Hradec Králové

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox statutární město | název = Hradec Králové | znak = Image:Hradec Kralove CoA CZ.png | foto = Soubor:Hradec Králové - Velké náměstí.jpg | popisek.foto = Hradec Králové - Velké náměstí, katedrála sv. Ducha a Bílá věž | vlajka = Soubor:Flag of Hradec Kralove.png | kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]] | okres = Hradec Králové | ob.roz.půs = '''Hradec Králové''' | pov.ob = '''Hradec Králové''' | NUTS5 = CZ0521 569810 | NUTS3 = CZ052 | NUTS4 = CZ052 | země = [[Čechy]] | výměra = 105,61 | obyvatelé = 95 890 | obyv.datum = 4.12.2009 <ref>http://aplikace.mvcr.cz/adresa/h/hrade/index.html</ref> | zem.šíř = 50° 12' 40" s. š. | zem.dél = 15° 50' 15" v. d. | nad.výš = 235 | PSČ = 500 00 | početč = 21 | početk = 21 | zsj = 84 | počet.m.č = 0 | adresa = Magistrát&nbsp;města Hradce&nbsp;Králové<br /> Československé&nbsp;armády&nbsp;408<br /> 502 00 Hradec Králové | web = www.hradeckralove.org | email = posta@mmhk.cz | primátor = Ing. [[Otakar Divíšek]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hradec Králové |lat_deg=50 |lat_min=12 |lat_sec=40 |lon_deg=15 |lon_min=50 |lon_sec=15 |float=center}} }} '''Hradec Králové''' ([[němčina|německy]] {{cizojazyčně|de|''Königgrätz''}}) je [[statutární město]] na východě [[Čechy|Čech]] a metropole [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého kraje]], ležící na soutoku [[Labe]] s [[Orlice|Orlicí]]. Ve městě sídlí [[biskupství]] [[diecéze královéhradecká|královéhradecké diecéze]]. Pro své příhodné vlastnosti bylo území Hradce osídleno již v dobách prehistorických. Historické centrum města skrývá jedinečné panorama, kde se na malé ploše Velkého náměstí setkávají hned tři stavební slohy: [[gotika|Gotická]] [[katedrála svatého Ducha]], [[Renesance|renesanční]] zvonice zvaná [[Bílá věž (Hradec Králové)|Bílá věž]] a [[baroko|barokní]] [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Hradec Králové)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]]. Přestože Hradec leží převážně na rovině, má nedaleko [[Orlické hory]] a NP [[Krkonoše]]. Poblíž je několik hradů a zámků s&nbsp;významnou historií. == Správa města == [[Soubor:MagistratHK.jpg|thumb|Hlavní budova [[Magistrát města Hradec Králové|magistrátu]] s obřím královéhradeckým lvem ve středu]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Magistrát města Hradec Králové|Seznam představitelů Hradce Králové}} V čele magistrátu města je [[Otakar Divíšek]], který toto místo převzal v roce [[2004]] od [[Oldřich Vlasák|Oldřicha Vlasáka]] a obhájil jej již ve druhém volebním období. V radě města jsou kromě [[Občanská demokratická strana|Občanské demokratické strany]] zastoupeny i strany [[Volba pro město]] a [[Hradecký demokratický klub]]. == Historie, zajímavosti a památky == {{Hlavní článek|Dějiny Hradce Králové}} [[Soubor:Festung Königgrätz.JPG|thumb|left|Pevnost Hradec Králové]] Historický střed města tvoří Velké náměstí. Významnými budovami zde jsou [[katedrála svatého Ducha]], [[Bílá věž (Hradec Králové)|Bílá věž]], [[Radnice (Hradec Králové)|radnice]], biskupská rezidence, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a bývalá jezuitská kolej se Santiniho atriem. Setkávají se zde tři stavební slohy ([[Gotika|gotická]] katedrála Svatého Ducha, o několik metrů vedle [[Renesance|renesanční]] zvonice zvaná Bílá věž a [[Baroko|barokní]] kostel Nanebevzetí Panny Marie). Krajina na soutoku [[Labe]] s [[Orlice|Orlicí]], jíž dominuje město Hradec Králové, byla obydlena již v době prehistorické. Archeologické naleziště na okraji města v [[Plotiště nad Labem|Plotištích nad Labem]] vykazuje několikanásobné osídlení jak z období pravěku, tak z doby římské. Kumulace pravěkých kultur na jednom místě v blízkosti brodu přes Labe a charakter nálezů dokazují, že po celé dlouhé úseky svého osídlení měla tato významná lokalita ráz obchodního střediska. Již v 10. století vzniklo zde slovanské hradiště rodu [[Slavníkovci|Slavníkovců]] s rušným tržištěm, ovládajícím starou obchodní stezku od [[Krakov]]a přes [[Náchod]] k [[Praha|Praze]]. === 995 === Když roku 995 došlo ke sjednocení českých kmenů pod vládou [[Přemyslovci|Přemyslovců]], stal se Hradec sídlem knížete a správním střediskem rozsáhlého území severovýchodních Čech po obou stranách Labe podle jeho toku od [[Dvůr Králové nad Labem|Dvora Králové]] až k [[Pardubice|Pardubicím]]. Ve 12. století zaujímá Hradecko již několik správních okrsků, spojených v celou provincii se čtyřmi hrady, purkrabským soudem a arcijáhenstvím. <br /> Přesné datum povýšení hradiště na město není dosud známé, vlivem značného stavebního ruchu, terénních úprav, požárů a válečných škod po staletí na městském pohorku došlo ke ztrátě nejstarších archeologických stop. === 1225 === Osudový význam pro vývoj městského osídlení mělo 13. století, kdy se za Přemysla Otakara I. roku 1225 stal hrad s tržním předhradím svobodným královským městem. Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad, kde často přebývali Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II. i Václav II. Hradec ustanovil Václav II. za část věna českým královnám, které na hradě žily jako vdovy. Založení města bylo zprvu hospodářským a právním aktem, urbanistický dosah městského založení se dostavil později, teprve na přelomu 13. a 14. století. Na rozvoji města se podíleli němečtí kolonisté a početná vrstva kupců a řemeslníků, kteří osídlili ostroh v celém rozsahu. Tehdy se vytvořila i půdorysná osnova původní městské [[fortifikace]], vedené při úpatí návrší kolem celého jeho obvodu. === 1362 === [[Soubor:Model středověkého HK 1.JPG|thumb|Podoba středovékého města Hradec Králové]] Ve 14. století vzrostla prestiž města, jehož hlavou byl královský rychtář, městská rada a obecní starší. Spravovali městskou pečeť s českým lvem, kterou známe již od roku 1362. Hospodářskou základnu města posílily výhody a dary, které městu potvrdili čeští panovníci Jan Lucemburský, Karel IV. i Václav IV. Došlo ke kodifikaci městského zřízení; monopolní postavení městských řemesel a tím i výsadní postavení hradeckých cechů bylo zaručeno [[mílové právo|právem mílovým]], příjmy měšťanů zaručovalo zase [[právo várečné]]. V té době byl Hradec Králové svým významem, rozlohou a počtem obyvatel nejvýznačnějším českým městem po Praze. Hmotným dokladem bohatství města v době, kdy v Hradci sídlil skvělý dvůr královny [[Eliška Rejčka|Elišky Rejčky]], je [[Katedrála svatého Ducha|chrám sv. Ducha]] z počátku 14. století. Velký stavební ruch se vyvinul také v obou podměstích, v západním Pražském u Labe a ve východním Mýtském u Orlice. Jejich území tvořila bohatá spleť patnácti ostrovů mezi rameny obou řek, která spojovalo šestnáct mostů. Na předměstích bylo sedm farních kostelů, dva kláštery a tři špitály pro chudé a nemocné, při nichž byly také kostely. === 1424 === Výbuch husitské revoluce, při kterém se město postavilo na stranu Jana Žižky, sice počeštil město, ale zároveň je ochudil o četné umělecké a stavitelské památky. Žižka byl roku 1424 pochován v chrámu sv. Ducha. Ke konsolidaci hospodářského a kulturního života došlo až za vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského. Král Jiří městu přál. Za jeho vlády byl opraven chrám sv. Ducha, pořízena nová kruchta a postavena honosná [[kašna]] na náměstí, která ovšem byla roku 1782 stržena. Písmeno "G" v městském znaku vysvětluje tradice jako králův monogram. Jiří z Poděbrad i Vladislav Jagellonský potvrdili městu stará privilegia a tak se Hradec Králové mohl znovu zařadit mezi nejbohatší města. === 1547 === Demokratizace, projevující se zvýšeným uplatňováním městského stavu byla živnou půdou pro odboj českých královských měst proti císaři [[Ferdinand I.|Ferdinandovi I.]], který usiloval o mocenskou politiku svého rodu. Odpovědí byla roku 1547 konfiskace majetku města a ztráta politických práv dosazením královského rychtáře, ochuzení půjčkami, daněmi a pokutami. Část majetku byla sice roku 1562 městu vrácena, ale vůdčí postavení v kraji město ztratilo. Z těžkých hospodářských poměrů vyvedl město primas [[Martin Cejp z Peclinovce]]. Výsledkem jeho více než třicetiletého působení na radnici byla velkorysá renesanční přestavba města, nové dláždění, úpravy radnice, opevnění, stavba školy, Pražské brány a Bílé věže, která je od té doby nejtypičtější a nepředstiženou hradeckou dominantou. Cejp pečoval rovněž o úroveň hradeckého latinského školství. V jeho době byli v čele hradecké školy vynikající rektoři [[Valentin Kochan z Prachova]] a [[Jan Kampanus Vodňanský]]. Významnými rodáky 16. století byli [[Gyprian Lvovický ze Lvovic]] a [[Václav Plácel z Elbinku]]. [[Třicetiletá válka|Období třicetileté války]] bylo pohromou pro město. Umístění císařské posádky, [[švédsko|švédská]] okupace, příchod [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], [[rekatolizace|násilné nucení]] ke [[katolictví|katolické]] víře - to vše sužovalo město hmotně i duchovně. Švédské vpády postihly Hradec nejen vysokým výpalným, ale i těžkými ztrátami na obytných domech na předměstích a na uměleckých a stavebních památkách. Rozsáhlá a lidnatá předměstí byla fortifikacemi a požáry proměněna v poušť. === 1664 === V roce 1664 bylo v Hradci Králové zřízeno [[biskupství]]. Farní kostel sv. Ducha se stal [[katedrála|katedrálním]] chrámem, při kterém byla zřízena šestičlenná kanovnická kapitula. Město nabylo [[baroko|barokní]] tvářnosti stavební aktivitou biskupa a jezuitů. Přizvali si na stavbu tehdejší vynikající architekty ([[Carlo Lurago]], [[Jan Blažej Santini-Aichel]]). A tak na náměstí vyrostla monumentální stavba chrámu Nanebevzetí Panny Marie s přilehlou jezuitskou kolejí, biskupská rezidence, vznosná kaple sv. Klimenta, nový morový sloup a v místech bývalého hradu seminární kostel sv. Jana Nepomuckého. === 1762 === [[Soubor:Museum Hradec Králové 102.jpg|thumb|Podoba pevnosti Hradec Králové]] K dalšímu stavebnímu vývoji nedošlo pro [[Válka o rakouské dědictví|válku o rakouské dědictví]] a [[Sedmiletá válka|válku sedmiletou]]. Žalostný osud města dovršil požár roku 1762, kdy téměř polovina města podlehla ohni, který založili současně na několika místech [[prusko|pruští]] vetřelci. Pruské vpády do země přinutily Josefa II., jako spoluvladaře Marie Terezie, k rozhodnutí, vybudovat z Hradce Králové vojenskou pevnost. Stavbě pevnosti, prováděné s přestávkou v letech 1766 až 1789, musela ustoupit obě předměstí. Obyvatelstvo bylo vystěhováno za vnější okraj inundační oblasti pevnosti, do nově založených obcí Nového Hradce Králové, Kuklen, Farářství a Pouchova. Soustavu hradeb doplňovaly účelové budovy, z nichž některé se zachovaly dodnes. [[Germanizace]], kterou přinesla vláda Josefa II., dala městu zevní německý ráz. Vlastenecká tradice však žila ve městě od dob [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]] a matematika [[Stanislav Vydra|Stanislava Vydry]], kteří se oba v Hradci Králové narodili. V první polovině 19. století, v době [[České národní obrození|českého národního obrození]], se město slavně zapsalo do historie. Kulturní a společenský život obrozeneckého Hradce se tehdy soustřeďoval kolem čtyř institucí: