Areál československého opevnění Šatov

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Šatov, MJ-S 3 (rok 2006; 23).jpg|thumb|220px|Pěchotní srub MJ-S 3 Zahrada]] '''Areál československého opevnění Šatov''' je muzeum [[československé opevnění|československého opevnění]] budovaného v letech [[1935]]–[[1938]] na obranu před [[nacismus|nacistickým]] [[Německo|Německem]], ležící v blízkosti [[Jihomoravský kraj|jihomoravské]] obce [[Šatov]]. Areál je ve správě [[Technické muzeum v Brně|Technického muzea v Brně]] a zahrnuje dva [[pěchotní srub|pěchotní sruby]] (MJ-S 3 „Zahrada“ – od roku [[2005]] zpřístupněný pro veřejnost s expozicí věnovanou československému opevnění na jižní Moravě, historii objektu a využívání čs. opevnění po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]) a MJ-S 2 „Úvoz“ (v současnosti nepřístupný) a dva objekty [[lehké opevnění|lehkého opevnění]], tzv. „[[řopík]]y“. == MJ-S 2 „Úvoz“ == [[Soubor:Levý zvon MJ-S 2.JPG|thumb|220px|Levý zvon pěchotního srubu MJ-S 2 Úvoz se šatovským kostelem v pozadí]] [[Soubor:Šatov, MJ-S 2 (rok 2008; 02).jpg|thumb|220px|Pěchotní srub MJ-S 2 Úvoz]] Pěchotní srub MJ-S 2 s krycím jménem Úvoz byl prvním vybetonovaným těžkým objektem na jižní Moravě.<ref name="Blum30">{{Citace monografie | příjmení = Blum | jméno = Milan | spoluautoři = a kol. | rok = 2006 | titul = Areál československého opevnění Šatov | vydavatel = Spolek přátel československého opevnění Brno | místo = Brno | stránky = 30 | isbn = 80-86463-22-2 }} [Dále jen Blum.]</ref> Byl vybudován dle tzv. „opakovaného projektu“, kdy byla pro tento objekt využita projektová dokumentace pěchotního srubu OP-S 41 poblíž [[Opava|Opavy]], který však nebyl do [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] vystavěn. Betonáž objektu MJ-S 2 proběhla od 5. do 13. srpna 1938 pražskou firmou Konstruktiva.<ref name="Blum30"/> Kubatura betonu činila 1 450 m³ betonu.<ref name="Stehlík260">{{Citace monografie | příjmení = Stehlík | jméno = Eduard | spoluautoři = a kol. | rok = 2001 | titul = Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38 | vydavatel = Ing. Jan Škoda – Fortprint | místo = Dvůr Králové nad Labem | stránky = 260 | isbn = 80-86011-13-5 }} [Dále jen Stehlík.]</ref> Pěchotní srub je samostatným oboustranným dvoukřídlým objektem vybudovaným ve II. [[stupeň odolnosti (československé opevnění)|stupni odolnosti]]. V horním, povrchovém patře se nacházela především hlavní výzbroj objektu, spodní (podpovrchové) patro sloužilo jako zázemí pro osádku (35 mužů). Srub měl mít „standardní“ výzbroj: v pravé i levé střelecké místnosti se mělo nacházet dvojče [[těžký kulomet vz. 37|těžkých kulometů vz. 37]] (zbraň M) a [[4cm kanón vz. 36]] spřažený s těžkým kulometem vz. 37 (zbraň L1). Pro blízkou ochranu měly sloužit čtyři [[lehký kulomet vz. 26|lehké kulomety vz. 26]] (zbraň N) ve střílnách „pod betonem“ a další dva v pěchotních [[stropní pancéřové prvky v československém opevnění|zvonech]]. I přesto, že byl objekt prvním vybetonovaným srubem na jižní Moravě, nebyl vzhledem k pozdní betonáži dokončen. Dokončena byla hrubá stavba a částečně provedeny omítky a izolace.<ref>Stehlík, s. 256.</ref> Nebyly provedeny žádné terénní úpravy, ochranný zához, nebyla dodána žádná vnitřní výbava a ani oba pancéřové zvony. 