Dinárské hory

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox reliéf | název = Dinárské hory<br />''Dinarsko gorstvo, Dinaridi, Динарске планине'' | obrázek = Dinarisches Gebirge Topo.png | popis1 = Dinárské hory - topo mapa | popisek2 = Dinárské hory - topo mapa | maxnázev = [[Maja e Jezercës]] (''Jezerski vrh'') | maxvýška = 2&nbsp;694 | rozloha = | délka = 700 | nadřaz = [[Alpsko-himálajská soustava]] | podřaz = [[Velebit]], [[Prokletije]], [[Durmitor]], [[Komovi]], [[Bioć]], [[Sinjajevina]] | soused = [[Alpy]], [[Panonská pánev]], [[Trácko-makedonský masív]], [[Helenidy]], [[Jaderské moře]] | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Soubor:Flag of Slovenia.png|24px]] [[Slovinsko]]<br />[[Soubor:Flag of Croatia.png|24px]] [[Chorvatsko]]<br />{{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Bosna a Hercegovina]]<br />[[Soubor:Flag of Serbia.png|24px]] [[Srbsko]]<br />{{Flagicon|Černá Hora}} [[Černá Hora]]<br />[[Soubor:Flag of Albania.png|24px]] [[Albánie]] | povodí = [[Dunaj]], [[Neretva]], [[Cetina]], [[Morača]], [[Krka]], [[Zrmanja]], [[Drin]] | hornina = [[vápenec]], [[dolomit]], [[pískovec]], [[břidlice]] }}[[Soubor:Jezerski Vrh (2694) sa Karanfila (2480).jpg|thumb|230px|pohoří Prokletije - Jezerski Vrh]] [[Soubor:Biokovo from Tucepi.jpg|thumb|230px|pohoří Biokovo]] [[Soubor:Bijelasnica2.jpg|thumb|230px|Bjelašnica]] [[Soubor:Velebit.jpg|thumb|230px|pohoří Velebit]] [[Soubor:Trebevic.jpg|thumb|230px|Trebevič]] [[Soubor:Trnovačko jezero, Maglić.jpg|thumb|230px|Maglić]] [[Soubor:Igman.jpg|thumb|230px|pohoří Igman]] '''Dinárské hory''' (''Dinárské pohoří'', ''Dinaridy'', v některých jazycích např. [[angličtina|angličtině]], [[francouzština|francouzštině]] či [[španělština|španělštině]] se pro ně užívá název ''Dinárské Alpy'') jsou složitě větvená soustava horských pohoří umístěných na severozápadě [[Balkán|Balkánského&nbsp;poloostrova]], mezi [[Panonská pánev|Panonskou pánví]] a [[Jaderské moře|Jaderským mořem]]. Název celá soustava získala podle jednoho z dílčích pásem – Dinara planiny. Z velké většiny se rozkládají na území bývalé [[Jugoslávie]] ([[Slovinsko]], [[Chorvatsko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Černá Hora]], [[Srbsko]]) a také v [[Albánie|Albánii]]. Celý systém je dlouhý 700 km. == Geografie == Systém začíná na severu na jižním úpatí [[Julské Alpy|Julských Alp]], od nichž je oddělen údolími [[Soča|Soče]] a jejího přítoku [[Idrijca|Idrijce]] a okrajem Lublaňské kotliny. Táhne se obloukovitě od severozápadu k jihovýchodu v délce asi 700 km mezi pobřežím [[Jaderské moře|Jaderského moře]] a nížinou podél řeky [[Sáva]] (Posavina) - celý tento rozsáhlý horský [[makroreliéf]] je tedy ohraničen dvěma rozsáhlými sníženinami, na severu je to [[Panonská pánev]], na jihozápadě [[Jadranská pánev]], která je vyplněna [[moře]]m. Na