divadla, gymnázia, semináře a nakladatelství s knihkupectvím Jana Hostivíta Pospíšila. Tento významný vlastenecký nakladatel stál v čele nadšené družiny, kterou tvořili dramatik Václav Kliment Klicpera, profesor [[Josef Chmela]], kněz [[Josef Liboslav Ziegler]] a jejich přátelé, kteří žili v kraji a s nimiž byli hradečtí buditelé ve spojení. Však také Pospíšilův dům hostil vlastence z celé země (např. Václav Hanka|Hanku, [[Magdalena Dobromila Rettigová|Rettigovou]]), mezi nimiž nechyběli ani Ľudovít Štúr a [[Jozef Miloslav Hurban]] ze [[Slovensko|Slovenska]]. Na hradeckém gymnasiu tehdy studovali Václav Hanka, [[Josef Jaroslav Langer]], Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, [[František Škroup]] a další. V divadle "U zlatého orla" se hrála česká představení, která organizoval Václav Kliment Klicpera. Roku 1848 se i v Hradci Králové utvořila Národní garda, jejíž prapor namaloval [[Josef Mánes]]. [[Bachův absolutismus]] sice na čas zlomil národní rozkvět, ale šedesátá léta jsou opět obdobím rozvoje českého živlu ve městě. Zásluhu o to měli František Cyril Kampelík, lékař v Kuklenách, Kristian Stefan, přítel [[Božena Němcová|Boženy Němcové]] a dopisovatel [[Česká včela|České včely]] a podnikatel [[Václav František Červený]], zakladatel slavné hradecké továrny na hudební nástroje. === 1851 === Roku 1851 byl Hradec Králové prohlášen samostatným městem, a zvolen jeho první starosta, profesor hospodářství Ignác Lhotský. Město usilovalo o dosažení dalších hospodářských výhod. Roku 1857 bylo spojeno se světem [[železnice|železnicí]], později založilo [[cukrovar]], strojírnu, plynárnu, záložnu a spořitelnu. Roku 1864 vznikla světoznámá továrna na piana firmy [[Antonín Petrof]]. === 1866 === Roku 1866 se za hradbami pevnosti rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem. Tehdy se ukázala další existence pevnosti bezúčelnou. [[Hradby]] se staly brzdou dalšího rozvoje. O zrušení pevnosti, zbourání hradeb a odprodej vojenských pevnostních objektů a pozemků městu se zasloužil starostův náměstek Ladislav Jan Pospíšil. Vleklé jednání skončilo až roku 1893 osnovou zákona o prodeji fortifikačních objektů a pozemků městu. Když tuto zprávu šťastný, ale vyčerpaný Pospíšil oznamoval obecnímu zastupitelstvu, byl stižen mozkovou mrtvicí a krátce nato skonal. Kulturní život se koncem století projevil v bohatém spolkovém životě. V 80. letech bylo postaveno [[Klicperovo divadlo]], založeno [[muzeum]], živý kulturní ruch byl i na hradeckém gymnasiu, jehož žákem byl v 60. letech Alois Jirásek a na počátku našeho století i [[Karel Čapek]] a [[Emil Vachek]]. === 1895 === Starostou města byl roku 1895 zvolen JUDr. František Ulrich, který po 30 let svého funkčního období organizoval budování moderní metropole. V počátečním velmi náročném období rozvoje se bourala pevnost, upravovaly uvolněné pozemky, stavěly nové budovy, komunikace, vznikali první regulační plány. Již na přelomu století jsou do Hradce Králové zváni architekti z [[Vídeň|Vídně]] a Prahy vyznávající zásady moderní architektury. Dokladem jejich působení je např. budova Obchodní akademie na nám. Svobody (dnes [[Univerzita Hradec Králové]]), Okresní dům v Palackého ul. (přístavba Grandhotelu) a mnohé další. Rok [[1909]] je dalším milníkem pro formování města. Byla vypsána soutěž na nový regulační plán, vznikli díla jako Městské muzeum (J. Kotěra), schodiště u kostela Panny Marie (J. Gočár), Labská elektrárna (F. Sander), Evangelický kostel v Nezvalově ulici ([[Oldřich Liska|O. Liska]]) atd. === 1918 === Rozvíjející se [[první světová válka|poválečná]] výstavba si vyžádala nové tvůrčí impulsy v územním plánování v souladu s rychlým vývojem urbanismu. Regulační plán města arch. [[Josef Gočár|Josefa Gočára]] z let [[1926]] - [[1928]], který je se svým radiálně okružním principem výstavby dodnes inspirující, autor dále naplňoval svými díly - úprava Masarykova náměstí, školní areál na Tylově nábřeží, Sbor kněze Ambrože, úprava Ulrichova náměstí, Okresní a finanční úřady (dnes Magistrát města Hradec Králové). Tato etapa rozvoje města bývá často nazývána „Gočárův Hradec“. Na úspěších meziválečné výstavby Hradce Králové se podíleli také další významní architekti - [[Oldřich Liska]] (např. Městské lázně), Josef Fňouk (např. Novákovy garáže, dnes Palace Hradec Králové), [[Otakar Novotný]] (Palác Steinský-Sehnoutka, dnes ČSOB), [[Jan Rejchl]] (např.Sborové velitelství, dnes Lékařská fakulta UK), [[Václav Rejchl]] (např. výpravní budovy hl.nádraží, Krajský soud). Velký podíl na úspěšné výstavbě města kromě významných architektů, stavitelů a osvícených starostů měla rovněž městská technická kancelář, která stavební činnost bezprostředně řídila. Průmyslový rozvoj města pokračoval. Stávající závody se rozšiřovaly a vznikaly nové, jak to vyplývalo ze značného finančního obratu zdejších peněžních ústavů. Přibývaly nové školy, ústavy a úřady, komunikace, nové čtvrti. Státní orgány v Praze přiváděly do Hradce Králové pravidelně význačné hosty, takže dosud poměrně malé město získávalo věhlas a oprávněnou pověst salonu republiky. === Po roce 1945 === Rozvoj města byl násilně přerušen [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]]. Po jejím skončení zůstal Hradec Králové stále hospodářským a kulturním centrem východních Čech, ovšem bohužel v naprosto odlišných politických a společenských podmínkách. Poválečné období [[socialismus|socialismu]] ušlechtilé městské prostředí Hradce Králové naštěstí nepoznamenalo tak negativně jako v jiných městech, neboť především na místní architekty působilo [[genius loci]] s předválečnou architekturou a urbanismem. Přesto však výstavba Velkého Hradce Králové začala v nových politických a společenských podmínkách upadat do průměru. Zvláště monotónní hromadná bytová výstavba s velkým měřítkem a panelovou technologií se začala vyčleňovat z tradičního obrazu města. 