Jang Li-wej

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Kosmonaut | Jméno = Jang Li-wej | Portrét = Yangliwei02.jpg | Popis = | Typ = [[Kosmonauti Číny|Kosmonaut Číny]] | St. příslušnost = Čína | Datum narození = [[21. červen|21. června]] [[1965]] ({{Věk|1965|06|21}} let) | Místo narození = Chu-lu-tao, provincie&nbsp;[[Liao-ning]] | Datum úmrtí = | Místo úmrtí = | Zaměstnaní = | Současné_zaměstnání = | Předch_zaměstnání = Vojenský pilot | Kosmonaut od = 5. ledna 1998<ref name="ASTROnote">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Космическая энциклопедия ASTROnote | url = http://www.astronaut.ru/index.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-10-15 | vydavatel = | místo = | kapitola = Yang Liwei | url kapitoly = http://www.astronaut.ru/as_china/as_china_0.htm | jazyk = rusky }}</ref> | Kosmonaut do = | Hodnost = generálmajor (červenec&nbsp;2008).<ref name="ASTROnote"/> | Čas ve vesmíru = 21 hodin a 23 minut | Mise = [[Šen-čou 5]] | Znaky = [[Soubor:Shenzhou_5_insignia.PNG|40px]] }} '''Jang Li-wej''', [[Zjednodušené znaky|ZZ:]] '''杨利伟''', [[pinyin]]: Yang Liwei, (* [[21. červen|21. června]] [[1965]] Chu-lu-tao, provincie [[Liao-ning]]) byl vojenský pilot, od roku 1998 je členem [[Kosmonauti Číny|oddílu čínských kosmonautů]]. Roku 2003 vzlétl do vesmíru jako první [[Čínská lidová republika|čínský]] [[kosmonaut]]. ==Život== Jang Li-wej pochází z provincie [[Liao-ning]] na severovýchodě Číny. Jeho matka pracovala jako učitelka, otec jako účetní státního statku. Je ženatý (jeho manželka je též důstojnicí armády) a má jednoho syna. Jako pilot čínské [[Lidová osvobozenecká armáda|Lidové osvobozenecké armády]] slouží od roku [[1983]]. V roce [[1998]] se stal jedním z účastníků výběru budoucích kosmonautů a od roku [[1999]] prodělával patřičný výcvik, mj. i v [[Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina|Hvězdném městečku]] v [[Rusko|Rusku]]. ==První čínský let== [[15. říjen|15. října]] [[2003]] v 1:00 [[Coordinated Universal Time|UTC]] (9:00 [[peking]]ského času) odstartoval podplukovník Jang na palubě kosmické lodi [[Šen-čou 5]] (神舟五号, ''Shenzhou 5'') nesené raketou [[Čchang Čeng CZ-2F]] z kosmodromu [[Ťiou-čchüan]] (酒泉, ''Jiuquan'') v provincii [[Kan-su]] k prvnímu čínskému pilotovanému kosmickému letu. Start, kterému byl osobně přítomen čínský prezident [[Chu Ťin-tchao]] byl předem oznámen, avšak nebyl vysílán televizí v přímém přenosu, nýbrž (z obavy před případným selháním) s několikaminutovým zpožděním. Let proběhl zcela bez závad a televize vysílala záběry Janga, jak v kabině kosmické lodi ukazuje vlaječky [[Čínská lidová republika|ČLR]] a [[Organizace spojených národů|OSN]]. Po 14 obězích Země ve výšce 332 až 336&nbsp;km návratový modul [[16. říjen|16. října]] ve 22:22 UTC úspěšně přistál v plánované oblasti ve stepích [[Vnitřní Mongolsko|Vnitřního Mongolska]]. ==Po letu== Po přistání Jangovi blahopřál premiér [[Wen Ťia-pao]], o několik dní později byl povýšen na plukovníka a obdržel četná vyznamenání. To, že [[Čínská lidová republika|Čína]] dokázala jako třetí země na světě (po [[Rusko|Rusku]] a [[Spojené státy americké|Spojených státech]]) vyslat vlastními silami člověka do vesmíru vyvolalo v této zemi velkou vlnu národní hrdosti. ==Zajímavosti== Na jeho počest nese jeho jméno [[planetka]] {{planetka|číslo=21064|název=Yangliwei}}. V rozhovoru pro státní televizi Jang Li-wej po návratu na Zemi vyvracel desetiletí tradované tvrzení o mimořádné viditelnosti [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]] z vesmíru. Přestože je Jang prvním čínským občanem, který uskutečnil let do vesmíru, není prvním člověkem čínského původu, jemuž se to podařilo. [[Taylor Wang]], rodák ze [[Šanghaj]]e byl členem posádky amerického [[raketoplán]]u v roce [[1985]]. V té době však již deset let měl občanství [[Spojené státy americké|USA]]. == Reference== {{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Jang Li-wej}} [[Kategorie:Kosmonauti Číny]] [[Kategorie:Žijící lidé]]

Návrat na stránku „Jang Li-wej“.