Nápravně pracovní tábory při československých uranových dolech

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Jachymov svornost schody 1737 kopie.jpg|thumb|right|Tzv. Mauthausenské schody v bývalém táboře Svornost v Jáchymově]] Tábory pro nesvobodné pracovní síly při [[uranový důl|uranových dolech]] na území [[Česká republika|České republiky]] začali zřizovat [[Němci]] během 2. svět. války v prostoru [[Jáchymov]]. V těchto táborech se nacházeli francouzští a později sovětští váleční zajatci. "''Považuje-li stát dobývání radia v zájmu německého národa za bezpodmínečně nutné, pak jest pro to zásadně používati sil, které při předčasné smrti neznamenají pro německý národ žádnou ztrátu…''!<ref>"PhDr. Jan Urban, JÁCHYMOV – kolébka atomového věku (Kapitoly z dějin českého hornictví), Jáchymov 1965 (6. díl), strojopis – nestránkováno.</ref> Nejvyšší počet zajatců, 115, pochází z února 1945. Po konci války lze na našem území rozlišit tři základní typy táborů pro nesvobodné pracovní síly v místech produkce uranové rudy. == Zajatecké tábory == '''Zajatecké tábory pro německé válečné [[zajatec|zajatce]] [[1946]]–[[1950]]''' byly zřízeny v prostoru [[Jáchymov]] a [[Příbram]], kde se nacházel tzv. trestní tábor pro zbývající tábory - celkem 9 táborů. Vnitřní režim táborů spadal pod sovětskou správu, ostrahu zajišťovala čs. strana. Celkem zde pobývalo cca 5 tisíc německých válečných zajatců. == Tábory nucené práce == '''Tábory nucené práce zřízené podle zákona 247/48 Sb. [[1949]]–[[1951]]''' v prostoru [[Jáchymov]] a [[Příbram]], celkem 5 táborů. Nejedná se o klasické vězeňské zařízení, v táborech byli tzv. chovanci, kteří zde byli max. 2 roky. Příklad doporučených důvodů, pro které byly přikázány první osoby do TNP: ''stýká se s cizinou, jeho sestra je rakouskou státní příslušnicí, nemá kladný poměr ke zřízení, poslouchá cizí rozhlas, nesouhlasil se znárodněním, šířil nepravdivé zprávy, majitel přepychové vily, majitel domu, stýká se s reakcionáři, hazardní hráč, vyhýbá se práci, manželka byla proti znárodnění''<ref>NA, Branně bezpečnostní komise ÚV KSČ, krabice č. 104. </ref>. Celkem zde pobývalo cca 5 tisíc chovanců. == Nápravně pracovní tábory == '''Nápravně pracovní tábory''' byly zřízeny v prostoru [[Jáchymov]], [[Horní Slavkov]] a [[Příbram]], celkem 18 táborů. Na ostraze se do listopadu [[1954]] podílel útvar SNB Jeřáb, dále pak Vnitřní stráž MV. V těchto táborech byli kromě politických vězňů i kriminální, retribuční aj. Tábory byly naprosto samostatnou jednotkou, proto tam musely být zabezpečeny všechny nezbytné činnosti a služby. V táboře byl velitelský barák s kancelářemi a světnicemi starších tábora, byly tu strážní věže (špačkárny) a další zařízení sloužící k ostraze lágru. Dále se zde nacházely sklady (oděvní a proviantní), kůlny, ve kterých se skladoval otop, prádelna, prasečník, latrína, kuchyně, kantýna, kulturák, korekce, izolace a samozřejmě i obytné baráky. V obytném baráku bylo asi deset světnic, ve kterých bydlelo v průměru dvacet muklů. Osazenstvo baráku spalo na palandách. Kromě postele směl mít každý mukl ještě kartonovou krabici, ve které měl veškeré své „bohatství“. V místnosti se kromě postelí nacházela ještě kamna, která se používala jen v obzvláště mrazivých dnech a nocích, neboť nebylo dostatek otopu. Do roku [[1951]] dochází k jisté schizofrenní situaci, kdy za vnitřní režim tábora zodpovídá Ministerstvo spravedlnosti (vězeňská služba) a vnější ochranu tábora má na starosti [[Ministerstvo národní bezpečnosti (Československá republika)|Ministerstvo národní bezpečnosti]] (útvar SNB – Jeřáb). Tato poněkud nestandardní situace končí dnem 1. 