90. léta pak přinesla možnost obnovy tradičních hodnot demokratické společnosti, individualismus v projektování a inspiraci světovou architekturou. [[Soubor:Velkenamestihradeckralove.JPG|thumb|Noční pohled z [[Bílá věž (Hradec Králové)|Bílé věže]] na [[Velké náměstí (Hradec Králové)|Velké náměstí]]]] === Současnost === [[Soubor:Museum Hradec Králové 066.jpg|thumb|Model současného města Hradec Králové - pohled od nádraží k centru]] Dnes je Hradec Králové přirozenou krajskou metropolí, dopravním uzlem, sídlem mnoha úřadů, státních institucí, bank a průmyslových podniků. Je také městem [[univerzita|univerzitním]]. Je častým místem konání odborných [[kongres]]ů a sympozií. Působí zde mnoho významných kulturních institucí, např. Klicperovo divadlo, Divadlo Drak, Galerie moderního umění, Filharmonie Hradec Králové, Muzeum východních Čech atd. Město se stalo známým rovněž mnoha hudebními festivaly s mezinárodní účastí. Hradec Králové je nejen městem kongresové turistiky, ale i výchozím místem zajímavých tras za pamětihodnostmi a přírodními krásami v okolí. K využití volného času jsou pořádány celoroční programy významných akcí pod názvem REGINA. Dnešní rozvoj města tak vědomě navazuje na své dobré tradice. == Vazební věznice Hradec Králové == [[Vazební věznice Hradec Králové]] se nachází v centru města. Budova věznice je společná s budovou krajského soudu, s nímž vytváří pětiúhelníkový objekt sousedící s hranicí památkové rezervace historického jádra města. Objekt věznice a krajského soudu byl vystavěn v roce [[1933]] a do dnešní doby slouží k výkonu vazby. == Výstavba == [[Soubor:Hradec Králové od soutoku.JPG|thumb|left|Pohled od soutoku [[Labe]] a [[Orlice]] na centrum města a Jiráskovy sady]] Město je proslulé moderní výstavbou, a dokonce mu bylo přisouzeno označení ''Salon republiky''. Počátky této intenzivní práce významných architektů patří [[Jan Kotěra|Janu Kotěrovi]], autorovi secesní budovy muzea. Po [[První světová válka|1. světové válce]] se pak stává vůdčím architektem města [[Josef Gočár]], jemuž vděčí za vznik mnoha staveb nové části města, mezi jinými budova Ředitelství drah na Ullrichově náměstí (dnes Magistrát města), úprava Masarykova náměstí s pomníkem prezidenta, komplex škol na Tylově nábřeží (dnešní [[Gymnázium J. K. Tyla]] a přilehlá základní škola), areál budov Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské, budova Magistrátu na třídě ČSA. == Pověsti == V Hradci se chystala exekuce rakovnického zločince. Zločinec před popravou uviděl v davu lidí svého známého, žebráka, a řekl mu, aby se vrátil do [[Rakovník]]a, kde pod stromem nalezne poklad. Z části peněz nechť koupí Hradci [[zvon]]. A tak se také stalo. Stejná pověst se vypravuje také o zvonu v Rakovníku. == Kultura, umění, turistika == [[Soubor:Sirak.JPG|thumb|Královéhradecké [[letní kino Širák]], sousedící s řekou [[Orlice|Orlicí]]]] [[Soubor:DivadloDrak.JPG|thumb|Světoznámé loutkové [[divadlo Drak]] v centru města]] Hradec Králové je [[Kultura v Hradci Králové|kulturní]] a [[Turistika v Hradci Králové|turistické centrum]] Královéhradeckého kraje. Jeho nejčastějšími turisty jsou zejména [[Němci]], [[Britové]], [[Američané]] a [[Poláci]]. V poslední době však můžeme stále více pozorovat i vzestup oblíbenosti města u [[Asiaté|Asiatů]] . I díky velkému množství turistů je ve městě několik hotelů, zejména stojí za připomenutí [[Amber Hotel Černigov]] naproti hlavnímu nádraží v centru dopravního terminálu, hotel [[Alessandria (hotel)|Alessandria]] na [[Slezské Předměstí|Slezském Předměstí]], [[hotel Stadion]] spojený se zimním stadionem hokejového klubu [[HC VČE Hradec Králové|HC VČE]]. Dále pak [[Boromeum residence]] v historické části starého města, nebo o několik metrů vedle hotel [[U Královny Elišky]] nebo [[Nové Adalbertinum]], které samo tvoří jednu dominant [[Velké náměstí (Hradec Králové)|Velkého náměstí]]. Samo město kromě jedinečného panoramatu na starém městě, kde se setkává několik stavebních slohů, sem turisty láká i díky [[Botanická zahrada léčivých rostlin|botanické zahradě léčivých rostlin]], [[Obří akvárium Hradec Králové|obřímu akvárium]] či za zábavou prostředkované [[Aquacentrum Hradec Králové|aquacentrem]]. Lze také navštívit chráněné území [[Orlice]] či [[Hradecké lesy]]. Město je též důležitým uzlem turistů pokračujícím za zimními sporty. Nedaleko od něj se totiž nachází nejvyšší pohoří [[Krkonoše]] či [[Orlické hory]]. Z umění nabízí metropole několik divadel ([[Klicperovo divadlo]], [[Adalbertinum]], loutkové [[Divadlo Drak]]), kin ([[Kino Centrál (Hradec Králové)|Centrál]], [[letní kino Širák]], multikino [[Cinestar]]), [[Filharmonie Hradec Králové|filharmonii]] či [[Muzeum východních Čech v Hradci Králové|Muzeum východních Čech]]. === Festivaly === * [[Divadlo evropských regionů]] - vyvrcholení divadelní sezony * [[Čekání na Václava]] - „festival velkých malých divadel“ * [[Jazz goes to town]] - nejprestižnější z tuzemských i evropských jazzových festivalů * [[Hudební fórum Hradec Králové|Hudební fórum]] - festival moderní vážně hudby * [[Majáles]] - studentský festival * [[Rock for People]] - jeden z největších hudebních festivalů v ČR * [[Hip Hop Kemp]] - třídenní hip-hopový festival v ČR * [[Truckfest]] - největší mezinárodní setkání autodopravců se spanilou projížďkou městem * [[Gastro Hradec]] - mistrovství republiky kuchařů a cukrářů i přehlídka kuchařského a cukrářského umění, * [[Febiofest]] - filmovým festival, v Hradci se v Cinestaru konají jeho Ozvěny * [[Entrée k tanci]] - festival taneční a pohybové tvorby * [[Setkání s folklórem]] - festival pořádaný domácím folklórním souborem Kvítek === Slavnosti === * [[Slavnosti bitvy u Hradce Králové 1866]] * [[Slavnosti královny Elišky]] == Obyvatelstvo == [[Soubor:KnihovnaHK.JPG|thumb|left|Židovská synagoga]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Seznam částí obcí na území Hradce Králové podle počtu obyvatel}} Hradec Králové patří k českým „stotisícovým městům“: roku [[1990]] měl 101 302 obyvatel, ale kvůli úbytku obyvatel v celé [[Česko|České Republice]] a stěhování za město znovu klesl pod tuto hranici a nyní má necelých 96 tisíc obyvatel. [[Soubor:Lod Cechie na Labi.jpg|thumb|Loď Čechie na [[Labe|Labi]] blízko kongresového centra]] {{Demography 7col | 20em| [[1961]] | [[1970]] | [[1980]] | [[1991]] | [[2001]] | [[2006]] | [[2008]] | 66&nbsp;608 | 80&nbsp;463 | 96&nbsp;145 | 99&nbsp;917 | 97&nbsp;155 | 94&nbsp;255 | 96&nbsp;198 }} {| |- valign=top | === Národnostní složení === {| class="wikitable" |- | '''[[Česko|Česká]]''' | 95 % |- | '''[[Morava|Moravská]]''' | 0,19 % |- | '''[[Slezsko|Slezská]]''' | 0 % |- | '''[[Slovensko|Slovenská]]''' | 1,42 % |- | '''[[Německo|Německá]]''' | 0,12 % |- | '''[[Polsko|Polská]]''' | 0,18 % |- | '''[[Romové|Romská]]''' | 0,07 % |- | '''Nezjištěna a další''' | 3,0 % |} | === Náboženské vyznání === {| class="wikitable" |- | '''[[Ateismus|Bez vyznání]]''' | 66,89 % |- | '''[[Věřící]] celkem''' | 21,21 % |- | [[Římskokatolická církev]] | 15,86 % |- | [[Českobratrská církev evangelická]] | 1,33 % |- | [[Církev československá husitská|Církev čsl. Husitská]] | 1,29 % |- | '''Ostatní''' | 2,73 % |- | '''Nezjištěno''' | 11,90 % |} |} ''Sestaveno dle statistik Sčítání lidu z roku 2001, kdy měl Hradec 97&nbsp;155 obyvatel. Na grafech [http://www.hradeckralove.org/dld/rm/dem/image005.gif vývoje počtu obyvatel v České republice] a v [http://www.hradeckralove.org/dld/rm/dem/image006.gif Hradci Králové] je vidět současně klesající křivka.''<ref>podle Sčítání lidu 2001, dostupné http://www.pardubice.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/publ/13-5203-01-2001</ref> == Členění města == Hradec Králové se skládá z 21 místních částí a 21 katastrálních území. Katastrální území [[Kluky (Hradec Králové)|Kluky]] spadá do místní části [[Nový Hradec Králové]], místní část [[Moravské Předměstí]] leží v katastrálních územích [[Nový Hradec Králové]] a [[Třebeš]]. Vymezení území městských částí se od stejnojmenných katastrálních území liší i v dalších případech. Hradec Králové je (po [[Olomouc]]i a [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] a zčásti [[Liberec|Liberci]]) čtvrtým největším [[statutární město|statutárním městem]] v Česku, které není rozčleněno na samosprávné [[městská část a městský obvod|městské části ani městské obvody]]. [[Soubor:Location of Hradec Kralove.PNG|thumb|Místní části Hradce Králové]] [[Soubor:HK Hradec Králové.png|thumb|Katastrální území Hradce Králové]] === Katastrální území a místní části === * '''[[Hradec Králové (místní část)|Hradec Králové]]''' (3,45 km²), [[PSČ]] 500 02, 500 03 * '''[[Březhrad]]''' (2,80 km²), PSČ 503 32 * '''[[Kluky (Hradec Králové)|Kluky]]''' (1,31 km²), [[katastrální území]] spadající do části [[Nový Hradec Králové]] * '''[[Kukleny]]''' (4,03 km²), PSČ 500 04 * '''[[Malšova Lhota]]''' (1,94 km²), PSČ 500 09 * '''[[Malšovice (Hradec Králové)|Malšovice]]''' (k. ú. Malšovice u Hradce Králové, 2,37 km²), PSČ 500 09 * '''[[Moravské Předměstí]]''', PSČ 500 06, 500 11, 500 12, místní část ležící v katastrálních územích [[Nový Hradec Králové]] a [[Třebeš]] * '''[[Nový Hradec Králové]]''' (24,74 km²), místní část zahrnuje katastrální území [[Nový Hradec Králové]] a [[Kluky (Hradec Králové)|Kluky]], část katastrálního území Nový Hradec Králové spadá do místní části [[Moravské Předměstí]], PSČ 500 03, 500 06, 500 08, 500 09, 500 12 * '''[[Piletice]]''' (3,03 km²), PSČ 500 03 * '''[[Plácky (Hradec Králové)|Plácky]]''' (1,68 km²), PSČ 503 01 * '''[[Plačice]]''' (7,31 km²), PSČ 500 04, 503 32 * '''[[Plotiště nad Labem]]''' (6,44 km²), PSČ 503 01 * '''[[Pouchov]]''' (2,48 km²), PSČ 500 03, 503 41 * '''[[Pražské Předměstí (Hradec Králové)|Pražské Předměstí]]''' (4,94 km²), PSČ 500 02 * '''[[Roudnička]]''' (2,12 km²), PSČ 500 02 * '''[[Rusek]]''' (4,78 km²), PSČ 500 03 * '''[[Slatina (Hradec Králové)|Slatina]]''' (katastrální území Slatina u Hradce Králové, 4,11 km²), PSČ 500 03 * '''[[Slezské Předměstí]]''' (7,56 km²), PSČ 500 03 * '''[[Svinary]]''' (3,42 km²), PSČ 500 03, 500 09 * '''[[Svobodné Dvory]]''' (6,94 km²), PSČ 503 11 * '''[[Třebeš]]''' (4,63 km²), katastrální území Třebeš zahrnuje kromě místní části Třebeš i část místní části [[Moravské Předměstí]], do místní části Třebeš naopak patří část místní části Moravské Předměstí spadající do katastrálního území Nový Hradec Králové, PSČ 500 06, 500 08, 500 11 * '''[[Věkoše]]''' (5,54 km²), PSČ 500 03, 503 41 == Správní území == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Okres Hradec Králové|Obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové}} Hradec Králové je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Hradec Králové]] se skládá ze 104 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Hradec Královék|ORP]] z 81 obcí. == Doprava == [[Soubor:Thd.jpg|thumb|230px|Terminál hromadné dopravy]] : ''Související informace