Bitvy českých dějin

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Czech Troops.jpg|thumb|Českoslovenští legionáři v Rusku]] Bitvy, boje a válečné operace patří v českých dějinách k tématu, jehož výklad byl ve 20. století ovlivněn různými pohledy na historii. Rozporná či zkreslující stanoviska poplatná době se týkala zejména období husitských válek, účasti českých vojáků v rakousko-uherské armádě, či působení [[československé legie|československých legií]] za obou světových válek. Přehled důležitých bitev začíná vznikem českého státu, kdy v bojích válčili zejména králové, jejich šlechtici a družiny. Pokračuje ve vrcholném středověku, kdy se postupně začínali do bojů zapojovat i námezdní žoldnéři a kdy se čeští bojovníci stali "dobrým zbožím." Důležitý přelom v dějinách bitev nastal roku 1649, kdy císař Ferdinand III. ustanovil, že má určitá část žoldnéřů zůstat trvale v činnosti, tedy i v době míru, což bylo počátkem vzniku stálé armády. I v habsburské, resp. [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] armádě tvořili její významnou část odvedenci z českých zemí, přičemž se jednalo procentuelně o tolik mužstva, kolik činilo procento jednotlivých národů habsburské monarchie. Např. roku [[1914]] tvořili [[Češi]] v počtu obyvatelstva i v počtu řadových příslušníků armády 13%, u důstojníků z povolání byla situace horší, Češi tvořili pouze 4,8%, drtivá většina důstojníků byla německé a maďarské národnosti. V [[První světová válka|první světové válce]] prokázali [[Češi]] své schopnosti jak v řadách rakousko-uherské armády, tak v zahraničních legiích, a po návratu prokázali svoje umění při [[Maďarsko-československá válka|bojích s maďarskými bolševiky]] na [[Slovensko|Slovensku]] či v [[Sedmidenní válka|československo-polské válce]]. V předválečné době byla československá armáda připravena k boji, ovšem politická reprezentace rozhodla jinak. Avšak i v období [[Druhá světová válka|2. světové války]] došlo v zahraničí ke vzniku československých vojenských jednotek, které se postavily v boji proti nepříteli. == Seznam bitev == === Počátky českého státu - raný středověk === [[Soubor:Michael Echter Ungarnschlacht.jpg|thumb|Bitva na Lechu]] * Bitva s Avary (626) – utlačovaní [[Slované]], pod velením franského kupce [[Sámo|Sáma]], porazili vojsko [[Avaři|Avarů]]. * Bitva u Wogastisburgu (631 nebo 632) – Slované, vedení Sámem, porazili [[Frankové|franské]] vojsko Dagoberta I. * Bitva u Canburgu (805) – [[Češi]] ubránili před mohutnou armádou Karla Velikého své hradiště Canburg. * Bitva u záseků (849) – Češi, na česko-franské hranici, porazili vojsko východofranského panovníka Ludvíka I. Němce. * Bitva u Vltavy (872) – vojsko pěti českých knížat porazilo na neznámém místě u [[Vltava|Vltavy]] vojsko Ludvíka I. Němce. * Bitva u Rastislavova hradu (864) – moravské vojsko, pod vedením knížete [[Svatopluk I.|Svatopluka]], rozdrtilo na blíže neurčeném místě na [[Morava|Moravě]] vojsko Franků (místo, kde stál Rostislavův hrad, není dodnes známo). * Bitva na Turském poli, též Bitva u Turska (kolem roku 900) – české vojsko, pod vedením Čestmíra, převlečeného za knížete [[Neklan]]a, porazilo vojsko Lučanů, vedené knížetem Vlastislavem. * Bitva u Míšně (936) – české vojsko, které jeho velitel kníže Boleslav I. rozdělil na dvě části, se střetlo s armádami [[Sasové|Sasů]] a [[Durynkové|Durynků]]. Poté, co první armáda porazila Durynky, přispěchala na pomoc svým druhům, kteří byli od Sasů poraženi. Boj vyvrcholil následnou saskou porážkou a vítězstvím českého panovníka. * Bitva na Lechu (10. srpna 955) – vojsko německého krále Otty&nbsp;I., za podpory dalších vladařů včetně českého knížete Boleslava I., zastavilo postup staromaďarských kmenů do západní Evropy. * Bitva u Plzně (976) – české vojsko knížete Boleslava II. u Plzně přepadlo a rozdrtilo odpočívající vojsko císaře [[Ota II.|Oty II]]. * Vyvraždění Slavníkovců (27. – 28. září 995) – vojsko přemyslovce Boleslava II. zaútočilo na rodové sídlo [[Slavníkovci|Slavníkovců]] v [[Libice nad Cidlinou|Libici nad Cidlinou]], přičemž oslabenou posádku porazilo a obyvatele Libice vyvraždilo. === Vrcholný středověk === * [[Bitva u Brůdku na Šumavě]] (22. srpna 1040) – Břetislav I. rozdrtil říšská vojska německého císaře [[Jindřich III. Černý|Jindřicha III.]] táhnoucí do Čech. * [[Obležení Prahy]] (8. – 29. září 1041) – říšská vojska císaře Jindřicha III. oblehla Prahu. Po zradě některých českých knížat byl Břetislav I. přinucen ke kapitulaci. * [[Bitva u Hradce nad Moravicí|Bitva u Hradce]] (1070) – vojska [[Polsko|polského]] krále [[Boleslav II. Smělý|Boleslava II. Smělého]] se pokusila dobýt [[Hradec nad Moravicí]]. Vratislav II. Hradec ubránil a polská vojska porazil. * [[Bitva u Mogyoródu]] (1074) – vojsko [[Ota I. Olomoucký|Oty I. Olomouckého]] dopomohlo k získání královské koruny uherskému vévodovi [[Gejza I. Uherský|Gejzovi]]. Na opačné straně bitevního pole stál uherský král Šalamoun. * [[Bitva u Hohenburgu]] (1075) – vojsko českého knížete [[Vratislav II.