7. [[1951]], od kterého za NPT zodpovídá MNB. Právě v této době začíná pro potrestané pracující na uranu nejhorší období plné strádání, ponižování, trápení, mučení, absolutní degradace lidské bytosti, které se lišilo tábor od tábora v závislosti na období a veliteli. Toto období končí na podzim roku [[1954]], kdy přebírá ostrahu táborů Vnitřní stráž ministerstva vnitra a poměry v NPT se částečně uklidňují. Vězni pracovali v podstatě zadarmo, nicméně Jáchymovské doly platily za jejich práci táboru stejně, jako by stejnou práci vykonal civilní zaměstnanec. Po stržení peněz za stravu, ubytování, ostrahu apod. potrestaným mnoho peněz nezbylo. Objektivně vzato, práce potrestaných vyšla Jáchymovské doly dráž než civilní zaměstnanec, podnik např. financoval tábory. Na podkladě tajné smlouvy z listopadu [[1945]] nechala československá vláda ve velkém těžit a vyvážet [[Uran (prvek)|uranovou]] [[ruda (geologie)|rudu]] do [[Sovětský svaz|SSSR]]. Za účelem zrychlení a zvýšení dodávek byli z počátku nasazovaní [[Němci]] vyjmutí z [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu]]. Když tato opatření ani celostátní nábory horníků nedostačovaly, byli nasazeni němečtí [[váleční zajatci]] z východní fronty dovezeni na naše území ze SSSR. Od roku [[1949]] nebylo dále možno zajatce nasazovat a tak byli nahrazeni tisícovkami politických vězňů, tehdy označovaných jako „třídní nepřátelé“. V roce [[1953]] bylo na [[Jáchymov]]sku v celkem patnácti táborech vězněno 12 000 politických vězňů. Dalších přibližně 3 500 vězňů bylo vězněno v létech [[1953]]-[[1959]] v příbramských táborech [[Památník Vojna u Příbrami|Vojna]] a [[Bytíz (pracovní tábor)|Bytíz]]. Celkem prošlo uranovými galejemi přes 70 000 politických vězňů. Byli přitom trvale vystaveni nelidským podmínkám, které spolu s [[radioaktivní záření|radioaktivním zářením]] a vdechováním [[žula|žulového]] prachu zanechaly u většiny z nich trvalé následky. Mnozí zemřeli na [[rakovina|rakovinu]] [[plíce|plic]]. Celkem bylo do SSSR vyvezeno 98 000 tun uranové rudy. === Útěky z táborů === Udává se, že minimálně 31 [[mukl]]ů (MUKL - muž určený k likvidaci) bylo zastřeleno při pokusu o útěk a 439 zemřelo v důsledku různých nehod. Tyto informace ovšem pocházejí z větší části od samotné ostrahy a správy táborů, kterou nikdo nekontroloval a která tak mohla příčinu smrti určovat zcela libovolně, bez jakéhokoliv vztahu k realitě. Pokud vezmeme byť i jen částečně v potaz svědectví stovek vězňů, je zřejmé, že kolonka příčina smrti v kartotékách založených správou táborů nemá absolutně žádný význam. Jakékoliv zastřelení bylo zastřelení na útěku – pokud nebylo zařazeno mezi nehody nebo přirozená úmrtí např. na infarkt. Ubití vězně k smrti bylo též nejspíše nehodou. V průběhu existence táborů nucených prací došlo k několika pokusům o hromadný útěk, naprostá většina z nich skončila neúspěšně, větší naději na úspěch měly individuální pokusy o útěk. V noci ze 14. na 15. října [[1951]] došlo nedaleko Horního Slavkova k hromadnému útěku z komunistických táborů v Československu. Jedenácti vězňům se podařilo uprchnout z šachty č. 14 v táboře číslo XII. jáchymovských uranových dolů nedaleko [[Horní Slavkov|Horního Slavkova]]. Útěk se skupině nezdařil, druhý den byla většina uprchlých vězňů chycena či zastřelena u vsi [[Stanovice (okres Karlovy Vary)|Stanovice]]. Z obklíčení se podařilo uniknout jen Františku Čermákovi, který byl později zastřelen při přechodu státních hranic u [[Malacky|Malacek]], a Miroslavu Hasilovi, který se dostal až do [[Dolní Bojanovice|Dolních Bojanovic]], kde byl později prozrazen [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]]. Není jasné, zda se zastřelil sám, nebo ho zastřelil příslušník StB. Z jedenácti útěkářů přežili jen [[Karel Kukal]] a [[Zdeněk Štich]], ostatní byli buď zastřeleni na útěku či odsouzeni k [[trest smrti|trestu smrti]]. K trestu nejvyššímu byli odsouzeni [[Boris Volek]] a Ladislav Plšek. Tento útěk je často mylně vydáván za největší