Lánská obora

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:Lánská obora-zákaz vstupu (02).jpg|thumb|Zákaz vstupu ve směru od [[Vodní nádrž Klíčava|Klíčavské přehrady]].]] [[Image:Lanska-obora-2.jpg|thumb|Lánská obora]] '''Lánská [[obora]]''' o rozloze 30,05 km² (dle webu mikroregionu Rakovnicko 29,995 km²) leží z největší části v katastrálním území obce [[Lány (okres Kladno)]] – jihozápadně od ní, ale zasahuje i na území obcí [[Ruda (okres Rakovník)]], [[Městečko (okres Rakovník)]], [[Zbečno]] (okres Rakovník), [[Běleč (okres Kladno)]] a [[Lhota (okres Kladno)]]. Spravuje ji [[Kancelář prezidenta republiky]] prostřednictvím své [[příspěvková organizace|příspěvkové organizace]] [[Lesní správa Lány]]. Prezidentská kancelář spravuje i nedaleký [[zámek Lány]] a jeho [[zámecký park]]. [[Obora]] v původní, větší rozloze byla ohrazena roku 1713: podle ředitele Lesní správy Lány jde pravděpodobně o historicky nejstarší oboru v Evropě i na světě.<ref>[http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/obora20080320.html Obora je perlou křivoklátských lesů], Rakovnický deník, 20. 3. 2008, rozhovor s Jiřím Jandou, ředitelem Lesní správy Lány</ref> Oborou prochází údolí potoka [[Klíčava|Klíčavy]] a [[Lánský potok|Lánského potoka]], obora zahrnuje nadmořské výšky od 240 do 470 metrů nad mořem. Uvnitř území obory leží [[vodní nádrž Klíčava]], zbytky hradiště Šance a na jednom ostrohu stojí nepatrné zbytky gotického [[Jivno (hrad)|hradu Jivno]]. Severozápadním okrajem obory prochází trasa bývalé [[lánská koněspřežka|lánské koněspřežky]]. Celá obora spadá do [[CHKO Křivoklátsko]], uvnitř obory se nachází také [[přírodní rezervace Svatá Alžběta]] (0,8 km²), která je proti zvěři chráněna [[plot]]em. Část původní obory je oplocená a není veřejně přístupná, část je mimo oplocení a volně přístupná. Původní [[oplocení]] je tvořeno zdí z [[opuka|opukových]] kvádrů. Okolím obory vedou [[Turistická značka|turistické]] značené trasy. Ze severozápadní a jihozápadní strany oplocení obory sleduje [[silnice II/236|silnici II/236]] z Lán, pokračující ke [[Křivoklát]]u. == Historie == Zmínky o panských štvanicích na jeleny i černou zvěř v lánských a [[křivoklát]]ských lesích jsou již z raného středověku. V 9. století je doložen spor [[Vršovci|Vršovců]] a [[Přemyslovci|Přemyslovců]] o loviště. [[Lov]]ili zde čeští [[král]]ové a česká knížata i v 11., 12., 13. a 14. století. Roku 1235 založil Václav I. lovecký hrad [[Jivno (hrad)|Jivno]], v polovině 16. století zpustnul. Karel IV. roku 1348 ustanovil, že křivoklátské panství nesmí být odtrženo od České koruny. Z roku 1392 je první zmínka o založení vsi a zemanského sídla [[Lány]]. Roku 1587 koupil lánskou [[tvrz]] a panství císař Rudolf II. a připojil je ke křivoklátskému panství. V Lánech nechal postavit lovecký zámek, jehož [[půdorys]] je v dnešním [[Zámek (stavba)|zámku]] dochován. 6. června 1685 císař Leopold I. prodal křivoklátské panství hraběti [[Arnošt Josef z Valdštejna|Arnoštu Josefovi z Valdštejna]]. Valdštejnové se zavázali hájit [[vysoká zvěř|vysokou zvěř]] pro panské hony. Na ochranu před [[pytláctví]]m vybudovali roku 1713 dřevěnou ohradu o délce 47 [[kilometr]]ů, která vymezila oboru o rozloze 96 km². Poslední [[medvěd]] na území obory byl uloven roku 1692 pod Dlouhým hřebenem. Poslední [[divoká kočka]] zde byla střelena roku 1780. Roku 1731 křivoklátské panství získal [[věno|věnem]] knížecí rod Fürstenberků. [[Jáchym z Fürstenberka]] roku 1816 