Apollo 1

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Kosmická mise | název mise = Apollo 1 | cospar = | znak = Apollo 1 patch.png | volací znak = Velitelský modul: ''Apollo 1''| posádka = 3 | kosmodrom = [[Kennedyho vesmírné středisko]]<br /> [[Mys Canaveral]], USA | rampa = LC-34| start = [[21. únor]]a [[1967]] - plánovaný | přistání na měsíci = | hmotnost vzorku = | přistání = [[7. březen|7. března]] [[1967]] - plánované | procházka po povrchu = | čas na povrchu = | trvání = | oběhy měsíce = | čas oběhů měsíce = | hmotnost = CSM 20 412 kg | foto posádky = Apollo1-Crew 01.jpg | popis = Posádka Apollo 1 - Grissom, White, Chaffee | předcházející = [[Gemini 11]]| následující = [[Apollo 4]] |}} '''Apollo 1''' je označení pro [[vesmírná loď|vesmírnou loď]] původně označovanou jako Apollo/Saturn 204 (AS-204), která byla zničena 27. ledna během cvičné simulace odpočítávání. Dne [[27. leden|27. ledna]] 1967 se posádka připravovala uvnitř kabiny, nacházející se na vrcholu rakety [[Saturn (raketa)|Saturn 1B]] vztyčené na startovní rampě LC 34. V důsledku závady na kabeláži kabiny přeskočila jiskra, která v atmosféře tvořené čistým kyslíkem způsobila požár, při němž všichni tři astronauti zahynuli. Po prvních třech (nepilotovaných) letech programu [[Program Apollo|Apollo]] (v chronologickém pořadí ''AS 201'', ''AS 203'' a ''AS 202'') byl na [[21. únor]]a [[1967]] plánován první pilotovaný let s kódovým označením ''AS 204''. ==Posádku tvořili== * [[Virgil Ivan Grissom|Virgil Ivan "Gus" Grissom]] - velitel (příprava na 2. let do kosmu, předtím [[Gemini 3]]) * [[Edward Higgins White|Edward Higgins White, II]] - pilot (příprava na 2. let do kosmu, předtím [[Gemini 4]]) * [[Roger Bruce Chaffee]] (příprava na 1. let do kosmu). ==Požár== Dne [[27. leden|27. ledna]] 1967 měl být proveden simulovaný start lodi a nakonec nácvik nouzového opuštění lodi. Zajímavostí je, že tentokrát měly být v těsné kabině 4 osoby. Spolu s astronauty chtěl do kabiny nastoupit i ředitel letových operací posádek a kandidát na astronauta - [[Donald Slayton]]. [[Virgil Ivan Grissom|Virgil Grissom]] totiž před osudným testem vyzval hlavního manažera lodi [[Joseph Shea|Joa Shea]]u, aby se s nimi zúčastnil simulovaného startu a na vlastní oči se tak přesvědčil, že loď stále trpí množstvím závad. Shea odmítl s tím, že bude vše pozorně sledovat z řídícího bunkru. Slayton se rozhodl, že by se mohl přesvědčit o skutečném stavu věcí a byl připraven spolu s posádkou do lodi nastoupit. Na místě však zjistil, že by jeho přítomnost nebyla mnoho platná, musel by ležet na podlaze pod sedačkami, a navíc pro něho nebyla k dispozici komunikační aparatura. Těžko by tak věděl, s jakými problémy se posádka potýká. Test začal s hodinovým zpožděním, protože při nástupu do kabiny ucítila posádka zvláštní zápach. Následoval rozbor vzduchu, který neodhalil nic podezřelého, a odvětrání kabiny. Kabina byla natlakována čistým kyslíkem na 110&nbsp;% atmosférického tlaku. Toto není normální stav - jednalo se o opatření pro kontrolu netěsností. Raketa nebyla naplněna pohonnými hmotami a proto nebyly v pohotovosti záchranné složky. Neustále se vyskytovaly problémy se spojením. Časté rušení a praskání statické elektřiny ve sluchátkách dávalo tušit závadu v elektrických rozvodech. Zhruba po třech hodinách v čase T minus 11 minut bylo odpočítávání zastaveno a technici se snažili odhalit závadu na spojových linkách. V průběhu této přestávky se odehrála tragédie. [[Soubor:Apollo 1 fire.jpg|thumb|left|Pohled do kabiny po požáru]] V 18:30:21 se Whiteovi prudce zvýšil tep, pravděpodobně zaregistroval první náznak problému. V 18:30:50 došlo k prudkému poklesu