Chráněná krajinná oblast Kokořínsko

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox chráněná oblast | název = Chráněná krajinná oblast Kokořínsko | originální název = | kategorie IUCN = V | obrázek = Msenske poklicky.JPG | popis obrázku = [[Mšenské pokličky]] | LocMap = | umístění = {{flagicon|Česko}} [[Středočeský kraj]], [[Česko]] | nejbližší město = | souřadnice = | rozloha = 272 | založeno = [[1976]] | počet návštěvníků = | návštěvníků rok = | správa = Správa CHKO Kokořínsko | světové dědictví UNESCO = | url = http://www.kokorinsko.ochranaprirody.cz/ }} '''[[Chráněná krajinná oblast]] Kokořínsko''' byla vyhlášena roku [[1976]]<ref name="Music">{{Citace monografie| titul = Česká republika – Stručný turistický průvodce| vydavatel = Music| místo = Cheb| rok = 2002| isbn = 80-85925-12-5| kapitola = Kokořínsko | strany = 221}}</ref> v oblasti, která se v minulosti nazývala '''[[Polomené hory]]''', '''Dubské skály''' či '''Dubské Švýcarsko''' (''Daubaer Schweiz'').<ref>Richard Grégr: [http://hn.ihned.cz/c1-14690690-kokorinsko-aneb-polomene-hory Kokořínsko aneb Polomené hory], Hospodářské noviny, 28. 7. 2004. ''„Území se nazývá Polomené hory, Dubská pahorkatina či Dubské Švýcarsko – podle městečka Dubá, ležícího téměř ve středu. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko je to pro ochránce přírody.“''</ref><ref name=“Máchův kraj“>{{Citace monografie | příjmení = Autorský kolektiv | titul = Máchův kraj | vydavatel = Olympia | místo = Praha | rok = 1985 | kapitola = Horopisné členění | strany = 10 }}</ref> Chráněná krajinná oblast zaujímá rozlohu 271,57&nbsp;km². Patří k nejkrásnějším oblastem Mělnicka i celých Čech. Krajina má [[kaňon]]ovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu, jsou pro ni typické [[Pískovec|pískovcové]] skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary - skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Polomené hory podobně jako [[České středohoří]] vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí [[čedič]]ového a [[znělec|znělcového]] [[magma]]tu k zemskému povrchu. == Územní vymezení == Hlavními vstupními branami CHKO Kokořínsko jsou města [[Dubá]], ležící na východní straně úžiny mezi menší severozápadní a větší jižní částí CHKO, [[Mšeno]], ležící při jeho jinovýchodním okraji, a [[Liběchov]], ležící nedaleko CHKO směrem k jihozápadu, k nedalekému [[Mělník]]u. Nejnavštěvovanější je jižní část CHKO, v kaňonovitém údolí a povodí potoka [[Pšovka|Pšovky]], jejíž nejcennější části včetně postranních roklí a některých skalních komplexů a hřebenů v okolí [[Kokořín]]a a západně a severně od [[Mšeno|Mšena]] jsou zvláště chráněny jako [[přírodní rezervace]] [[Kokořínský důl (přírodní rezervace)|Kokořínský důl]]. Osou jihozápadní části CHKO je potok [[Liběchovka]], jehož údolím po většině délky prochází [[silnice I/9]], turistickými východisky jsou zde například [[Želízy]], [[Tupadly]], [[Chudolazy]] nebo [[Medonosy]]. V prostoru mezi údolími Liběchovky a Pšovky je několik dolů (kaňonovitých údolí obklopených bloky pískovcových skal), například Zimořský důl, Truskavenský důl, Šemanovický důl, Sitenský důl, Vidimský důl, Hluboký důl, Střezivojický důl a další. Ve východní částí CHKO jsou nejznámějšími dominantami [[Hrad Houska|Houska]] (poblíž [[prameny Pšovky|pramenů Pšovky]]) a [[Vrátenská hora]], blíže dubé pak [[Vysoký vrch (Kokořínsko)|Vysoký vrch]] a [[Korecký vrch]]. Výběžek CHKO směřuje na severozápad od Dubé, až téměř k hranicím [[CHKO České středohoří]]. V této části Kokořínska se nacházejí v nejvzdálenější části dominanty [[Ronov]] či [[Vlhošť]], [[Stříbrný vrch]], [[Husa (Kokořínsko)|Husa]], blíže