východě jej ukončuje tektonická linie [[Drin]] - [[Peć]] a řeky [[Ibar]] a [[Morava (srbská řeka)|Velika Morava]]. V severních oblastech je horské pásmo užší (35 km) a poměrně nižší (1&nbsp;200 - 1&nbsp;800 m), směrem k JV se rozšiřuje až na 250 km (u [[Dubrovnik]]u) s největší výškou 2&nbsp;694 m ([[Maja e Jezercës]]). Jadranská část tohoto systému spadá strmě k moři, kdežto vnitrozemské svahy se snižují povlovně k Panonské pánvi. === Členění === Příčná údolí řek [[Rječina]], [[Kupa]] či [[Neretva]], [[Prača]] a [[Západní Morava]] dělí systém na tři části: Severozápadní, střední a jihovýchodní. * '''Severozápadní část''' tvoří pohoří střední výšky ve [[Slovinsko|Slovinsku]] a [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. ** [[Snežnik]] - [[Veliki Snežnik]] 1&nbsp;796 m ** [[Javorniki]] - [[Veliki Javornik]] 1&nbsp;268 m ** [[Trnovski gozd]] - 1&nbsp;495 m ** [[Nanos]] - 1&nbsp;313 m ** [[Učka]] - Vojak 1&nbsp;401 m ** [[Čičarija]] - Orljak 1&nbsp;106 m * '''Střední část''' je nejmohutnější, kromě horských pásem k ní patří také území zvaná v západní [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] ''bila'' (zaoblené horské skupiny) a ''polja'' ([[kras]]ové kotliny) - [[Grahovsko polje]], [[Livanjsko polje]], [[Imotsko polje]] a další ** [[Dinara]] - [[Veliki Troglav]] 1&nbsp;913 m ** [[Velebit]] - Vaganski vrh 1&nbsp;758 m ** [[Mala Kapela]] - Seliški Vrh 1&nbsp;280 m ** [[Velika Kapela]] - Bijelolasica 1&nbsp;533 m ** [[Grmeč]] - Crni vrh 1&nbsp;604 m ** [[Vran]] - Veliki Vran 2&nbsp;074 m ** [[Čvrsnica]] - Pločno 2&nbsp;228 m ** [[Cincar]] - Cincar 2&nbsp;005 m * '''Jihovýchodní část''' zaujímá oblast mezi Neretvou, [[Sarajevo|Sarajevem]], Drinou, Západní Moravou, Kosovsko-metohijskou kotlinou a Jadranem. Pro tuto část Dinárského systému jsou charakteristická velká [[kras]]ová pole ([[Gatačko]], [[Nikšičko]], [[Popovo]] aj.), hluboké soutěsky a údolí řek (Neretva, Tara, Piva, [[Morača]]). Zde, na území Bosny a Hercegoviny, Černé hory a Albánie, leží nejvyšší vrcholy celého systému: ** [[Prokletije]]/[[Severoalbánské Alpy]] - [[Jezerski vrh]]/[[Maja e Jezercës]] 2&nbsp;694 m ** [[Visitor]] - Visitor &nbsp;2210 m ** [[Zeletin]] - Goleš &nbsp;2125 m ** [[Durmitor]] - [[Bobotov kuk]] 2&nbsp;523 m ** [[Komovi]] - [[Kom Kučki]] 2&nbsp;487 m<ref>http://www.summitpost.org/mountain/rock/239832/kom-kucki.html</ref> ** [[Mokra gora]] - [[Hajla]] 2&nbsp;400 m ** [[Bioć]] - [[Veliki Vitao]] 2&nbsp;396 m ** [[Maglić (pohoří)|Maglić]] - [http://hiking.sk/hk/ar/1287/bosna_a_hercegovina_bosanski_magli.html Crnogorski Maglić] 2&nbsp;388 m ** [[Volujak]] - [[Vlasulja]] 2&nbsp;336 m ** [[Sinjajevina]] - [[Babin Zub]] 2&nbsp;253 m ** [[Ljubišnja]] - [[Dernjačista]] 2&nbsp;238 m ** [[Moračke planine]] - [[Kapa Moračka]] 2&nbsp;227 m ** [[Prenj]] - [[Zelena Glava]] 2&nbsp;155 