Friuli-Venezia Giulia

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Itálie oblast| oficiální jméno=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia| znak=| hlavní město=[[Terst]]| provincie=[[Provincie Gorizia|Gorizia]]<br />[[Provincie Pordenone|Pordenone]]<br />[[Provincie Terst|Trieste]]<br />[[Provincie Udine|Udine]]| obce=219| rozloha=7&nbsp;856| obyvatelstvo k=2003| počet obyvatel=1&nbsp;191&nbsp;588| hustota zalidnění=152| mapa=[[Soubor:Italy Regions Friuli-Venezia Giulia Map.png]]| jméno provincie=Friuli-Venezia Giulia}} '''Friuli-Venezia Giulia''' ([[čeština|česky]] '''Furlansko-Julské Benátsko''' i '''Furlansko a Julské Benátsko''' , [[slovinština|slovinsky]] a [[chorvatština|chorvatsky]] '''Furlanija-Julijska krajina''', [[němci|německy]] '''Friaul-Julisch Venetien''') je oblast na severu [[Itálie]]. Jejím hlavním městem je [[Terst]], oblast má [[autonomie|autonomní]] statut. == Charakter oblasti == Friuli-Venezia Giulia je stejně jako většina italských oblastí přímořskou oblastí. V Itálii hraničí s [[Benátsko|Benátskem]] na západě, s [[Rakousko|Rakouskem]] na severu a se [[slovinsko|Slovinskem]] na východě. Jeho území je na jihu u pobřeží nížinné, na severu jsou potom [[Alpy]] ([[Julské Alpy]], [[Dolomity]]), dosahující nadmořské výšky až 3&nbsp;000 metrů. V nížině je rozvinuté [[zemědělství]] i [[průmysl]]; hlavními průmyslovými centry jsou velká města ([[Terst]], [[Udine]], [[Gorizia]], [[Pordenone]]). Obyvatelé jsou hlavně [[Italové]], existuje tu ale i [[Slovinci|slovinská]] a [[Němci|německá]] menšina. Kromě [[italština|italštiny]] se tu pak mluví ještě [[furlandština|furlandštinou]], která je italštině hodně podobná a některými lingvisty považované pouze za její dialekt. Dopravní síť je zde velmi rozvinutá; všechna větší města jsou spojena [[dálnice]]mi i [[Železnice|železnicí]]. V oblasti jsou také přímořská [[letovisko|letoviska]], mezi nejznámější patří např. [[Lignano]]. == Historický přehled == Region se skládá z několika částí – [[Furlansko|Furlanska]], k němu přiléhající nepatrné části historických [[Korutany|Korutan]]; a [[Julské Benátsko|Julského Benátska]] (italsky ''Venezia Giulia''), v současnosti zahrnujícího bývalou ''Zónu A'' [[Svobodné území Terst|Svobodného území Terstu]] (dnešní [[provincie Terst]]). Furlansko náleželo ze dvou třetin do roku 1797 k [[Benátská republika|Benátské republice]]. Tato část od roku 1815 tvořila součást rakouské korunní země [[Lombardsko-Benátské království]], od roku 1866 součást [[Itálie|italské]] oblasti [[Venezia (oblast)|Venezia]]. [[Gorice|Gorické Furlansko]] a Julské Benátsko náležela do roku [[1918]] [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], v jehož rámci bylo spravováno jako [[Rakouské přímoří]]. Od konce roku [[1918]] do roku [[1920]] byla [[Dalmácie]] a většina Přímoří okupována Itálií. Podle [[Saint-Germainská smlouva|Saint-Germainské mírové smlouvy]] pak Itálie [[16. červenec|16. července]] [[1920]] získala celou Gorici a Gradišku, většinu poloostrova [[Istrie]], [[Město a území Terst]] a západní část [[Kraňsko|Kraňska]]. Gorice a Gradiška, Terst a část západního Kraňska se staly součástí [[Italské provincie|provincie]] [[provincie Udine|Udine]]; zatímco Istrie a zbytek západní části Kraňska součástí nově vytvořené [[provincie Pola]] ([[čeština|česky]] a [[chorvatština|chorvatsky]] ''Pula''). Obě provincie náležely k oblasti Venezia. [[12. listopad]]u [[1920]] pak [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallskou smlouvou]] získala Itálie také ostrovy [[Cres]], [[Lošinj]], jakož i malé ostrovy [[Ilovik]], [[Male Srakane]], [[Susak]], [[Unije]], [[Vele Srakane]] a [[Zeča]], naopak musela předat většinu Dalmácie (z níž jí zůstal pouze [[Zadar]] s okolím a ostrovy [[Pelagruža]], [[Sušac]] a [[Lastovo]] s přilehlými ostrůvky) [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]. Tato území včetně italské části Dalmácie byla začleněna do provincie Pola. Roku [[1923]] byla provincie Udine rozdělena na provincie [[provincie Friuli|Friuli]] (česky ''Furlansko'') a [[Provincie Terst|Trieste]] (česky ''Terst''), italská část Dalmácie byla vyčleněna jako nová provincie [[provincie Zara|Zara]] (česky a chorvatsky ''Zadar''). [[16. březen|16. března]] [[1924]] získala Itálie většinu území [[Svobodný stát Fiume-Rijeka|Svobodného státu Fiume-Rijeka]] včetně samotné [[Rijeka|Rijeky]], která se spolu s východní částí provincie Pola stala novou provincií [[provincie Fiume|Fiume]]. Roku [[1927]] dochází ke vzniku provincie [[provincie Gorizia|Gorice]]. Roku [[1935]] dochází k rozdělení oblasti [[Venezia (oblast)|Venezia]] na oblasti '''[[Venezia Euganea]]''' a '''[[Julské Benátsko a Zadar|Venezia Giulia e Zara]]''' (česky ''Julské Benátsko a Zadar''), z nichž poslední (jejíž centrem byl [[Terst]]) zahrnovala provincie [[provincie Fiume|Fiume]], [[provincie Gorizia|Gorice]], [[provincie Pola|Pola]], [[Provincie Terst|Trieste]] a [[provincie Zara|Zara]]. Od roku [[1937]] se provincie Pola nazývala '''Istria'''. Území celého moderního regionu Friuli-Venezia Giulia, Istrie a jihozápadní část Kraňska byly od [[10. září]] [[1943]] do [[1. květen|1. května]] [[1945]] okupovány nacistickým [[Německo|Německem]], které je v rámci celku [[Adriatisches Küstenland]] administrativně spojilo s [[Korutansko|Korutanskem]]. Terst s okolím pak byl od [[1. květen|1. května]] [[1945]] okupován vojsky [[Spojené království|Velké Británie]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Jugoslávie]]. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] podepsala [[10. únor]]a [[1947]] Itálie mírovou smlouvu, podle níž byla většina území oblasti Julské Benátsko a Zadar začleněna do [[Jugoslávie]], v jejímž rámci byla rozdělena mezi [[Chorvatsko]] (Rijeka, provincie Zadar, a jižní a střední část někdejšího [[Markrabství Istrie]] a [[Slovinsko]] (severní část markrabství Istrie, většina území Gorice a Gradišky, a celá italská část [[Kraňsko|Kraňska]]). Zbytek Julského Benátska (bez Terstu) byl začleněn do oblasti [[Venezia Euganea]]. Od [[15. září]] [[1947]] do roku [[1954]] byl pak vyčleněn jako „stát“ [[Svobodné území Terst]] existující pod mandátem [[Organizace spojených národů|OSN]]. Jeho území bylo rozděleno na dvě části: '''Zónu A''', obsazenou jednotkami VB a USA, a '''Zónu B''', obsazenou jednotkami Jugoslávie. [[11. květen|11. května]] [[1952]] byla Zóna A navrácena do správy Itálie. Od [[26. říjen|26. října]] [[1954]] je Svobodné území Terst rozděleno mezi Itálii (celá Zóna A) a Jugoslávii (dnes Chorvatsko - jižní část Zóny B, a Slovinsko - severní část Zóny B). [[31. leden|31. ledna]] [[1963]] byla oblast Venezia Euganea rozdělena na [[Benátsko]] (italsky ''Veneto'') a dnešní autonomní oblast Friuli-Venezia Giulia, zahrnující v té době provincie Gorice, Trieste a Udine (včetně území moderní provincie [[provincie Pordenone|Pordenone]], která se osamostatnila roku [[1969]]). == Statistiky == * Počet obyvatel: 1 191 588 (15. v rámci [[Itálie]]) * hustota: 152 obyvatel/km² * Rozloha: 7 856 km² (17. v rámci [[Itálie]]) == Externí odkazy == * [http://www.regione.fvg.it/ Oficiální stránky autonomní oblasti] * [http://www.italy-weather-and-maps.com/maps/italy/friuliveneziagiulia.gif mapa] * [http://www.turismo.fvg.it/ stránka zaměřená na turistiku] * [http://www.aeroporto.fvg.it/ Letiště oblasti] * [http://www.friul.net/ La Patrie dal Friûl] {{Itálie}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Friuli-Venezia Giulia| ]] [[Kategorie:Italské oblasti]]

Návrat na stránku „Friuli-Venezia Giulia“.