Dubé pak [[Kostelecké bory]], [[Martinské stěny]] a [[Čap]] a západně od Dubé [[Dubová hora]]. == Vznik a popis krajiny == V třetihorách došlo na mnoha místech k průnikům sopečných vyvřelin ([[čedič]], znělce, trachyty a jiné) které tvoří vrcholky v krajině. Působením [[eroze|erozních]] vlivů byla pískovcová tabule rozčleněna nejprve erozními rýhami a postupně hlubokými roklemi a údolími. Obnažené skalní stěny podléhají selektivnímu větrání za vzniku drobných reliéfních tvarů jako například voštiny, skalní římsy a lišty, skalní okna, výklenky a jeskyně, vzácněji škrapy. V pískovcích o nestejné odolnosti se objevují známé pokličky. Údolí jsou většinou bezvodá, jedinými většími stálými toky jsou potoky [[Pšovka]], [[Liběchovka]] a [[Dolský potok]]. Botanicky je CHKO zajímavá především díky inverzním polohám, kdy v údolích rostou vlhkomilné a podhorské rostliny a na výše položených polohách potkáme spíše druhy teplomilné a suchomilné. Z [[Ptáci|ptáků]] v údolích hnízdí některé druhy [[sovy|sov]] a v poslední době se rozšířil [[krkavec velký]]. Z hlediska lidové architektury je zde zachována řada malebných obcí s roubenými a hrázděnými domy. Mnohé výklenky v poměrně měkkém pískovci byly v minulých dobách upraveny ve skalní byty, které však již byly opuštěny a chátrají. Oblast je především využívána k chalupářské rekreaci. Dominantou Kokořínska je [[hrad Kokořín]]. == Historie a sídlo CHKO == [[Soubor:Cedule CHKO Kokořínsko.jpg|thumb|Cedule vyznačující začátek CHKO]] Oblast je vyhledávaná českými i německými turisty již nejméně od poloviny 19. století. Chráněná krajinná oblast zde byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.070/76 ze dne 19. března 1976. Spravované území se rozprostírá na území třech krajů a několika okresů, zejména [[Okres Mělník|Mělník]] a [[Okres Česká Lípa|Česká Lípa]]. CHKO Kokořínsko se skládá ze dvou oblastí - kokořínské a vlhošťské. Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko při svém založení sídlila na Zámku Mělník a dislokované pracoviště měla v Holanech u Zahrádek v okrese Česká Lípa.<ref name="Chráněná území">{{Citace monografie| příjmení = Autorský kolektiv| titul = Chráněná území v České republice| vydavatel = Informatorium| místo = Praha 3| rok = 1991| kapitola = CHKO Kokořínsko| strany = 57| isbn = 80-85368-13-7}}</ref> Nyní sídlí ve městě [[Mělník]], adresa je Česká 149, 276 01 Mělník. Město Mělník samotné ovšem leží již vně území CHKO, asi 7 km od její hranice. Od listopadu 2009 Správa CHKO Kokořínsko a Ministerstvo životního prostředí ČR předjednává s obcemi záměr rozšíření CHKO z 272 km² na cca 420 km², o jihozápadní část Českolipska od Novozámeckého rybníka u obce Zahrádky až k Bělé pod Bezdězem, včetně části bývalého [[vojenský prostor Ralsko|vojenského prostoru Ralsko]]. Jako hlavní důvod je uváděn výskyt mnoha vzácných druhů živočichů a rostlin. Proti záměru se na podzim 2009 kvůli komplikacím a omezením které by to znamenalo pro rozvoj území, postavily [[Zákupy]] a [[Doksy]], starosta [[Ralsko|Ralska]] se vyjádřil vstřícněji. V listopadu 2009 ministerstvo předpokládalo vyhlášení změny do konce roku 2010.<ref>Radmila Pokorná: [http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/chko-kokorinsko-se-rozsiri-o-polovinu20091107.html Chráněná oblast Kokořínsko se rozšíří o polovinu. Obce proti tomu protestují], Českolipský deník, 7. 11. 2009</ref> Zastupitelstva obcí Doksy, Mimoň a Zákupy přijala v roce 2010 zamítavá stanoviska, Ralsko mělo dílčí připomínky, napříkad vyloučení sídliště z CHKO. Starosta Doks nevyloučil, že by zastupitelstvo s rozšířením souhlasilo, pokud by dostalo záruky, že rozšíření neuškodí rekreačnímu provozu na Máchově jezeře a místním podnikatelům. Starostka Zákup mezi hlavními námitkami uvedla zvýšení byrokratické zátěže pro obyvatele například při stavebních úpravách domů.