můžete najít také v článcích:'' [[Dálnice D11]], [[Rychlostní silnice R35]] a [[Silnice I/31]] === Dálková autobusová doprava === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Terminál hromadné dopravy Hradec Králové]] Na rozdíl od sousedních [[Pardubice|Pardubic]] ([[železniční koridor]]) je Hradec Králové důležitým bodem v autobusové dopravě mezi [[Polsko|Polskem]] a zbytkem [[Česko|České Republiky]]. Stejně jako jiná [[krajské město (Česko)|krajská města]] je důležitým dopravním uzlem ve svém [[okres Hradec Králové|regionu]] a [[Královéhradecký kraj|kraji]]. Důležitá je pro kraj hlavně doprava mezi [[Praha|hlavním městem Prahou]] která je vedena [[Dálnice D11|dálnicí D11]]) a sousedním městem [[Pardubice|Pardubic]]. Dodnes zde byla vedená doprava [[Železniční doprava|železniční tratí]], ale magistrát přikládá vyšší důležitost právě autobusové dopravě která s novým terminálem hromadné dopravy bude mezi městy fungovat. Ta povede po Rašínově třídě v Hradci Králové dále rychlostní silnicí [[R37]]. Město Hradec Králové je pro svou polohu a díky Gočárovu okruhu známé také jako křižovatka republiky. === Městská hromadná doprava === [[Soubor:HK hl nadrazi a riegrovo n.jpg|thumb|230px|[[Hradec Králové hlavní nádraží]] a stanoviště autobusů před ním]] : ''Související informace můžete najít také v článcích:'' [[Trolejbusová doprava v Hradci Králové]] a [[Městská autobusová doprava v Hradci Králové]]. [[Dopravní podnik města Hradce Králové]] denně přepraví několik desítek tisíc lidí po celém území města i do okolních obcí. Po Hradci Králové jezdí 43 linek městské hromadné dopravy, z čehož je 4 [[noční autobusová linka]], 6 [[rychlíková autobusová linka|rychlíkových]], 6 [[školní autobusová linka|školních]] a 1 smluvní doprava mezí Hlavním Nádraží a Hypermarketem TESCO a HORNBACH. Zbytek (26 linek městské hromadné dopravy) jezdí obyčejné pravidelně jízdy podle [[jízdní řád|jízdních řádů]] [[Dopravní podnik města Hradce Králové|dopravního podniku města]] po celý den. O čísla linek MHD se dělí jak [[Královéhradecké autobusy|autobusová doprava]], tak [[Královéhradecké trolejbusy|trolejbusy]]. Síť MHD je rozdělena do dvou tarifních pásem, první a druhé. To druhé zahrnuje však pouze obce [[Charbuzice]], [[Předměřice nad Labem]], [[Lochenice]], [[Stěžery]], [[Stěžírky]], [[Vysoká nad Labem|Vysokou nad Labem]] a [[Béleč]]. Zbytek sítě MHD se nachází v tarifním pásmu jedna. Nově byl v Hradci Králové zaveden [[čipový odbavovací systém]]. Prvním druhem karty je časová: na jeden měsíc, čtvrt roku nebo deset měsíců. Druhou je kuponová, kdy si do karty musíme zakoupit jízdenky u automatu či v kancelářích dopravního podniku. Při této variantě však je nutné označit každý nástup a výstup z dopravního prostředku u počítačového zařízení nad označovači, které ještě slouží k obyčejným jízdenkám. Dále v Hradci Králové začal od 5.7.2008 fungovat nový Terminál MHD i vnitrostátních a mezinárodních autobusových linek, na který Hradec Králové čekal přes dvacet let. V současnosti to je tedy jeden z nejmodernějších Terminálů v Česku. Terminál je tvořen nástupišti A - J, přičemž nástupiště A - D patří MHD a nástupiště E - J spojům vnitrostátní i mezinárodní autobusové dopravy. Celý vzniklý nový komplex najdete asi 300 metrů severně od Hlavního nádraží v Hradci Králové. Přeprava cestujících od Terminálu před halu ČD na Riegrovo náměstí bude ve vozech MHD zajištěna zdarma. Nově vzniklý komplex disponuje moderní čekárnou, pizzerií v budově jedné, ve druhé budově nového terminálu je též moderní čekárna s restaurací pro 80 míst. Velice praktické je pro cestující, kteří cestují přes Hradec Králové i to, že v novém terminálu vidí na digitálním panelu odjezdy spojů Českých drah. Terminál hromadné dopravy v Hradci Králové se pyšní také jednou stavební raritkou. Má jednu z nejkomplikovanějších střešních konstrukcí ze všech obdobných Terminálů v celé střední Evropě. ==== Plány na zavedení tramvajové dopravy ==== [[Soubor:Hradec_tramvaje.jpg|thumb|left|Schéma navrhované tramvajové trati od Hlavního nádraží (zastávky ilustrační)]] V minulosti existovaly též plány na zavedení [[Tramvajová doprava|tramvajové dopravy]] v Hradci Králové. Poprvé bylo o tomto druhu dopravy uvažováno na počátku 20. století. Město dokonce v roce [[1914]] získalo [[koncese|koncesi]] pro výstavbu tramvajové tratě mezi [[Slezské Předměstí|Slezským Předměstím]], historickým centrem města (přes Velké a Malé náměstí) a vlakovým nádražím.<ref name=SPVD>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Sedunka | jméno = Jan | příjmení2 = Tichý | jméno2 = Michal | titul = Tramvaje v Hradci Králové? | url = http://www.spvd.cz/?p=cz/hradeckralove/tramvaje.html&m=cz/hradeckralove/menu_hradeckralove.html | datum aktualizace = 2006-01-11 | datum přístupu = 2009-12-09 | vydavatel = Spvd.cz }}</ref> Již o několik let dříve byly proto na nově stavěném [[Pražský most (Hradec Králové)|Pražském (tehdy Wilsonově) mostě]] položena jedna kolej, což lze vidět na několika pohlednicích či fotografických snímcích. Za [[první světová válka|první světové války]] a po ní ale začaly sílit kritické hlasy vůči tramvajím, které obyvatelům připomínaly neoblíbené předchozí doby v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Výstavby tratě nikdy nebyla zahájena a myšlenky na tramvaj v Hradci Králové byly definitivně zavrženy v roce 1927 a ve městě byla zavedena [[Městská autobusová doprava v Hradci Králové|městská autobusová doprava]]. Koleje na Pražském mostě byly vytrženy při jeho rekonstrukci 10. března 1932, což bylo zaznamenáno i v kronice.