Kosmodrom Bajkonur

[[Soubor:Soyuz TMA-5 launch.jpg|thumb|right|200 px|Start rakety [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]] s kosmickou lodí [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz TMA-5]] ([[14. říjen|14. října]] [[2004]])]]
'''Kosmodrom Bajkonur''' (rusky: ''Космодром Байконур'') je hlavní ruský [[kosmodrom]], používaný od počátku kosmické éry. Jeho střed se nachází v bodě o zeměpisných souřadnicích 45° 55' s. š. a 63° 18' v. d.

{{Geo|45_55_20_N_63_18_00_E_type:landmark|45° 55' s. š., 63° 18' v. d.}}

== Historie ==
Vybudován byl v Kzyl-Ordinské a Karagandské oblasti na území Kazašské SSR (nyní [[Kazachstán|Republika Kazachstán]]) mezi městy [[Kazalinsk]] a [[Džusaly]] na základě rozhodnutí vlády SSSR č. 292-181 ze dne [[12. únor]]a [[1955]] jako '''5. Naučno-issledovatělskij ispytatělnyj poligon''' ('''5-NIIP''', ''5й Научно-исследовательский испытательный полигон'', ''5-НИИП'') Ministerstva obrany SSSR pro zkoušky [[balistická raketa|balistických raket]].

Organizační struktura vojenské správy střelnice byla stanovena direktivou Generálního štábu ozbrojených sil SSSR ze dne [[2. květen|2. května]] [[1955]]; tento den byl později rozkazem ministra obrany SSSR č. 00105 ze dne [[3. srpen|3. srpna]] [[1960]] oficiálně označen za datum zřízení kosmodromu. Správou kosmodromu byla pověřena raketová vojska RVSN (Raketnyje vojska stratěgičeskogo naznačenija, Ракетные войска стратегического назначения), později rampy pro kosmické nosiče spravovaly VKS (Vojenno-kosmičeskije sily, Военно-космические силы). 

První start balistické rakety se odsud uskutečnil [[15. srpen|15. srpna]] [[1957]], od [[4. říjen|4. října]] 1957, kdy odtud byla vypuštěna první [[umělá družice Země]] [[Sputnik 1]], je používán i pro kosmické starty. V západním tisku bývá často nazýván Tjuratam podle blízké železniční stanice. Původní vesnice Bajkonur (kazašsky Bajkonyr) leží asi 320&nbsp;km severovýchodně od kosmodromu <!--(souřadnice {{coor|47_30_00_N_66_02_00_E_type:landmark|45° 38´ s. š., 63° 19´ v. d.}} neověřeno, cizojazyčné wiki uvádí něco jiného--> ; její jméno bylo pro kosmodrom použito kvůli utajení jeho skutečné polohy. 

===Po rozpadu SSSR===
Po rozpadu SSSR v roce [[1993]] přešel kosmodrom do vlastnictví nově vzniklého samostatného státu Kazachstán, ale po složitých jednáních byla [[4. leden|4. ledna]] [[1994]] podepsána dvoustranná mezivládní dohoda o dlouhodobém pronájmu kosmodromu Ruské federaci na dobu nejméně 20 roků za 115&nbsp;mil. USD ročně. 

VKS v roce [[1996]] přešly zpět do RVSN. V roce [[1999]] bylo rozhodnutím ruské vlády zřízeno středisko FGUP Federalnyj kosmičeskij centr „Bajkonur“ (ФГУП Федеральный космический центр „Байконур“) a v souvislosti s tím přebrala postupně rampy do své péče [[ruská kosmická agentura]] RAKA (Rossijskoje aviacionno-kosmičeskoje agentstvo, Российское авиационно-космическое агентство, РАКА) neboli zkráceně Rosaviakosmos (Росавиакосмос), nyní FKA (Federalnoje kosmičeskoje agentstvo, Федеральное космическое агентство, ФКА). 