27. října 1938 si srub MJ-S 2 prohlédl i Adolf Hitler, na střeše objektu byla vybudována vyhlídková plošina přístupná dřevěným schodištěm.<ref name="Blum30"/> Za druhé světové války vytrhla německá armáda pancéřové střílny zbraní L1 a M, které byly vyrobeny z kvalitní ocelolitiny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fic | jméno = Tomáš | spoluautoři = a kol. | rok = 2003 | titul = Utajené pevnosti | vydavatel = Spolek přátel československého opevnění Brno | místo = Brno | stránky = 115 | isbn = 80-86463-12-5 }} [Dále jen Fic.]</ref> Protože pěchotní srub MJ-S 2 leží na jižní hranici s „imperialistickým“ [[Rakousko|Rakouskem]], byl vojensky využíván i po válce. V roce 1948 byl objekt stavebně zcela dokončen znojemskou firmou Ing. Růžička, otvory po vytržených střílnách byly provizorně zazděny. V letech 1949 a 1950 obdržel srub MJ-S 2 oba pancéřové zvony, které byly nově vyrobeny ve [[Vítkovické železárny|Vítkovických železárnách]].<ref>Fic, s. 117.</ref> V letech 1959 a 1960 byl objekt vybaven dvěma [[85mm kanón vz. 44/59|85mm kanóny vz. 44/59]].<ref>Fic, s. 118.</ref> Zbylá výzbroj byla ponechána původní. Pro obsazení jihomoravských těžkých objektů vznikla v Mikulově tzv. rota osádek těžkého opevnění, která všechny těžké objekty při hranicích s Rakouskem udržovala zakonzervované v bojeschopném stavu až do roku 1999, kdy byly vyklizeny (příležitostně byly některé sruby využívány k výcviku).<ref name="Fic 121-122">Fic, s. 121–122</ref> == MJ-S 3 „Zahrada“ == [[Soubor:MJ-S 3.JPG|thumb|220px|Pěchotní srub MJ-S 3 Zahrada (stav v roce 2005) obehnaný plotem z ostnatého [[drát]]u]] Pěchotní srub MJ-S 3 „Zahrada“ byl stejně jako objekt MJ-S 2 vybudován dle původního projektu srubu OP-S 41. Stavebně i co se týče výzbroje je tedy zcela shodný se sousedním objektem MJ-S 2. Byl vybetonován 22.–30. srpna 1938, kubatura betonu činila 1 450 m³, stavbu prováděla firma Konstruktiva.<ref name="Stehlík260"/> Objekt tedy nebyl do odstoupení pohraničí dohotoven ani vybaven. Střílny hlavních zbraní (2 × L1, 2 × M) byly za války vytrženy. Další osud objektu je shodný s osudem srubu MJ-S 2. V roce 1948 byl dokončen znojemskou stavební firmou Ing. Růžička, roku 1949 byly osazeny dva nově vyrobené pancéřové zvony, roku 1951 byl objekt částečně vybaven.<ref>Blum, s. 23.</ref> V roce 1959 obdržel dva kanóny ráže 85 mm a zakonzervovaný v bojeschopném stavu zůstal až do roku 1999, kdy bylo veškeré vybavení armádou odvezeno.<ref name="Fic 121-122" /> == Lehké opevnění vz. 37 == Do muzejního areálu patří i dva lehké objekty vz. 37, tzv. [[řopík]]y. Oba jsou základního typu A a jsou umístěny v mezipolí objektů MJ-S 2 a MJ-S 3. Řopík bližší k objektu MJ-S 2 je typu A-160 normální odolnosti (obdržel číslo 2120), blíže ke srubu MJ-S 3 se nachází řopík typu A-160 v zesílené odolnosti (číslo 2121).<ref>Blum, s. 27, 30.</ref> Obě pevnůstky byly postaveny v roce 1937 pražskou stavební firmou Karfík a Hvězda. Osádka jednoho objektu čítala sedm mužů, výzbroj tvořily dva kulomety. == Muzeum == [[Soubor:Šatov, MJ-S 3, levé křídlo s kanónem.jpg|thumb|220px|Hlaveň 85mm kanónu vz. 44/59 v bojové pozici (levá střílna srubu MJ-S 3]] [[Soubor:Šatov, MJ-S 3, levá kasemata.jpg|thumb|220px|Pohled do střelecké místnosti srubu&nbsp;MJ-S 3]] Pěchotní srub MJ-S 3 byl příležitostně přístupný již v letech 2000–2004.<ref>Blum, s. 3.