Bernské Alpy

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox reliéf | název = Bernské Alpy<br />Berner Alpen | obrázek = Eiger 2415.jpg | popis1 = Eiger (3 970 m, severozápadní strana), pohled od Kleine Scheidegg) | popisek2 = Eiger (3 970 m, severozápadní strana), pohled od Kleine Scheidegg) | maxnázev = [[Finsteraarhorn]] | maxvýška = 4&nbsp;274 | nadřaz = [[Západní Alpy]] | podřaz = Diablerets - Muveran, - Wildstrubel, Balmhorn, Jungfrau - Eiger Blümlisalp, Bietschhorn, Aletschhorn, Finsteraarhorn | soused = [[Walliské Alpy]], [[Urnské Alpy]], [[Freiburské Alpy]], [[Masiv Mont Blanc]], [[Gotthard (pohoří)|Gotthard]] | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Švýcarsko]] | hornina = [[žula]], [[Rula (hornina)|rula]], [[svor]], [[amfibolit]], [[vápenec]] | poznámka = | povodí = [[Rhóna]], [[Lonza]], [[Kander]]}} [[Soubor:Grosser Aletschgletscher 2342.jpg|thumb|Grosser Aletschgletscher]] [[Soubor:Aletschhorn 3137.JPG|thumb|150px|Aletschhorn]] '''Bernské Alpy''' patří spolu s [[Walliské Alpy|Walliskými]] k největším a nevýznamnějším celkům nejen na území [[Švýcarsko|Švýcarska]], ale v [[evropa|Evropě]] vůbec. [[Pohoří]] se vyznačuje mohutným zaledněním. Hlavní hřeben Bernských Alp je zároveň [[rozvodí]]m mezi [[severní moře|Severním]] a [[středozemní moře|Středozemním]] [[moře]]m. == Poloha == Bernské Alpy patří do [[Švýcarské Alpy|Švýcarských Alp]]. [[hranice|Hranici]] masivu lze vytýčit na severu osou dvou velkých [[jezero|jezer]] - [[Brienzské jezero|Brienzským]] a [[Thunské jezero|Thunerským]] a od [[Freiburské Alpy|Freiburských Alp]] je dělí údolí Niedersimmental, město [[Gstaadt]] a přes sedlo [[Col du Pillon]] vede tato [[hranice]] až do [[údolí (geomorfologie)|údolí]] [[Rhóna|Rhony]]. Východní ohraničení pohoří tvoří údolí [[aara|Aary]] po sedlo [[Grimselpass]] a končí opět u [[Brienzské jezero|Brienzského jezera]]. == Geologie == Horopisně Bernské Alpy náleží k vnějším krystalickým [[Alpy|Alpám]]. Hlavními stavebními horninami jsou [[žula|žuly]], [[Rula (hornina)|ruly]], [[svor]]y, ale také [[amfibolit]]y. Na západě území leží jedna z nejvýše položených [[kras|krasových oblastí]] [[evropa|Evropy]] - [[Diablerets]] (3220 m), tvořená šedivým [[vápenec|vápencem]]. Tento stavební prvek se však také nachází přímo v centrální části pohoří - [[Diablerets]], [[Eiger]], [[Wildhorn]] a další vrcholy. == Členění == Pohoří Bernské Alpy dělíme na několik samostatných skupin. Viděno ve směru [[západ]] - [[východ]] to jsou skupiny : '''Diablerets - Muveran''', masiv '''Wildhorn - Wildstrubel''', '''Balmhorn''', '''Jungfrau - Eiger Blümlisalp''', '''Bietschhorn''', '''Aletschhorn''' a '''Finsteraarhorn'''. Na tyto dominantní celky navazuje na severozápadě nižší oblast zvaná '''[[Berner Oberland]]''' s vrcholy od 2000 - 2900 [[metr]]ů. == Zalednění == V místě zvaném [[Konkordiaplatz]] se stýkají hned čtyři velké [[ledovec|ledovce]] pohoří. Jedná se o [[Aletschgletscher|Grosser Aletschfirn]], Jungfraufirn, Ewigschneefeld a Grünegfirn. Je to zároveň místo, z něhož se vydává na svou takřka 26 km dlouhou pouť největší [[alpy|alpský]] [[ledovec]] vůbec - [[Aletschgletscher|Grosser Aletschgletscher]]. Také ostatní bernské [[ledovec|ledovce]] - Kanderfirn, Fieschergletscher či Unteraargletscher snesou takřka "[[Himálaj|himálajská]]" měřítka. == Vrcholy == Snad nejznáměšími vrcholy Bernských Alp je trojlístek hor [[Mönch]], [[Jungfrau]] a [[Eiger]]. Především posledně jmenovaný [[Horský štít|štít]] si našel své pevné místo v historii dobývání evropských velehor. Jeho proslulá severní stěna patří dodnes mezi největší výzvy. Celkem 9 vrcholů přesahuje hranici 4000 metrů. Jsou to : * [[Finsteeraarhorn]] (4274 m) * [[Aletschhorn]] (4195 m) * [[Jungfrau]] (4158 m) * [[Mönch]] (4107 m) * [[Schreckhorn]] (4078 m) * [[Lauteraarhorn]] (4042 m) * [[Grosser Fiescherhorn]] (4049 m) * [[Grosser Grünhorn]] (4043 m) * [[Hinter Fiescherhorn]] (4025 m) [[Soubor:Mh JB kleine scheidegg.jpeg|thumb|Junfraubahn - nádraží Kleine Scheidegg]] == Infrastruktura == Pohoří je poměrně dobře zpřístupněno. Do četných bočních údolí, jak již od severu (Kiental, Obersimmental), tak od jihu (Lötschental), zabíhá několik lokálních [[silnice|silnic]], množství [[lanová dráha|lanovek]] a pozemních drah. Snad nejznámější je [[ozubená železnice]] [[Jungfraubahn]] na sedlo [[Jungfraujoch]] vybudovaná v létech 1896 - [[1912]] a vedená nitrem hory [[Eiger]] a Mönch. Svou maximální výškou 3454 m se pyšní nejvýše položeným [[Železniční stanice|nádražím]] v [[evropa|Evropě]]. Nejvýznamnější střediska oblasti jsou : * [[Interlaken]] * [[Grindelwald]] * [[Sion (Švýcarsko)|Sion]] * [[Siders]] == Související články == ;doprava :[[Jungfraubahnen]]: seskupení železničních drah, které zajišťují kolejovou dopravu v oblasti Jungfrauregionu tzv. bernských Alp, kantonu Bern. ;region :[[Jungfrauregion]]: oblast kolem vrcholů Jungfrau. == Odkazy == * ''zdroj :'' Průvodce po Švýcarských horách (vydavatelství Mirago) * ''zdroj :'' [http://www.pohori.supervht.com/berner.htm Alpská pohoří - Bernské Alpy] {{Commonscat|Bernese Alps}}{{Švýcarské Alpy}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Alpy]] [[Kategorie:Pohoří ve Švýcarsku]] [[Kategorie:Bern (kanton)]] [[Kategorie:Valais]]

Návrat na stránku „Bernské Alpy“.