Neptun (planeta)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{| class="toccolours" align="right" border="1" width="280" cellpadding="3" cellspacing="0" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;" |+ <big>'''Neptun'''</big> |- | colspan="2" align="center" | [[Soubor:neptune.jpg|250px|Planeta Neptune]] <small>Neptun vyfotografovaný sondou Voyager 2 v&nbsp;roce 1989</small> |- ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Objev |- valign=top ! align="left"| Objevitel |Urbain Le Verrier<br /> John Couch Adams<br /> Johann Galle |- valign=top ! align="left"| Datum objevu | [[23. září]] 1846 |- ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Elementy dráhy<br />([[Ekvinokcium]] J2000,0) |- valign=top !align="left"| [[Velká poloosa dráhy|Velká poloosa]] | 4&nbsp;498&nbsp;252&nbsp;900&nbsp;[[kilometr|km]]<br />30,068&nbsp;963&nbsp;48&nbsp;[[astronomická jednotka|AU]] |- valign=top !align="left"| Obvod oběžné dráhy | 28,263&nbsp;[[Tera|T]][[metr|m]]<br />188,925&nbsp;AU |- valign=top !align="left"| [[Excentricita dráhy|Výstřednost]] | 0,008&nbsp;585&nbsp;87 |- valign=top !align="left"| [[Perihélium|Perihel]] | 4&nbsp;459&nbsp;631&nbsp;496&nbsp;km<br />29,810&nbsp;795&nbsp;27&nbsp;AU |- valign=top !align="left"| [[Afélium|Afel]] | 4&nbsp;536&nbsp;874&nbsp;325&nbsp;km<br />30,327&nbsp;131&nbsp;69&nbsp;AU |- valign=top !align="left"| [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) | 60&nbsp;224,9036&nbsp;d<br />(164,89&nbsp;[[Juliánský kalendář|a]]) |- valign=top !align="left"| [[Synodická perioda]] | 367,49&nbsp;d |- valign=top ! align="left" |Orbitální rychlost<br /> - maximální<br /> - průměrná<br /> - minimální | <br />5,479&nbsp;km/[[sekunda|s]]<br />5,432&nbsp;km/s<br />5,385&nbsp;km/s |- valign=top !align="left"| [[Sklon dráhy]]<br />k [[ekliptika|ekliptice]]<br />ke [[Slunce|slunečnímu]] rovníku | <br />1,769&nbsp;17°<br />6.43° |- valign=top !align="left"| [[Délka vzestupného uzlu]] | 131,721&nbsp;69° |- valign=top !align="left"| [[Argument šířky pericentra|Argument šířky perihelu]] | 273,249&nbsp;36° |- valign=top !align="left"| Počet<br />[[Měsíc (satelit)|přirozených satelitů]] | 13 |- ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Fyzikální charakteristiky |- valign=top !align="left"| [[Rovník]]ový [[Průměr (geometrický)|průměr]] | 49&nbsp;528&nbsp;km<br />(4,007&nbsp;Zemí) |- valign=top !align="left"| [[Pól (geografický)|Polární]] průměr | 48&nbsp;681&nbsp;km<br />(3,829&nbsp;Zemí) |- valign=top !align="left"| [[Zploštění]] | 0,0171 |- valign=top !align="left"| [[Povrch]] | 7,619×10⁹ [[kilometr čtvereční|km²]] |- valign=top !align="left"| [[Objem]] | 6,254×10¹³ [[metr krychlový|km³]] |- valign=top !align="left"| [[Hmotnost]] | 1,0243×10²⁶ [[kilogram|kg]] |- valign=top !align="left"| Průměrná [[hustota]] | 1,628&nbsp;kg/m³ |- valign=top !align="left"| [[Gravitace]] na rovníku (při 1&nbsp;[[bar (jednotka)|bar]]) | 11,15&nbsp;[[zrychlení|m/s²]]<br />(0,886&nbsp;[[G]]) |- valign=top !align="left"| [[Úniková rychlost]] | 23,5&nbsp;km/s |- valign=top !align="left"| Perioda rotace | 16,11&nbsp;h <br />(16&nbsp;h 6&nbsp;min 36&nbsp;s) |- valign=top ! align="left"| Rychlost rotace | 2,68&nbsp;km/s = 9960&nbsp;km/h<br />(na rovníku) |- valign=top !align="left"| [[Sklon rotační osy]] | 28,32° |- valign=top !align="left"| [[Rektascenze]]<br />severního pólu | 299,33°<br />(19&nbsp;h 57&nbsp;min 20&nbsp;s) |- valign=top !align="left"| [[Deklinace]] | 42,95° |- valign=top !align="left"| [[Albedo]] | 0,41 |- valign=top ! align="left" |Povrchová [[teplota]]<br /> - min<br /> - průměr<br /> - max | <br />50&nbsp;[[kelvin|K]]<br />53&nbsp;K<br />? K |- ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]] |- valign=top !align="left"| Atmosférický tlak | >>100&nbsp;[[Pascal|MPa]] |- valign=top | [[Vodík]]&nbsp;–&nbsp;H₂ | 80 % ±3,2 % |- valign=top | [[Helium|Hélium]]&nbsp;–&nbsp;He | 19 % ±3,2 % |- valign=top | [[Methan|Metan]]&nbsp;–&nbsp;CH₄ | 1,5 % ±0,5 % |- valign=top | [[Deuterium]]&nbsp;–&nbsp;HD | 0,0192 % |- valign=top | [[Ethan]]&nbsp;–&nbsp;C₂H₆ | 0,00015 % |}[[Soubor:Neptune symbol.png|left|30px|Astronomický symbol Neptunu]] '''Neptun''' je osmá a od [[Slunce]] nejvzdálenější planeta [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] a řadí se mezi představitele [[plynný obr|plynných obrů]].