<ref name=SPVD/> Přitom ještě v letech 1926–1928 vypracoval [[Josef Gočár]] regulační plán města, který počítal s rozsáhlou tramvajovou sítí po městských okruzích a tratích např. do [[Nový Hradec Králové|Nového Hradce Králové]], [[Malšovice (Hradec Králové)|Malšovic]], [[Věkoše|Věkoš]] nebo [[Plotiště nad Labem|Plotišť nad Labem]]. === Železniční doprava === [[Soubor:Riegrovo namesti od AHC.JPG|thumb|230px|Hlavní nádraží ČD od hotelu Černigov (před rekonstrukcí zastávky autobusů)]] Hradec Králové není zvláště důležitým uzlem [[železniční doprava|železniční dopravy]]. Na jeho území je 5 stanic – největší a nejznámější je [[Hradec Králové hlavní nádraží]]. Dalším nádražím maloměstského typu (podobné má například [[Kroměříž]], [[Rychnov nad Kněžnou]] či [[Třebechovice pod Orebem]]) je [[Hradec Králové-Slezské Předměstí]]. Dalsími zastávkami jsou [[Hradec Králové zastávka]] na kraji městské části [[Pouchov]] a [[Hradec Králové-Kukleny]] ve stejnojmenné [[místní část]]i. Poslední stanicí na území města je [[Plotiště nad Labem]]. Počátky železniční dopravy v Hradci Králové jsou spjaty s výstavbou trati Pardubice–Josefov v roce 1856 a první parní lokomotiva, jež nesla symbolicky název Pardubitz. Ta vjela do města 3. října 1857, tehdy na nově postavené nádraží, které se nacházelo na pomezí katastrálních území obcí Kukleny, Plotiště a Pražské Předměstí. Záhy však nestačilo stále rostoucím nárokům na provoz, neboť v roce 1875 byla postavena i kolej na Prahu a 7 let poté na Ostroměř. Tato trať však končila v Plotištích a k hlavnímu nádraží museli cestující dojít pěšky, a proto v roce 1874 byla postavena budova druhá, tentokráte již s oddělenými čekárnami a pokladnami, k níž mířily již všechny vlaky. Posledním královéhradeckým hlavním nádražím je současné hlavní nádraží. Bylo postaveno již v letech [[1929]]-[[1935]], přičemž podjezd pod pardubickou tratí byl otevřen již v prvním roce výstavby. === Letecká doprava === Hradec Králové se vždy chtěl vyrovnat ostatním městům podobného typu, ať již našim či zahraničním, a to i v oblasti letectví. První jednání o zřízení nejprve vojenského letiště proběhly v roce [[1925]], kdy se nejdříve muselo najít pro něj místo. Hned zpočátku byl zavržen novohradecký armádní cvičební prostor, především kvůli odporu místní pěší divize, jež zde měla mj. svou střelnici, ale i místního obyvatelstva. Podobně dopadl i nápad se zřízením letiště ve Stěžerách u Hradce Králové, v Březhradě a v Pileticích. Nakonec se po dvou letech jednání našel kompromis na místě mezi obcemi Věkoše, Pouchov a Rusek, ale stavba letiště se ještě o rok prodloužila, neboť výkup pozemků (51 ha) od jejich majitelů trval skoro rok, přičemž se ještě 19 ha pronajalo od správčického velkostatku a město dokoupilo i další pozemky k výstavbě kasárenských budov. Teprve později se přišlo i s návrhem, aby vedle vojenského bylo založeno i letiště civilní. Právě největší zásluhu na tom měl tehdejší starosta JUDr. [[František Ulrich]], který stál od roku [[1926]] v čele místní pobočky nově založené Masarykovy letecké ligy, jejímž hlavním cílem byla celostátní propagace civilního letectví, včetně pilotního výcviku, a leteckého modelářství. Po komplikovaných jednáních mezi radnicí a vojenskou správou se došlo ke kompromisu. Armáda věnovala Hradci Králové pozemek o rozloze 120 x 200 m na severovýchodním cípu letiště, kde byl mj. v září [[1934]] slavnostně otevřen hangár pro Masarykovu leteckou ligu a Aeroklub Hradec Králové, čímž bylo vše připraveno k zahájení civilního provozu. Zahájení skutečné civilní letecké dopravy předcházely jen pravidelné letecké dny, např. ten největší z roku 1926 (tehdy však ještě na ploše v katastru Nového Hradce Králové), a kluzákové létání. Teprve [[1. července]] [[1935]] došlo k zahájení pravidelné linky [[Praha]] - Hradec Králové - [[Moravská Ostrava]] a již za tři měsíce provozu bylo na ní přepraveno 201 osob směrem do Hradce Králové a 208 osob směrem opačným. [[1. června]] [[1936]] je vypuštěna Moravská Ostrava, z linky se stává jen spojnice s hlavním městem a v další sezóně byla linka definitivně zrušena. Oficiálně z ekonomických důvodů, neboť lety byly obsazeny maximálně ze 70 %, ale skutečným důvodem byl nedostatek peněz pro civilní sektor, neboť kvůli vyhrocené vojensko-politické situaci probíhalo přezbrojování [[československá armáda|československé armády]], včetně nákladné výstavy pohraničních opevnění, a pohyb civilních osob v tak blízkém okolí vojenského letiště nebyl též žádoucí. Za 2. světové války využívala letiště [[Luftwaffe]] a po jejím ukončení se uvažovalo o znovuobnovení civilní dopravy, tentokráte na lince do Liberce, ale k uskutečnění tohoto nápadu nedošlo a letiště sloužilo až do jeho převzetí městem v roce 2003 jen armádnímu využití. Od té doby je [[Letiště Hradec Králové]] používáno výhradně soukromníky. Pořádá se zde několik akcí jako [[Hip Hop Kemp]], [[Rock For People]], [[Air Ambulance]], [[Helicoptershow]] nebo [[Ciaf]]. Existují však plány rozvoje letiště na civilní až do statusu mezinárodního. == Školství == [[Soubor:LekarskaFakulta.jpg|thumb|left|Hradecká [[Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové|Lékařská fakulta]] [[Univerzita Karlova|UK]]]] {{Viz též |Školství v Hradci Králové}} Hradec Králové je univerzitní město: působí v něm [[Univerzita Hradec Králové]], [[Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové|Lékařská fakulta]], [[Farmaceutická fakulta]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] a [[Univerzita obrany]]. Působí zde tři významná [[Gymnázium|gymnázia]] s dlouhou vzdělávací tradicí [[Gymnázium Boženy Němcové]], [[Gymnázium J. K. Tyla]] a [[Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína]] s historickou návazností na dávné zdejší [[Jezuitská škola|jezuitské školy]]. Dále je ve městě okolo deseti odborných škol, mezi něž patří [[Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní zkoušky Hradec Králové|Obchodní akademie]], [[Střední průmyslová škola Hradec Králové|Střední průmyslová škola]] či soukromá [[Střední škola aplikované kybernetiky Hradec Králové|Střední škola aplikované kybernetiky]]. == Fakultní nemocnice Hradec Králové == Nemocnice v roce 2009 na svých oficiálních stránkách uváděla , že měla 23 [[klinika|klinik]] s více než 1500 lůžky a že ročně bylo hospitalizováno přes 40 tisíc [[pacient]]ů, z nichž kolem 40% bylo [[operace|operováno]].