|Vratislava II.]] se na straně [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]] zúčastnilo vítězné bitvy proti Sasům u Hohenburgu nad Unstrutou (dnešní SRN) * [[Bitva u Flarchheimu]] (7. ledna 1080) – české vojsko Vratislava II. svedlo po boku Jindřicha IV. neúspěšnou bitvu proti [[Rudolf Švábský|Rudolfu Švábskému]]. * [[Bitva u Hohelnmölsenu nad Halštrovem]] (15. října 1080) – české vojsko Vratislava II., opět po boku Jindřicha IV., porazilo vojska Rudolfa Švábského, který podlehl utrženému zranění, čímž byla ukončena vleklá válka o říšský trůn * [[Bitva u Mailberku]] (12. května 1082) – v reakci na vpád [[Leopold II. Babenberský|Leopolda II.]] na Moravu, vniklo vojsko vedené knížaty [[Konrád I. Brněnský|Konrádem I. Brněnským]] a Otou I. do Rakouska a u Mailberku Leopolda II. rozdrtilo. * [[Bitva o Řím]] (10. března 1083) – vojenský oddíl o síle třech stovek mužů, pod vedením pozdějšího knížete [[Bořivoj II.|Bořivoje II.]], vypomohl Jindřichovi IV. při dobytí [[Řím]]a a vyhnání papeže [[Řehoř VII.|Řehoře VII.]] * [[Bitva u Hvozdce]] (1087) – při návratu z trestné výpravy v Sasku bylo české vojsko, pod velením pozdějšího knížete Břetislava II., napadeno ze zálohy bojovou družinou saského markraběte Ekberta. Přes těžké ztráty Češi zvítězili * [[Bitva u Trutiny]] (8. října 1110) – polské vojsko, pod vedením polského knížete [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]], uštědřilo Čechům, kteří se mu snažili odříznout cestu zpět do Polska, těžkou porážku. [[Soubor:Ludwig III in der Schlacht von Kulm.jpg|thumb|Bitva u Chlumce.]] * [[Bitva u Chlumce (1126)|Bitva u Chlumce]] (18. února 1126) – český kníže Soběslav I. porazil vojska římského krále [[Lothar III.|Lothara III.]] * [[Bitva na Vysoké]] (1142) – český kníže Vladislav II. byl nedaleko Kutné hory poražen vojsky povstalců v čele s [[Konrád II. Znojemský|Konrádem Znojemským]]. * [[Obléhání Milána]] (6. srpna – 8. září 1158) – v důsledku obléhání [[Milán]]a, při němž se vyznamenali čeští bojovníci, byl český kníže Vladislav II. za odměnu korunován českým králem. * [[První bitva u Loděnice]] (23. ledna 1179) - se odehrála nedaleko obce Loděnice poblíž Berouna.Střetlo se zde vojsko knížete Bedřicha s vojskem svrženého knížete Soběslava II.Na obou stranách stálo jen několik stovek mužů.Bitva skončila porážkou knížete Bedřicha,který se zbytkem své družiny uprchl do Prahy. * [[Druhá bitva u Loděnice]] (23. listopadu 1185) – se odehrála poblíž Loděnice u [[Pohořelice|Pohořelic]]. Střetly se v ní české oddíly knížete [[Bedřich (kníže)|Bedřicha]] pod velením jeho mladšího bratra [[Přemysl Otakar I.|Přemysla]] s moravskými oddíly [[Konrád II. Ota|Konráda II. Oty]]. Bitva skončila vítězstvím české armády. * [[Bitva u Lávy]] (26. ledna 1246) – Češi vpadli do sousedních Rakous, aby přinutili rakouského vévodu [[Fridrich II. Bojovný|Fridricha II. Bojovného]] povolit sňatek [[Vladislav Český|Vladislava]] a [[Gertruda Babenberská (1226-1288)|Gertrudy Bábenberské]], avšak byli poraženi. * [[Boj o rakouské dědictví]] (1252 – 1253) – český král Přemysl Otakar II. a uherský král [[Béla IV.]] se střetli v boji o Rakousko a Štýrsko. Boje skončily mírem uzavřeným na popud papeže [[Inocenc IV.|Inocence IV.]] * [[Bitva na Samlandu]] (1255) – český král Přemysl Otakar II. se v rámci [[křížové výpravy]] zúčastnil tažení proti pohanům ve východním [[Prusko|Prusku]] (dnešní Kaliningradské oblasti). * [[Bitva u Mühldorfu]] (24. srpna 1257) – Přemysl Otakar II. se v čele českého a rakouského vojska střetl poblíž Mühldorfu na řece [[Inn]] s vojsky Jindřicha Dolnobavorského a bitva pro něj skončila pohromou. * [[Bitva u Kressenbrunnu]] (12. července 1260) – český král Přemysl Otakar II. porazil uherského krále [[Béla IV.|Bélu IV.]] * [[Bitva na Moravském poli]] (26. srpna 1278) – spojená vojska německého krále [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I. Habsburského]] a uherského krále [[Ladislav IV. Kumán|Ladislava IV. Kumána]] porazila vojsko českého krále Přemysla Otakara II. * [[Obléhání Kutné Hory]] (1304) – český král Václav II. drtivě porazil spojená vojska [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]] a [[Karel I. Robert|Karla Roberta z Anjou]]. * [[Bitva u Mühldorfu (1322)|Bitva u Mühldorfu]] (1322) – Jan Lucemburský významným dílem přispěl k vítězství římského krále [[Ludvík Bavor|Ludvíka Bavora]] nad [[Habsburkové|Habsburky]]. * [[Bitva u San Felice]] (25. listopadu 1332) – Jan Lucemburský a jeho syn [[Karel IV.|Václav]] porazili nepřátele svých držav v [[Itálie|Itálii]]. * [[Bitva u Kresčaku]] (26. srpna 1346) – anglická vojska krále [[Eduard III.|Edurda III.]] porazila francouzská vojska Filipa VI. Bitvy se na francouzské straně účastnil český král Jan Lucemburský, který v ní padl. * [[Bitva o Znojmo]] (1404) – rytíř [[Jan Sokol z Lamberka]] a [[Hynek I. Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic|Hynek z Kunštátu]] zvaný Suchý Čert ubránili obležené [[Znojmo]] před [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]] a Habsburky. * [[Bitva u Grunwaldu]] (15. červenec 1410) – bitvy Poláků a [[Litva|Litevců]] na straně jedné s [[Řád Německých rytířů|Řádem Německých rytířů]] na straně druhé, se na polské straně účastnilo 2 000 – 3 000 Čechů pod velením [[Jan Sokol z Lamberka|Jana Sokola z Lamberka]]. Drtivé vítězství polsko-litevské armády zajistilo, že v husitských válkách se rytíři řádu masově neúčastnili křížových výprav do Čech. ==== Husitské války ==== {{Podrobně|Seznam husitských bitev}} [[Soubor:Jaroslav Čermák - Husité průsmyk bránící.jpg|thumb|[[Jaroslav Čermák (malíř)|Jaroslav Čermák]]: Husité průsmyk bránící.]] * [[Bitva u Sudoměře]] (25. března 1420) – husitští bojovníci, pod vedením [[Jan Žižka|Jana Žižky]], porazili jednotky katolických šlechticů. * [[Bitva na Vítkově]] (14. července 1420) – pražští husité, pod vedením Jana Žižky z Trocnova, porazili vojska křížové výpravy vedené [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]]. * [[Bitva o Tábor]] (30. června 1420) – [[Oldřich z Rožmberka]] se pokusil oblehnout a dobýt oslabený [[Tábor]], jeho armáda však byla rozdrcena jízdou pod vedením [[Mikuláš z Husi|Mikuláše z Husi]], která se kvůli ohrožení husitského centra narychlo vrátila z Prahy. * [[Bitva u Kutné Hory]] (8. prosinec 1421 – 6. leden 1422) – byla vojenskou konfrontací mezi [[Druhá křížová výprava proti husitům|II. křížovou výpravou]] pod velením krále Zikmunda Lucemburského a husity. Střetnutí skončilo vítězstvím vojska pod velením Jana Žižky z Trocnova. * [[Bitva u Ústí nad Labem]] (16. června 1426) – spojená husitská vojska odrazila vpád [[Durynsko|Durynských]], [[Sasko|Saských]], [[Horní Lužice|Hornolužických]] a [[Míšeňsko|Míšenských]] žoldnéřů vedených [[Boso z Vitzthumu|Bosem z Vitzthumu]]. * [[Bitva u Tachova]] (3. srpna 1427) – část zadního voje prchajícího vojska [[Třetí křížová výprava proti husitům|III. křížové výpravy proti husitům]], byla pobita oddíly [[Prokop Holý|Prokopa Holého]]. * [[Bitva u Domažlic]] (14. srpna 1431) – husitská vojska porazila [[Čtvrtá křížová výprava proti husitům|Čtvrtou křížovou výpravu]] vedenou markrabím [[Fridrich I. Braniborský|Fridrichem Braniborským]] a kardinálem [[Giuliano Cesarini|Juliánem Cesarinim]]. * [[Obléhání Plzně (1433-1434)]] (červenec 1433 - 8. května 1434) - spojená husitská vojska neuspěla při pokusu o obsazení poslední významné katolické bašty v Čechách - [[Plzeň|Plzně]] * [[Bitva u Lipan]] (30. května 1434) – porážka sirotčího a táborského vojska koalicí umírněné husitské šlechty, Prahy a katolíků, která znamenala ukončení téměř 15 let nepřetržitých bojů a krok k prosazení náboženské tolerance v Čechách. === Pozdní středověk === * [[Obléhání Tábora (1438)|Obléhání Tábora]] (11. srpna – 1. září 1438) – husité uhájili svou baštu před vojskem [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta Rakouského]] s asi 20 – 30 000 ozbrojenci. * [[Bitva u Varny]] (10. – 11. listopadu 1444) – porážka křesťanského vojska [[Turecko|tureckým]] sultánem [[Murad II.|Muradem II.]] Bitvy se zúčastnilo 400 někdejších husitů. * [[Dobytí Prahy]] (3. září 1448) – Jiří z Poděbrad spolu s 9 000 radikálními husity dobyl českou metropoli. * [[Bitva u Lučence]] (7. září 1451) – vojsko českých bratříků, hájící zájmy krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava zvaného Pohrobek]], pod velením [[Jan Jiskra z Brandýsa|Jana Jiskry]], za účasti [[Jan Talafús z Ostrova|Jana Talafúse z Ostrova]] a Petra Aksamita z Lideřovic a Kosova, porazilo početnější armádu maďarského vojevůdce [[János Hunyadi|Jana Hunyadiho]]. * [[Bitva u Somoše]] (5. září 1449) – další vítězství bratříků nad početnější armádou Jana Hunyadyho. * [[Bitva u Šarišského potoka]] (21. května 1458) – [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]] se porážkou bratříků (v bitvě zemřel i bratrský vůdce Petr Aksamit) podařilo oslabit jejich vojenskou moc v [[Horní Uhry|horních Uhrách]]. * [[Bitva u Velkých Kostolan]] (prosinec 1466, či leden 1467) – Matyáš Korvín porazil jednotky bratříků pod velením Jana Švehly a tím končí veškeré zprávy o polních bratrstvech v horních Uhrách. * [[Bitva u Nýrska]] (9. září 1467) – porážka křížové výpravy pod velením Ludvíka Bavorského vojskem českého krále Jiřího z Poděbrad. * [[Bitva u Plačkova]] (11. září 1467) – dobyl [[Ctibor Tovačovský]] vítězství nad odbojnými Slezany v čele s [[Vratislav (město)|vratislavským]] biskupem [[Jošt II. z Rožmberka|Joštem z Rožmberka]]. * [[Bitva u Frankenštejnu]] (1467) – Český král Jiří z Poděbrad porážkou tzv. jednoty zelenohorské upevnil své postavení v zemi. * [[Bitva o Třebíč]] (12. května – 9. června 1468) – byla jedním z mnoha střetnutí [[Česko-uherské války|česko-uherských válek]]. V bývalém klášteře se bránilo 3 000 českých bojovníků 10 000 armádě uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. * [[Bitva u Turnova]] (3. června 1468) – byla poražena [[Slezsko|slezská]] a [[Lužice|lužická]] křížová výprava do Čech vojskem Jindřicha Michalce z Michalovic. * [[Bitva u Zvole]] (1. října 1468) – české vojsko, pod velením [[Zdeněk Kostka z Postupic|Zdeňka Kostky z Postupic]], podporované bratry Janem a Jiřím [[Tunklové z Brníčka|Tunklovými]] ze Zábřeha a na Brníčku se střetlo s uherským vojskem pod