Litva

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox stát | genitiv = Litvy | úřední název česky = Litevská republika | úřední název = Lietuvos Respublika | vlajka = [[Soubor:Flag of Lithuania.png|125px]] | článek o vlajce = Litevská vlajka | znak = [[Soubor:Coat of Arms of Lithuania.png|100px]] | článek o znaku = Litevský znak | hymna = <mp3player width='290' >File:Lithuania.mp3</mp3player> | článek o hymně = Litevská hymna – Tautiška giesmė | motto = Tautos jėga vienybėje | článek o mottu = | motto překlad = | mapa umístění = [[Soubor:EU location LIT.png|290px]] | hlavní město = [[Vilnius]] | rozloha = 65&nbsp;200 km² | rozlmisto = 120 | procent vody = 1,35 | nejvyšší hora = [[Aukštojas]] | výška nejvyšší hory = 293,84 | čas = + 2 | obyvatel = 3&nbsp;366&nbsp;357 | obyvmisto = 127 | obyvrok = 2008 | hustota = 52 | hustmisto = 114 | HDI = 0,869 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = vysoký | HDIrok = 2007 | HDImísto = 43 | jazyk = [[litevština]] (úřední), [[žemaitština]],<br />[[ruština]] | národnosti = [[Litevci]], [[Poláci]], [[Rusové]] | náboženství = [[katolická církev|katolíci]] | státní zřízení = [[republika]] | datum vzniku = [[11. březen|11. března]] [[1990]] | způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na [[Sovětský svaz|SSSR]] | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Dalia Grybauskaitė]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Andrius Kubilius]] | měna = [[litevský litas]] | kód měny = LTL | HDP/ob. = 14&nbsp;273 | HDP/ob.misto = 53 | HDP/ob.rok = 2008 | Gini = | Ginirok = | ison = 440 | iso3 = LTU | iso2 = LT | mpz = LT | předvolba = + 370 | doména = lt }} '''Litva''' ({{Vjazyce2|lt|''Lietuva''}} nebo {{cizojazyčně|lt|''Lietuvos Respublika''}}) je nejjižnější a největší ze tří [[pobaltské země|pobaltských zemí]]. Hraničí s [[Lotyšsko|Lotyšskem]] (délka hranic 588&nbsp;km) na severu, s [[Bělorusko|Běloruskem]] (677&nbsp;km) na jihovýchodě, s [[Polsko|Polskem]] (104&nbsp;km) a [[rusko]]u [[Kaliningradská oblast|Kaliningradskou oblastí]] (273&nbsp;km) na jihozápadě. Litva má 90,66&nbsp;km písečného pobřeží. Litva je od roku [[2004]] členskou zemí [[NATO]] a [[Evropská unie|Evropské unie]]. {|align="right" style="font-size:90%; text-align:center;" |align="left"| |} == Dějiny == {{Hlavní článek|Dějiny Litvy}} Lidé žili na tomto území již od pravěku. Historické záznamy svědčí o tom, že obchod tu vzkvétal již kolem roku 50 př.n.l., kdy se odtud vyvážel [[jantar]] až do římské říše. První litevské státní útvary vznikly v 10. až 13. století. V roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské. Na počátku 13. století Litevci odrazili německé křižáky a udrželi si [[nezávislost]]. Roku 1385 vstoupila Litva do Krevské unie spolu s Polskem. V roce 1569 uzavřelo Velkoknížectví litevské smlouvu s Polskem, tzv. Lublinskou unii. Díky ní vytvořila Litva s Polskem stát dvou uznaných národů. Ve státě měli větší vliv Poláci. V letech 1702 až 1706 byla Litva okupována [[Švédové|Švédy]]. Litva byla spojena s Polskem až do roku 1795, kdy stát zanikl v rámci třetího dělení Polska. Většina území Litvy připadla Rusku, menší část připojilo [[Prusko]]. V roce 1812 bylo území Litvy obsazeno francouzskými vojáky. Za [[první světová válka|první světové války]] bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Německá generalita prosazovala anexi území Litvy, 3. března [[1918]] podepsala sovětská delegace mír v Brestu s Německem a v něm se vzdala velkého území, do něhož patřila i Litva. Po rozpadu carské říše se Litva osamostatnila, ale měla napjaté vztahy s [[Polsko|Polskem]], které obsadilo území okolí města [[Vilnius]]u, které bylo Litvou považováno za [[hlavní město]]; Litevci zřídili tedy jako hlavní město [[Kaunas]]. Litva získala v roce [[1923]] anexí [[přístav]] [[Klajpeda|Klajpedu]]. V roce [[1939]] musela Litva vydat právě Klajpedu pod nátlakem [[Německo|Německu]]. Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí Litvě předáno [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. V roce [[1940]] se Litva stala součástí SSSR. Po napadení SSSR v roce [[1941]] bylo území Litvy okupováno Němci v letech [[1941]] až [[1944]]. Novodobý samostatný litevský stát vznikl v roce [[1990]], kdy [[Litevská sovětská republika]] vyhlásila nezávislost. Hospodářská situace však byla svízelná; okamžitě vystartovala [[inflace]] a musel být zaveden [[přídělový systém]] na potraviny. [[Sovětský svaz|SSSR]] nezávislost, byť v [[ústava SSSR|ústavě]] zakotvenou, neuznal a následně [[13. leden|13. ledna]] [[1991]] došlo k potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti (u [[Vilniuská televizní věž|Vilniuské televizní věže]]) a sovětskými vojáky rozmístěnými v zemi. Zahynulo celkem 14 lidí a další stovky byly zraněny. Cestu Litvy k uznání nezávislosti ze strany [[Rusko|Ruska]] urychlila snaha dalších [[svazová republika|svazových republik]] vystoupit ze svazku ke konci roku [[1991]]. Litva je od roku [[2004]] členem [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[1. květen|1. května]] [[2004]] jednou z novějších členských zemí [[Evropská unie|EU]]. == Geografie == [[Soubor:Lithuania-topo-en.png|thumb|thumb|300px|Topografická mapa Litvy]] [[Soubor:LithuaniaPhysicalMap-lt.png|thumb|300px|Fyzická mapa Litvy]] === Poloha === Z geografického pohledu se Litva nachází ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] (i když podle [[OSN]] se řadí do států [[Severní Evropa|severní Evropy]]), při jihovýchodním pobřeží [[Baltické moře|Baltického moře]]. Podle nejpravděpodobnější zeměpisné metody leží střed Evropy 26&nbsp;km severně od [[Vilnius]]u u vesnice Purnuškės. Stanovili to vědci z Francouzského geografického institutu v roce [[1989]]. I přesto některé jiné evropské státy tvrdí, že střed Evropy se nachází právě na jejich území (např. [[Polsko]], [[Česko]], [[Německo]]). Litva leží v [[mírný pás|mírném pásmu]] na přechodu [[oceánské klima|oceánského]] a [[kontinentální klima|kontinentálního klimatu]]. Nejvýchodnější bod Litvy se nachází u vesnice Vosiūnai asi 40&nbsp;km od [[Ignalina|Ignaliny]] (26° 50‘ v.d.), nejzápadnější bod u vesnice Nida na [[Kuronská kosa|Kuronské kose]] (20°&nbsp;57‘&nbsp;v.d.), nejsevernější bod u vesnice Aspariškių (56° &nbsp;27‘ &nbsp;s.š.) a nejjižnější bod u vesnice Musteika (53°&nbsp;54‘&nbsp;s.š.). Střed Litvy se nachází u města [[Kėdainiai]] (55°&nbsp;20‘&nbsp;s.š., 23°&nbsp;54‘&nbsp;v.d.). Vzdálenost mezi středem Litvy a středem [[Česká republika|České republiky]] je kolem 850 km. Vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem je 373&nbsp;km a mezi nejjižnějším a nejsevernějším bodem 276&nbsp;km. Celková [[rozloha]] Litvy je 65 200 &nbsp;km², je tedy větší než např. [[Nizozemsko]], [[Belgie]], [[Dánsko]], [[Švýcarsko]], [[Estonsko]], ale je menší než např. [[Rakousko]], [[Česko]], [[Irsko]], téměř stejnou rozlohu má [[Lotyšsko]]. Východ slunce je na východě o 23 minut a 20 sekund dříve než na západě. Litva leží ve východoevropském [[časové pásmo|časovém pásmu]] GMT&nbsp;+2 (stejně jako např. [[Helsinky]], [[Riga]], [[Athény]] nebo [[Jeruzalém]]). Také jako většina evropských zemí rozlišuje zimní a [[letní čas]]. === Povrch === Povrch státu je vesměs [[rovina]]tý a [[nížina|nížinný]], průměrná [[nadmořská výška]] činí 99&nbsp;m. Východ státu vyplňuje [[pahorkatina]] Baltských vrchů ({{Vjazyce2|lt|[[Baltijos aukštumos]]}}), které vznikly v pleistocénu jako [[ledovec|ledovcové]] nánosy. Stejně tak vznikla i pahorkatina [[Žemaičių aukštuma]] na západě země. Střed země vyplňuje Litevská nížina, která nepřesahuje nadmořskou výšku 100&nbsp;m. [[moréna|Morénové]] valy na severu země se vytvořily při ústupu ledovce. Nejvyšším místem je vrch [[Aukštojas]] s výškou 