<ref name="nemocnice"> [http://www.fnhk.cz/ Fakultní nemocnice Hradec Králové] oficiální stránka</ref> == Sport == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Sport v Hradci Králové}} {| style="clear:right;" |- valign="top" | === Sportoviště === * Všesportovní stadion Malšovice – domovské hřiště „pod lízátky“ klubu FC Hradec Králové * Hokejový ČEZ Stadion a druhá ledová plocha – stadion klubu HC VČE Hradec Králové a.s. * Aquacentrum Hradec Králové – propojené budovy plaveckého a zábavního bazénu * Víceúčelová sportovní hala Třebeš – nový projekt magistrátu o vybudování sportovního střediska * Celoroční koupaliště – připravovaná stavba celoročního multiplexu bazénů * Sokol Hradec Králové – atletický klub Sokol na Eliščině nábřeží * Armádní sportovní střelnice v Malšovicích – jedna z nemnoha vrcholných střelnic pro brokové disciplíny v ČR | === Sportovní kluby === * [[HC Hradec Králové|HC VCES Hradec Králové a.s.]] – hokejový klub * [[FC Hradec Králové]] – fotbalový klub * [[PSK Whirlpool - Author Hradec Králové]] - profesionální kontinentální cyklistický team * [[DFC Slavia Hradec Králové]] – dámský fotbalový klub * [[Slavia Hradec Králové]] – pozemní hokejový klub * [[HBC Autosklo H.A.K. HK]] – hokejbalový klub * [[TJ Sokol VČP Hradec Králové]] – basketbal * [[Slavia Hradec Králové (vodní pólo)|Slavia Hradec Králové]] – vodní pólo * [[PK Hradec Králové]] – plavecký klub * [[SK Karate Spartak Hradec Králové]] – karate * [[Sokol PP Hradec Králové 2]] – basketbalový klub mužů |} == Významné osobnosti == [[Soubor:Gybon.JPG|thumb|[[Gymnázium Boženy Němcové (Hradec Králové)|Gymnázium Boženy Němcové]]]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Seznam osobností Hradce Králové}} K nejvýznamnějším starostům města patřil [[František Ulrich]], jehož zásluhou byl Hradec Králové ve 30. letech 20. století nazýván „salónem republiky“. O toto označení se zasloužili i architekti [[Jan Kotěra]] a [[Josef Gočár]]. Mezi další osobnosti spojené s historií města patří: Bohuslav Balbín, Václav Kliment Klicpera, [[Josef Chmela]], [[Jaroslav Durych]], [[František Cyril Kampelík]], [[Václav František Červený]], zakladatel slavné hradecké továrny na hudební nástroje, [[Antonín Petrof]], zakladatel továrny na piana, a řada dalších. Na královéhradeckém (dnes [[Gymnázium J. K. Tyla (Hradec Králové)|Tylově]]) gymnáziu studovali například Václav Hanka, [[Josef Jaroslav Langer]], Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, [[František Škroup]], Alois Jirásek a na počátku 20. století i [[Karel Čapek]] nebo [[Emil Vachek]]. == Partnerská města == * [[Alessandria]], [[Itálie]] * [[Arnhem]], [[Nizozemsko]] * [[Banská Bystrica]], [[Slovensko]] * [[Carovigno]], [[Itálie]] * [[Gießen]], [[Německo]] * [[Kaštela]], [[Chorvatsko]] * [[Metz]], [[Francie]] * [[Montana]], [[Bulharsko]] * [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Polsko]] * [[Wałbrzych]], [[Polsko]] == Související články == * [[Mechov]] – hanlivé označení Hradce == Odkazy == === Literatura === * ZAP, Karel Vladislav. ''Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Králové Hradci.'' IN: Památky archeologické a místopisné 1858, str. 160 – 186. === Reference === <references/> == Externí odkazy == * [http://www.hradeckralove.org Historie města] * [http://www.hradeckralove.org/cz/O_meste/kulturni_pamatky/archit_slohy.html Architektonické slohy a město Hradec Králové] * http://www.hradeckralove.org – oficiální stránka [[Magistrát města Hradec Králové|Magistrátu města Hradec Králové]] * [http://www.lokola.cz/katalog-mest/hradec-kralove Hradec Králové Služby, Úřady a Pošty] * [http://www.spvd.cz/?p=cz/hradeckralove/tramvaje.html&m=cz/hradeckralove/menu_hradeckralove.html Královéhradecké tramvaje] * [http://hradec-photos.nill.cz Virtuální prohlídka Hradce Králové] * [http://www.mesto-hradeckralove.cz Hradec Králové - turistické informace] – Turistické služby pro Hradec Králové a okolí, tipy na výlet, turistické zajímavosti, kam za kulturou, za sportem, kalendář akcí, fotogalerie * [http://xhk.cz Historie města Hradec Králové] – historické informace, fotografie * [http://www.balustrada.cz/wirth/kniha.phtml?1 Hradec Králové (průvodce z r. 1917)] * [http://www.hradeckralove.cz/ HradecKralove.cz] * [http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t&razeni=ta&pro_2008436=569810 Vybrané statistické údaje za obec Hradec Králové], [[Český statistický úřad]] {{Commonscat|Hradec Králové}}{{Město Hradec Králové}}{{Okres Hradec Králové}}{{Česko}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Hradec Králové]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [[Kategorie:Okres Hradec Králové]] [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Obce v okrese Hradec Králové]]

Návrat na stránku „Hradec Králové“.