<ref>[http://www.ct24.cz/domaci/79861-obce-z-okoli-machova-jezera-nechteji-rozsireni-chko-kokorinsko/ Obce z okolí Máchova jezera nechtějí rozšíření CHKO Kokořínsko], ČT24, 2. 2. 2010</ref> Negativní stanovisko vyjádřily i obce Jestřebí a Bělá pod Bezdězem.<ref name=odstolu /> Zahrádky nesouhlasily proto, že v části Karasy počítají s výstavbou rodinných domů.<ref name=odstolu /> Jednání s nesouhlasícími obcemi většinou skončila kompromisem, například přeřazením některých území (např. Máchova jezera s plážemi) do nižšího pásma ochrany nebo vyjmutím z navrhovaného CHKO.<ref name=odstolu /> Jestřebí mělo podmínku, aby ochranáři vyčistili Robečský potok a vyjmuli z ochrany území pro silniční obchvat do Provodína.<ref name=odstolu /> V červnu 2011 ministerstvo psalo o záměru rozšíření o části Středočeského a Libereckého kraje o rozloze 139 km², přičemž ministr Tomáš Chalupa prohlásil, že záměr má jeho podporu i podporu většiny ze starostů obcí Ralsko, Doksy, Mimoň, Česká Lípa, Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Provodín, Jestřebí a Zahrádky, s nimiž se minsitr setkal.<ref>[http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum/200634.aspx Ministr Chalupa: Rozšíření CHKO Kokořínsko má moji podporu], Ministerstvo životního prostředí, Michaela Jendeková, tiskové oddělení MŽP, Parlamentní listy, 22. 6. 2011</ref> Podle zprávy z června 2011 by vláda mohla vyhlásit rozšíření CHKO „nejdéle do dvou let“ (což by znamenalo do června 2013), její sídlo má být přemístěno z Mělníka do Doks a má být přejmenována na „CHKO Kokořínsko – Máchův kraj“.<ref name=odstolu>Radmila Pokorná: [http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/ministr-k-rozsireni-chko-nebudeme-20110621.htmlMinistr: Nebudeme rozhodovat od stolu], Českolipský deník, 21. 6. 2011, [http://www.mzp.cz/cz/articles_110621_kokorinsko opis na webu Ministerstva životního prostředí]</ref> == Chráněná území == V době svého založení (1976) měla správa CHKO na starosti dvě maloplošná chráněná území - ''Státní přírodní rezervaci Kokořínský důl'' a ''Chráněný přírodní výtvor Špičák u Střezivojic''. A také jednu [[naučná stezka|naučnou stezku]] - Kokořínská rokle.<ref name="Chráněná území">Chráněná území, str. 58</ref> Nyní je zde celá řada přírodně cenných míst chráněna jako maloplošná chráněná území - [[přírodní rezervace]] a [[přírodní památka|přírodní památky]]. === [[Přírodní rezervace]] === * přírodní rezervace [[Kokořínský důl (přírodní rezervace)|Kokořínský důl]] - jedno z největších maloplošných chráněných území v ČR, které tvoří jádro CHKO * přírodní rezervace [[Mokřady dolní Liběchovky]] * přírodní rezervace [[Mokřady horní Liběchovky]] * přírodní rezervace [[Kostelecké bory]] * přírodní rezervace [[Vlhošť]] [[Mokřady Liběchovky a Pšovky]] jsou zapsány na seznam mezinárodně chráněných [[mokřad]]ů podle [[Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvy]]. === [[Přírodní památka|Přírodní památky]] === * [[Mrzínov]], v jižní části CHKO, nedaleko od [[vodní nádrž Lhotka|vodní nádrže Lhotka]] * [[Na oboře]], mezi [[Dolní Zimoř]]í a [[Truskavna|Truskavnou]] * [[Želízky]], mezi Dolní Zimoří a Truskavnou * [[Stráně Truskavenského dolu]], mezi Dolní Zimoří a Truskavnou * [[Stráně Hlubokého dolu]], u [[Tupadly|Tupadel]] * [[Osinalické bučiny]], poblíž [[Medonosy|Medonos]] a údolí [[Liběchovka|Liběchovky]] * [[Deštenské pastviny]], poblíž [[mokřady Horní Liběchovky|mokřadů Horní