<ref name="astro">[http://planety.astro.cz/neptun/ Astronomia – astronomie pro každého]</ref> S&nbsp;rovníkovým průměrem okolo 50&nbsp;000&nbsp;km spadá mezi menší plynné obry sluneční soustavy. Podobně jako u ostatních plynných obrů je možno přímo pozorovat pouze svrchní vrstvy atmosféry, ve kterých je vidět několik velkých temných skvrn připomínajících skvrny v&nbsp;[[atmosféra Jupiteru|atmosféře Jupiteru]].<ref name="astro"/> Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je zapříčiněna množstvím metanu v&nbsp;atmosféře.<ref name="methan">[http://www.boskowan.com/www/jirka/vesmir/planets/neptun/neptun.htm Sluneční soustava – Neptun]</ref><ref name="aldebaran">[http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/neptun.html Neptun]</ref> Planeta Neptun je značně podobná [[Uran (planeta)|Uranu]], obě planety mají rozdílné složení než další plynní obři sluneční soustavy [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] a [[Saturn (planeta)|Saturn]]. Uran a Neptun jsou proto někdy vyčleňováni do zvláštní kategorie jako tzv.&nbsp;„[[ledový obr|ledoví obři]]“. Atmosféra Neptunu je složena převážně z&nbsp;[[vodík]]u a [[Helium|hélia]] s&nbsp;větším podílem [[voda|vody]], [[Amoniak|čpavku]] a [[Methan|metanu]]. Vnitřní stavba planety je spíše kamenitá a obohacená navíc vodním ledem. Planeta byla objevena v&nbsp;roce 1846 Johannem Gallem a studentem [[astronomie]] Louisem d'Arrestem jako vůbec jediná na základě [[matematika|matematických]] výpočtů gravitačních odchylek okolních těles.<ref name="astro"/><ref name="solar">[http://www.solarviews.com/eng/neptune.htm Solarviews.com – Neptune (anglicky)]</ref> Následně planeta dostala své jméno podle starořímského [[bůh|boha]] moří [[Neptun (bůh)|Neptunu]].<ref name="nine">[http://www.nineplanets.org/neptune.html Nineplanets.org – Neptune (anglicky)]</ref> __TOC__ == Vznik a vývoj planety == Předpokládá se, že Neptun vznikl stejným procesem jako Jupiter z&nbsp;[[protoplanetární disk|protoplanetárního disku]] před 4,6&nbsp;až 4,7&nbsp;miliardami let. Existují dvě hlavní teorie, jak mohly velké plynné planety vzniknout a zformovat se do současné podoby. Jedná se o&nbsp;teorii [[akrece]]<ref>POKORNÝ, Zdeněk. Exoplanety. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1510-5. S. 62. [Dále jen Pokorný]</ref> a teorii [[gravitační kolaps|gravitačního kolapsu]].<ref name="Jupiter">Jupiter sa (možno) sformoval za 300 rokov. Kozmos, 2003, roč. XXXIV, čís. 1, s. 2. ISSN 0323-049X. (slovensky)</ref> * '''Teorie akrece''' předpokládá, že se v&nbsp;protoplanetárním disku postupně slepovaly drobné [[prach]]ové částice, čímž začaly vznikat větší částice a posléze balvany. Neustálé srážky těles vedly k&nbsp;jejich narůstání, až vznikla tělesa o&nbsp;velikosti několik tisíc kilometrů. Tato velká železokamenitá tělesa se stala zárodky [[terestrická planeta|terestrických (kamenných) planet]]. Předpokládá se, že podobná tělesa mohla vzniknout i&nbsp;ve vzdálenějších oblastech sluneční soustavy, kde vlivem velké [[gravitace]] začala strhávat do svého okolí [[plyn]] a prach, který se postupně začal nabalovat na pevné jádro, až planeta dorostla do dnešní velikosti.<ref>Pokorný, str. 75.</ref> * '''Teorie gravitačního kolapsu''' naopak předpokládá, že velké planety nevznikaly postupným slepováním drobných částic, ale poměrně rychlým smrštěním z&nbsp;nahuštěného shluku v&nbsp;zárodečném disku podobným způsobem, který je znám při [[vznik hvězd|vzniku hvězd]]. Podle teorie několika gravitačních kolapsů, jejímž autorem je [[Alan Boss]] z&nbsp;[[Carnegie Institution for Science|Carnegie Institution of Washington]], byl vznik plynných obrů krátký a v&nbsp;případě planety Neptun trval jen několik století.