útěk z „uranového pekla“, ale podle dostupných informací byl největší útěk proveden dne 29. listopadu 1952 z šachty Kamenná na [[Příbram]]sku - útěku se účastnilo 20 odsouzených. === Seznam dolů === Vězeňské tábory uranových dolů měly svá jména: * [[Bytíz (pracovní tábor)|Bytíz]] na Příbramsku * [[Nikolaj (pracovní tábor)|Nikolaj]] * [[Vojna (pracovní tábor)|Vojna]] * [[Vykmanov I (pracovní tábor)|Vykmanov I]] blízko Jáchymova * [[Vykmanov II (pracovní tábor)|Vykmanov II]] blízko Jáchymova * [[Mariánská (pracovní tábor)|Mariánská]] blízko Jáchymova * [[Ležnice (pracovní tábor)|Ležnice]] u Horního Slavkova === Nápravně pracovní tábory zřízené při uranových dolech === {| class="wikitable" style="text-align:center" ! název tábora !!krycí označení !!oblast !! zřízení !! zrušení |- | Vykmanov I. ||C ||Jáchymov ||1.3.1949 || |- |Mariánská ||B ||Jáchymov ||4.6.1949 ||1.4.1960 |- |Prokop ||T ||Slavkov ||2.7.1949 ||14.5.1955 |- |Eliáš I ||N ||Jáchymov ||29.7.1949 ||koncem roku 1951 |- |Rovnost ||P ||Jáchymov ||15.9.1949 || 1.6.1961 |- |Svornost ||K ||Jáchymov ||4.12.1949 ||29.10.1954 |- |Ležnice ||O ||Slavkov ||26.1.1950 ||22.8.1955 |- |Ústřední ||D ||Jáchymov ||4.2.1950 ||12.12.1954 |- |Bratrství ||M ||Jáchymov ||21.2.1950 ||12.6.1954 |- |Eliáš II ||N ||Jáchymov ||8.12.1950 || 1.4.1959 |- |Vykmanov II ||L ||Jáchymov ||do února 1951 ||26.5.1956 |- |Svatopluk ||V ||Slavkov ||únor-duben 1951 ||14.5.1955 |- |Vršek ||E ||Slavkov ||červen-srpen 1951 ||30.3.1957 |- |Vojna ||U ||Příbram ||do 20.7.1951 || 1.6.1961 |- |XII ||X ||Slavkov ||srpen-září 1951 || 9.8.1954 |- |Nikolaj ||A ||Jáchymov ||říjen-listopad 1951 || 1.7.1958 |} == Fotogalerie == <gallery> Soubor:Stará vrtačka.jpg|Stará důlní vrtačka ve štole [[Svornost (pracovní tábor)|Svornost]] Soubor:Tabule svornost.jpg|Informační tabule u bývalého lágru [[Svornost (pracovní tábor)|Svornost]] Soubor:Tabule rovnost.jpg|Informační tabule u bývalého lágru [[Rovnost (pracovní tábor)|Rovnost]] Soubor:Věž smrti.jpg|[[Věž smrti]], bývalá třídička uranové rudy Soubor:Samotka.jpg|Pásmo smrti lágru [[Vojna (pracovní tábor)|Vojna]] Soubor:Fáráky.jpg|Pracovní oděv [[mukl]]ů Soubor:Ubykace.jpg|Interiér ubikací Soubor:Pamatnik Vojna.jpg|Brána tábora Vojna Soubor:Letecký snímek.jpg|Lágr [[Vojna (pracovní tábor)|Vojna]] Soubor:Pamatnik Vojna korekce.jpg|"Korekce" v táboru Vojna </gallery> == Reference == <references/> == Použitá literatura == * Zdeněk F. Šedivý: Uranový gulag, MOBA 2005 (2. doplněné vydání), ISBN 80-243-1822-9 == Odkazy == === Související články === * [[Komunistický režim v Československu]] * [[Tábory nucené práce]] * [[Pomocné technické prapory]] === Externí odkazy === * [http://www.muzeum.free.cz/ Uranové doly v Československu po roce 1945] ;útěky z lágrů * [http://natura.baf.cz/natura/2002/2/20020202.html František Šedivý: Tragédie u Stanovic. Zpravodaj Konfederace politických vězňů, 5/2001, roč. 8., prosinec 2001, str. 12 - 13. - upravená elektronická verze téhož článku.] * [http://cesko.ihned.cz/c4-10070930-20903870-002000_d-krvava-pomsta-za-utek-z-uranovych-dolu Hospodářské noviny, Robert Břešťan, Příběhy 20. století - Krvavá pomsta za útěk z uranových dolů, 16. dubna 2007, str. 4] * [http://lidovky.zpravy.cz/muz-ktery-nebyl-0ix-/ln_bezpravi.asp?c=A061107_134524_ln_bezpravi_fho Lidové Noviny, Muž, který nebyl, Příběhy bezpráví, 7. listopadu 2006] * [http://www.cestovatel.cz/clanky/vojna-u-pribrami-komunisticky-koncentracni-tabor/ Cestovatel.cz, Památník Vojna u Příbrami - komunistický koncentrační tábor, 1. června 2006] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Komunistický režim v Československu]] [[Kategorie:Koncentrační tábory v Česku]] [[Kategorie:Nucené práce]] [[Kategorie:Těžba uranu]]

Návrat na stránku „Nápravně pracovní tábory při československých uranových dolech“.