Liběchovky]], jihozápadně od [[Dubá|Dubé]] * [[Kamenný vrch u Křenova]], poblíž [[mokřady Horní Liběchovky|mokřadů Horní Liběchovky]], jihovýchodně od [[Dubá|Dubé]], poblíž [[Velký Beškovský kopec|Velkého Beškovského kopce]] * [[Černý důl (přírodní památka, okres Česká Lípa)|Černý důl]], u [[Houska (hrad)|Housky]] * [[Prameny Pšovky]], u [[Houska (hrad)|Housky]] * [[Špičák u Střezivojic]], asi 4 km západně od Housky a 6 km jihojihozápadně od Dubé * [[Martinské stěny]], v severní části CHKO, severně od Kosteleckých borů * [[PP Husa|Husa]], v severní části CHKO, severně od Kosteleckých borů * [[Stříbrný vrch]], jihozápadně od [[Vlhošť|Vlhoště]] * [[Pod Hvězdou]], západně od Vlhoště * [[PP Ronov|Ronov]], vrch v nejsevernější části CHKO == Chráněná území Správy CHKO Kokořínsko mimo území CHKO == Správa CHKO Kokořínsko má v působnosti i některá maloplošná chráněná území mimo oblast Kokořínska, např. v [[Okres Nymburk|okresech Nymburk]] a [[Okres Kolín|Kolín]]. [[Národní přírodní rezervace]]: * národní přírodní rezervace [[Novozámecký rybník]], okres Česká Lípa * národní přírodní rezervace [[Břehyně – Pecopala]] – Břehyňský rybník s mokřady a kopec Pecopala s Popelovým hřebenem a blízkými roklemi poblíž [[Ralsko|Ralska]], okres Česká Lípa * národní přírodní rezervace [[Velký a Malý Bezděz]], kopce, okres Česká Lípa * národní přírodní rezervace [[Čtvrtě]] – prameniště [[Křinecká Blatnice|Křinecké Blatnice]] u obce [[Mcely]] v okrese Nymburk * národní přírodní rezervace [[Hrabanovská černava]], mokřady u [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]], okres Nymburk * národní přírodní rezervace [[Kněžičky (národní přírodní rezervace)|Kněžičky]], stráň údolí Cidliny, okres Nymburk * národní přírodní rezervace [[Žehuňský rybník]] na [[Cidlina|Cidlině]], okres Nymburk * národní přírodní rezervace [[Libický luh]], lužní les Labe, okresy Kolín a Nymburk * národní přírodní rezervace [[Polabská černava]], v údolí Pšovky u Mělnické Vrutice, okres Mělník * národní přírodní rezervace [[Větrušické rokle]], skály údolí Vltavy, okres Praha-východ [[Národní přírodní památka|Národní přírodní památky]]: * národní přírodní památka [[Peklo (Robečský potok)|Peklo]] – údolí [[Robečský potok|Robečeského potoka]], okres Česká Lípa * národní přírodní památka [[Swamp]] – rašeliniště u Máchova jezera, okres Česká Lípa * národní přírodní památka [[Holý vrch (národní přírodní památka)|Holý vrch]] – skalnatý hřeben a les u [[Lhotka u Mělníka|Lhotky u Mělníka]] v blízkosti CHKO Kokořínsko, okres Mělník * národní přírodní památka [[Klokočka (národní přírodní památka)|Klokočka]] – les, okres Mladá Boleslav * národní přírodní památka [[Radouč]] – skály, okres Mladá Boleslav * národní přírodní památka [[Rečkov]] – bažina, okres Mladá Boleslav * národní přírodní památka [[Slatinná louka u Velenky]] – okres Nymburk * národní přírodní památka [[Kopičácký rybník (národní přírodní památka)|Kopičácký rybník]] – okres Kolín * národní přírodní památka [[V jezírkách]] – louky, okres Kolín == Kulturní dědictví == Díky zachovalé lidové architektuře získaly některé vesnice status [[vesnická památková rezervace]] ([[Dobřeň]], [[Olešno]], [[Nosálov]], [[Nové Osinalice]], [[Lhota (Dubá)|Lhota u Zátyní]] a [[Žďár (Doksy)|Žďár]]), jiné [[vesnická památková zóna]] ([[Brocno]], [[Tubož]], [[Bukovec (Dubá)|Bukovec]], [[Střezivojice]], [[Jestřebice (Dobřeň)|Jestřebice]], [[Vidim]], [[Lobeč]], [[Sitné]]). Ve městech [[Dubá]] a [[Mšeno]] na Kokořínsku byla vyhlášena [[městská památková zóna]]. == Dopravní obslužnost == Železniční tratě centrální částí Kokořínska neprocházejí. Po jižním okraji CHKO vedou [[trať 