<ref name="Jupiter"/> Vznik velkých Neptunových měsíců proběhl pravděpodobně stejným způsobem, jakým vznikaly kamenné planety. Jelikož je však Neptun od Slunce velmi vzdálen, v&nbsp;žádné z&nbsp;fází vzniku měsíců nevystoupila teplota na vysoké hodnoty jako v&nbsp;případě okolí Jupitera. Vlivem nízkých teplot tak nedošlo k&nbsp;úniku lehce tavitelných látek z&nbsp;původního disku okolo vznikající planety. == Fyzikální a chemické vlastnosti == Neptun je svým vzhledem, velikostí i [[hmotnost]]í velmi podobný [[Uran (planeta)|Uranu]]. S&nbsp;hmotností 1,0243²⁶ [[kilogram|kg]]<ref name="fact">[http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/neptunefact.html NASA: Neptune Fact Sheet (anglicky)]</ref> je Neptun těleso nacházející se mezi hmotností Země a většími plynnými obry. V&nbsp;porovnání se Zemí je Neptun sedmnáctkrát hmotnější než Země, ale zároveň jeho hmotnost dosahuje pouze 1/19 hmotnosti Jupitera. Poloměr rovníku Neptunu je 24&nbsp;764&nbsp;km<ref name=Seidelmann2007>{{Citace periodika | příjmení = Seidelmann | jméno = P. Kenneth | odkaz na autora = | spoluautoři = Archinal, B. A.; A’hearn, M. F. et&nbsp;al. | titul = Report of the IAU/IAGWorking Group on cartographic coordinates and rotational elements | periodikum = Celestial Mechanics and Dynamical Astronomy | odkaz na periodikum = | rok = 2007 | měsíc = | ročník = 90 | číslo = 3 | strany = 155–180 | url = http://adsabs.harvard.edu/doi/10.1007/s10569-007-9072-y | doi=10.1007/s10569-007-9072-y | issn = 0923-2958 | vydavatel = Springer Netherlands | datum přístupu = 2008-03-07 | jazyk = anglicky }}</ref> – čtyřikrát větší než Země. Jelikož je Uran a Neptun podobného složení tvořeného částečně ledem, občas se vyčleňují ze skupiny plynných obrů do skupiny tzv.&nbsp;[[ledový obr|ledových obrů]]. I přes to, že Neptun je mnohem dále od Slunce než Uran, je teplota povrchu o něco málo vyšší a dosahuje −213&nbsp;°C.<ref name="aldebaran"/> === Složení === [[Soubor:Neptune diagram.png|thumb|left|1&nbsp;– horní vrstva atmosféry, vrcholky mraků<br /> 2&nbsp;– atmosféra složená z&nbsp;vodíku, hélia a metanu<br /> 3&nbsp;– plášť tvořený vodou, čpavkem a ledem metanu<br /> 4&nbsp;– kamenoledové jádro]] Složení Neptunu je nejspíše velice podobné složení Uranu a planeta je tedy složena převážně z&nbsp;ledu, kamení s&nbsp;obsahem okolo 15 % vodíku a menšího množství hélia.<ref name="nine"/> === Vnitřní stavba === Předpokládá se, že oblast [[planetární jádro|jádra]] zabírá přibližně dvě třetiny poloměru planety a že je složena z&nbsp;kamenného jádra<ref name="nine"/> ve středu, [[led]]u a tekutého [[Amoniak|čpavku]] s&nbsp;metanem. Kamenné jádro je asi složeninou [[železo|železa]], [[nikl]]u a [[Křemičitany|silikátů]]. Hmotnost jádra se odhaduje na 1,2&nbsp;hmotnosti [[Země]],<ref name="nine"/> teploty a [[tlak]] se zde pohybují okolo 5130&nbsp;[[kelvin|K]] respektive 7&nbsp;[[Bar (jednotka)|Mbar]].<ref>[http://www.gsi.de/informationen/wti/library/plasma2006/PAPERS/TT-11.pdf University of Rostock – Interior Models of Jupiter, Saturn and Neptune (PDF, anglicky)]</ref><ref name=hubbard>{{Citace periodika | příjmení = Hubbard | jméno = W. B. | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Neptune's Deep Chemistry | periodikum = Science | odkaz na periodikum = | rok = 1997 | měsíc = | ročník = 275 | číslo = 5304 | strany = 1279–1280 | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/275/5304/1279 | issn = | datum přístupu = 2008-02-19 | doi=10.1126/science.275.5304.1279 | pmid=9064785 | jazyk = anglicky }}</ref> Nad tímto velkým jádrem se nachází třetina planety v&nbsp;podobě pláště tvořená nejspíše směsicí horkých plynů [[vodík]]u, [[helium|hélia]], [[voda|vody]] a [[methan|metanu]], který má na svědomí i charakteristickou [[modrá|modrou]] barvu pozorovatelnou při pohledu na planetu.<ref name="astro"/> Během odrazu světla od planety dochází k&nbsp;tomu, že metan nejvíce rozptyluje modré paprsky<ref>DUŠEK, Jiří; GRYGAR, Jiří; POKORNÝ, Zdeněk. Náš vesmír. Praha : Aventinum, 2001. ISBN 80-7151-179-X. S. 153.</ref> a naopak absorbuje červenou část spektra.<ref name="methan"/> Předpokládá se, že plášť by mohl dosahovat deseti až patnáctinásobku hmotnosti Země.<ref name="solar"/> Měření za pomoci [[Mikrovlny|mikrovlnného záření]] naznačují, že teplota na Neptunu (jako u&nbsp;ostatních planet) roste s&nbsp;hloubkou. Před měřením sondy Voyager&nbsp;2 se předpokládalo, že teplota Neptunu bude přibližně −228&nbsp;°C, ale sonda naměřila −218&nbsp;°C. Tento rozdíl v&nbsp;naměřených hodnotách naznačuje, že Neptun má podobně jako Jupiter a&nbsp;Saturn vnitřní zdroj energie.<ref name="mystery">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = The Planet Neptune: A Mysterious Stormy Gas Ball | url = http://www.spacetoday.org/SolSys/Neptune/NeptunePlanet.