Alois Sikora

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Alois Sikora''' (* [[28. červen|28. června]] [[1943]], [[Blankenhain]]) je [[Česká republika|český]] malíř, básník, ilustrátor == Život == Žije a tvoří v [[Hodonín|Hodoníně]]. Doménou jeho tvorby je [[olejomalba]], která vychází z [[reflexivní]] poezie autora. Obrazy představují samostatné příběhy, odehrávající se na scéně přírodního, pohádkového, či venkovského jeviště. Nechybí ani výjevy z prostředí dávných mýtů, nebo světa cirkusové romantiky. Dílo je charakteristické jednotlivými symboly, navádějícími diváka k zamyšlení v prostoru a čase. Při shlédnutí obrazů se divákovi nic nenutí, jenom slyší jemné oslovení, týkající se jeho nitra. Spolu s oslovením plyne tok energie, který je ostatně vlastní většině autorových obrazů. Uvidíte tam možná sebe, poklidné modré nebe, nedoknutelnost zrození živých tvorů i majestátnost myšlenky o míru v člověku. Výtvarné práce Aloise Sikory jsou vystavovány po celém světě. == Tvorba == Alois Sikora je výtvarníkem silně emotivně založeným. Do svého výtvarného projevu zahrnuje širokou škálu technik. Přestože se specializuje na olejomalbu, neméně se věnuje i perokresbě a knižní ilustraci. Když zatouží po vícerozměrné tvorbě, tak bere do ruky dláto a tesá do dřeva. Rovněž kámen neuniká jeho pozornosti a tak často tvoří olejomalbu na kameni. Při této tvorbě respektuje přírodní tvar a linku kamene.Autor vkládá do svých děl během tvorby pozitivní enrgii, která z nich po jejich dokončení následně vyzařuje. Divákovi pak dává možnost zastavit se v prostoru a čase. Vnímat naplněné ticho, které se kolem něj začne rozprostírat. Chce ho v této hektické době uklidnit. V přítomnosi obrazů Aloise Sikory tedy neztrácíme čas, ale naopak ho získáváme. Tím i potřebnou sílu ke své každodenní činnosti. Před námi se začnou odvíjet lidské příběhy dnů všedních i svátečních. Z obrazů na nás rovněž dýchne humor, který je vlastně onou solí života, za kterou je vydáván. Auor pečlivě svá díla prosoluje, aby divákovi přispěchal na pomoc, když je mu nevolno Milé na většině obrazů je to, že svůj názor na svět a na předání energie autor nikomu nenutí. Po jejich shlédnutí však tyto proudy do nás vstupují přirozeně a zcela nenuceně. Obrazy nás nutí, abychom se k nim stále vraceli, hledali v nich, i sobě tolik potřebnou energii a klid. === Interview === Začneme poněkud netradičně. Kdy a kde jste se narodil? Psal se rok 1943 a přesně 28.června jsem se narodil v německém Blankeinhainu, předměstí Výmaru. A když už víme, kde jste se narodil, jak váš život probíhal dál? Z Německa jsem putoval s rodiči do tehdejšího Československa, odkud pocházel otec. Matka byla po otci němka a po matce chorvatka. Jak se tedy vaši rodiče seznámili? Otec se narodil v Bosně českým rodičům. Tam se také seznámil s mojí maminkou. Vy jste se ale narodil v Německu? Rodiče totiž pracovali za války v Německu na nucených pracích. Váš původ tedy známe a co bylo potom? Základní školu jsem absolvoval v Dyjákovicích, okres Znojmo. Tehdy jsme se přestěhovali do Jaroslavic. Další školou byla pedagogická škola v Bosko- vicích – obor – vychovatelství, výtvarná výchova. Vaše specializace nám nyní ukazuje i váš profesní a zájmový směr. Maloval jsem už od dětství. Sotva jsem se naučil držet tužku. Laškoval jsem i s jinými uměleckými směry jako herectví apod. Výtvarné umění, tedy malířství mě oslovilo z uměleckých směrů nejvíce. Nezůstalo však jenom při něm. Začal jsem psát poezii a drobné povídky. Vycházely tehdy v novinách a časopisech. Teď se tedy dostáváme k obsahu Vašich obrazů. Jsou to vlastně mamalované příběhy. Výtvarná činnost mě začala lákat i v jiných směrech. Pohrával jsem si s keramikou, dřevem, kamenem. Buď jsem maloval, tesal, nebo psal. Nezanedbatelná ve Vašem životě byla i ilustrační tvorba. Nejprve jsem ilustroval knihy poezie pro vadavatelství a nakladatelství Petrklíč Praha. Později jsem začal ilustrovat i své knížky poezie. Čím jste se však zaměstnával po valnou část svého života . Své hlavní poslání – pedagog a vychovatel mládeže jsem se nažil dělat s patřičným osobním zaujetím. Profese se mně stala posláním. Zařazoval jste do své pracovní činnosti i výtvarné umění? Samozřejmě. Vedl jsem výtvarné kroužky, jejichž frekventanti v mnohých případech pak výtvarné umění provozovali a provozují. Získal jsem také mnoho mladých lidí ke kladnému vztahu k umění. Život tedy plynul a co se s vámi dělo v posledních letech? Od roku 1999, to je tedy už požehnaných 10 let jenom maluji, tesám, ilustruji a píši poezii. Samozřejmě často vystavuji své práce doma i v zahraničí. Vydal jsem rovněž dvě sbírky poezie s vlastními ilustracemi. Saint Just le Martel je francouzské město, kam jsem pravidelně nomino- ván se svými humornými kresbami na celosvětovou výstavu humoru ve výtvarném umění. Jak dlouho žijete v Hodoníně a co pro Vás toto město znamená. V Hodoníně žiji od roku 1970. Což je pěkná řádka let. Toto město se pro mě stalo domovem, kde se stále rád vracím z cest. Přijalo mě pod svá ochranná křídla. Moravská domovina se pro mě stala rov- něž inspiračním podkladem pro výtvarnou tvorbu.Takže zde mám nyní zapuštěny i své životní kořeny. A Vaše životní krédo ? Obrazem přinést zklidnění člověka a vnášet harmonii do jeho duše. Zastavit ho v čase a prostoru a pomoci mu načerpat tolik potřebné síly k dalším krokům v životě i v práci. === Úryvky poezie === „Déšť se mi vkrádá na okna rámů. Bubeník tluče do tamtamů. Prší... I v nás jsou cítit kapky deště, jak na šachovém poli pěšce, honí dáma, nebo král. Na orosené okna, jsem namaloval vítr“ „Žárlím na anděly, že mají křídla. Jsou čistí a mohou střežit, ty nejkrásnější bytosti tohoto světa.“ == Externí odkazy == * [http://www.aloissikora.cz Oficiální prezentace Aloise Sikory] – AloisSikora.cz * [http://www.aloissikora.zaridi.to Neoficiální webové stránky Aloise Sikory] – informace z trochu jiného pohledu {{Commonscat|Alois Sikora}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Sikora, Alois}} [[Kategorie:Čeští malíři]] [[Kategorie:Čeští ilustrátoři]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Žijící lidé]]

Návrat na stránku „Alois Sikora“.