</ref> V září [[2004]] byly pěchotní sruby MJ-S 3 „Zahrada“ a MJ-S 2 „Úvoz“ zapůjčeny [[Armáda České republiky|Armádou České republiky]] (AČR) [[Technické muzeum v Brně|Technickému muzeu v Brně]] (TMB).<ref name="Blum44">Blum, s. 44.</ref> Realizovány byly opravy a rekonstrukce interiéru objektu. Provedeny byly nátěry plechového obložení stěn a jednotlivých betonových stěn. Úprav se dočkalo i bezprostřední okolí, odstraněny byly náletové křoviny. Opravy prováděli pracovníci TMB společně s členy [[Klub historického vojenství Brno|Klubu historického vojenství Brno]]. Od června [[2005]] je pěchotní srub MJ-S 3 „Zahrada“ zpřístupněn veřejnosti, i když tento rok nebyla ještě instalována žádná výzbroj a ani většina vybavení.<ref name="Blum44"/> Od [[24. červen|24. června]] [[2006]] je pěchotní srub zpřístupněn veřejnosti s instalovanou pevnostní výzbrojí v podobě dvou pevnostních kanónů vz. 44/59 ráže 85 mm, těžkých a lehkých [[kulomet]]ů a další důležité výbavy objektu, jako [[ubikace|ubikací]], [[strojovna|strojovny]], apod. Oba kanóny, které TMB získalo rovněž od AČR, jsou vystaveny v odlišných polohách: v levé střelecké místnosti je v bojové pozici a v pravé kasematě je předveden v zatažené, tzv. mírové poloze. MJ-S 3 „Zahrada“ je zrekonstruován v podobě, ve které se nacházel v 80. letech 20. století. Druhý pěchotní srub, MJ-S 2 „Úvoz“, jehož interiér není přístupný veřejnosti, je plánováno uvést do podoby z let šedesátých. Rekonstrukce exteriéru objektu proběhne v následujících letech. Na dvou lehkých objektech vz. 37 typu A, které jsou situovány mezi oba pěchotní sruby, budou v následujících letech probíhat rekonstrukční práce, které povedou k jejich zpřístupnění s již instalovanou výbavou. Další řopíky se nachází v okolí Šatova a jejich venkovní prohlídka je možná díky naučné stezce „Za historií, vínem a opevněním“. Ta se věnuje československému opevnění z let 1935–1938, jeho využívání v poválečném období, stavbám a historii Šatova a také dalším zajímavostem spojených zejména s vinařstvím. == Související články == * [[Ženijní skupinové velitelství XI Hrušovany nad Jevišovkou]] == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Blum | jméno = Milan | spoluautoři = a kol. | rok = 2006 | titul = Areál československého opevnění Šatov | vydavatel = Spolek přátel československého opevnění Brno | místo = Brno | isbn = 80-86463-22-2 }} * {{Citace monografie | příjmení = Fic | jméno = Tomáš | spoluautoři = a kol. | rok = 2003 | titul = Utajené pevnosti | vydavatel = Spolek přátel československého opevnění Brno | místo = Brno | isbn = 80-86463-12-5 }} == Souřadnice == {{geo cz|48|47|15.722|16|0|55.094}} == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.technicalmuseum.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=28&Itemid=30 Areál československého opevnění Šatov na stránkách Technického muzea v Brně] * [http://www.boudamuseum.com/satov_1.php Areál čs. opevnění Šatov na stránkách dělostřelecké tvrze Bouda] * [http://www.armyfort.com/cz/infocentrum.php?id=73 Šatovský areál na stránkách infocentra Vojenského muzea Králíky] {{commonscat|MJ-S 2|Pěchotní srub MJ-S 2 Úvoz}}{{commonscat|MJ-S 3|Pěchotní srub MJ-S 3 Zahrada}} {{ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou]] [[Kategorie:Muzea československého opevnění]] [[Kategorie:Okres Znojmo]]

Návrat na stránku „Areál československého opevnění Šatov“.