Ikarie XB 1

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Ikarie XB 1''' je první a jediný snímek [[Česká kinematografie|československé kinematografie]] v žánru klasické [[Hard science fiction|(hard) science fiction]]. Režisér [[Jindřich Polák]] natočil snímek v roce [[1963]] podle románu ''K Mrakům Magellanovým'' polského spisovatele [[Stanisław Lem|Stanisława Lema]]. Děj se odehrává v roce 2163 kdy se raketa Ikarie XB 1 s početnou vědeckou posádkou vydává hledat život na planety v soustavě ''Alfa Centauri''. Snímek získal ocenění na mezinárodních filmových festivalech a byl také uváděn s anglickým [[dabing]]em a upraveným závěrem v kinech USA. Hlavní postavy ztvárnili [[Zdeněk Štěpánek]], [[Radovan Lukavský]], [[Dana Medřická]], [[Miroslav Macháček]] a další. == Herecké obsazení == * [[Zdeněk Štěpánek]] – velitel Vladimir Abajev * [[Radovan Lukavský]] – zástupce velitele MacDonald * [[František Smolík]] – Anthony Hopkins * [[Otto Lackovič]] – Michal * [[Jozef Adamovič]] – Zdeněk Lorenc * [[Jiří Vršťala]] – Erik Svenson * [[Miroslav Macháček]] – Marcel Bernard * [[Marcela Martínková]] – Štefa * [[Jaroslav Rozsíval]] – lodní lékař * [[Irena Kačírková]] – Brigitta * [[Svatava Hubeňáková]] – Rena, MacDonaldova žena * [[Dana Medřická]] – Nina Kirová == Děj == {{spoiler}} Píše se rok 2163 a po osmi letech příprav se kosmická loď Ikarie XB 1 se 40 vědci a astronauty na palubě vydává na svou cestu za hledáním života na planetách v soustavě Alfa Centauri. Seznamujeme se s velitelem lodi Abajevem, jeho zástupcem MacDonaldem, vědcem Anthonym a jeho zastaralým robotem a ostatními členy posádky. Po čtyřech měsících cesty slaví posádka Anthonyho narozeniny. Scéna oslavy byla tvůrci pojata velmi [[futurismus|futuristicky]], posádka předvádí, jak bude vypadat [[tanec]] ve 22. století. Oslava je však přerušena poplachem. Automatický řídící systém lodi hlásí neznámé těleso. Posádka cizí těleso analyzuje a po přiblížení je vidět že se nepochybně jedná o kosmické plavidlo talířového tvaru. Velitel rozhodne vyslat expediční raketu se dvěma průzkumníky na palubě. Když se průzkumníci dostanou na palubu cizí lodi zjistí, že se jedná o plavidlo ze Země, patrně z 20. století. V prostorách lodi naleznou mrtvé lidi, smrt je zastihla při hraní karet o [[peníze]]. Průzkumníci zjistí, že posádka byla zabita smrtícím plynem, který vypustil velitel lodi, když docházel kyslík. Při dalším průzkumu lodi se automaticky aktivují jaderné zbraně, které má na palubě, a vzápětí dojde k explozi. Oba průzkumníci zahynou. Tato část děje je silně protiválečně zaměřená a řada kritiků tvrdí, že je také poplatná době a režimu za jakého [[film]] vznikl. Kapitán pověří dva členy posádky (Svenson a Michal) aby provedli usazení nového expedičního modulu na povrchu Ikarie. Zanedlouho se u Svensona a Michala začnou projevovat příznaky záhadné nemoci. Oba během práce upadají do spánku. Když je ale posádka probere zdají se v pořádku. Nemoc se však rychle rozšíří mezi celou posádku, všichni jsou náhle velmi vyčerpaní a postupně ztrácejí síly. Původ nemoci je zjištěn, když Anthony zjistí že Ikarie prolétá kolem záhadné tmavé hvězdy, jejíž záření způsobuje útlum biochemických reakcí v živých organismech. Posádka postupně usíná, působení tmavé hvězdy má trvat 80 hodin. MacDonald nevěří, že se posádka poté posádka opět probudí a rozhodne se Ikarii obrátit zpět k Zemi. Abajev jej na poslední chvíli zadrží a všichni upadají do spánku. Loď pokračuje v původním kurzu se spící posádkou. Ta se však náhle probouzí. Všechno se zdá v pořádku, ale posádka zjišťuje, že spala pouze 25 hodin. Anthony pozoruje, že mezi Ikarií a tmavou hvězdou vzniklo silové pole, které zadržuje záření. U Svensona, který byl spolu s Michalem vystaven na povrchu plavidla přímému záření hvězdy, se objevuje těžká nemoc z ozáření. Michal zešílí a chce se vrátit zpátky na Zemi. Uzavře se v části paluby, poškodí loď a nekomunikuje s posádkou. MacDonald se k němu dostane větracími šachtami a přesvědčí ho aby se vrátil k posádce. Lodní lékař oba muže zachrání. Silové pole se pohybuje spolu s Ikarií, která dolétá k bílé planetě, na které posádka objevuje život. V poslední scéně filmu je vidět jak se skrz mraky přibližuje hustě osídlený a industrializovaný povrch planety. V americké verzi filmu se místo těchto záběrů objevuje letecký pohled na jižní Manhattan a Sochu svobody. == Ocenění == [[1963]] – velká cena Zlatá kosmická loď (Mezinárodní festival vědecko-fantastických filmů Terst, Itálie). == Externí odkazy == * [http://www.csfd.cz/film/7390-ikarie-xb-1/ ČSFD.cz - Ikarie XB 1] * [http://www.fdb.cz/filmy/9067-ikarie-xb-1.html FDb.cz - Ikarie XB 1] * [http://www.imdb.com/title/tt0122111/ IMDb.com - Ikarie XB 1 (anglicky)] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Československé filmy]] [[Kategorie:Filmy roku 1963]]

Návrat na stránku „Ikarie XB 1“.