Bosna a Hercegovina

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox stát| genitiv = Bosny a Hercegoviny | úřední název = Republika Bosna a Hercegovina<br /><small>Republika Bosna i Hercegovina<br />Република Босна и Херцеговина</small> | vlajka = [[Soubor:Flag of Bosnia and Herzegovina.png|125px]] | článek o vlajce = Vlajka Bosny a Hercegoviny | znak = [[Soubor:Coat of arms of Bosnia and Herzegovina.png|100px]] | článek o znaku = Státní znak Bosny a Hercegoviny | mapa umístění = [[Soubor:Europe location BHG.png|290px]] | rozloha = 51 233 | rozlmisto = | procent vody = zanedbatelně | obyvatel = 4 007 608 | obyvmisto = | obyvrok = [[2003]] | hustota = 78 | hustmisto = | HDI =0,802 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = vysoký | HDIrok = 2007 | HDImísto = 75 | jazyk = [[bosenština]], [[srbochorvatština|srbochorvatština (diskutabilní)]] | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Pravoslaví|pravoslaví]], [[Islám|islám]] | nejvyšší hora = [[Maglić]] | výška nejvyšší hory = 2 386 | státní zřízení = [[konfederace|''de facto'' konfederativní republika]] | hlavní město = [[Sarajevo]] | funkce1 = Členové předsednictva | vládce1 = [[Željko Komšić]], [[Nebojša Radmanović]], [[Haris Silajdžić]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Nikola Spirić]] | článek o hymně = Bosenská hymna – Intermeco | hymna = <mp3player width='290' >File:Bosnia and Herzegovina.mp3</mp3player> | datum vzniku = [[5. duben|5. dubna]] [[1992]] | způsob vzniku = rozpadem [[Jugoslávie]] | měna = [[Konvertibilní marka]] | kód měny = BAM | ison = | iso3 = | iso2 = BA | mpz = BiH | doména = ba | předvolba = | časové pásmo = UTC+1 (v létě +2) }}'''Bosna a Hercegovina''' (''BIH'', ''BaH'') ([[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]]/[[Chorvatština|chorvatsky]] '''Bosna i Hercegovina''', cyrilicí [[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]] '''Босна и Херцеговина''') je [[federace|federativní]] přímořská [[republika]] na [[Balkán|Balkánském poloostrově]] v jihovýchodní [[Evropa|Evropě]]. Sousedí s [[Chorvatsko|Chorvatskem]], [[Srbsko|Srbskem]] a [[Černá Hora|Černou Horou]]. Do roku [[1992]] byla součástí bývalé [[Jugoslávie]]. S mořem je spojena úzkým koridorem s přístavem [[Neum]]. == Hranice == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Státní hranice Bosny a Hercegoviny]] Na [[sever]]u, [[západ|západě]] a na [[jih]]u hraničí s [[Chorvatsko|Chorvatskem]], na [[východ|východě]] se [[Srbsko|Srbskem]] a na jihovýchodě s [[Černá Hora|Černou Horou]]. Hranice tvoří řeky (hlavně na severu a na východě), na jihozápadní straně je přirozenou hranicí soustava horských pásem. Hranice státu se z velké části nehryjí s hranicemi etnickými. Země má přístup k [[Jaderské moře|Jaderskému moři]] a rozděluje tak Chorvatsko na dvě části. == Historie == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Bosny a Hercegoviny]] === Do roku 1992 === Původně římskou provincii Ilyricum obsadili v 6. – 7. století [[Slované]]. Území [[Bosna (historická země)|Bosny]] bylo nejdříve součástí Byzantské říše, později [[Chorvatsko|Chorvatského království]] a Srbského království Duklji (Zety) a Rašky. Ve 12. století se [[Bosna]] za vlády bána Kulina de facto osamostatnila a odolávala snahám [[Srbsko|Srbska]], [[Uhersko|Uher]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Benátky|Benátek]] o její ovládnutí. Po roce 1353 nakrátko rozkvetla za bána, později [[král]]e, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce 1463 byla Bosna dobyta [[Turci|Turky]] stejně jako roku 1482 hornatější [[Hercegovina]](Hum). Za vlády [[Osmanská říše|Osmanské říše]] bylo mnoho bosenských [[Křesťanství|křesťanů]] obráceno na [[islám]], vzniklo tak specifické [[etnická skupina|etnikum]] - [[Bosňáci|bosenští Muslimové]] (popř. [[Muslimové]]). Roku 1875 se Bosňáci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se tak Bosna stala [[protektorát]]em [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. To ji roku [[1908]] anektovalo. V [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] vzniklém v r. [[1918]] ([[1929]] přejmenovaném na [[Jugoslávie|Jugoslávii]]) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu. V jugoslávské federaci (od r. [[1945]]) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik). === Nezávislost === V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V březnu [[1991]] se sešli v Karadjordjevu ve [[Vojvodina|Vojvodině]] [[Slobodan Miloševič]] a [[Franjo Tudjman]], aby si dohodli rozdělení země mezi [[Srbsko]] a [[Chorvatsko]]. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo. [[Bosňáci]] a [[Chorvati]] vyhlásili [[3. březen|3. března]] [[1992]] nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne [[1. březen|1. března]] [[1992]]. [[Srbové]] referendum bojkotovali a [[7. duben|7. dubna]] [[1992]] vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. [[Organizace spojených národů|OSN]] vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem [[Spojené státy americké|USA]] [[21. listopad]]u v [[Dayton]]u uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži [[14. prosinec|14. prosince]] [[1995]]. == Politika == [[Soubor:Sarajevoview.PNG|thumb|240px|[[Sarajevo]] je [[hlavní město]] Bosny&nbsp;a&nbsp;Hercegoviny]] [[Soubor:Sarajevo National Theatre.JPG|thumb|240px|Sarajevské národní divadlo]] [[Soubor:VisokoPanorama.jpg|thumb|240px|Jedno z větších měst je také [[Visoko]]]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Politika Bosny a Hercegoviny]] * Nejvyšším správním orgánem země je [[Předsednictvo Bosny a Hercegoviny]], neboli Prezídium (''Predsjedništvo''). Má tři členy (jednoho [[Bosňáci|Bosňáka]], jednoho [[Srbové|Srba]] a jednoho [[Chorvati|Chorvata]]), kteří jsou do funkce voleni každé 4 roky. Na postu předsedy Předsednictva se střídají každých 8 měsíců. Jsou voleni přímo (z [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federace BaH]], která vybírá Bosňáka a Chorvata, a z [[Republika srbská|Republiky srbské]], která vybírá srbského člena). * Předsedu [[Rada ministrů Bosny a Hercegoviny|Rady ministrů]], neboli Vlády (''Vijeće ministara, Savjet ministara''), jmenuje předsednictvo, ale nominuje jej Parlament. Předseda Rady ministrů jmenuje celostátní ministry. *Zákonodárným orgánem je [[Parlament Bosny a Hercegoviny]] (''Parlamentarna skupština''). Má dvě komory: [[Dům národů Bosny a Hercegoviny|Dům národů]] (''Dom naroda'') a [[Poslanecká sněmovna Bosny a Hercegoviny|Poslaneckou sněmovnu]] (''Predstavnički/Zastupnički dom''). :Dům národů se skládá z 15 delegátů, kteří ze dvou třetin pochází z Federace BaH (5 Chorvatů a 5 Bosňáků) a z jedné třetiny pochází z Republiky srbské (5 Srbů). :Poslanecká sněmovna se skládá ze 42 členů, kteří jsou ze dvou třetin voleni Federací BaH a z jedné třetiny v Republikou srbskou. *[[Ústavní soud Bosny a Hercegoviny]] je nejvyšší a konečná instance v právním systému BaH. Má devět členů; čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH, dva jsou voleni Národní sněmovnou Republiky srbské a tři členy volí předseda [[Evropský soud pro lidská práva|Evropského soudu pro lidská práva]] po konzultacích s Předsednictvem. == Geografie == [[Soubor:Bosnia and Herzegovina-02225-Old Bridge-DJFlickr.jpg|thumb|240px|[[Starý most (Mostar)|Stari Most]] v Mostaru]] [[Soubor:Bosnia and Herzegovina-02274-Catholic Church of St. Peter and Paul-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Katolický kostel v Mostaru]] [[Soubor:Bosnia and Herzegovina-02166-Počitelj-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Pohled na pevnost [[Počitelj]] (2013)]] [[Soubor:Bos.krupa.jpg|thumb|240px|Řeka Una ve městě [[Bosanska Krupa]] ]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Geografie Bosny a Hercegoviny]] Bosna a Hercegovina leží na jihovýchodě [[Evropa|Evropy]], v západní části Balkánu. Hraničí s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] na severu, severozápadě a na jihu; se [[Srbsko|Srbskem]] potom na východě a s [[Černá Hora|Černou Horou]] na jihovýchodě. Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (okolo 42 000 km²) a menší [[Hercegovina|Hercegoviny]] na jihu. Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o [[Hercegovina|Hercegovině]] (okolo 9 000 km²). Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinatou [[Posavina|Posavinu]], respektive v [[Panonská nížina|Panonskou nížinu]]. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina se skládá ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od [[Neum]]u po poloostrov [[Klek]]. Významná jsou také tzv. [[polje]], rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek ([[Una|Uny]], [[Vrbas]]u, [[Bosna (řeka)|Bosny]], [[Drina|Driny]]), od jihu k severu, resp. na [[Neretva|Neretvě]] od severu k jihu. Hlavní město státu je [[Sarajevo]] (zhruba 400 000 obyvatel), dalšími velkými městy jsou: [[Banja Luka]] (přes 100 000), [[Zenica]], [[Tuzla]], [[Mostar]] , [[Bihać]], [[Prijedor]], [[Brčko (město)|Brčko]], [[Travnik]], [[Trebinje]] a [[Livno]]. Nejvyšším vrcholem je Maglić (2 386 m), který se nachází v jihovýchodní části federace. [[Podnebí|Klima]] je mírné kontinentální; léta jsou teplá a zimy naopak chladné. === Klima === Země se člení dle klimatických charakteristik na tři části: [[Panonská nížina]], Horské a polohorské oblasti a [[Jaderské moře]]. Panonská nížina leží na severu země a převládá v ní kontinentální klima. Zimy jsou mírné s průměrnou teplotou v nejchladnějším měsíci lednu od -0,2 do -0,9 stupňů Celsia. Naopak léta bývají dlouhá a teplá s průměrnou teplotou v nejteplejším měsíci [[červenec|červenci]] od 21 do 23&nbsp;°C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 1050 litrů na metr čtvereční na západě území do 750 litrů na metr čtvereční na východě území. Horské a polohorské oblasti (známé v [[bosenština|bosenštině]] jako planiny) zabírají většinu plochy Bosny a Hercegoviny. Jsou charakteristické krátkým teplým létem a dlouhou chladnou zimou. Průměrná celoroční teplota je 5 až 7 stupňů Celsia. Nejchladnější teplota je v lednu a pohybuje se od 2,5 do – 3 stupňů Celsia. Minimální teploty mohou klesnout až na – 35 stupňů Celsia. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 1200 litrů na metr čtereční. Klimatická oblast Jaderského moře zabírá v BiH jen velmi malou plochu na území kolem města [[Neum]] na jihu země. Je charakteristická dlouhými teplými léty a mírnou zimou. Průměrná celoroční teplota vzduchu se pohybuje od 14 do 14,7 stupňů Celsia. V oblasti jsou poměrně velké roční srážkové úhrny, které dosahují od 1500 do 2000 litrů na metr čtvereční. Srážky jsou nejčastější v období zimy a jara, zatímco léta bývají poměrně suchá.<ref>[http://meteo.meteo-rs.com/klimars.html Mladen Stojanovič, Klima republike Srpske, Republički hidrometeorološki zavod Banja Luka]</ref> === Administrativní dělení === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny]] Bosna a Hercegovina je rozdělena na dvě, resp. tři, samosprávní jednotky (entity); těmi jsou [[Federace Bosny a Hercegoviny]] (25 989 km&sup2;), [[Republika srbská]] (25 208 km&sup2;) a oběma uvedenými entitami spravovaný [[Distrikt Brčko]] (493 km&sup2;). Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z 10 [[autonomie|autonomních]] [[bosensko-hercegovinský kanton|kantonů]]. *[[Unsko-sanský kanton]] *[[Posavský kanton]] *[[Tuzlanský kanton]] *[[Zenicko-dobojský kanton]] *[[Bosensko-podrinský kanton]] *[[Středobosenský kanton]] *[[Hercegovsko-neretvanský kanton]] *[[Západohercegovský kanton]] *[[Hercegbosenský kanton]] *[[Kanton Sarajevo]] Republika srbská se skládá 7 regionů: *[[Banja Luka (region)|Banja Luka]] *[[Doboj (region)|Doboj]] *[[Bijeljina (region)|Bijeljina]] *[[Sarajevo - Romanija]] *[[Trebinje (region)|Trebinje]] *[[Vlasenica (region)|Vlasenica]] *[[Foča (region)|Foča]] == Ekonomika == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Ekonomika Bosny a Hercegoviny]] === Struktura === Bosna a Hercegovina byla vedle [[Makedonie]] nejzaostalejší republikou v bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávii]]. [[Zemědělství]] bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet. I dnes jsou patrné následky centrálně plánovaného hospodářství - velké množství lidí pracuje v [[průmysl]]ových odvětvích. V době [[Socialismus|socialismu]] bylo v BiH umístěno velké množství těžkého [[průmysl]]u. Závody, které se nacházely na území současné BiH, měly velký význam z hlediska obrany celé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]]. Tři roky války zničily většinu bosenského [[hospodářství]] a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila ([[1996]]–[[1998]]), zato ale růst se značně zpomalil ([[1999]]). [[Hrubý domácí produkt|HDP]] je i nadále pod úrovní z roku [[1990]]. [[Nezaměstnanost]] činila v roce [[2002]] okolo 40 %. Na rozvoji ekonomiky BaH se podílí v rámci zahraniční [[rozvojová spolupráce|rozvojové spolupráce]] (ZRS) i ČR (BaH byla zařazena mezi prioritní země české ZRS). === Silniční síť === Nyní se díky mohutné pomoci západních (hlavně evropských) zemí situace zlepšuje. Silniční síť je na většině hlavních tahů dobře obnovena. Přesto však vzhledem k&nbsp;sílící motorizaci země na mnoha místech nedostačuje; výstavba [[dálnice|dálnic]], či jiných moderních silničních komunikací, postupuje velmi pomalu (pouze krátké úseku u&nbsp;[[Sarajevo|Sarajeva]] a&nbsp;[[Banja Luka|Banja Luky]] jsou v&nbsp;provozu). === Minová situace === Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství, a také [[turistika|turistiky]] ale zůstává kolem dvou tisíc objevených (a zhruba dvojnásobku neobjevených) [[minové pole|minových polí]] rozesetých hlavně v oblasti fronty (ta odpovídala velmi zhruba současnému členění na [[Federace Bosny a Hercegoviny|FBiH]] a [[Republika srbská|Rs]]); nejvíce zaminované pak je okolí Sarajeva, které bylo obléhané. Mnoho [[pozemní mina|min]] je však také rozeseto i po celém území státu. == Obyvatelstvo == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny]] Podle sčítání z roku [[1991]] v BaH žilo 44 % [[Bosňáci|Bosňáků]] (kteří se tehdy přihlásili jako Muslimové), 31 % [[Srbové|Srbů]] a 17 % [[Chorvati|Chorvatů]]; dalších 6 % lidí se deklarovalo jako [[Jugoslávci]]. Náboženské rozdělení kopírovalo etnické: 88 % Chorvatů jsou [[katolictví|katolíci]], přes 90 % Bosňáků jsou [[islám|muslimové]] a 99 % Srbů jsou [[pravoslaví|pravoslavní]]. Statistické informace se od té doby velmi změnily, jelikož během [[Občanská válka v Jugoslávii|občanské války]] z let [[1992]] – [[1995]] zahynulo dle odhadů 100 000 obyvatel země (z toho 70 % Bosňáků, 25 % Srbů a 5 % Chorvatů), skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena, a to jak v rámci země, tak i do zahraničí. Podle údajů americké agentury [[Central Intelligence Agency|CIA]] z roku [[2000]] žilo v Bosně a Hercegovině 52 % [[Bosňáci|Bosňáků]], 34,1 % [[Srbové|Srbů]], 12,3 % [[Chorvati|Chorvatů]] a 0,6 % ostatních. === Související články === * [[Seznam měst Bosny a Hercegoviny]] (podle velikosti) * [[Islám v Bosně a Hercegovině]] * [[Jugoslávie]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.bih-x.com/en/index.html Bosna & Hercegovina online] * [http://www.bosna.cz Informační portál www.bosna.cz] * [http://bosna.unas.cz Bosna & Hercegovina, projekt bosenské kultury v ČR] * [http://www.czechembassy.org/wwwo/?zu=sarajevo Ambasáda ČR v Sarajevu] {{Flickr|Bosnia+Herzegovina}}{{Commonscat|Bosnia and Herzegovina}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bosna a Hercegovina| ]] [[Kategorie:Země bývalé Jugoslávie]] [[Kategorie:Státy Evropy]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Bosna a Hercegovina“.