velením [[Franc z Háje|Františka z Háje]], které mělo místní podporu biskupských manů [[Jan Rájecký z Mírova|Jana Rájeckého z Mírova]], [[Zikmund ze Zvole|Zikmunda ze Zvole]] a biskupské posádky hradu [[Mírov (hrad)|Mírova]]. České vojsko bylo poraženo a Kostka z Postupic v bitvě padl. * [[Bitva u Vilémova]] (22. července 1469) – obklíčilo vojsko Jiřího z Poděbrad u [[Vilémov]]a křížovou výpravu pod velením Matyáše Korvína. === Novověk === * [[Bitva u Schönbergu]] (12. září 1504) – habsburské vojsko přepadlo českou [[žoldnéř]]skou pěchotu vracející se do vlasti z ukončené války o landshutské dědictví. Češi nestačili uzavřít vozovou hradbu a po urputném boji, kdy jich polovina zahynula, byli poraženi. Avšak císař [[Maxmilián I.]] ocenil statečnost s jakou se bránili a zajatce propustil bez výkupného. * [[Bitva u Moháče]] (29. srpna 1526) – vojska českého a uherského krále [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] byla poražena Turky. Po bitvě, v níž český král padl, se otevřely dveře turecké expanzi do Uher a uvolnily Habsburkům ruce k obsazení českého i uherského trůnu. * [[První obléhání Vídně]] (27. září – 16. října 1529) – při neúspěšném obléhání [[Vídeň|Vídně]] tureckými vojsky se vyznamenaly i české jednotky. Neúspěch odradil Turky od dalších útoků. * [[Vpád Pasovských]] - (30. ledna - začátek března 1611) - pasovské jednotky vnikly na území Čech a obsadily [[Malá Strana|Malou stranu]] v Praze. Stáhly se až počátkem března. ==== Třicetiletá válka ==== [[Soubor:Jankov.jpg|thumb|Bitva u Jankova.]] * [[Bitva u Lomnice]] (9. listopadu 1618) – české stavovské vojsko vedené [[Jindřich Matyáš Thurn|Jindřichem Matyášem Thurnem]] zvítězilo nad císařským vojskem pod vedením [[Karel Bonaventura Buquoy|Karla Bonaventury Buquoye]]. * [[Bitva u Záblatí]] (10. června 1619) – byla vojenským střetnutím české fáze třicetileté války, ve které byla vlákána armáda českých stavů, pod vedením generála [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Petra Arnošta Mansfelda]], do léčky a následně poražena armádou císařskou. * [[Bitva na Bílé hoře]] (8. listopadu 1620) – císařská vojska porazila vojska českých stavů. Po tomto vítězství se zhroutilo české stavovské povstání a došlo k obnovení habsburské moci. * [[Bitva u Dessavy]] (25. dubna 1626) – císařsko-ligistická vojska vedená vrchním velitelem [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] zvítězila nad protestantskými vojsky vedenými Petrem Mansfeldem. * [[Bitva u Lützenu]] (16. listopadu 1632) – střetnutí císařských vojsk pod velením Albrechta z Valdštejna se švédsko-saskou armádou pod vedením krále [[Gustav II. Adolf Švédský|Gustava II. Adolfa]]. Bitva skončila prakticky nerozhodně, švédský král však padl. Boje se na obou stranách účastnili vojáci českého původu. * [[Bitva u Jankova]] (6. března 1645) – švédská vojska porazila císařskou armádu. Švédům se otevřely dveře k tažení na [[Brno]] a [[Vídeň]]. * [[Obléhání Brna (1645)|Obléhání Brna]] (3. května – 23. srpna 1645) – švédské vojsko generála [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]] neúspěšně obléhalo [[Morava|moravskou]] metropoli, jejíž posádce velel [[Louis Raduit de Souches]]. * [[Obléhání Prahy]] (31. července – 1. listopadu 1648) – po přepadení a vyrabování [[Pražský hrad|Pražského hradu]] a [[Malá Strana|Malé Strany]] švédská vojska obléhala neúspěšně Staré a Nové Město pražské. ==== Léta 1648 – 1740 ==== * [[Bitva u Vídně]] (14. července – 12. září 1683) - v boji byl odražen poslední pokus [[Osmanská říše|Osmanské říše]] o ovládnutí střední Evropy. V boji se vyznamenal Starhemberkův pluk složený z vojáků pocházejících z [[Morava|Moravy]]. * [[Bitva u Höchstädtu]] (13. srpna 1704) – francouzsko-bavorská aliance svým váháním promeškala možnost rozdrtit jednotlivá bojová uskupení protifrancouzské koalice a umožnila svým nepřátelům se spojit. Bitva skončila drtivou porážkou francouzské strany a ovládnutím [[Bavorsko|Bavorska]] protifrancouzskou koalicí. ==== Války o slezské dědictví ==== * [[Bitva u Písku]] (29. prosince 1741) – Rakušané uštědřili porážku průzkumnému odřadu francouzské armády. * [[Bitva u Chotusic]] (17. května 1742) – pruská armáda vedená [[Fridrich II. Veliký|Fridrich II.]] porazila habsburská vojska pod vedením Karla Lotrinského. Marie Terezie byla nucena uzavřít s [[Prusko|Pruskem]] mír a země Koruny české přišly o většinu [[Slezsko|Slezska]]. * [[Bitva u Zahájí]] (25. května 1742) – francouzsko–bavorská armáda uhájila své pozice proti útoku rakouské armády. * [[Bitva u Týna nad Vltavou]] (8. – 9. října 1744) – drobné vítězství Rakouské armády nad pruským vojskem. Prusové se následně začali stahovat z Čech. * [[Bitva u Žďáru]] (30. září 1745) – Princ Karel Lotrinský utrpěl nedaleko [[Trutnov]]a další porážku od Fridricha II. ==== Sedmiletá válka ==== * [[Bitva u Lovosic]] (1. října 1756) – pruská armáda pod vedením Fridricha II. nepřesvědčivě porazila rakouská vojska vedená maršálem [[Maximilian Ulysses von Browne|Brownem]]. Přestože pruská armáda dosáhla strategického úspěchu, musela se na zimní kvartýry stáhnout