293,84&nbsp;m, který se nachází na jihovýchodě Litvy v pahorkatině Baltských vrchů 29&nbsp;km jihovýchodně od [[Vilnius]]u. Do [[18. listopad]]u [[2005]] se za nejvyšší bod Litvy označoval kopec [[Juozapinė]], novější měření však ukázala, že je přibližně o 24&nbsp;cm nižší než nedaleký Aukštojas. Velmi podobnou výšku má také nedaleký kopec [[Kruopynė]], který měří 293,4&nbsp;m. Litva má ze všech pobaltských států nejníže položený nejvyšší bod: nejvyšší bod Lotyšska a Estonska přesahuje 310&nbsp;m. Kdysi byla Litva velmi zalesněná, dnes tvoří pouze 30 &nbsp;% celkové rozlohy. V [[les]]e nejčastěji roste [[borovice]], [[smrk]] a [[bříza]], velmi zřídka i [[jasan]] a [[dub]]. Lesy jsou bohaté na [[houby]], [[bobule]] a mnoho dalších rostlin. Pole a louky zaujímají 57 %, vnitrozemské vody 4 %, [[mokřad]]y a [[bažina|bažiny]] 3 % a 6 % území ostatní. === Vodstvo === Po poslední velké době ledové se v nížinách opět vyvinula hustá [[řeka|říční síť]] a množství drobných [[jezero|jezer]], [[bažina|bažin]], [[močál]]ů a [[rašeliniště|rašelinišť]]. Litva má 90&nbsp;km písečného mořského pobřeží, značnou část z toho představuje [[Kuronský záliv]], oddělený od moře úzkým písečným [[poloostrov]]em, označovaným jako [[Kuronská kosa]]. Poloostrov je rozdělen mezi Litvu a ruskou Kaliningradskou oblast (k pevnině je připojen na ruské straně) a od roku 2000 zapsán na seznamu světového přírodního dědictví [[UNESCO]]. Kuronský záliv v zimě dva až tři měsíce zamrzá, v létě v něm teplota vody dosahuje až 25&nbsp;°C. Nejvýznamnější litevskou řekou je [[Němen]] ({{Vjazyce2|lt|Nemunas}}), který sem přitéká z Běloruska a ústí do Kuronského zálivu. Na 116&nbsp;km představuje hranici Litvy s [[Ruská federace|Ruskou federací]] a s Běloruskem. [[Povodí]] Němenu zaujímá až 70 % území Litvy. V lidové tradici se označuje jako „otec litevských řek“. Za „matku litevských řek“ se pokládá druhá největší řeka Litvy - [[Neris]], nejvýznamnější přítok Němenu na území Litvy. Neris pramenící v Bělorusku protéká [[Vilnius]]em a vlévá se do Němenu v [[Kaunas]]u. V Litvě se nachází více než 3000 [[jezero|jezer]], která jsou – podobně jako jinde v [[Pobaltí]] – ledovcového původu. Pozornost si zaslouží zejména jezero [[Vištytis]] u stejnojmenného městečka, ležícího na jeho břehu ({{Vjazyce2|lt|Vištyčio ežeras}}, {{Vjazyce2|ru|Виштынецкое озеро}}). Pro velkou rozmanitost [[flóra|flóry]] a [[fauna|fauny]] bývá někdy označováno ''evropský Bajkal''. Malebná zvlněná a zalesněná krajina v okolí byla vyhlášena za přírodní rezervaci. Jako skutečný vodní labyrint se tradičně představuje jezerní oblast v okolí města [[Ignalina]], kde je i největší jezero Litvy - [[Drūkšiai]] (část dnes patří Bělorusku). Na jeho břehu funguje od osmdesátých let [[atomová elektrárna]]. Přestože nemá původně plánovanou kapacitu (po [[černobylská havárie|černobylské havárii]] roku [[1986]] zastavili výstavbu dalších bloků), někteří ochránci tvrdí, že jezero je pro potřeby elektrárny malé a voda, která se do něj vrací z chladicí soustavy, způsobuje jeho oteplování, což má negativní důsledky na [[ekosystém]]. Litva má také pět malých [[ostrov]]ů, které se nacházejí v [[říční delta|deltě]] Němenu – Rusnės sala, Briedžių sala, Keimo sala, Kuilių sala a Trušių sala. <br clear="all"> {| |valign="top"| '''Nejdelší [[řeka|řeky]] (v km):''' * [[Němen]] 937 (475 na litevském území) * [[Neris]] 510 (234) * [[Venta]] 346 (161) * [[Šešupė]] 298 (209) * [[Mūša-Lielupe]] 284 (146) * [[Šventoji (Neris)|Šventoji]] 246 (246) * [[Nevėžis]] 209 (209) * [[Merkys]] 203 (190) * [[Minija]] 202 (202) |width="50"|&nbsp; |valign="top"| '''Největší [[jezero|jezera]] (v ha):''' * [[Drūkšiai]] 4479 * [[Dysnai]] 2439,4 * [[Dusia]] 2334,2 * [[Sartai]] 1331,6 * [[Luodis]] 1320 * [[Metelys]] 1292 * [[Plateliai]] 1209,6 * [[Avilys]] 1209 * [[Rėkyva]] 1150,9 * [[Alaušas]] 1054 |} <gallery