Mimojaderná dědičnost

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Mimojaderná dědičnost''' se týká [[gen]]ů, které se nenacházejí v [[buněčné jádro|jádře]] na [[chromozóm]]ech, ale jinde. Tyto geny ('''extrachromozomální geny''', '''plazmogeny''') se nacházejí v [[cytoplazma|cytoplazmě]] nebo v ní se nacházejících [[organela|organelách]] a jejich soubor se nazývá '''plazmon'''. Dědičnost znaků kódovaných extrachromozomálními geny se řídí zcela jinými principy než dědičnost znaků kódovaných geny chromozomálními. U [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]] se [[rozmnožování|rozmnožujících]] [[organismus|organismů]] s vyvinutým [[pohlavnost|systémem pohlaví]] samec-samice vykazují výrazně matroklinní dědičnost (tj. do [[potomstvo|potomstva]] přecházejí hlavně geny matky). Zásadním důvodem pro tuto skutečnost je výrazná disproporce mezi množstvím cytoplazmy, které přináší do zygoty samčí a samičí [[pohlavní buňka|pohlavní buňky]], a v souvislosti s tím i výrazná redukce množství [[semiautonomní organela|semiautonomních organel]] obsažených v samčích pohlavních buňkách, které obvykle nenesou žádné plastidy a jen minimum mitochondrií, které navíc [[zygota]] (resp. oplodněné vajíčko) přednostně zlikviduje. == Typy extrachromozomálních genů == === Eukaryota === * [[plastogen]]y - geny [[plastid]]ů, tzn. geny v [[plastidová DNA|plastidové DNA]] * [[chondriogen]]y - geny [[mitochondrie|mitochondrií]], tzn. geny v [[mitochondriální DNA]] * infekční faktory - v cytoplazmě * [[plazmid]]y - v cytoplazmě === Prokaryota === * plazmidy - v cytoplazmě * [[epizóm]]y - v cytoplazmě == Pohlavní rozmnožování eukaryot == === Systém samec-samice === Z výše zmíněných důvodů vykazují znaky kódované plastogeny a chondriogeny zcela [[matroklinní dědičnost]] všude, kde o ní lze uvažovat. U infekčních faktorů a plazmidů je situace složitější, ale obecně lze říci, že mateřské sady mají zpravidla navrch. === Fúze rovnocenných buněk === Složitější je situace u primitivnějších organismů, jejichž pohlavní [[buňka|buňky]] jsou zhruba nebo zcela rovnocenné, případně situace, kdy (např. v důsledku vědeckého pokusu) dojde k nepřirozené fúzi zhruba či zcela rovnocenných buněk. V takovém případě potomek dostane extrachromozomální geny od obou rodičů. Velmi specifický příklad představují přitom geny kódované semiautonomními organelami. Plastidy ze dvou různých buněk (předpokládejme zde i u mitochondrií, že buňky byly geneticky odlišné a nikoliv [[klon]]y) spolu relativně v klidu koexistují - v jedné buňce tedy existují dvě varianty plastidu a pouze náhoda při dělení buňky či rozdíly v životaschopnosti či schopnosti rozmnožování mohou vést k tomu, že v dalších buňkách částečně či zcela převládne jeden typ (u různých různý). Zcela odlišná je situace mitochondrií, které zpravidla nesnesou odlišnou konkurenci. Ihned poté, co dojde k fúzi buněk, propuká mezi oběma skupinami mitochondrií totální vyhlazovací válka vedená pomocí různých chemických látek. Končí teprve tehdy, když je jedna ze sad kompletně vyhubena. Mnoho odborníků se kloní k názoru, že toto je jeden z důvodů, který fixuje a směřuje vývoj pohlavních buněk k systému samčí buňka - samičí buňka. Ony [[války mitochondrií]] jsou totiž velice „drahé“ a značně snižují životaschopnost buňky. Z tohoto hlediska je systém samčí a samičí pohlavní buňky ideální, neboť válka je krátká a nenáročná (samčí mitochondrie nemá (nemají) šanci a je (jsou) bleskově zlikvidována(y). V potomstvu je pak jen jeden typ mitochondrie - té vítězné. == Související články == *[[cytoplazma]] *[[mitochondrie]] *[[plastid]] *[[plazmid]] *[[dědičnost mitochondrií]] *[[dědičnost plazmidů]] *[[pohlavní rozmnožování]] *[[pohlavnost]] *[[války mitochondrií]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Cytogenetika]]

Návrat na stránku „Mimojaderná dědičnost“.