zpět do Saska a Slezska. * [[Bitva u Liberce]] (21. duben 1757) – rakouský generál hrabě Königsegg svedl krátký boj s pruským generálem Bevernem. Poražení Rakušané byli nuceni se stahovat dále k Praze. * [[Bitva u Štěrbohol]] (6. května 1757) – pruský král Fridrich II. drtivě porazil rakouské vojsko pod velením vévody Karla Lotrinského. * [[Obléhání Prahy (1757)]] (6. května – 20. června 1757) – Praha byla od pruské armády vystavena nejničivějšímu dělostřeleckému odstřelování ve své historii. * [[Bitva u Kolína]] (18. června 1757) – byla jedním z mezníků sedmileté války. Při střetnutí habsburská armáda, pod vedením maršála [[Leopold Daun|Dauna]], poprvé porazila pruskou armádu pod vedením Fridricha II. * [[Obléhání Olomouce (1758)|Obléhání Olomouce]] (27. května – 7. července 1758) – díky úspěšné obraně města byl zmařen pokus Fridricha II. o proniknutí do Rakouska, dobytí Vídně a ukončení války. * [[Bitva u Domašova]] (30. června 1758) – střetnutí rakouských a pruských jednotek u vesnice [[Domašov nad Bystřicí]]. Rakušané, jejichž jednotkám veleli [[generálmajor]] [[Ernst Gideon von Laudon]] a generálmajor Josef von Žiškovič, napadli a zničili důležitý a dobře střežený [[konvoj]] se zásobami pro pruskou armádu obléhající [[Olomouc]]. * [[Střetnutí u Nebes a Žďáru]] (8. května 1759) – drobné pruské vítězství nad jednotkami rakouské armády. ==== Léta 1763 – 1789 ==== * [[Porážka selského povstání u Chlumce]] (únor 1775) – čeští sedláci, snažící se na vrchnosti prosadit svá domnělá práva, se v počtu 300 – 500 mužů pokusili třikrát zaútočit na zámek v [[Chlumec nad Cidlinou|Chlumci nad Cidlinou]], přičemž byli drtivě poraženi. === Moderní dějiny === ==== Francouzské revoluční a napoleonské války ==== * [[Bitva u Slavkova]] (2. prosince 1805) – v bitvě porazil francouzský císař Napoleon Bonaparte spojená vojska ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. * [[Bitva u Štoků]] (3. – 5. prosince 1805) – střetnutí mezi rakouskými a bavorskými jednotkami v rámci války s protifrancouzskou III. koalici. Výsledkem bylo vítězství rakouských vojsk arcivévody Ferdinanda. * [[Bitva u Znojma]] (10. – 11. července 1809) – byla střetnutím mezi vojsky rakouského císaře a českého krále Františka I. a tzv. „Německou armádou“ francouzského císaře Napoleona a jeho spojenců z Rýnského spolku. Bitva skončila podepsáním příměří, které de-facto ukončilo válečné tažení roku 1809. * [[Bitva u Chlumce (1813)|Bitva u Chlumce a Přestanova]] (29. – 30. srpna, 1813) – byla jedním ze střetnutí [[Napoleonské války|napoleonských válek]], ve kterém byl armádou spojenců (tzv. VI. koalice) téměř zcela zničen sbor francouzského generála [[Dominique Joseph Vandamme|Vandamma]]. * [[Bitva u Lipska]] (14. – 19. října 1813) – spojené síly Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska porazily početně slabší armádu císaře [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]]. V bitvě se prosadili významným způsobem čeští velitelé i vojáci. ==== Léta 1815 – 1866 ==== * [[Bitva u Santa Lucie]] (6. května 1848) – rakouské vojsko pod vedením [[Jan Radecký z Radče|Jana Josefa Radeckého]] porazilo dvakrát silnější sardinskou armádu krále [[Viktor Emanuel II.|Viktora Emanuela II.]]. V bitvě se obzvlášť vyznamenal 10. myslivecký prapor pod vedením jihomoravského rodáka plukovníka Kopala. * [[Bitva u Solferina]] (24. června 1859) – francouzsko-sardinská vojska porazila v rozhodující bitvě rakouskou armádu, v jejíž řadách se vyznamenali i vojáci českého původu. Pod vlivem osobních zkušeností založil Švýcar Henri Dunant organizaci [[Červený kříž|Červeného kříže]]. ==== Prusko-rakouská válka roku 1866 ==== [[Soubor:Battle of Koniggratz by Georg Bleibtreu.jpg|thumb|Bitva u Hradce Králové.]] * [[Bitva u Náchoda]] (27. června 1866) – se stala dalším pruským vítězstvím v období [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]]. V bitvě se utkal pruský V. armádní sbor generála pěchoty Karla von Steinmetze s rakouským VI. armádním sborem podmaršálka Viléma Ramminga. * [[Bitva u Trutnova]] (27. června 1866) – byla jediným rakouským vítězstvím ve válce v roku 1866. * [[Bitva u České Skalice]] (28. června 1866) – rakouská armáda utržila od Prusů další porážku a byla nucena se stahovat hlouběji do českého vnitrozemí. * [[Bitva u Rubínovic a Rokytníku]] (28. června 1866) – rakouský X. sbor zde utrpěl porážku od pruského gardového sboru generála Augusta von Württemberga. * [[Bitva u Mnichova Hradiště]] (28. června 1866) – Rakušané zde utrpěli další porážku od pruského VIII. armádní sboru generálmajora Herwartha von Bittenfelda. * [[Bitva u Jičína]] (29. června 1866) – rakouský I. armádní sbor, vedený generálem jízdy Clam-Gallasem, společně s královským saským armádním sborem a 1. lehkou jezdeckou divizí generálmajora Edelsheima byl poražen 2. pruskou armádou o síle 3 armádních sborů. * [[Bitva u Svinišťan]] (29. června 1866) – devět rakouských pěších pluků zde utrpělo porážku od V. pruského armádního sboru. * [[Bitva u Dvora Králové]] (29. června 1866) – část rakouské armády zde utrpěla další porážku od 