Maršov u Úpice

{{Infobox české obce a města
| název = Maršov u Úpice
| status = obec
| kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]]
| okres = Trutnov
| ob.roz.půs = [[Trutnov]]
| pov.ob = [[Úpice]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 3,31
| obyvatelé = 158 
| obyv.datum = 31.&nbsp;12.&nbsp;2007
| zem.šíř = 50° 29’ 04’’
| zem.dél = 15° 58’ 32’’ <!-- před budovou OÚ -->
| PSČ = 542&nbsp;36
| početzsj = 1
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Maršov&nbsp;u&nbsp;Úpice&nbsp;34<br />54232 Úpice
| web = www.obecmarsov.cz
| úř.web = 
| email = obec.marsov@worldonline.cz
| starosta = Jiří Řezníček
| foto = 
| popisek.foto = 
| znak = 
| vlajka = 
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Maršov u Úpice |lat_deg=50 |lat_min=29 |lat_sec=04 |lon_deg=15 |lon_min=58 |lon_sec=32 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0525 579530
| NUTS4 = CZ0525
| NUTS3 = CZ052
| nad.výš = 462
}}[[Soubor: Obecní úřad (Maršov u Úpice).JPG|thumb|250px| Hasičská zbrojnice a obecní úřad]]
[[Soubor: Maršov u Úpice.JPG|thumb|250px|Okolí zvoničky]]
Obec '''Maršov u Úpice''' se nachází v okrese [[Okres Trutnov|Trutnov]], kraji [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]]. 
* Ke dni 31. 12.&nbsp;2007 zde žilo 158 obyvatel.
* Ke dni 1. 1.&nbsp;2016 zde žilo 189 obyvatel.

== Poloha ==
Maršov u Úpice leží v údolí říčky Maršovky při hlavní silnici z [[Libňatov]]a do [[Hajnice]].
== Rozloha ==
Rozloha obce činí 332 ha, ale např. v roce 1930 činila jen 329 ha a 66 arů. Obec se nedělí na žádné místní ani katastrální jednotky.