widths="200px" heights="200px" perrow="3"> Soubor:NemunasTiesLiskiava.jpg|Řeka [[Němen]] ({{Vjazyce2|lt|Nemunas}}) Soubor:Tauragnas002.JPG|Nejhlubší litevské jezero [[Tauragnas]] {{Nowrap|(hloubka: 60,5 m, rozloha: 513 ha)}} Soubor:Cepkeliu marsh.jpg|Bažina Čepkeliai u vesnice Marcinkonys. </gallery> === Podnebí === [[Podnebí]] je chladnějšího typu [[mírný pás|mírného pásma]] na přechodu [[oceánské klima|oceánského]] a [[kontinentální klima|kontinentálního klimatu]]. Průměrné [[leden|lednové]] [[teplota|teploty]] na [[pobřeží]] Baltského moře jsou okolo –2&nbsp;°C, [[červenec|červencové]] okolo 16&nbsp;°C. Ve vnitrozemském Vilniusu jsou větší rozdíly teplot v průběhu roku. V lednu je teplota okolo –6&nbsp;°C a v červenci 18&nbsp;°C. V [[léto|létě]] teploty velmi často překračují hranici 20&nbsp;°C i při pobřeží a noční teploty většinou klesnou pod 14&nbsp;°C. Někdy teploty ve vnitrozemí dosáhnou i hodnot vysoko nad 30&nbsp;°C. [[Zima|Zimy]] mohou být, obzvláště ve vnitrozemí, velmi mrazivé. Noční teplota ve Vilniusu pravidelně každou zimu klesne pod -15&nbsp;°C. Extrémy však mohou dosahovat od na -34&nbsp;°C při pobřeží až na -43&nbsp;°C ve vnitrozemí. Průměrný roční úhrn [[srážky|srážek]] činí od 600&nbsp;[[mm]] ve východní části Litvy až po 900&nbsp;mm při pobřeží. Náhlé silné [[bouřka|bouřky]] a [[přeháňka|přeháňky]] (hlavně při pobřeží) v letních měsících způsobují to, že až 50 % všech srážek spadne právě v létě. Nejméně srážek spadne v zimě. Každý rok na celém území [[sníh|sněží]], nejčastěji od [[říjen|října]] do [[duben|dubna]]. Se smíšenými srážkami se dá setkat i v [[září]] nebo [[květen|květnu]]. V některých letech Litva zažila kvůli [[sucho|suchu]] [[lesní požár]]y. Absolutně nejnižší teplota v Litvě -42,9&nbsp;°C byla naměřena [[1. únor]]a [[1956]] ve městě [[Utena]], a absolutně nejvyšší teplota 37,5&nbsp;°C byla naměřena [[30. červenec|30. července]] [[1994]] ve městě [[Zarasai]]. Nejnižší a nejvyšší zaznamenané teploty v Litvě v jednotlivých měsících: {| width="800" border="1" cellpadding="0" cellspacing="0" bordercolor="#CCCCCC" |----- | height="25" colspan="13" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">'''Litevské teplotní rekordy (°C) <ref>[http://www.meteo.lt/ivair_ekstr_reisk.php Teplotní rekordy Litvy (www.meteo.lt)]</ref>'''</div> |----- | width="110" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center" class="style2">Měsíc</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Led</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Úno</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Bře</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Dub</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Kvě</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Čer</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Čer</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Srp</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Zář</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Říj</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Lis</div> | width="55" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center">Pro</div> |----- | width="110" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center" class="style2">Nejvyšší rekordy</div> | width="55" bgcolor="FFBB70" | <div align="center">+12,6 (2007)</div> | width="55" bgcolor="FFA264" | <div align="center">+16,5 (1990)</div> | width="55" bgcolor="FD7339" | <div align="center">+21,8 (1968)</div> | width="55" bgcolor="FC5425" | <div align="center">+28,8 (1950)</div> | width="55" bgcolor="FC2A25" | <div align="center">+34 (1892)</div> | width="55" bgcolor="FC2A25" | <div align="center">+35 (1885)</div> | width="55" bgcolor="FD0009" | <div align="center"><font color="white">+37,5 (1994)</font></div> | width="55" bgcolor="FD0009" | <div align="center"><font color="white">+36 (1992)</font></div> | width="55" bgcolor="FC2A25" | <div align="center">+32 (1992)</div> | width="55" bgcolor="FD7339" | <div align="center">+26 (1985)</div> | width="55" bgcolor="FFA264" | <div align="center">+18 (1968)</div> | width="55" bgcolor="FFBB70" | <div align="center">+15,6 (1982)</div> |----- | width="110" bgcolor="#E7EEF1" | <div align="center" class="style2">Nejnižší rekordy</div> | bgcolor="0A427E" | <div align="center"><font color="white">-40,5 (1940)</font></div> | bgcolor="0A427E" | <div align="center"><font color="white">-42,9 (1956)</font></div> | bgcolor="2467B4" | <div align="center"><font color="white">-37,5 (1964)</font></div> | bgcolor="6289CB" | <div align="center">-23 (1963)</div> | bgcolor="96B8E8" | <div align="center">-6,8 (1965)</div> | bgcolor="D6E4F7" | <div align="center">-2,8 (1977)</div> | bgcolor="FEFFB9" | <div align="center">+0,9 (1971)</div> | bgcolor="D6E4F7" | <div align="center">-2,9 (1966)</div> | bgcolor="B2D5F4" | <div align="center">-6,3 (1993)</div> | bgcolor="96B8E8" | <div align="center">-19,5 (1956)</div> | bgcolor="6289CB" | <div align="center">-23 (1998)</div> | bgcolor="2467B4" | <div align="center"><font color="white">-34 (1969)</font></div> |} === Administrativní dělení === Tradičně (nikoliv však administrativně) se Litva dělí na historicko-etnografické regiony [[Aukštaitija]], [[Dzūkija]], [[Malá Litva]], [[Suvalkija]] a [[Žmuď]]. Od roku [[1994]] je země administrativně dělena na 10 [[kraj (územní jednotka)|kraj]]ů (litevsky apskritis, množné číslo apskritys), které jsou dále děleny na celkem 60 [[obec|obcí]]. Kraje jsou pojmenovány po hlavním městě (uvedeném v závorce). {| class="wikitable" align=left !width="14%"|Kraj !width="12%"|Rozloha (km²) !width="17%"|Počet obyvatel (2008) !width="14%"|Adm. centrum !rowspan=11|[[Soubor:Lietuvos apskritys.png|380px]] |- |align="left" | [[Alytuský kraj]] |align="left" | 5425 |align="left" | 177 040 |align="left" | [[Alytus]] |- |align="left" | [[Kaunaský kraj]] |align="left" | 8060 |align="left" | 673 706 |align="left" | [[Kaunas]] |- |align="left" | [[Klaipėdský kraj]] |align="left" | 5209 |align="left" | 378 843 |align="left" | [[Klaipėda]] |- |align="left" | [[Marijampolský kraj]] |align="left" | 4463 |align="left" | 181 219 |align="left" | [[Marijampolė]] |- |align="left" | [[Panevėžyský kraj]] |align="left" | 7881 |align="left" | 284 235 |align="left" | [[Panevėžys]] |- |align="left" | [[Šiauliaiský kraj]] |align="left" | 8540 |align="left" | 349 876 |align="left" | [[Šiauliai]] |- |align="left" | [[Tauragėský kraj]] |align="left" | 4411 |align="left" | 127 378 |align="left" | [[Tauragė]] |- |align="left" | [[Telšiajský kraj]] |align="left" | 4350 |align="left" | 173 383 |align="left" | [[Telšiai]] |- |align="left" | [[Utenský kraj]] |align="left" | 7201 |align="left" | 172 580 |align="left" | [[Utena]] |- |align="left" | [[Vilniuský kraj]] |align="left" | 9760 |align="left" | 848 097 |align="left" | [[Vilnius]] |} <br clear="all"/> Odkazová mapka:<br /> {{Šablona:Litevské kraje}} == Politika == [[Soubor:Dalia Grybauskaite Mazeikiuose.2009-04-29.jpg|thumb|230px|[[Dalia Grybauskaitė]] – Prezidentka Litvy]] [[Soubor:Valdas Adamkus.2007.jpg|thumb|230px|[[Valdas Adamkus]] – Prezident Litvy v letech 1998-2003 a 2004-2009]] [[Soubor:Vilnius Seimas.jpg|thumb|230px|Litevský parlament Seimas.]] Litva je [[republika|republikou]] s parlamentní demokracií, která se realizuje v poloprezidentském systému. Prezident se volí přímo. [[Jednokomorový parlament]], [[Seimas]], tvoří 141 poslanců. Současná prezidentka [[Dalia Grybauskaitė]] je v úřadu od roku [[2009]]. Její předchůdce byl [[Valdas Adamkus]], který zastával prezidentský úřad od roku [[2004]]. Adamkus, který patří k litevské emigraci, zastával prezidentský úřad již v letech [[1998]] až [[2003]]. Jeho předchůdce, [[Rolandas Paksas]], byl v roce [[2004]] předčasně