1. pruského gardového sboru pod velením generála Kessela. * [[Bitva u Hradce Králové]] (3. července 1866) – je dodnes největší bitvou svedenou na území dnešních Čech i Moravy. Rakousko-saské vojsko zde utrpělo rozhodující a drtivou porážku od pruské armády. * [[Bitva u Tovačova a Dubu]] (15. července 1866) – byla předposledním střetnutím prusko-rakouské války. Bitva skončila pruským vítězstvím. ==== Léta 1866 – 1914 ==== * [[Bitva u Doboje]] (4. – 6. září 1878) – při obsazování [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] rakousko-uherskými vojsky došlo u bosenského městečka [[Doboj]] ke krvavé bitvě, kterého se úspěšně účastnily i dva moravské pěší pluky - č. 8 z Brna a č. 54 z Olomouce. ==== První světová válka ==== [[Soubor:Skoda 305 mm Model 1911 LOC War of the Nations.jpg|thumb|Děla používaná za První světové války vyrobená v českých [[Škodovy závody|škodových závodech.]]]] * [[Srbská kampaň 1. světové války]] (od 28. července 1914) – boje mezi rakousko-uherskou a srbskou armádou od prvních výstřelů první světové války. [[Češi]] se účastnili bojů jako vojáci [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], menší množství i jako dobrovolníci v řadách srbské armády. * [[Bitva u Krašniku]] (23. – 25. srpna 1914) – první bitva [[První světová válka|1. světové války]] mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou. Po této bitvě byly ruské jednotky se nuceny stáhnout k [[Lublin]]u. * [[Bitva o Halič]] (26. srpna – 11. září 1914) – ofenzíva ruské armády proti rakousko-uherským vojskům. V řadách rakousko-uherské armády bojovali [[Češi]], značné množství jich bylo zajato, poté se přihlásili do [[československé legie|legií]]. * [[Bitva u Gorlice]] (2. května 1915) – bitva, v níž německá a rakousko-uherská armáda prolomily frontu s Rusy. Bitvy se účastnili Češi v řadách rakousko-uherské armády, ale též [[Češi]] v ruské armádě, kteří žili před válkou v [[Rusko|Rusku]] - starodružiníci. * [[Bitvy na Soči]] (od 23. června 1915) – bitvy na italsko-rakouské frontě za [[1. světová válka|1. světové války]], kterých se v hojné míře účastnili čeští vojáci. * [[Brusilovova ofenzíva]] (4. června – 20. září 1916) – mohutné tažení ruské armády proti německým a rakousko-uherským vojskům. * [[Kerenského ofenzíva]] (1. – 16. července 1917) – poslední ofenzíva ruské armády v [[1. světová válka|1. světové válce]], na obou stranách bojovali čeští vojáci. * [[Bitva u Zborova]] (2. července 1917) – v rámci Kerenského ofenzívy zaútočila [[Československé legie|česká brigáda legionářů]] proti rakousko-uherským jednotkám, které se skládaly z vojáků pocházejících převážně z českých zemí. Podařilo se jim prolomit frontu a rozbít nepřátelské uskupení. Vítězství umožnilo formování čs. jednotek v Rusku. * [[Bitva u Caporetta]] (24. října 1917) – spojené rakousko-uherské a německé vojsko prolomilo italskou obranu a postoupilo k řece [[Piava|Piavě]]. Značnou část rakousko-uherské armády zde tvořili jednotky z českých zemí. * [[Bitva na Piavě]] (15. listopadu 1917 – 3. listopadu 1918) – Kruté boje na řece [[Piava|Piavě]], Češi bojovali jak v řadách rakousko-uherské armády, tak v řadách [[československé legie|československých legií]]. * [[Bitva u Bachmače]] (8. – 13. března 1918) – čs. vojáci bojovali proti německé přesile u města [[Bachmač]]. * [[Bitva u Lipjagy]] (4. června 1918) – v železniční stanici [[Lipjagy]] v [[Povolží]] porazily jednotky čs. legionářů bolševická vojska, čímž si otevřely cestu ke spojení s ostatními čs. oddíly. Blokováním [[Transsibiřská magistrála|sibiřské magistrály]] čs. legionáři zcela zastavili přepravu německých a rakousko-uherských zajatců na západní a italskou frontu. * [[Bitva na Bajkalském jezeře]] [[16. srpna]] [[1918]] - námořní bitva v níž československá flotila potopila jednu loď rudých a poničili nepřátelský přístav a nádraží v Mysové. Pravděpodobně jediná námořní bitva svedená [[Československé válečné loďstvo|československou flotilou.]] * [[Bitva u Doss Alto]] (21. září 1918) – čs. legionáři v Itálii ubránili kótu Doss Alto, proti výrazné přesile rakouského vojska. * [[Bitva u Terronu]] (18. – 22. října 1918) – v bojích u francouzského městečka [[Terron]]u byla nasazena [[Československé legie|čs. brigáda legionářů]], kterým se podařilo obsadit pozice armády [[Německé císařství|německého císařství]]. ==== Léta 1919 - 1939 ==== * [[Bitva o Komárno (1919)|Bitva o Komárno]] – ([[1. květen]] [[1919]]) – útok maďarské rudé armády na [[Komárno]]. Bitva skončila drtivým vítězstvím československého vojska vedeného majorem [[Antonín Basl|Baslem]]. * [[Bitva o Zvolen]] (10. – 13. června 1919) – v květnu 1919 zaútočila maďarská rudá armáda na čs. vojsko. Čs. jednotky pod vedením plukovníka Šnejdárka útok odrazily a po dobytí [[Zvolen]]a se chopily iniciativy a Maďary vytlačily ze slovenského území. Tyto boje měly vliv na budoucí podobu a zejména rozlohu [[Slovensko|Slovenska]]. * [[Bitva o Habartov]] (13. září 1938)<ref>http://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/habartov-1938.htm</ref> - první střet československých jednotek se sudetoněmeckým