m ** [[Bjelasica]] - [[Crna glava]] 2&nbsp;139 m ** [[Treskavica]] - [[Djokin Toranj]] 2&nbsp;088 m ** [[Bjelašnica]] - [[Bjelašnica (2&nbsp;067 m)]] ** [[Lelija]] - [[Velika Lelija]] 2&nbsp;032 m ** [[Zelengora]] - [[Bregoč]] 2&nbsp;014 m ** [[Visočica (pohoří)|Visočica]] - [[Džamija]] 1&nbsp;974 m ** [[Prekornica]] - 1&nbsp;926 m Kromě těchto tří základních částí patří do Dinárského systému ještě následujících šest horských subsystémů: *'''[[Rudné hory]]''' se táhnou od Karlovacké kotliny k Sarajevu. ** [[Vranica]] - Nadkrstac 2&nbsp;112 m ** [[Zec]] - Smiljeva kosa 1&nbsp;872 m ** [[Bitovnja]] - Lisin 1&nbsp;744 m ** [[Vlašič]] - Paljenik 1&nbsp;943 m ** Petrova Gora ** Zrinjska gora *'''[[Flyšové hory]]''' leží severně od Rudných hor. Je to níže položené pohoří, které navazuje na jižní část [[panonská pánev|Panonské pánve]]. ** [[Kozara]] (978 m) *'''[[Podriňské hory]]''' leží na pravé straně Driny v [[srbsko|Srbsku]]. ** [[Gučevo]] - 779 m ** [[Boranja]] - 881 m ** [[Medvednik]] - 1&nbsp;247 m ** [[Jablanik]] - Jablanik 1&nbsp;275 m *'''[[Šumadijské hory]]''' sousedí se severozápadním výběžkem [[Trácko-makedonský masiv|Trácko-makedonského masivu]]. ** [[Rudnik]] (1&nbsp;132 m) ** Avala ** Gledičke planine (922 m) *'''[[Starovlašsko-Rašské hory]]''' leží mezi Drinou, Djetinjou, Západní Moravou a [[kosovo|Kosovem]] a táhnou se na západ od Driny až k Sarajevu. ** [[Jahorina]] - Ogoreljica 1&nbsp;916 m ** [[Trebevič]] - Trebevič 1&nbsp;629 m ** [[Igman]] - Crni vrh 1&nbsp;506 m ** Romanija ** [[Jadovnik]] - Katunič 1&nbsp;733 m ** [[Tara (pohoří)|Tara]] - Zborište 1&nbsp;544 m ** [[Zlatibor]] - Tornik 1&nbsp;496 m ** [[Zlatar]] - Golo brdo 1&nbsp;627 m ** [[Golija]] - Jankov kamen 1&nbsp;833 m ** [[Radočelo]] - Krivača 1&nbsp;643 m ** [[Giljevo]] - Mačkovac 1&nbsp;617 m ** [[Čemerno]] - Smrdljuč 1&nbsp;579 m ** [[Mučanj]] - Klekov Vrh 1&nbsp;532 m ** [[Javor (pohoří)|Javor]] - Vasilin Vrh 1&nbsp;519 m *'''[[Přímořské hory]]''' začínají Učkou na severozápadě a končí Lovčenem na jihovýchodě. ** [[Učka]] (1&nbsp;396 m) ** [[Kozjak]] ** [[Biokovo]] - [[Sveti Jure]] 1&nbsp;762 m ** [[Orjen]] - [[Zubacki kabao]] 1&nbsp;895 m ** [[Lovčen]] - [[Štirovnik]] 1&nbsp;749 m ** [[Rumija]] - 1&nbsp;593 m == Geologické složení == [[Soubor:JAMA IM SREDNJE 056.jpg|thumb|250px|Postojna caves – Brilliant]] Celá tato rozsáhlá oblast má dost komplikované geologické složení. Dinárská soustava byla vyvrásněna [[alpinské vrásnění|alpsko-himálajským orogénem]], ovšem začátkem [[neogén]]u byla téměř zarovnána [[denudace|denudací]] a následně etapovitě zdvihána a přitom silně rozčleněna říční [[eroze|erozí]]. Proto jsou zde charakteristické zarovnané povrchy ve třech výškových úrovních a také hluboká říční údolí, soutěsky a [[kaňon]]y ([[Tara (zdrojnice Driny)|Tara]], [[Neretva]], [[Diva