odvolán pro únik informací. Podle výsledků parlamentních voleb z roku [[2004]] je nejsilnější politickou stranou Strana práce ({{Vjazyce|lt}} ''Darbo partija''), která získala více než 28 % hlasů a obsadila 39 křesel. Za ní následuje koalice dvou sociálnodemokraticky orientovaných stran, na čele kterých stojí [[Algirdas Brazauskas]] ({{Vjazyce|lt}} ''Lietuvos socialdemokratų partija (LSDP)'', 20 křesel) a [[Arturas Paulaskas]] ({{Vjazyce|lt}} ''Naujoji sąjunga socialliberalai (NSS)'', 11 křesel). Vládu tvoří koalice LSDP, ke které patří i předseda vlády Gediminas Kirkilas. Dále mají v parlamentu významné zastoupení Konzervativní strana (25 křesel) a dvě liberální strany, mezi nimi i koalice, kterou vede [[Rolandas Paksas]] a která nese emotivně podbarevný název „Za pořádek a spravedlnost“ ({{Vjazyce|lt}} ''Už tvarką ir teisingumą'', 11 křesel). Do vládní koalice patří unie Rolnické strany a Nové demokratické strany ({{Vjazyce|lt}} ''Valstiečių ir Naujosios demokratijos partijų sąjungos (VNDS)'' 10 křesel). Dvě křesla obsadila strana polské menšiny ({{Vjazyce|lt}} ''Lietuvos lenkų rinkimų akcija''). === Organizace soudnictví === Litva má čtyřstupňovou soustavu obecných [[soud]]ů – jedná se o soudy [[okres]]ní (Apylinkės teismas), [[kraj (územní jednotka)|krajsk]]é (Apygardos teismas), odvolací (Apeliacinis teismas) a [[Nejvyšší soud]] (Lietuvos Aukščiausiasis Teismas). Vedle obecných soudů existuje dvoustupňová soustava správních soudů, sestávající z krajských správních soudů (Apygardų administraciniai teismai) a Nejvyššího správního soudu (Vyriausiasis administracinis teismas). == Ekonomika == Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov [[prase|prasat]], [[skot]]u, [[kůň|koní]] a [[drůbež]]e. Produkce [[maso|masa]], [[mléko|mléka]] a rybích výrobků. Pěstuje se [[ječmen]], [[pšenice]], [[žito]], [[len]], [[brambory]], [[cukrová řepa]] a [[zelenina]]. Hlavní průmyslová odvětví zde jsou strojírenství, [[elektrotechnika]], [[radioelektronika]], papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Díky slabé surovinové základně ložiska rašeliny je produkce elektrické energie téměř výhradně závislá na [[jaderná energie|jaderné energetice]]. Průmysl je soustředěn zejména do větších měst jako jsou [[Vilnius]], [[Kaunas]], [[Klaipėda]] a [[Šiauliai]]. Světoznámá je produkce [[jantar]]u. [[Ignalinská jaderná elektrárna]], která se nachází 40&nbsp;km jihovýchodně od města [[Utena]], produkuje až 80 % [[elektrická energie|elektrické energie]] státu. Litva tím zaujímá přední místo v [[Evropa|Evropě]]. == Obyvatelstvo == [[Soubor:Lithuania demography.png|300px|thumb|Pokles počtu obyvatel mezi rokem [[1992]] až [[2003]].]] === Pohyb obyvatelstva === Litevská populace klesá. Potvrzuje to i sčítání lidu v předchozích letech, např. v roce [[1989]] se počet obyvatel odhadoval na 3 674 800. Litevský statistický úřad (''Statistikos Departamentas'') odhaduje, že počet obyvatel byl v prvním čtvrtletí roku [[2007]] kolem 3 384 800. Zaznamenal velký pokles přirozeného obyvatelstva především v důsledku snížení počtu narozených dětí od roku [[1991]]. V roce [[1990]] se narodilo 56 868 živě narozených dětí a 39 760 lidí zemřelo, kdežto v roce [[2001]] bylo pouze 31 546 živě narozených dětí a 40 399 zemřelo. A v poslední době - po vstupu Litvy do [[Evropská unie|Evropské unie]] v roce [[2004]] - se také Litva potýká s vysokou [[emigrace|emigrací]]. V roce [[2008]] byl přirozený přírůstek obyvatelstva -0,284 %. === Národnostní složení === [[Soubor:Poles distribution in Lithuania, 2001 census.png|thumb|230px|Počet Poláků v Litvě v roce 2001.]] Z celkového počtu obyvatel 3 483 972 v roce [[2001]] tvořili [[Litevci]] 83,45 % obyvatelstva, významná je [[Poláci|polská]] (6,74 %) a [[Rusové|ruská]] (6,31 %) menšina. Poláci jsou největší menšinou, žijí v jihovýchodní oblasti Litvy (v oblasti [[Vilnius]]u). Rusové jsou druhou největší menšinou, žijí většinou ve třech městech - ve [[Vilnius]]u tvoří 14 %, v [[Klaipėda|Klaipėdě]] 28 % a ve městě [[Visaginas]] až 52 % obyvatelstva. Další už méně významná [[Bělorusové|běloruská menšina]] (1,23 %) žije hlavně v pohraničních oblastech. [[Romové|Romů]] je zde 2571 (0,09 %), žijí hlavně ve městech [[Vilnius]], [[Kaunas]] a [[Panevėžys]]. Dalšími menšinami jsou: [[Ukrajinci]] (0,65 %), [[Židé]] (0,12 %), [[Němci]] (0,09 %), [[Tataři]] (0,09 %), [[Lotyši]] (0,08 %) a [[Arméni]] (0,04 %). 