Freikorpsem. Boj skončil ústupem sudetských Němců. * [[Bitva o Bublavu]] (13. září 1938)<ref>http://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/bublava-1938.htm</ref> - sudetoněmecký freikorps obsadil obec Bublava a odrazil následný československý protiútok. * [[Boje v Krajkové]] (13-14. září 1938)<ref>http://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/krajkova-1938.htm</ref> - v Krajkové začaly boje mezi četnictvem a sudetoněmeckými teroristy. Četníkům byla poslána na pomoc vojenská jednotka, ale její příslušníci byli z většiny německé národnosti a přidali se na stranu freikorpsu. * [[Bitva o Varnsdorf]] (21. - 23. září 1938) - oddíly [[Sudetoněmecký sbor dobrovolníků|Sudetoněmeckého Freikorpsu]] obsadily [[Šluknovský výběžek]] včetně [[Varnsdorf]]u, následně byly československou armádou vytlačeny. * [[Boje v Krásných Lípách]] (26. září) - výpad sudetoněmeckého Freikorpsu do Kásných Líp. * [[Bitva o Moravskou Chrastovou]] ([[31. října]] [[1938]]) – československé oddíly vytlačily oddíly Sudetských Němců z [[Moravská Chrastová|Moravské Chrastové]], kterou den předtím obsadily. * [[Československo-polský konflikt u Čadce (1938)|Bitva u Čadce]] ([[25. listopadu]] [[1938]]) – obsazení [[Čadca|Čadecka]] [[Polsko|Polskem]]. * [[Bitva u Rozvegova]] ([[6. leden]] [[1939]]) – střet mezi československými a maďarskými jednotkami o předměstí Mukačeva Rozvegovo. ==== Druhá světová válka ==== {{Podrobně|Bitvy českých dějin během druhé světové války}} [[Soubor:Supermarine Spitfire of Fighter Command.jpg|thumb|Bitva o Británii.]] * [[Bitva u Czajankových kasáren|Bitva u Czajankovy továrny]] (15. března 1939) – posádka Czajankových kasáren se bránila německé přesile, dokud jí nedošly náboje. * [[Bitva o Francii]] (10. května – 22. června 1940) – německý útok na Francii končí zdrcující porážkou spojenců. Francie rozdělena na Vichystickou Francii a okupovanou Francii. Obrany se Francie se účastní i československé jednotky. * [[Bitva o Británii]] (10. července – 31. října 1940) – bitva, v níž Velká Británie odrazila za pomoci zahraničních letců, jejichž součástí byly i [[Československé perutě v RAF]], útok nacistické [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]. * [[Obléhání Tobrúku]] (21. října 1941 – 7. dubna 1942) – obrany libyjského přístavního města [[Tobruk|Tobrúk]] se účastnil i čs. prapor pod vedením [[Karel Klapálek|podplukovníka Klapálka]] a měl významný podíl na jeho udržení v rukou spojenců. * [[Operace Exporter]] (8. červena – 6. listopadu 1941) – britské velení, které nemohlo riskovat, že se Němci uchytí v Sýrii a Libanonu, zahájilo bojové akce proti vichistům v Levantě. Operace se účastnil i [[11. československý pěší prapor]]. * [[Bitva u Sokolova]] (8. – 9. března 1943) – první bojové vystoupení [[1. československý armádní sbor|1. čs. samostatného praporu v SSSR]]. Česká vojenská jednotka se ctí splnila svůj první bojový úkol na východní frontě. * [[Bitva o Kyjev]] (3. – 6. listopadu 1943) – se uskutečnila v rámci mohutné ofenzívy sovětských vojsk, zvané [[bitva o Dněpr]]. Při osvobození [[Kyjev]]a hrála velkou úlohu 1. československá samostatná brigáda v SSSR, která se též zúčastnila dalších bojů na [[Pravobřežní Ukrajina|Pravobřežní Ukrajině]]. * [[Letecká bitva nad Kovářskou]] (nad Krušnohořím) (11. září 1944) – spojenecká letadla 100. bombardovací skupiny, 3. bombardovací divize, chystající se shazovat nálože na závody pohonných hmot v Runlandu se střetly se 70 německými stíhacími letadly typu Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf FW 190. V největší letecké bitvě na Českou republikou bylo sestřeleno na padesát strojů, přičemž Němci utrpěli zhruba padesátiprocentní ztráty. * [[Karpatsko-dukelská operace]] (8. září – 28. října 1944) – těžké boje sovětských a československých vojsk, které za těžkých ztrát skončily průnikem na území předválečného [[Československo|Československa]]. * [[Obléhání Dunkerque (1944)]] (7. října 1944 – 9. května 1945) – francouzské přístavní město blokovala čs. obrněná brigáda spolu se spojeneckými jednotkami až do konce 2. světové války. * [[Boje o Liptovský Mikuláš]] (3. února – 4. dubna 1945) – série bojů o [[Liptovský Mikuláš]], který byl poprvé osvobozen 3. března. O osm dní později však byli sovětští a čs. vojáci vytlačeni [[Němci]] a [[Maďar]]y z města ven a teprve až při dalším útoku, jehož počátek byl naplánován 30. března Němci město (4. dubna) z důvodu hrozícího obklíčení vyklidili. * [[Ostravsko-opavská operace]] (10. března – 5. května 1945) – operace sovětských a československých jednotek, která skončila dobytím [[Ostrava|Ostravy]] a průnikem na severní Moravu. * [[Bratislavsko-brněnská operace]] (25. března – 5. května 1945) – operace sovětských a rumunských vojsk, při které došlo k tvrdým bojům na jihovýchodní [[Morava (země)|Moravě]]. 