; Využití půdy (stav z roku 2007)
{| class="wikitable"
|-
| '''Celková výměra (ha)'''
| '''Lesní půda'''
| '''Louky'''
| '''Orná půda'''
| '''Ostatní plochy'''
| '''Ovocné sady'''
| '''Vodní plochy'''
| '''Zahrady'''
| '''Zastavěné plochy'''
| '''Zemědělská půda'''
|-
| 332
| 92
| 91
| 121
| 14
| 0
| 1
| 10
| 4
| 221
|}
''Pramen: Český statistický úřad''
== Hydrologie ==
Jediným významným tokem na katastru obce je říčka Maršovka.
== Geologie a geomorfologie ==
Tento jižní až jihovýchodní konec ''Krkonošského podhůří'', resp. ''Kocléřovského hřbetu'', který v blízkém okolí obce vytváří svůj dílčí celek - ''Hořičský hřbet'', je budován především ze svrchnokřídových permských, vzácněji z triasových sedimentů.
Většinu obce tvoří klasická hnědozem, která je z velké části písčitá.
== Fauna a flóra ==
Fauna i flóra jsou zastoupeny typickými druhy obvodu hercynskosudetského) a na katastru obce se nenacházejí žádné významné krajinné prvky ani chráněná území.
== Obyvatelstvo ==
'''Vývoj počtu obyvatelstva'''
{| class="wikitable"
|-
| '''Rok'''
| '''1628'''
| '''1843'''
| '''1930'''
|-
| '''Počet'''
| 102
| 419
| 311
|}
''Pramen: Český statistický úřad''
'''Počet obyvatel'''
(podle sčítání lidu v roce 2001)
{| class="wikitable"
|-
| '''Celkem obyvatel'''
| '''Z toho žen'''
| '''Ekonomicky aktivních'''
|-
| '''155'''
| '''81'''
| '''72'''
|}
''Pramen: Český statistický úřad''
'''Národnostní složení'''
(podle sčítání lidu v roce 2001)
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|-
!style="background:#ddffdd"|Národnost
!style="background:#f3fff3"|'''Česká'''
!style="background:#f3fff3"|'''Slovenská'''
!style="background:#f3fff3"|'''Německá'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet
| &nbsp; 149
| &nbsp; 2
| &nbsp; 4
|}
''Pramen: Český statistický úřad''
== Historie ==
Jméno obce je odvozeno od osobního jména Marek či Mareš. Založena byla ve 13. století podle německého práva, přičemž zakladatel se stal rychtářem, který stejně jako jeho nástupci nekonal robotu a za drobné práce vrchnosti byl navíc placen.
Původně byl Maršov součástí panství vízmburského a přiřazenl k městečku Úpici. Do roku 1848 se dělil na dvě osady, přičemž ta větší náležela k panství náchodskému a měla svého rychtáře, kdežto druhá spadala pod právo vsi Mezilečí a příslušela k panství smiřickému. 
V roce 1555 prodala náchodská vrchnost tři pustiny ''Náměrek'', ''Na Pustinách'' a ''Hájek''. Na hranicích obce byly v roce 1735 posazeny mezníky a v té samé době zde existovala myslivna a lom na kámen. O deset let později bylo v okolí utábořeno i vojsko Bedřicha II.
19. století přineslo prudký rozvoj obce, V revolučním roce 1848 zde vznikla místní národní garda (stejně jako ostatní posléze rozpuštěná) a obě části vsi byly sloučeny do jediné obce, která např. v roce 1881 zřídila školní budovu, ve které bylo o 2 roky později zahájeno vyučování, jež bylo ukončeno až v roce 1949 a přechodně znovu otevřeno v letech 1957-1965.
Rozvoj obce nastal i po roce 1918, neboť byla kupříkladu vystavěna nová silnice (1930-1933). Útlum nastal díky období okupace, ale i nový, komunistický, režim nepřinesl mnoho dobrého. A z toho dobrého je třeba zmínit zavedení pravidelného autobusového spojení (1946), zavedení elektřiny, veřejného osvětlení i obecního rozhlasu (1947-1950) a v neposlední řadě výstavbu obecního úřadu a hasičské zbrojnice (1958), 
== Pamětihodnosti ==
* Zvonice (1993 prošla rekonstrukcí)
* Tradiční roubená architektura
== Významní rodáci a osobnosti, jež významně ovlivnily život obce ==
* Prof. Ing. Dr. Josef Šrejtr, DrSc, (11. února 1901 Maršov u Úpice - 26. července 1968 Praha) - technik a vysokoškolský pedagog
* Josef Vik (6. duben 1932 Maršov u Úpice) - grafik a ilustrátor
== Průmysl ==
Neexistuje.
== Zemědělství ==
Rostlinná i živočišná výroba je obdobná jako v okolních obcích (obilniny, okopaniny, hovězí dobytek), ale oproti nim má v Maršově větší zastoupení pícninářství a najdeme zde i více pastvin než jinde.
== Doprava ==
Obec leží při hlavní silnici mezi Hajnicí, Hořičkami a Úpicí. Nejbližšími železničními zastávkami jsou Trutnov či Malé Svatoňovice. Autobusová doprava je zastoupena linkou Úpice-Havlovice-Libňatov-Maršov firmy OSNADO.
== Literatura ==
August Sedláček, ''Zámky a tvrze království českého 5 - Podkrkonoší'', Praha 1887
Jaroslav Veteška, ''Úpicko : tenkrát a dnes : Úpice, Batňovice, Havlovice, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Odolov, Petrovice, Rtyně v Podkrkonoší, Strážkovice, Suchovršice, Velké Svatoňovice'', Praha 2004, ISBN 80-86289-34-6
''Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR'', Praha 1986
== Externí odkazy ==

{{commonscat|Maršov u Úpice}}{{Okres Trutnov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Trutnov]]