Grabovica]], [[Krka (Chorvatsko)|Krka]], [[Zrmanja]], [[Piva]], [[Morača]]). Převládajícím stavebním prvkem ve většině skupin jsou vápenec a dolomit s četnými krasovými tvary ([[jeskyně]], [[sloj]]e, [[závrt]]y, [[ponor]]né řeky). Největší rozmanitost takových útvarů a speleologických objektů je v oblasti [[Velebit]]u. Z propastí jsou to Jazben u [[Gorica|Gorice]] (-518 m), [[Puhaljka]] (-318 m), [[Mamet]] (-206 m), z jeskyní [[Postojnska jama]], [[Manita]], [[Jama vodarica]], [[Cerovačke pečine]] aj. [[Dinárský kras]] má rozlohu 55&nbsp;600 km². Z typických krasových tvarů jsou význačná především rozsáhlá polje ([[Livanjsko polje]] 405 km², [[Nevesinjsko polje]] 189 km², [[Popovo polje]] 185 km²).<br />V centrální části [[Černá Hora|Černé hory]] došlo horotvorným procesem k vytvoření mnoha skupin, pro něž jsou charakteristické rozsáhlé, vysoko položené vápencové náhorní plošiny (1&nbsp;500 - 1&nbsp;700 m) doprovázené hlubokými údolími a strmými stěnami. Tato stavba je příznačná pro [[Durmitor]], [[Sinjajevina|Sinjajevinu]], [[Moračské hory]] a další oblasti. V některých místech doprovázejí vápenec jílovo - slínovité vrstvy, břidlice nebo pískovec. Tuto charakteristiku mají masivy [[Bjelašnica]], [[Igman]], [[Treskavica]], Bjelasice a [[Prokletije]].<br /> Vnitřní pásma soustavy jsou však často složena z jiných hornin - [[Rudné hory]] ([[Vlašič]], [[Vranica]], [[Bitovnja]]), [[flyš]]ové hory ([[Kozara]]). Zpravidla jsou nižší a mají [[eroze|erozně]] denudační reliéf s hustou říční sítí. == Podnebí == Klima jednotlivých oblastí je rozdílné a závisí na zeměpisné šířce, nadmořské výšce, expozici svahů a dalších vlivech. Nejvyšší horské oblasti mají alpinské podnebí, charakterizované krátkým a svěžím létem a dlouhými, na sníh bohatými zimami. Podzim bývá teplejší než jaro, [[atmosféra|atmosférických]] [[srážky|srážek]] je dostatek. Nejvyšší horské partie bývají dlouho pod sněhem, na jaře i v létě se zde vyskytují [[mlha|mlhy]]. Takové alpinské [[Podnebí|klima]] má např. horská skupina Bjelašnica nad Sarajevem (průměrná teplota nižší naž 0°C bývá po dobu šesti měsíců, průměrná roční teplota je 0,7[[Stupeň Celsia|°C]]). Na Bjelašnici byla rovněž naměřena nejnižší teplota na území bývalé [[Jugoslávie]] : -41,8°C (17.2. [[1946]]). Subalpinské podnebí (v horstvech od 1&nbsp;000 m do 2&nbsp;000 m) je teplejší, také rozdíly maximálních a minimálních teplot jsou menší. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 5-7 °C. Takové podnebí je typické např. pro [[Durmitor]]. Horské oblasti s mírným [[Kontinentální typ podnebí|kontinentálním]] klimatem, obvykle ne vyšší než 1&nbsp;000 m, mívají dlouhé a teplé léto a krátké zimy, často jen s malým množstvím sněhu. Průměrná roční teplota přesahuje 7°C, v červenci činí průměr 18°C i více, v lednu -1°C. Podobné podmínky jsou ve všech přímořských