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-12-28 | vydavatel = Space Today Online | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;plášti, kde se nachází přehřátý plyn, dosahuje teplota rozmezí 1730&nbsp;až 4730&nbsp;°C. Modely naznačují, že by se v&nbsp;hloubce okolo 7000&nbsp;km mohly nacházet podmínky, které by umožňovaly vznik [[diamant]]ů z&nbsp;metanu. Vzniklé diamanty by pak spadávaly k&nbsp;jádru planety.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Kerr | jméno = Richard A. | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Neptune May Crush Methane Into Diamonds | periodikum = Science | odkaz na periodikum = | rok = 1999 | měsíc = | ročník = 286 | číslo = 5437 | strany = 25 | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/286/5437/25a | datum přístupu = 2007-02-26 | doi=10.1126/science.286.5437.25a | issn = | jazyk = anglicky }}</ref> === Atmosféra === [[Atmosféra]] Neptunu má zelenomodrou barvu,<ref name="aldebaran"/> zabírá nejspíše 5&nbsp;až 10 % celkové hmotnosti planety a&nbsp;rozkládá se do hloubky 10&nbsp;až 20 % planetárního poloměru. Je o&nbsp;mnoho bouřlivější, proměnlivější než [[atmosféra Uranu]]. V&nbsp;horních vrstvách je složena převážně z&nbsp;vodíku (80 %) a hélia (19 %).<ref name="aldebaran"/><ref name=hubbard/> Mraky různé výšky jsou v&nbsp;ní unášeny rychlostí více než 1000&nbsp;km/h (v okolí [[velká tmavá skvrna|Velké tmavé skvrny]] až 2000&nbsp;km/h<ref name="astro"/> – jde o nejvyšší zjištěnou rychlost ve sluneční soustavě<ref name="methan"/>). Většina větrů, které na planetě vanou, se pohybuje západním směrem soustředně s&nbsp;rovníkem,<ref name="methan"/> a tedy proti rotaci planety.<ref name="astro"/> Jsou soustředěny do pásů podobně jako v&nbsp;[[atmosféra Jupiteru|atmosféře Jupiteru]] s&nbsp;průměrnou dobou oběhu 19&nbsp;hodin.<ref name="aldebaran"/> Jelikož doba rotace planety je 16&nbsp;hodin, dochází k&nbsp;tomu, že atmosféra planety rotuje rychleji než samotná planeta. [[Soubor:Neptune_darkspot.jpg|thumb|left|[[Velká tmavá skvrna]] vyfocená sondou Voyager 2]] ==== Počasí a atmosférické útvary ==== Zajímavým jevem byla v&nbsp;době průletu sondy Voyager&nbsp;2 [[Velká tmavá skvrna]] na jižní polokouli,<ref name="methan"/> široká jako Země (či jako polovina známé [[Velká rudá skvrna|Velké rudé skvrny]] na Jupiteru).<ref name="astro"/><ref name="nine"/> Nejspíš to byl obrovský [[vír]], otáčející se rychlostí více než 600&nbsp;km/h, ale existují i hypotézy, že se jednalo o obrovskou bublinu vystupující z&nbsp;hlubších částí planety.<ref name="methan"/> Větry pohybovaly skvrnou na západ rychlostí okolo 1080&nbsp;km/h.<ref name="methan"/> Opětovné pozorování Neptunu v&nbsp;roce [[1994]] [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleovým vesmírným dalekohledu]] ale přineslo poznatky, že Velká tmavá skvrna zmizela či byla překryta dalšími útvary v&nbsp;atmosféře.<ref name="methan"/> Vyjma Velké temné skvrny byla v&nbsp;atmosféře pozorována i tzv. [[Malá temná skvrna]].<ref name="aldebaran"/> V&nbsp;největší výšce obrovskou rychlostí prolétají malé jasné obláčky, o&nbsp;kterých se soudí, že jsou tvořeny [[led]]ovými krystaly [[Methan|metanu]]. Vyjma skvrn byly během průletu sondy [[Voyager 2]] objeveny i dlouhé světlé mraky v&nbsp;horní části atmosféry planety,<ref name="astro"/> které se pohybovaly kolem planety každých 16&nbsp;hodin.<ref name="nine"/> Vžilo se pro ně označení „skútr“.<ref name="nine"/> V&nbsp;atmosféře planety byly pozorovány i&nbsp;mraky nápadně připomínající pozemské [[cirrus|cirry]]. Předpokládá se, že by tato mračna mohla být spíše tvořena krystalky zmrzlého metanu, který v&nbsp;atmosféře zaobírá 2,5&nbsp;až 3 %, než krystalky vodního ledu.<ref name="mystery"/> ==== Roční období ==== [[Soubor:Neptune seasons.JPG|thumb|220px|Změna teploty v&nbsp;oblasti jižního pólu jako důkaz změny ročních období (<small>zdroj Hubbleův vesmírný dalekohled</small>)]] Pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu naznačují, že v&nbsp;atmosféře planety dochází ke střídání [[Roční období|ročních období]] podobně jako na [[Země|Zemi]]. Dle snímků dochází na jižní polokouli k&nbsp;výraznému nárůstu odraženého [[světlo|světla]], což je vysvětlováno právě změnou roční doby.