Žatec

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Žatec | foto = Image:Zatec CZ namesti Svobody PICT2967.jpg | popisek.foto = Náměstí Svobody od jihu, v&nbsp;pozadí uprostřed radnice | znak = Soubor:znakzatec.jpg | vlajka = | status = město | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] | okres = Louny | NUTS5 = CZ0424 566985 | NUTS4 = CZ0424 | NUTS3 = CZ042 | ob.roz.půs = Žatec | pov.ob = Žatec | země = [[Čechy]] | výměra = 42,69 | obyvatelé = 19 764 | obyv.datum = 1. 1. 2008 | zem.šíř = 50° 19’ 48’’ | zem.dél = 13° 32’ 40’’ | nad.výš = 233 | PSČ = 438 01 | početzsj = 29 | početč = 7 | početk = 6 | adresa = náměstí&nbsp;Svobody&nbsp;1<br />438 01 Žatec 1 | web = www.mesto-zatec.cz | úř.web = www.mesto-zatec.cz | email = info@mesto-zatec.cz | starosta = Mgr. Erich Knoblauch | mapa = Soubor:Zatec LN CZ.png | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=19 |lat_sec=48 |lon_deg=13 |lon_min=32 |lon_sec=40 |float=center }} }}[[Soubor:Zatec ohre.JPG|thumb|300px|Centrum Žatce leží na kopci nad řekou Ohří.]] '''Žatec''' ([[němčina|německy]] ''Saaz'', [[latina|latinsky]] ''Sacz'') je [[město]] na severozápadě [[Česká republika|Česka]], v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], [[okres Louny|okrese Louny]]. Leží na řece [[Ohře|Ohři]]. Podle údajů [[Ministerstvo vnitra|Ministerstva vnitra]] z roku [[2006]] má město 19&nbsp;898 obyvatel a je největším městem okresu. == Dějiny == === Od založení === Nejstarší zmínku o Žatci (z roku 1004 – hrad ''Satzi'') je možné nalézt v kronice Dětmara Meserburského; oblast byla však osídlována již v době kamenné. V 8. století bylo na území dnešního města založeno [[Slované|slovanské]] hradiště. Díky tomu je město velmi bohaté na archeologické nálezy. V roce 1265 král Přemysl Otakar II. udělil Žatci [[město|městská]] privilegia. Velmi známé je dílo ''„Oráč a smrt''“ (Ackermann aus Böhmen) žateckého městského notáře [[Jan ze Žatce|Jana ze Žatce]] (Johannes von Saaz) z roku 1400, považované za vrchol pozdněstředověké německy psané literatury v českých zemích. === Husitství === Významnou úlohu Žatec sehrál v době husitské revoluce. Byl zpočátku, v době silného vlivu [[chiliasmus|chiliasmu]], dokonce považován za jedno z 5 měst (spolu s ''„městem Slunce“'' [[Plzeň|Plzní]], [[Louny]], [[Klatovy]] a [[Slaný]]m), které v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Ve městě působili významní husitští kněží [[Petr Němec]] a [[Petr Špička]]. V roce 1421 město ustálo útok 2.&nbsp;křížové výpravy do Čech. Spolu s městy Louny a Slaným byl vytvořen tzv. žatecko-lounský svaz, v jehož čele stál Jakoubek z Vřesovic. === Doba pohusitská === V 16. století patřil Žatec mezi největší česká města. === Bílá hora === Žatec se rovněž připojil ke stavovskému povstání. Jeho někdejší primátor – Maxmilián Hošťálek z Javořice – byl jedním z [[27 českých pánů]] popravených [[21. červen|21. června]] 1621 na Staroměstském náměstí. Třicetiletá válka znamenala výrazný úpadek města a jeho postupnou germanizaci. === Od 18. století do okupace === 18. i 19. století znamenala další rozvoj [[pivovarnictví]] a pěstování [[chmel]]e ve městě a okolí. V těch dobách byl založen např. nový pivovar na místě bývalého hradu na Žižkově náměstí (kde je dodnes), chmelařský spolek a chmelný trh. Co se týče správního vývoje, stal se Žatec v roce 1788 sídlem [[kraj (územní jednotka)|kraje]], od roku 1850 potom [[okres]]u. V roce 1930 žilo ve městě 18 tisíc obyvatel převážně německé národnosti, neboť město leželo na území [[Sudety|Sudet]] a stalo se tak součástí [[nacistické Německo|třetí říše]]. === Druhá světová válka === Žatec se stal hraničním městem [[nacistické Německo|třetí říše]]. Koncem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sloužilo město jako jeden velký lazaret a skrýš pro prchající vojáky [[Wehrmacht]]u. Poblíž města bylo vystavěno vojenské letiště, které pak ještě dlouho po válce sloužilo armádě [[Československo|ČSR]] a ČSSR. Krátce před koncem války byl na dnešní západní [[Železniční stanice|nádraží]] proveden letecký nálet. Žatec byl osvobozen [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. {{-}} === Od konce druhé světové války do roku 1989 === {{NPOV|část}} Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] nastal odsun německého obyvatelstva a dosídlování zejména [[volyň]]skými Čechy. V letech 1948 - 1950 bylo ze žateckého letiště odesláno 25 letadel [[Avia