původní oboru zrušil a nahradil ji dvěma menšími: lánskou oborou pro vysokou zvěř o rozloze přes 30 km² a [[Řevníčovská obora|Řevníčovskou oborou]] pro [[černá zvěř|černou zvěř]]. Řevničovská obora později zanikla, lánská byla ohrazena kamennou [[Zeď|zdí]]. Roku 1736 byli do obory vysazeni [[daněk skvrnitý|daňci]], začátkem roku 1895 se zde podařilo usadit [[jelen sika|siku]] japonského a siku mandžuského (jelen Dybowského). Byli zde vysazeni [[muflon]]i, ti se udrželi v oboře dodnes. Na počátku 20. století byla do lánské obory vysazena černá zvěř z Karpat. Od roku 1833 do roku 1873 se k těžbě dřeva využívala trať [[lánská koněspřežka|lánské koněspřežky]], do níž Fürstenberkové značně investovali. Původně měla pokračovat údolím [[Klíčava|Klíčavy]] do [[Zbečno|Zbečna]] a dále do [[Plzeň|Plzně]], ale plán nebyl úspěšný a trať končící v [[les]]ích tak v tomto úseku plnila jen roli [[lesní železnice]]. Poté, co byla trať z Prahy do Lán přestavěna na parní provoz a normální rozchod, lesní část koněspřežky ještě 10 let sloužila jako úzkorozchodná s animálním pohonem. 21. července [[1921]] [[Zámek Lány|zámek]] i s oborou koupil československý stát od [[Fürstenberkové|Fürstenberků]] jako přechodné a letní sídlo prezidenta republiky. Obora od té doby slouží reprezentačním účelům pro státníky a jejich hosty. [[Dub]], u kterého byla v roce [[1922]] podepsána [[Malá dohoda]], se dodnes jmenuje [[Dohodový dub]]. Dnešní lánská obora má rozlohu 30,05². Ročně se v oboře loví kolem 500 kusů zvěře (z toho 80 kusů trofejové), v lánských lesích mimo oboru kolem 120 kusů ročně (srnčí, jelení, sičí, mufloní a daňčí, černou zvěř nepočítaje). Roku 2006 otevřela lesní správa [[naučná stezka|naučnou stezku]] o délce asi 4 kilometry pro pěší veřejnost i zčásti i pro cyklisty, která z poloviny vede vnitřkem ukázkové oddělené obůrky a je přístupná v letní sezóně čtyři dny v týdnu odpoledne a večer, v neděli i dopoledne. == Související články == * [[zámek Lány]] * [[bažantnice Amálie]], [[vila Amálie]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.lslany.cz/ Lesní správa Lány], web příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky * [http://www.env.cz/stezka/lokality/rakovnik/lanska_obora.htm Lánská obora], stránky Ministerstva životního prostředí * [http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000030605 Lánská obora], stránky Natura 2000 * [http://www.lany.cz/?page=zajimavosti#obora Lánská obora], web obce Lány * [http://www.mikroregion.net/rakovnicko/cz/rakovnicko/ochranaprirody/natura2000/lanska-obora/ Lánská obora], mikroregion Rakovnicko * [http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/obora20080320.html Obora je perlou křivoklátských lesů], Rakovnický deník, 20. 3. 2008, rozhovor s Jiřím Jandou, ředitelem Lesní správy Lány *Jana Elznicová: [http://rakovnicky.denik.cz/kultura_region/lany20080327.html Projděte naučnou stezkou], Rakovnický deník, 27. 3. 2008, rozhovor s Jiřím Jandou, ředitelem Lesní správy Lány *Jana Elznicová: [http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/janda-pokuty-se-jen-tezko-realizuji20080404.html Janda: Pokuty se jen těžko realizují], Rakovnický deník, 4. 4. 2008, rozhovor s Jiřím Jandou, ředitelem Lesní správy Lány {{commonscat|Lánská obora}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Kladno]] [[Kategorie:Okres Rakovník]] [[Kategorie:Myslivost]] [[Kategorie:Lesy v Česku]] [[Kategorie:CHKO Křivoklátsko]]

Návrat na stránku „Lánská obora“.