V roce [[2001]] byly vytvořeny KVRF (Kosmičeskije vojska Rossijskoj federacii, Космические войска Российской федерации, КВ РФ), kterým podléhá vojenská část kosmodromu. Současný oficiální název je '''5. Gosudarstvennyj ispytatělnyj kosmodrom''' ('''5-GIK''', ''5й Государственный испытательный космодром'', ''5-ГИК'') Ministerstva obrany Ruské federace. 

Dne [[9. leden|9. ledna]] [[2004]] podepsali ruský prezident V. Putin a kazašský prezident N. Nazarbajev dohodu o prodloužení pronájmu do roku 2050 (smlouva byla ratifikována ruskou Dumou [[25. květen|25. května]] [[2005]]). V lednu 2005 byla zřízená společná kazašsko-ruská společnost „Bajterek“ pro komerční zajišťování startů nosných raket typu Angara.

== Popis kosmodromu ==
Vlastní kosmodrom (bez pádových oblastí stupňů ve střeleckém sektoru) zabírá plochu 6717 km<sup>2</sup>. Nachází se zde 15 ramp 9 typů pro vypouštění kosmických nosičů, 4 rampy pro vypouštění mezikontinentálních balistických raket, 11 montážních budov MIK (montažno-ispytatělnyj korpus) se 34 halami pro přípravu nosných raket a družic a sond, 3 tankovací stanice pro plnění nádrží kosmických těles kapalnými pohonnými látkami a stlačenými plyny, sledovací stanice s výpočetním střediskem pro zajišťování vzletu raket, stanice pro zkapalňování vzduchu pro výrobu kapalného [[kyslík]]u a [[dusík]]u (kapacita 300&nbsp;t/den), tepelná elektrárna s výkonem 60&nbsp;MW, energovlak s výkonem 72&nbsp;MW, 2 letiště („Krajnyj“ a „Jubilejnyj“, kde byla přistávací dráha sovětského raketoplánu Buran), 470&nbsp;km železničních tratí (z toho 40&nbsp;km speciálního rozchodu), 1281&nbsp;km silnic, 6610&nbsp;km elektrorozvodné sítě a 2784&nbsp;km spojové sítě. 

== Využití kosmodromu ==
Z kosmodromu jsou a v minulosti byly vypouštěny všechny sovětské a ruské pilotované [[kosmická loď|kosmické lodě]] typů [[Program Vostok|Vostok]], [[Voschod]] a [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] a bezpilotní nákladní kosmické lodě typu [[Progress]], zásobující [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírnou stanici]]. Jsou odsud vypouštěny stacionární telekomunikační družice, sondy k [[Měsíc]]i a [[planetární sonda|sondy]] k [[planeta|planetám]] a část vědeckých, aplikovaných a vojenských [[umělá družice|umělých družic Země]]. 

Používaly nebo používají se k tomu účelu různé typy [[nosná raketa|nosných raket]]; v současné době zejména různých modifikací typů Sojuz, Proton a Zenit.

== Zázemí kosmodromu ==
Přes 70&nbsp;000 specialistů a jejich rodin (stav 2002) žije a pracuje v městě Bajkonur (původní název Taškent-90, pak Tjura-Tam, pak Zvezdograd, pak Leninskoje, pak až do [[20. prosinec|20. prosince]] [[1995]] Leninsk, zeměpisné souřadnice {{coor|45_38_00_N_63_19_00_E_type:landmark|45° 38´ s. š., 63° 19´ v. d.}} ) na břehu řeky [[Syrdarja|Syrdarji]].

== Externí odkazy ==
* [http://www.lib.cas.cz/www/space.40 Encyklopedie SPACE-40]
* [http://www.baikonurwww.narod.ru/history.htm История космодрома (rusky)]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kosmodromy|Bajkonur]]
[[Kategorie:Sovětská kosmonautika]]
[[Kategorie:Kosmonautika Ruska]]