Koloběh uhlíku

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Carbon cycle-cute diagram.jpeg|thumb|Diagram koloběhu [[uhlík]]u. Černá čísla udávají v miliardách tun, kolik uhlíku je uloženo v různých rezervoárech ("GtC" značí gigatunu). Fialová čísla udávají, kolik uhlíku se přesunuje danými směry každý rok. Do sedimentů v tomto diagramu není započítání přibližně 70 Gt [[uhličitan]]ů a [[kerogen]]u.]] {{Různé významy|tento=koloběhu uhlíku na Zemi|druhý=termonukleární reakci probíhající v některých hvězdách |stránka=CNO cyklus}} '''Koloběh uhlíku''' je [[biogeochemický cyklus]], při němž se [[uhlík]] vyměňuje mezi [[biosféra|biosférou]], [[litosféra|litosférou]], [[hydrosféra|hydrosférou]] a [[atmosféra|atmosférou]]. == Rezervoáry uhlíku == Mezi zemské rezervoáry uhlíku patří: * hydrosféra (rozpuštěný [[oxid uhličitý]] a organická hmota) - okolo 36000 gigatun. * [[sediment]]y ([[uhličitan]]y, látky s obsahem uhlíku, včetně [[fosilní palivo|fosilních paliv]]). * atmosféra (CO₂) * biosféra (organická živá i neživá hmota) - okolo 1900 [[gigatuna|gigatun]] == Cyklus == Uhlík existuje v atmosféře hlavně jako plyn oxid uhličitý. Přestože tvoří velmi malý podíl atmosféry (asi 0,04 %), je zásadní pro život na Zemi. K ostatním atmosférickým plynům, které obsahující uhlík, patří [[methan]] a [[antropogenní]] [[chlor-fluorované uhlovodíky]]. Uhlík se z atmosféry dostává pryč několika způsoby: * Když svítí [[Slunce]], [[autotrofie|autotrofní]] [[organismy]] (především [[rostliny]]) [[Fotosyntéza|fotosyntetizují]], přičemž pohlcují oxid uhličitý a mění ho na [[sacharid]]y a zároveň vylučují [[kyslík]]. Tento proces je nejrychlejší u [[les]]ů (či jiných [[biotop]]ů), kde probíhá velmi rychlý růst nové [[biomasa|biomasy]]. [[Soubor:TIC oceans.png|thumb|right|Množství rozpuštěného oxidu uhličitého v oceánu (rok 1990)]] * Na [[moře|mořské]] hladině se rozpouští atmosférický oxid uhličitý. Čím je voda chladnější, tím více CO₂ může pohltit. Tento jev je v přímé souvislosti s [[termohalinní výměník|termohalinním výměníkem]]. * Ve vyšších vrstvách oceánu [[fytoplankton]] ([[řasy]], [[sinice]]) ukládají oxid uhličitý ve svých [[tkáň|tkáních]] a [[lastura|schránkách]]. Schránky pak klesají ke dnu a zvětrávají. [[Zvětrávání]] těchto křemičitých hornin způsobuje [[kyselina uhličitá]]. Při tomto procesu se uvolňují [[hydrogenuhličitan]]y. Na dně se pak ukládají nánosy [[uhličitan]]ů (např. [[vápenec]]). Uhlík se do atmosféry dostává několika způsoby: * [[Respirace|Respirací]] živočichů a rostlin. Při této reakci se organické molekuly rozkládají na vodu a oxid uhličitý. * [[Dekompozitor|Rozkládáním]] rostlinné a živočišné biomasy. Hlavní roli v tom mají houby a bakterie. Pokud je přítomen kyslík, mění organické látky na oxid uhličitý, pokud je prostředí anaerobní, mění organické látky na methan. * Spalováním organického materiálu. Při spalování fosilních paliv ([[uhlí]], [[ropa]], [[zemní plyn]]) se rozpadají organické látky, které se po miliony let ukládaly v biosféře. * Při sopečných erupcích se uvolňují plyny, které mimo jiné obsahují oxid uhličitý. Množství uhlíku, které takto vznikne, plně kompenzuje úbytek uhlíku při zvětrávání. == Poznámky == == Související články == * [[Uhlík]] * [[Potravní řetězec]] {{Biogeochemické cykly}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Metabolismus]] [[Kategorie:Biogeochemické cykly]]

Návrat na stránku „Koloběh uhlíku“.