<ref>[http://planety.astro.cz/neptun/5/ Atmosféra&nbsp;– Roční období na Neptunu]</ref> === Magnetosféra === Sonda Voyager&nbsp;2 během průletu detekovala i magnetické pole, které je, podobně jako Uranovo [[Magnetický dipól|dipólové magnetické pole]],<ref name="aldebaran"/> podivně orientované. Sklon osy je 47° vzhledem k&nbsp;rotační ose a osa je posunutá od středu o 0,55 poloměru planety<ref name="aldebaran"/> (přibliřně o 13&nbsp;000&nbsp;km).<ref name="solar"/> Předpokládá se, že vznik magnetického pole je spojen s&nbsp;pohybem vodivého materiálu (nejspíše [[voda|vody]]<ref name="nine"/>) ve středních vrstvách planety.<ref name="methan"/> Jelikož je magnetické pole stejně podivně orientované i u Uranu, vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o obecnou vlastnost ledových obrů.<ref name="solar"/> Hodnota magnetického pole na rovníku planety dosahuje 14&nbsp;[[Tesla|μT]] a [[magnetický dipólový moment]] 0,2×10¹⁸ Tm³.<ref name="aldebaran"/> Je tedy 27krát větší než je magnetický dipólový moment u [[Země]].<ref name="aldebaran"/> Magnetické pole způsobuje i [[polární záře|polární zář]] v&nbsp;oblasti pólů, která byla pozorována.<ref name="aldebaran"/> Předpokládá se, že [[magnetosféra]] sahá do podobné vzdálenosti jako u Uranu.<ref name="aldebaran"/> === Přijímaná a vydávaná energie === Neptun je velmi daleko od [[Slunce]], a proto na jednotku plochy dostává 900krát méně [[sluneční energie]] než [[Země]]. Zajímavostí však je, že vyzařuje 2,7krát více energie, než přijímá.<ref name="methan"/> V&nbsp;současnosti zdroj této vnitřní vyzařované energie není známý. Vyzařovaná energie však vysvětluje existenci bouřlivých procesů v&nbsp;atmosféře Neptunu. [[Soubor:pluto_and_Netune_orbit_cs1.png|thumb|left|Ilustrace dráhy Neptunu a Pluta]] == Dráha a rotace == Neptun obíhá Slunce ve střední vzdálenosti 4&nbsp;498&nbsp;252&nbsp;900&nbsp;km. Planeta se přibližuje ke Slunci nejvíce na 4&nbsp;459&nbsp;631&nbsp;496&nbsp;km a vzdaluje na 4&nbsp;536&nbsp;874&nbsp;325&nbsp;km. V&nbsp;době, kdy bylo [[Pluto (plutoid)|Pluto]] ještě považováno za planetu, docházelo vlivem velké [[Elipsa|excentricity]] jeho dráhy k&nbsp;tomu, že se Neptun dostával na devátou pozici v&nbsp;pořadí planet, když Pluto překřížilo jeho dráhu.<ref name="methan"/> V&nbsp;současnosti dochází ke křížení dráhy stále, ale Pluto již není planetou, takže se pořadí planet ve sluneční soustavě nemění. Okolo Slunce Neptun oběhne jednou za 165&nbsp;let a kolem své osy se otočí za 16&nbsp;hodin a 7&nbsp;minut.<ref name="aldebaran"/> == Prstence a měsíce == [[Soubor:Rings of Neptune PIA01997.png|thumb|220px|Prstence planety jak je viděla sonda Voyager&nbsp;2]] === Prstence === : ''Podívejte se také na:'' [[Prstence Neptunu]] Existence prstenců okolo planety byla známa již od 60.&nbsp;let 20.&nbsp;století, definitivně je ale potvrdila až sonda [[Voyager 2]], která pomohla objevit 3&nbsp;prstence okolo Neptunu. Jsou velmi nevýrazné a tenké a podobně jako u Jupiteru a Saturnu jsou značně tmavé. Jejich složení je neznámé.<ref name="nine"/> Nejvzdálenější a nejvýznamnější z&nbsp;nich (pojmenován ''Adams'') je zvláštní tím, že tvoří asi tři výraznější oblouky, poblíž kterých je nejvíc hmoty. Tato zhuštění mají i vlastní pojmenování: ''Volnost, Rovnost a Bratrství''.<ref name="methan"/> Po prstenci Adams následuje bezejmenný prstenec se stejnou oběžnou drahou jako má měsíc [[Galatea (měsíc)|Galatea]]. Za ním je prstenec ''Leverrier'' s&nbsp;vnějším protažením v&nbsp;podobě ''Lassella'' a ''Arga'' a na konci se nachází tenký, ale široký prstenec ''Galle''.<ref name="methan"/> [[Soubor:Triton (moon).jpg|thumb|left|Povrch měsíce Triton]] === Měsíce === : ''Podívejte se také na:'' [[Měsíce Neptunu]] Neptun má v&nbsp;současné době 13&nbsp;známých měsíců.<ref name="měsíce">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Měsíce Neptunu | url = http://planety.astro.cz/neptun/10/ | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-12-27 | vydavatel = Astronomia&nbsp;– astronomie pro každého | místo = | jazyk = }}</ref> Největší z&nbsp;nich je [[Triton (měsíc)|Triton]], který byl objeven jen 17&nbsp;dní po objevu vlastní planety.