0,18 % obyvatelstva jsou jiné národnosti a u 0,9 % obyvatelstva se jejich národnost nedala identifikovat. [[Litevština]], která je úředním jazykem, patří spolu s [[lotyština|lotyštinou]] do skupiny [[baltské jazyky|baltských jazyků]]. Ruská menšina požaduje, aby úředním jazykem byla i [[ruština]]. Podle sčítání lidu v roce [[2001]], je litevština asi pro 84 % obyvatelstva Litvy mateřským jazykem, asi pro 8,2 % obyvatelstva [[ruština]] a asi pro 5,8 % obyvatelstva [[polština]]. Více než 60 % může plynule mluvit rusky, zatímco anglicky pouze 16 %. Podle projektu [[Eurobarometr]] v průzkumech z roku [[2005]] 80 % Litevců může mluvit [[ruština|rusky]] a 32 % může mluvit [[angličtina|anglicky]]. Ve většině litevských škol se jako první cizí jazyk učí angličtina, studenti se také mohou učit [[němčina|německy]] nebo na některých školách i [[francouzština|francouzsky]]. Vztahy s ruskou menšinou jsou částečně komplikované. Menšina požaduje texty nejen v [[latinka|latince]], kterou Litevci znova zavedli, ale i v [[azbuka|azbuce]]. Vznikla jako pozůstatek okupace [[Sovětský svaz|SSSR]] a osidlování. Litevci považují ruskou menšinu za přítěž a neakceptují jejich existenci. Demografický obraz Litvy výrazně poznamenaly turbulence [[20. století]]. Během sovětské okupace v letech [[1940]] a [[1941]] bylo asi 5000 lidí popravených a 45&nbsp;000 deportovaných na [[Sibiř]]. Během německé okupace v letech [[1941]] a [[1945]] zahynulo okolo 370&nbsp;000 lidí. Po opětovném připojení Litvy k SSSR roku [[1945]] emigrovalo asi 80&nbsp;000 lidí a okolo 205&nbsp;000 lidí deportovali na Sibiř. Nejkrutější osud postihl [[Židé|Židy]]. Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] se cca 7,5 % obyvatelstva hlásilo k židovské národnosti (zejména městské obyvatelstvo, řemeslníci a obchodníci). Vilniusu, kde Židé tvořili až 30 % populace, bylo někdy přezdíváno ''severní [[Jeruzalém]]''. Takřka všichni litevští Židé zahynuli za nacistické okupace nebo emigrovali po válce do [[Spojené státy americké|USA]] a [[Izrael]]e, takže dnes jich je tu jen okolo 4000. Významným faktorem, který ovlivnil národnostní strukturu obyvatelstva, bylo po připojení Litvy k SSSR masivní přistěhovalectví [[Rusové|Rusů]] (přesto však menší než v [[Lotyšsko|Lotyšsku]] a [[Estonsko|Estonsku]]). === Úmrtnost === Průměrný věk je 37,4 let (ženy 40,1 let, muži 34,8 let). Roku [[2001]] žilo v Litvě 3 483 972 obyvatel, z toho 1 629 148 (46,76 %) byli muži a 1 854 824 (53,24 %) ženy. Roku [[2007]] byla očekávaná smrt při narození u mužů 65 let a u žen 77 let. Je to největší rozdíl mezi pohlavími a nejnižší průměrná délka života mužů v Evropské unii. Roku [[2008]] byla kojenecká úmrtnost 5,9 na 1000 narozených. Životní úroveň obyvatelstva se za celý rok v roce 2007 zvýšila o 0,3 %. Méně než 2 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby a 99,6 % obyvatelstva nad 15 let je gramotných. V posledních letech Litva zaznamenala dramatický nárůst sebevražd, 38,6 lidí ze 100 000, a nyní zaujímá první místo v počtu sebevražd na obyvatele na světě. Také počet vražd je nejvyšší v Evropské unii. === Náboženství === [[Soubor:Kryžių kalnas09.jpg|thumb|230px|[[Hora křížů]]]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Římskokatolická církev v Litvě]] Z evropských zemí byla Litva [[christianizace|christianizována]] až jako poslední – roku 1386. Dnes se drtivá většina (79 %) obyvatel hlásí k [[římskokatolická církev|katolické církvi]], která má ve společnosti velký vliv, k čemuž výrazně přispělo i to, že v průběhu padesáti let komunistické a ruské nadvlády představovala katolická víra významný sebeidentifikační prvek litevského národa. Litva je jediným státem na území bývalého SSSR, kde má katolická církev dominantní postavení. K východnímu křesťanství - [[pravoslavná církev|pravoslavné církvi]] se hlásí zejména ruské obyvatelstvo (4,07 %). Protestantismus (1,9 %) má z hlediska počtu věřících jen okrajový význam a početně nevýznamné komunity představují i [[judaismus|Židé]] a [[muslimové]]. Relativně malou skupinu tvoří [[ateismus|ateisté]] (14,86 %). === Města === [[Soubor:Lietuva All Cities.png|thumb|230px|Zobrazení všech litevských měst]] [[Soubor:Panorama of Vilnius.JPG|thumb|230px|Panorama Vilniusu]] V roce 2001 žilo ve všech 103 litevských městech dvě třetiny obyvatelstva (66,7 %). Kromě hlavního města [[Vilnius]]u jsou dalšími významnými litevskými městy přístav [[Klaipėda]], na soutoku řek [[Nemunas]] a [[Neris]] ležící [[Kaunas]] a v severní části země [[Šiauliai]] a [[Panevėžys]]. Seznam 10 největších litevských měst: {| align="center" border=1 cellpadding="3" style="border-collapse: collapse; font-size:95%; text-align: center;" align="center" |- bgcolor="#EFEFEF" ! &nbsp;&nbsp; ! Znak ! Město ! Počet obyvatel<br /> (2008) ! Rozloha<br /> (km²) |- | align="center" | 1 ||align="center" | [[Soubor:Coat of Arms of Vilnius.png|40px]] ||align="left" | [[Vilnius]] || align="center" | 544 091 || align="center" | 401 |- | align="center" | 2 ||align="center" | [[Soubor:Kaunas city CoA.png|40px]] ||align="left" | [[Kaunas]] || align="center" | 355 550 || align="center" | 157 |- | align="center" | 3 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Klaipeda (Lithuania).png|40px]] ||align="left" |[[Klaipėda]] || align="center" | 184 684 || align="center" | 98 |- | align="center" | 4 ||align="center" | [[Soubor:Šiauliai COA great.png|40px]] ||align="left" |[[Šiauliai]] || align="center" | 127 043 || align="center" | 81 |- | align="center" | 5 ||align="center" | [[Soubor:Coat of Arms of Panevezys.png|40px]] ||align="left" | [[Panevėžys]] || align="center" | 113 668 || align="center" | 52 |- | align="center" | 6 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Alytus (Lithuania).png|40px]] ||align="left" | [[Alytus]] || align="center" | 68 315 || align="center" | 40 |- | align="center" | 7 ||align="center" | [[Soubor:Marijampole COA.png|40px]] ||align="left" | [[Marijampolė]] || align="center" | 47 014 || align="center" | 21 |- | align="center" | 8 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Mazeikiai (Lithuania).png|40px]] ||align="left" | [[Mažeikiai]] || align="center" | 40 572 || align="center" | 14 |- | align="center" | 9 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Jonava (Lithuania).png|40px]] ||align="left" | [[Jonava]] || align="center" | 34 436 || align="center" | 40 |- | align="center" | 10 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Utena (Lithuania).png|40px]] ||align="left" | [[Utena]] || align="center" | 32 569 || align="center" | 15 |- |} === Související články === * [[Litevská armáda]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.lietuva.lt Hlavní portál litevského internetu] * [http://europa.eu.int/comm/enlargement/lithuania/ Informace o Litvě na serveru Evropské komise] * [http://www.travel.lt/turizmas/content/welcome.jsp Oficiální turistický server] * [http://www.mzv.cz/vilnius/cz/vzajemne_vztahy/index.html Oficiální stránky Velvyslanectví České Republiky ve Vilniusu] {{Flickr|Lithuania}}{{Commonscat|Lithuania}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Litva| ]] [[Kategorie:Státy Evropy]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Litva“.