horských oblastech, tj. na [[Velebit]]u, [[Bioč]]i, [[Lovčen]]u i jinde. == Vodstvo == Dinárské hory tvoří rozvodí mezi Jaderským a Černým mořem. Ve vnitrozemských skupinách, kde je [[vápenec]] doprovázen břidlicí je [[voda|vody]] hojně (Igman, Bjelašnica, Treskavica, Trebevič, Jahorina). Zvlášť centrální část celého systému je odvodňována významnými [[řeka]]mi. Do Jaderského moře tečou [[Zrmanja]], [[Krka]], [[Cetina]], [[Neretva]] a [[Drin]]. K úmoří Černého moře náleží [[Sáva|sávské]] přítoky [[Una]], [[Vrbas]], [[Bosna (řeka)|Bosna]] a [[Drina]] (se zdrojnicemi [[Piva]] a [[Tara (zdrojnice Driny)|Tara]] a s přítokem [[Lim]]) a také [[Západní Morava]] a její přítok [[Ibar]].<br /> Vápencová část horstva ([[Snježnik]], [[Velika Kapela]], Velebit, [[Biokovo]], [[Prenj]], [[Orjen]]) je téměř bez vody a jsou pro ni typické ponorné řeky a potoky. Řada z nich končí jako podmořské vyvěračky. Největší množství ponorných řek je ve Velebitu. Na mořském pobřeží u [[Dubrovník]]a vyvěrá [[řeka]] [[Trebišnjica]], jejíž ponor je na Popovom polji.<br /> Mnoho horských skupin je bohatých na [[jezero|jezera]] a [[pleso|plesa]] - v Durmitoru se nachází [[Crno jezero]], [[Zminje jezero]] a [[Malo jezero]], v Prenji [[Boračko jezero]], v Bjelasici [[Biogradsko jezero]] a [[Pešica jezero]], ve Vranici [[Prokoško jezero]], na rozhraní [http://hiking.sk/hk/ar/1287/bosna_a_hercegovina_bosanski_magli.html Magliće] a Volujaku [[Trnovačko jezero]] a v Prokletije [[Plavsko jezero]]. Největším je [[Skadarské jezero]], které leží na západních úbočí masívu [[Prokletije]] na hranicích Černé hory a Albánie. == Příroda == [[Soubor:CrocusVernusVernus.jpg|thumb|230px|Krokus neboli Šafrán]] [[Soubor:Ursus arctos en el Zoo de Madrid, España, 2017 08.jpg|thumb|230px|Medvěd hnědý]] ; Flora [[Příroda]] celé oblasti je značně pestrá. Rozlišujeme zde tři rostlinná pásma : přímořské, horské a kontinentální. Přímořská [[vegetace]] je velmi chudá, roste převážně na skalách. Chudost vegetace na přímořských svazích však není způsobena jen klimatickými podmínkami ([[vichřice]], odvívání), přispělo k ní hlavně dlouholeté pasení [[koza|koz]] a [[ovce|ovcí]]. V horském pásmu se střídá lesní vegetace s travnatými porosty a rostlinami skalních stěn. Zjara svahy rozkvetou ranými cibulovitými rostlinami ([[krokus]]y, [[ladoňka|ladoňky]]). Později vynikají až metr vysoká květenství bílého [[asfodel]]u nebo žluté vysoké [[hořec|hořce]]. Nápadné jsou také česneky (žlutý a červený). Bohatě je zastoupena i květena alpinská ([[lomikámen]], [[modrouška]], [[hořec dinárský]], [[zvonek (rostlina)|zvonek]], [[protěž]] aj.). Vnitrozemské svahy jsou bohaté na [[Buk (rod)|bukové]] lesy, v nižších polohách převažují bukové a [[borovice|borové]] lesy. Vyskytují se i [[jedle|jedlové porosty]], kdežto [[smrk]]ů je poměrně málo (endemitní [[smrk Pančicův]] v povodí Driny). Tyto porosty jsou charakteristické pro oblast Veliké Kapely, Velebitu, Prenje, Durmitoru a dalších horstev.