<ref name="měsíce"/> Je to nejchladnější těleso pozorované ve&nbsp;sluneční soustavě. Teplota jeho povrchu je −228&nbsp;°C (45&nbsp;K). Kromě Tritonu a dalšího původně známého měsíce [[Nereida (měsíc)|Nereida]], objevila dalších šest měsíců americká sonda [[Voyager 2]] při průletu kolem Neptunu v&nbsp;průběhu roku 1989. Dalších 5&nbsp;měsíců bylo objeveno v&nbsp;letech [[2002]] a [[2003]].<ref name="aldebaran"/> == Pozorování == Neptun je možné na noční obloze pozorovat pouze za použití pomůcek, pouhým okem ho není možné spatřit. Pro pozorování stačí obyčejný [[triedr]],<ref name="nine"/> ale pokud pozorovatel chce vidět více než malou tečku, je potřeba použít [[Dalekohled|teleskop]].<ref name="methan"/> Průměrná [[Hvězdná velikost|zdánlivá hvězdná velikost]] je 7,8,^m [[Úhlová velikost|úhlový průměr]] je 2,2".<ref name="aldebaran"/> === Objevení === [[Soubor:Urbain Le Verrier.jpg|thumb|220px|Matematik Urbain Le&nbsp;Verrier, který výpočty předpověděl pozici Neptunu]] Jako první opakovaně pozoroval Neptun svým nedlouho předtím zkonstruovaným [[dalekohled]]em italský fyzik Galileo Galilei na přelomu let 1612 a 1613.<ref name="aldebaran"/> Planetu, která se tehdy při pohledu ze Země nacházela v&nbsp;blízkosti [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]], však mylně považoval za hvězdu a náznakům jejího (ve dnech pozorování obzvlášť slabého) pohybu nevěnoval další pozornost.<ref name="aldebaran"/> Když počátkem 19.&nbsp;století francouzský astronom [[Alexis Bouvard]] publikoval podrobné tabulky poloh tří tehdy známých obřích planet. Ukázalo se, že v&nbsp;případě planety [[Uran (planeta)|Uranu]] se nová pozorování s&nbsp;tabulkovými propočty znatelně rozcházejí.<ref name="nine"/> Bouvard po dalším pečlivém zkoumání těchto nepravidelností v&nbsp;pohybu Uranu vyslovil hypotézu, že pozorované odchylky mají svůj původ v&nbsp;[[gravitace|gravitačním]] působení další, dosud neznámé planety. V&nbsp;letech 1843 až 1846 přibližnou polohu předpokládaného tělesa nezávisle na sobě vypočítali francouzský astronom [[Urbain Le Verrier]] a anglický astronom [[John Couch Adams]].<ref name="aldebaran"/> Zatímco Adamsovy výpočty byly známy jen úzkému kruhu britských astronomů, kteří potají vyvíjeli horečné úsilí o nalezení planety, Le&nbsp;Verrier své postupně zpřesňované výpočty zveřejňoval, ale coby astronom-matematik nenacházel nikoho z&nbsp;francouzských pozorovatelů, kdo by byl ochoten prověření jeho díla věnovat čas. Nakonec se Le&nbsp;Verrier obrátil dopisem na astronoma [[Johann Gottfried Galle|Johanna Gottfrieda Galleho]] z&nbsp;[[Hvězdárna Berlín|berlínské hvězdárny]]. Psaní dorazilo do Berlína [[23. září|23.&nbsp;září]] 1846. Galle a jeho asistent [[Heinrich Louis d'Arrest]] nemarnili čas a ještě téhož večera se podle Le&nbsp;Verrierových doporučení pustili do pozorování. Ani ne po hodině se jim, necelý stupeň od předpovězené polohy, podařilo nalézt „hvězdu“, která na jejich čerstvé mapě hvězdné oblohy v&nbsp;těchto místech nebyla zakreslena.<ref name="nine"/> Když následující noci opakované pozorování podezřelého objektu potvrdilo zřetelnou změnu jeho polohy, nebylo již pochyb, že byla objevena osmá planeta [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Souběžná snaha britských astronomů vyšla naprázdno, zejména kvůli velkému rozptylu Adamsových výpočtů, které je postupem času spíše sváděly ze stopy (Adamsovy výsledky v&nbsp;době objevu planety udávaly polohu o 12&nbsp;stupňů mimo), svou roli také sehrály neuspokojivé britské hvězdné mapy. === Současné pozorování === Na konci 20.&nbsp;století astronomové začali získávat o Neptunu značné množství informací pomocí speciálních teleskopů umístěných na orbitální dráze kolem Země, ale také z&nbsp;obrovských teleskopů přímo na Zemi. Snímky z&nbsp;80.&nbsp;let nepřinášely možnost detailnějších pozorování kvůli rušivému efektu zemské atmosféry. V&nbsp;90.&nbsp;letech se začal využívat systém [[adaptivní optika|adaptivní optiky]], který znamenal [[revoluce|revoluci]] v&nbsp;pozorování vzdálených objektů a ve výsledku vedl k&nbsp;tomu, že dnešní snímky jsou kvalitnější než snímky zasílané prostřednictvím [[Dalekohled|teleskopů]] na oběžné dráze a značně se přibližují kvalitě snímků pořízených sondou Voyager 2.