1681: [[Rijkloff van Goens]] * 1681 - 1684: [[Cornelis Speelman]] * 1684 - 1691: [[Johannes Camphuys]] * 1691 - 1704: [[Willem van Outhoorn]] * 1704 - 1709: [[Joan van Hoorn]] * 1709 - 1713: [[Abraham van Riebeeck]] * 1713 - 1718: [[Christoffel van Swol]] * 1718 - 1725: [[Hendrick Zwaardecroon]] * 1725 - 1729: [[Mattheus de Haan]] * 1729 - 1732: [[Diederik Durven]] * 1732 - 1735: [[Dirk van Cloon]] * 1735 - 1737: [[Abraham Patras]] * 1737 - 1741: [[Adriaan Valckenier]] * 1741 - 1743: [[Johannes Thedens]] * 1743 - 1750: [[Gustaaf Willem baron van Imhoff]] * 1750 - 1761: [[Jacob Mossel]] * 1761 - 1775: [[Petrus Albertus van der Parra]] * 1775 - 1777: [[Jeremias van Riemsdijk]] * 1777 - 1780: [[Reinier de Klerk]] * 1780 - 1796: [[Willem Alting]] * 1796 - 1801: [[Pieter Gerardus van Overstraten]] * 1801 - 1805: [[Johannes Siberg]] * 1805 - 1808: [[Albertus Wiese]] * 1808 - 1811: [[Herman Willem Daendels]] * 1811 - 1811: [[Jan Willem Janssens]] * 1811 - 1816: ''Pod britskou správou'' ** 1811: ''[[Lord Minto]]'' ** 1811 - 1816: ''[[Thomas Stamford Raffles]]'' ** 1816: ''[[Gov. John Fendall, Jr.|John Fendall]]'' | width=33% | * 1816 - 1826: [[G.A.G.Ph. Baron van der Capellen]] * 1826 - 1830: [[L.P.J. Burggraaf du Bus de Gisignies]] / [[Hendrik Merkus de Kock]] * 1830 - 1833: [[Graaf van den Bosch]] * 1833 - 1836: [[J.C. Baud]] * 1836 - 1840: [[D.J. de Eerens]] * 1840 - 1841: [[C.S.W. Graaf van Hogendorp]] * 1841 - 1844: [[P. Merkus]] * 1844 - 1845: [[jhr J.C. Reijnst]] * 1845 - 1851: [[J.J. Rochussen]] * 1851 - 1856: [[A.J. Duijmaer van Twist]] * 1856 - 1861: [[C.F. Pahud]] * 1861 - 1866: [[L.A.J.W. Baron Sloet van de Beele]] * 1866 - 1872: [[P. Mijer]] * 1872 - 1875: [[J. Loudon]] * 1875 - 1881: [[J.W. van Lansberge]] * 1881 - 1884: [[F. s'Jacob]] * 1884 - 1888: [[O. van Rees]] * 1888 - 1893: [[C. Pijnacker Hordijk]] * 1893 - 1899: [[jhr. C.H.A. van Wijck]] * 1899 - [[1904]]: [[W. Rooseboom]] * [[1904]] - [[1909]]: [[Johannes Benedictus van Heutsz]] * [[1909]] - [[1916]]: [[A.F.W. Idenburg]] * [[1916]] - [[1921]]: [[J.P. Graaf van Limburg Stirum]] * [[1921]] - [[1926]]: [[D. Fock]] * [[1926]] - [[1931]]: [[jhr. A.C.D. de Graeff]] * [[1931]] - [[1936]]: [[jhr. B.C. de Jonge]] * [[1936]] - [[1942]]: [[Alidius Warmoldus Lambertus Tjarda van Starkenborgh Stachouwer]] * [[1942]] - [[1948]]: [[Hubertus Johannes van Mook]] * [[1942]] - [[1945]]: ''Pod japonskou správou'' ** ''Vojenští guvernéři na Jávě'': *** [[Březen]] - [[Listopad]] [[1942]]: [[Hitoši Imamura]] *** [[Listopad]] [[1942]] - [[Listopad]] [[1944]]: [[Kumašaki Harada]] *** [[Listopad]] [[1944]] - [[Září]] [[1945]]: [[Šigeiči Jamamoto]] ** ''Vojenští guvernéři na Sumatře'': *** [[Březen]] - [[Červenec]] [[1942]]: [[Tomojuki Jamašita]] (Malajský tygr) *** [[Červenec]] [[1942]] - [[Duben]] [[1943]]: [[Jaheita Saito]] *** [[Duben]] [[1942]] - [[Srpen]] [[1945]]: [[Moritake Tanabe]] * [[1948]] - [[1949]]: [[Louis Beel]] (''Vysoký komisař Koruny v Holandské východní Indii'') * [[1949]]: [[A.H.J. Lovink]] (''Vysoký komisař Koruny v Holandské východní Indii'') |} === Literatura === * [[Fernand Braudel|Braudel, Fernand]], ''The perspective of the World'', vol III in ''Civilization and Capitalism'', 1984 * ''Het Rijk van [[Insulinde (Nederlands-Indië)|Insulinde]]. Opkomst en ondergang van een Nederlandse kolonie'', door [[Wim van den Doel]], 1e druk 1996, Uitgeverij Prometheus te Amsterdam, ISBN 90-5333-374-6 * H.W. van den Doel, 2000, ''Afscheid van Indië. De val van het Nederlandse imperium in Azië'', Prometheus Amsterdam (2e en 3e herziene druk: 2001), ISBN 90-446-0044-3 geb, ISBN 90-446-0043-5 pbk * ''De waaier van het fortuin. Van handelscompagnie tot koloniaal imperium. De Nederlanders in Azië en de Indonesische Archipel 1595-1950''. J.J.P. de Jong. SDU Uitgevers, Den Haag: 1998. ISBN 90-12-08643-4 === Související články === * [[Nizozemsko|Nizozemí]] * [[Indonésie]] * [[Holandské kolonie]] * [[Holandská východoindická společnost]] * [[Francouzská Indočína]] * [[Britská Indie]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.colonialvoyage.com/VOCgov.html List of The Governors-Generals of The Dutch East Indies] * [http://www.worldstatesmen.org/Indonesia.htm Indonesia List of Authority] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Nizozemské kolonie]] [[Kategorie:Dějiny Nizozemska]] [[Kategorie:Dějiny Indonésie]]

Návrat na stránku „Nizozemská východní Indie“.