26. dubna bylo osvobozeno [[Brno]] a boje pokračovaly na mnoha místech Moravy až do 5. května. * [[Pražská ofenzíva]] (5. května – 11. května) – poslední boje sovětských, československých, polských a rumunských vojsk proti německé skupině armád "Střed." [[9. května]] vstoupila [[Rudá armáda]] do Prahy, do 11. května bylo české území vyčištěno od zbytků německých vojsk. * [[Bitva o Český rozhlas (1945)|Bitva o Český rozhlas]] (5 - 9. května 1945) - součást [[Pražské povstání|pražského povstání]]. Čeští občané bránili před okupačními vojsky budovu českého rozhlasu až do příchodu [[Rudá armáda|rudé armády]]. ==== Léta 1946 - 2000 ==== * [[Bitva u Partizánské Ľupči]] (5. srpna 1947) – přepadení ze zálohy samopalné čety československé armády skupinou [[Organizace ukrajinských nacionalistů|Banderovců]]. V tragické bitvě padlo 6 československých vojáků, 3 byli zajati a další utrpěli zranění. * [[Bitva o hájovnu u Nezbudské Lúčky]] (19. srpna 1947) – skupinka příslušníků [[SNB]] úspěšně bránila objekt hájovny proti přesile Banderovců. * [[Bitva u Krasňan]] (20. srpna 1947 – 21. srpna 1947) – střet československé armády s Burlakovou skupinou Banderovců u slovenské obce Krasňany. * [[Bitva u Malužiné]] (10. září 1947) – střet příslušníků SNB s velkou přesilou Banderovců u obce Malužiné. V boji padl jeden Čechoslovák. * [[Letecká bitva nad Merklínem]] (10. března 1953) – letecký souboj dvou československých letounů [[MiG-15]] se dvěma americkými stíhačkami [[F-84 Thunderjet]] ve vzdušném prostoru Merklín. Poručík Jaroslav Šrámek sestřelil jeden americký letoun, ten se následně zřítil na německém území. * [[Vyproštění francouzských vojáků ze základny Karin]] (Leden 1993) - příslušníkům československého praporu působícího v Jugoslávii během mise UNPROFOR se povedla záchrana francouzských vojáků, kteří byli odříznuti od svých jednotek a ocitli se pod minometnou palbou. === Bitvy 21. století === * [[Obrana pravoslavného kostela v Podujevu]] (18. březen 2004) - čeští vojáci bránili proti kosovským Albáncům Podujevský pravoslavný kostel. Po prolomení zdí kostela byli nuceni ustoupit.<ref>http://www.slobodneunas.estranky.cz/clanky/juhoslavia/trpici-kosovo</ref><ref>http://www.kosovo.net/pogrom_march/podujevo1/page_01.htm Anglicky</ref> * [[Evakuace obce Obilić]] (18. březen 2004) - čeští vojáci zachránili 140 Srbů<ref>http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A040319_231726_zahranicni_pol&t=A040319_231726_zahranicni_pol&r2=zahranicni</ref> * [[Přestřelka u osady Uglare]] (8. listopad 2005) - čeští příslušníci sil [[KFOR]] se dostali do potyčky se skupinou šesti kosovských Albánců, kteří nelegálně těžili dřevo. Po varovném výstřelu české patroly se rozpoutala přestřelka během níž byl lehce zraněn jeden český voják a jeden Albánec. Útočníci byli po přestřelce zadrženi a předáni kosovské policii. <ref>http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A051108_151620_domaci_lja</ref> * [[Operace Mountain Thrust]] - (15. květen-31. červenec 2006) - příslušníci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova se účastnili masivní operace spojeneckých sil na jihu Afghánistánu. * [[Konvoj z Kandaháru na předsunutou základnu v Uruzgánu (podzim 2008)|Konvoj z Kandaháru na předsunutou základnu v Uruzgánu]] (Podzim 2008) - ochranu konvoje mířícího na předsunutou základnu v Afghánské provincii Uruzgán měla na starost kromě amerických a afghánských vojáků i [[601. skupina speciálních sil generála Moravce|601. skupina speciálních sil]] z [[Prostějov]]a. * [[Ostřelování základny Shank]] (13. srpna-23. října 2008) - vojáci českého PRT Lógar čelili raketovým útokům ze strany povstalců. * [[Bitva u základny Shank]] (1. října 2008) – útok na českou [[patrola|patrolu]] poblíž základny Shank v [[Afghánistán|afghánské]] provincii [[Lógar]]. == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Kolektiv | jméno = Autorů | titul = Vojenské dějiny československa I. - IV | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = | isbn =}} * {{Citace monografie | příjmení = Čornej | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Čornej | příjmení2 = Bělina | jméno2 = Pavel | odkaz na autora2 = Pavel Bělina | titul = Slavné bitvy naší historie| vydání = 1 | vydavatel = Marsyas | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 270 | isbn = 80-901606-1-1}} * {{Citace monografie | příjmení = Lenková | jméno = Jitka | odkaz na autora = Jitka Lenková | příjmení2 = Pavlík | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = Václav Pavlík | titul = Nejdůležitější bitvy v českých dějinách | vydání = 1 | vydavatel = Alpress | místo = Frýdek-Místek | rok = 2007 | počet stran = 294 | isbn = 978-80-7362-470-5}} * Časopis Přísně tajné 2/2004: Jindřich Marek: Prapor z žižkovského muzea * {{Citace monografie | příjmení = Čapka| jméno = František| titul = Dějiny zemí koruny české v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010| počet stran = | isbn =}} == Související články == * [[Války českých dějin]] * [[Seznam husitských bitev]] * [[Seznam bitev]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.ksl.wz.cz/Banderovci3.htm] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bitvy Česka| ]] [[Kategorie:Bitvy Československa|*]] [[Kategorie:České vojenství]] [[Kategorie:České seznamy]]

Návrat na stránku „Bitvy českých dějin“.