<ref name="britanica">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Later observations of Neptune from Earth | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/409330/Neptune/251785/Later-observations-from-Earth | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-1-4 | vydavatel = Britannica | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> ==== Hubbleův vesmírný dalekohled ==== : ''Podívejte se také na:'' [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] Neptun byl detailně sledován Hubbleovým vesmírným dalekohledem v&nbsp;druhé polovině 90.&nbsp;let<ref name="britanica"/> [[20. století|20.&nbsp;století]] po dobu šesti let mimo rušivé elementy [[Atmosféra Země|pozemské atmosféry]], což umožnilo pořídit sérii snímků, které ukazují dynamické změny v&nbsp;atmosféře planety po dobu 16&nbsp;hodin sledování. Na základě snímků mohla být vytvořena animace jevů v&nbsp;atmosféře<ref name="movie">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Hubble Makes Movie of Neptune's Rotation and Weather | url = http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/1996/33/ | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-1-4 | vydavatel = hubblesite.org | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> pomáhající vědcům sledovat pohyby mračen v&nbsp;horních částech atmosféry či sledovat silný [[Tryskové proudění|jet stream]] v&nbsp;oblasti rovníku.<ref name="movie"/> Současně pomohl po šestiletém sledování objevit sezónní změny v&nbsp;atmosféře a vznik hypotézy o střídání ročních období (planeta byla snímkována v&nbsp;roce [[1996]], [[1998]] a [[2002]]).<ref name="space">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Britt | jméno = Robert Roy | odkaz na autora = | titul = Hubble Photos Show Neptune Has Seasons | url = http://www.space.com/scienceastronomy/neptune_seasons_030519.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-1-4 | vydavatel = Space.com | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Mimo Hubbleův dalekohled byl použit pro podpůrná měření i [[Spitzerův vesmírný dalekohled]] sledující [[vesmír]] v&nbsp;[[Infračervené záření|infačerveném spektru]].<ref name="britanica"/> === Kosmické sondy === Za celou dobu kosmických letů byl Neptun, pro svoji velkou vzdálenost od Slunce, zkoumán pouze jedinou planetární sondou, která tak přinesla většinu poznatků, které [[Člověk moudrý|lidstvo]] o této planetě má.<ref name="nine"/> Touto sondou se stala americká planetární sonda [[Voyager 2]], která v&nbsp;roce 1989 prolétla okolo planety. [[Soubor:Voyager spacecraft.jpg|thumb|left|Kosmická planetární sonda [[Voyager 2]] v&nbsp;představách umělce]] ==== Voyager 2 ==== : ''Podívejte se také na:'' [[Voyager 2]] Nejbližší přiblížení k&nbsp;Neptunu nastalo [[25. srpen|25.&nbsp;srpna]] [[1989]], ale sonda pozorovala planetu od [[červen|června]] do [[říjen|října]].<ref name="britanica"/> Protože to byla poslední velká planeta, kterou mohl Voyager&nbsp;2 zkoumat, bylo rozhodnuto prolétnout blíže u severního pólu planety (ve vzdálenosti 5000&nbsp;km nad pólem)<ref name="britanica"/> a následně i měsíce [[Triton (měsíc)|Triton]] (ve vzdálenosti 40&nbsp;000&nbsp;km).<ref name="britanica"/> Během průletu kolem Neptunu sonda objevila [[Velká tmavá skvrna|Velkou tmavou skvrnu]], která ale během pozdějších pozorování pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu nebyla pozorována, což vedlo k&nbsp;názoru, že skvrna již zmizela a že se podobně jako u Jupiteru jednalo o atmosférickou poruchu. Původně se předpokládalo, že se jedná o obrovské [[Oblak|mračno]] a později, že se jednalo o mezeru v&nbsp;oblačnosti Neptunu, která umožňovala spatřit nižší vrstvy atmosféry planety. V&nbsp;oblasti pólu byla pozorována [[polární záře]].<ref name="nssdc">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bell, II | jméno = Dr. Edwin V. | odkaz na autora = | titul = Voyager Project Information | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/voyager.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-2-22 | vydavatel = NSSDC | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Během průletu kolem planety sonda odeslala k&nbsp;Zemi okolo 10&nbsp;000&nbsp;fotografií.<ref name="ukoly">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = NSSDC ID: 1977-076A | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1977-076A | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-2-22 | vydavatel = nssdc.gsfc.nasa.gov | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Sonda pomohla změřit velikost planety, rychlost rotace atmosféry a objevila magnetické pole planety. Současně potvrdila existenci Neptunových prstenců a objevila šest nových měsíců.