076]] z [[Mělník]]a do [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] (turisticky zajímavé jsou stanice [[Lhotka u Mělníka]], [[Nebužely]] a [[Mšeno]]) a [[trať 072]] z [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]] do [[Ústí nad Labem]] přes [[Liběchov]] a [[Štětí]]. Severním okrajem prochází [[trať 087]] z České Lípy do Lovosic (v blízkosti CHKO se nacházejí stanice [[Blíževedly]], [[Kravaře v Čechách]] a [[Stvolínky]]). Kokořínskem prochází [[silnice I/9]] z Prahy na sever přes Mělník a [[Dubá|Dubou]] na [[Česká Lípa|Českou Lípu]]. Po východním okraji CHKO vede [[silnice II/273]] ve směru [[Mělník]] – [[Mšeno]] – [[Doksy]], ve Mšeně z ní odbočuje silnice II/259 na Dubou. U Dubé je CHKO přeťata západovýchodním směrem [[silnice II/260|silnicí II/260]] od [[Ústí nad Labem]] ([[Úštěk]] – [[Tuhaň (okres Česká Lípa)|Tuhaň]] – Dubá z dubé pak v témž směru pokračuje [[silnice II/270]] na Doksy), silnice 260 z jihozápadní strany lemuje i severní část CHKO a v Tuhani se k ní připojuje [[silnice II/269]], která oblast napojuje na [[Litoměřice]] a [[Lovosice]]. Na severu mezi Kokořínském a Českým středohořím souběžně s [[trať 087|železniční tratí 087]] prochází i [[silnice II/15]] Litoměřice – Zahrádky. Ze silnic III. třídy stojí za zmínku především [[silnice II/25931]] ze Lhotky u Mělníka Kokořínským dolem kolem hradu Kokořín a přes Vojtěchov do Mšena-Ráje. Meziměstské autobusy na trase silnice č. 9 (Liběchov, Želízy, Tupadly, Medonosy, Dubá) projíždějí poměrně často, ne všechny však v menších obcí po trase zastavují. Celkem dobré meziměstské autobusové i železniční spojení s Mělníkem a Mladou Boleslaví má město [[Mšeno]], přes krajskou hranici mezi Mšenem a Dubou (silnice II/259) však veřejná doprava prakticky neexistuje. Místní linky do větších obcí na Kokořínsku fungují dobře ve všední dny.<ref name="Kokořínsko">{{Citace monografie | příjmení = Novotná | jméno = Mgr Daniela | titul = Kokořínsko | vydavatel = Olympia a.s. | místo = Praha 1 | rok = 2004 | kapitola = Turistická část | strany = 23 | isbn = 80-7033-843-1 }}</ref> V oblasti Mšenska a Kokořínska zajišťuje místní obslužnost převážně v pracovních dnech [[minibus]]ové linky dopravce [[Kokořínský SOK]], vlastněného svazkem obcí. == Galerie == <gallery> File:Pískovcové terasy Vlhoště z Vlhoštského údolí.jpg|[[pískovec|Pískovcové]] skály okolo [[Vlhošť (Ralská pahorkatina)|Vlhoště]] File:Kokořínsko Nedvězí (1).jpg|Výhled z kopce Nedvězí File:Cesta na Ronov.jpg|Cesta na [[Ronov]] File:Holanské rybníky z Ronova1.jpg|Holanské rybníky z Ronova File:Husa, skalní útvar Husa, pohled k levé přední části.jpg|Skalní útvar Husa File:Kokořínsko (2).jpg|Les v CHKO Kokořínsko File:Uhelný vrch, úvozová cesta, dolů.jpg|Úvozová cesta na Uhelný vrch File:Kokořínsko (4).jpg|Okraj pískovsových skal nedaleko od [[Zakšín|Zakšína]] File:Kokorin letecky pohled.jpg|Letecký sníkem hradu [[Hrad Kokořín|Kokořín]] File:Cinibulkova stezka, mezi Bludištěm a Rovinou (07).jpg|Cinibulkova stezka File:Polojeskyně Krápník (01).jpg|Pískovcový převis Krápník File:Kokořínsko pramen.jpg|Léčivý pramen Járy Cimrmana </gallery> == Reference == {{geo cz|50|29|41.29|14|32|2.677}} <references/> == Externí odkazy == * [http://www.kokorinsko.ochranaprirody.cz/ Oficiální web Správy CHKO] {{commonscat|CHKO Kokořínsko}}{{Článek z Wikipedie}} {{Chráněné krajinné oblasti v Česku}} [[Kategorie:CHKO Kokořínsko]] [[Kategorie:Chráněné krajinné oblasti v Česku|Kokořínsko]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Mělník]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Česká Lípa]]

Návrat na stránku „Chráněná krajinná oblast Kokořínsko“.