napětí jednoho elektrického okruhu lodi - došlo zde ke zkratu. Po asi deseti sekundách následoval výkřik Chaffeeho „Požár! Máme požár na palubě“. V tomto okamžiku vstávají Grissom a White ze svých sedadel a pokoušejí se otevřít vstupní průlez. Chaffee zůstává podle předpisů na místě a udržuje komunikaci. Grissom se snaží otevřít vyrovnávací ventil a srovnat tlak v kabině s tlakem venku, což se mu nepodaří, oheň mu odřízl cestu. V 18:31:16 Chaffee: "Máme tady hrozný požár! Dostaňte nás odtud! Hoříme!" Pak se spojení přerušilo. V tuto chvíli dosahoval tlak v lodi 200-275&nbsp;% tlaku atmosférického, což znemožňovalo otevření dovnitř otevíraného poklopu. Kabina nebyla stavěna na tyto podmínky, a její stěna praskla. Vyvalil se dým, a techniky, kteří se snažili pomoci z tzv. „bílé místnosti“ ze které se nastupuje do lodi, zasáhla tlaková vlna, žár a kapky roztaveného materiálu. Průlez se povedlo vypáčit po 5 minutách, většina z přítomných skončila s otravou kouřem v nemocnici, protože jejich ochranné masky byly určeny na ochranu při úniku paliva, ne pro nasazení v kouři z požáru a propouštěly kouř. Hasit nebylo potřeba, oheň vyčerpal všechen kyslík a uhasl. Astronauti utrpěli popáleniny, nikoliv však smrtelné. Smrt nastala udušením dýmem. Pravděpodobnou příčinou požáru bylo poškození izolace kabelu poblíž vstupního otvoru, dalším podezřelým byla kabeláž nacházející se pod sedadlem [[Virgil Ivan Grissom|Virgila Grissoma]]. Vzhledem k destrukci interiéru nebylo možné určit přesné místo. Kabely, které byly zcela volně vedeny po celé lodi, se mohly prodřít prakticky kdekoliv a v kyslíkové atmosféře stačila malá jiskra. [[Soubor:AS-204 - hatch.jpg|thumb|Dvojitý systém dveří Apolla 1]] Ironií osudu v den pohřbu posádky Apolla 1 uhořeli na základně Brooks AFB dva vojenští piloti při pokusu v komoře s kyslíkovou atmosférou. Na následky požáru v atmosféře naplněné kyslíkem zemřel roku [[1961]] také sovětský kosmonaut [[Valentin Bondarenko]], když po ukončení lékařských testů jím odhozený kousek vaty namočený v [[ethanol]]u dopadl na žhavou elektrickou desku. Tato nehoda ovšem byla [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] dlouho tajena. Po analýze příčin nehody došlo k přijetí řady opatření, z nichž nejvýznamnější bylo, že pro zmírnění rizika požáru byla napříště atmosféra velitelské kabiny [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]] v době, kdy raketa stojí na startovní rampě nebo se nachází v předorbitální fázi vzletu, tvořena směsí 60&nbsp;% [[kyslík]]u a 40&nbsp;% [[dusík]]u. Byla provedena náhrada všech hořlavých materiálů, např. tzv. nehořlavou textilií beta a změny v systému otevírání vstupního průlezu. [[NASA]] rozhodla, že neuskutečněný tragický let ''AS 204'' bude nadále nést označení ''Apollo 1'' a následující let, t.j. 4. uskutečněný let programu [[Program Apollo|Apollo]], ponese označení ''Apollo 4''. Žádnému letu tak nebylo přiřazeno označení ''Apollo 2'' či ''Apollo 3''. Po nehodě byla raketa [[Saturn (raketa)|Saturn 1B]] sejmuta ze startovní rampy a po provedení údržby byla použita při letu [[Apollo 5]]. Prvním uskutečněným pilotovaným letem programu [[Program Apollo|Apollo]] byl let [[Apollo 7]]. == Související články == * [[Kosmické havárie]] ===Literatura=== *{{Citace monografie | příjmení = Lála | příjmení2 = Vítek | jméno = Petr | jméno2 = Antonín | odkaz na autora = |odkaz na autora2 = | rok = 1982 | titul = Malá encyklopedie kosmonautiky | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha }} {{Program Apollo}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Program Apollo|Apollo 01]] [[Kategorie:Kosmické katastrofy]]

Návrat na stránku „Apollo 1“.