<br /> ; Fauna I [[fauna]] je rozdílná na přímořských svazích a ve vnitrozemských oblastech. Nalezneme zde velké množství [[endemit]]ů a [[glaciální relikt|glaciálních reliktů]], zvlášť ''motýl''ů a [[brouci|brouků]]. V mnoha horských oblastech ''dinárského'' žijí [[medvěd]]i, [[vlk|vlci]] či [[Liška (říše živočichů)|lišky]] (Prenj, Bjelašnica, Igman, Trebevic, Durmitor, Bjelasica, [[Vraca]]). Téměř všude lze potkat vysokou zvěř a uvidět [[kamzík]]a či [[divoké prase]]. Hojní jsou [[had]]i, [[ještěrka|ještěrky]] atd.<br /> ; Ochrana přírody Rozmanitost krajinných typů i mimořádnou pestrost živostního prostředí pro [[Živočichové|živočichy]] podmiňuje také rostlinstvo. Na mnoha místech byla vyhlášena chráněná území a [[národní park]]y. Jde např. o oblasti: [[Paklenica]] ve Velebitu u [[Zadar]]u, Durmitor, Lovčen a [[Biogradska gora]] v Černé hoře, Kozara a Sutjeska v Bosně a Hercegovině. == Obyvatelstvo == Tím že bývalá [[Jugoslávie]] (na které Dinárské hory leží) byla mnohonárodnostní [[stát]] je dána i značná odlišnost současného obyvatelstva. Severní oblasti obývají Slovińci a Chorvaté, střední a jižní Srbové, Černohorci a Bosňané. Na jednotlivých územích žije řada etnických skupin, vzešlých z původních [[obyvatelstvo|obyvatel]]. Např. v okolí [[makarska|Makarské]] v oblasti Biokova jsou to [[Dalmatinci]]. Ti se živili převážně [[zemědělství]]m a [[rybolov]]em. Oblast [[Durmitor]]u obývají původní obyvatelé Černé hory - Pivljané a Drobnjakové, oblast Komů pak černohorské národnostní skupiny Vasojevičové a Kučové. Celým [[region]]em vedla už ve starověku řada důležitých obchodních cest a jednotlivé oblasti se stávaly předmětem rozmanitých mocenských zájmů. Téměř na každém kroku zde narazíme na památky z jednotlivých [[epocha|epoch]] lidské činnosti už od dob antiky. V nedávné době došlo k rozpadu Jugoslávie, státu uměle založeného po [[První světová válka|1. světové válce]], a několik let se vlekly válečné spory o rozdělení území i o nové územní uspořádání následních státních celků. Až do dnešních dnů dosud nejsou všude přesně vymezeny [[státní hranice]] a příslušnost jednotlivých horských oblastí ke konkrétním nově vzniklým státům není zcela jasná. == Literatura == * Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9 * Jirásko, Leder, Lorenc : Jugoslávské hory. Praha, 1987 == Reference == <references/> {{Commonscat|Dinaric Alps}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dinárské hory]] [[Kategorie:Pohoří v Albánii]] [[Kategorie:Pohoří v Bosně a Hercegovině]] [[Kategorie:Pohoří v Černé Hoře]] [[Kategorie:Pohoří v Chorvatsku]] [[Kategorie:Pohoří ve Slovinsku]] [[Kategorie:Pohoří v Srbsku]]

Návrat na stránku „Dinárské hory“.