<ref name="britanica"/> == Neptun v&nbsp;kultuře == [[Soubor:Angelo Bronzino 048.jpg|thumb|''[[Andrea Doria]] jako Neptun''&nbsp;– alegorický obraz od [[Agnolo Bronzino|Agnola Bronziniho]] znázorňuje vladařskou hegemonii [[Janov (Itálie)|Janova]] v&nbsp;[[Tyrhénské moře|Tyrhénském moři]]]] === Jméno planety === Název planety je odvozen od starořímského boha Neptuna, který byl synem [[Kronos|Saturna]] a [[Rheia|Opina]], představujícího původně boha toků a později jako boha moří, oceánů, koní a jezdeckých závodů.<ref name="name">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Vysvětlení jména, jeho vzniku | url = http://hvezdy.astro.cz/nazvoslovi/139/ | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-12-27 | vydavatel = Astronomia&nbsp;– astronomie pro každého | místo = | jazyk = }}</ref> Neptun byl ve starověkém Římě později ztotožněn s&nbsp;řeckým [[Poseidón]]em, čímž došlo i k&nbsp;výměně manželek z&nbsp;bohyně Salacie na [[Amfitríta|Amfitrité]].<ref name="name"/> Symbolem pro planetu se stal [[trojzubec]]. Krátce po objevení Neptunu se planeta nazývala více názvy. Nejprve se o ní referovalo jako o „planetě za Uranem“ a nebo jako o „Le&nbsp;Verrierovo planetě“. První pokus o definitivní pojmenování planety vzešel od Galleho, který propagoval jméno [[Janus]]. V&nbsp;[[Anglie|Anglii]] začal Challis používat jméno [[Okeanos]].<ref>{{Citace knihy | příjmení = Moore | jméno = Patrick | odkaz na autora = | titul = The Data Book of Astronomy | vydání = | vydavatel = CRC Press | místo = | rok = 2000 | strany = 206 | isbn = 0-7503-0620-3 }}</ref> Jelikož měl objevitel právo pojmenovat nově objevenou planetu, Le&nbsp;Verrier rychle rozhodl, že nově objevená planeta ponese jméno Neptun a nepravdivě informoval o tom, že název byl oficiálně schválen francouzským úřadem [[Bureau des Longitudes]]. V&nbsp;říjnu se objevila snaha pojmenovat planetu zpět po Le Verrierovi, což se setkalo mimo Francii se značným odporem. Brzy se objevila snaha přejmenovat Uran na planetu „Herschel“ dle jejího objevitele sira [[William Herschel|Williama Herschela]] a pro Neptun používat název „Leverrier“.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Owen | jméno = Gingerich | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = The Naming of Uranus and Neptune | periodikum = Astronomical Society of the Pacific Leaflets | odkaz na periodikum = | rok = 1958 | měsíc = | ročník = 8 | číslo = | strany = 9–15 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1958ASPL....8....9G | issn = | datum přístupu = 2008-02-19 | jazyk = anglicky }}</ref> Německý astronom [[Friedrich Georg Wilhelm von Struve|Struve]] 29.&nbsp;prosince 1846 v&nbsp;[[Petrohrad]]ě prosazoval název Neptun,<ref>{{Citace periodika | příjmení = Hind | jméno = J. R. | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Second report of proceedings in the Cambridge Observatory relating to the new Planet (Neptune) | periodikum = Astronomische Nachrichten | odkaz na periodikum = | rok = 1847 | měsíc = | ročník = 25 | číslo = | strany = 309 | url = http://articles.adsabs.harvard.edu//full/seri/AN.../0025//0000164.000.html | issn = | datum přístupu = 2008-02-18 | doi=10.1002/asna.18470252102 | jazyk = anglicky }}</ref> který byl pak rychle přijat jako oficiální název, čímž byla zachována tradice, že planety jsou pojmenovávány po mytologických postavách z&nbsp;římské mytologie. === Literatura === * ČEMAN, Róbert; PITTICH, Eduard. Vesmír – 1 Sluneční soustava. Bratislava : Mapa Slovakia, 2002. ISBN ISBN 80-8067-072-2. == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://planety.astro.cz/neptun Informace o Neptunu na stránkách Astronomia&nbsp;– astronomie pro každého] * [http://www.nasaimages.org/luna/servlet/view/search/what/Sun/Neptune/?&q=%20Hubble Snímky Neptunu pořízené Hubbleovým dalekohledem] {{Flickr|Neptune+planet}}{{Commonscat|Neptune (planet)}}{{Neptunovy měsíce}}{{Sluneční soustava}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Planety sluneční soustavy]] [[Kategorie:Neptun| ]]

Návrat na stránku „Neptun (planeta)“.