S-199]] a 61 letadel [[Supermarine Spitfire]] v rámci vojenské pomoci [[Československo|Československa]] nově vzniklému státu [[Izrael]] (tzv. akce Žatec)<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Arms shipments from Czechoslovakia to Israel 1947-1949 | vydavatel = Wikipedia.org | url = http://en.wikipedia.org/wiki/Arms_shipments_from_Czechoslovakia_to_Israel_1947-1949}}</ref>. Při správní reformě, 1. června 1960, Žatec politicky „neobhájil“ titul okresního města, kterým se staly 20 km vzdálené daleko menší komunistické [[Louny]]. V roce 1961 byl Žatec vyhlášen [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. V období 70. a 80. let dochází k bouřlivé výstavbě sídlišť, zejména v západní a jižní části města, jsou likvidovány cenné podměstské statky a rozsáhlé čtvrtě z 19. a počátku 20. století. Historické jádro města chátrá, vetšina finančních prostředků, přerozdělená do okresu, připadá do nového okresního města Louny. Ze Žatce jsou postupně odstraňovány okresní úřady, soud, některé strategické podniky (mlékárna aj.), z chladícího zařízení nové mlékárenské linky je v Lounech vybudováno kluziště... Tento stav přetrvával až do r. 1989, kdy se Žatec vymanil z politicko-ekonomického jha Loun a nastoupil cestu vlastní obnovy. === Současnost === Dnes dochází k postupné obnově historických památek. Některé objekty ve městě chátrají, ale na jejich obnově se již čile pracuje. Bohužel, východní část městského jádra je na tom velmi špatně (tj. oblast Chelčického náměstí), neboť byla v dřívějších letech obývána nepřizpůsobivými obyvateli. V roce 2006 byla provedena rekonstrukce náměstí Svobody (prostranství před [[radnice|radnicí]]). Nepůvodní nevzhledný trávník byl nahrazen dlažbou, nově byla na [[náměstí]] umístěna i [[kašna]] a sloup milénia na počest výročí 1000 let od první písemné zmínky. Ve městě je nemocnice, gymnázium, 2 obchodní akademie, dvě odborná učiliště, 4 základní školy, mateřské školy a zvláštní škola a 2 nádraží. Dále pak divadlo s digitálním kinem, letní kino, vydávají se Žatecké noviny a Žatecký týdeník. Bezpečnost zajišťuje Hasičský záchranný sbor,[[obecní policie|městská policie]] i [[Policie České republiky|Policie ČR]], ve městě sídlí vojenská posádka (4. brigáda rychlého nasazení). Pracuje se na zásadní obnově a přestavbě kasáren v moderní vojenské městečko ve městě. V celém okrese Louny se na přelomu tisíciletí zvýšila nezaměstnanost až na cca 15 % na počátku roku 2006. V roce se 2008 naopak výrazně poklesla na cca 7 %, což je způsobenou masivní výstavbou továren v okolí Žatce, Loun a Podbořan. [[Soubor:Zatec CZ Knezska brana PICT2989.jpg|thumb|Kněžská brána, součást středověkého opevnění v Žatci]] === Budoucnost === Bývalé vojenské letiště bylo přeměněno na průmyslovou zónu Triangle, kde se nyní (květen 2008) dokončují továrny japonských společností IPS Alpha a Hitachi. První bude produkovat [[LCD]] panely, druhá potom LCD a plazmové [[Televizor|televizory]]. V blízkosti průmyslové zóny se buduje úsek budoucí [[rychlostní silnice R7]], spojující [[Praha|Prahu]] s [[Chomutov]]em. == Okolí == Žatec leží v jihozápadní části [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]] na jižním okraji [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]] v podhůří [[Doupovské hory|Doupovských hor]]. Jižně od města se rozkládá přírodní park [[Džbán (geologická oblast)|Džbán]]. Proti proudu řeky [[Ohře]] se nachází [[Vodní nádrž Nechranice]] s nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě. == Zajímavosti == === Žatecká NEJ === * Hrob nejstaršího pivaře světa (recese) * Nejmenší chmelnička na světě (na náměstí Svobody) * Nejmenší pivovar na světě (pokusný pivovar ve Chmelařském institutu) * Největší sklad chmele na světě * Největší chmelařská oblast ČR * Nejsušší město ČR (srážkový stín Doupovských a Krušných hor) * Druhá největší židovská synagoga v ČR === Slavní rodáci === * [[Karl Lehrmann]] (architekt) <ref>http://www.usti-aussig.net/autori/karta/jmeno/117-karl-lehrmann</ref> * [[Jan Svěrák]] (režisér) * [[Petr Kotvald]] (zpěvák) * [[Werner Nachtigall]] (biolog) === Chmelařství a pivovarnictví === Oblast, jíž je Žatec střediskem, proslula pěstováním [[chmel]]e. Pěstování chmele je rovněž inspirací pro každoroční chmelové slavnosti – tzv. [[Dočesná]]. Ve městě se nachází muzeum chmele, významný Chmelařský institut a sídla mnoho společností zabývajících se obchodem s touto komoditou. Žatecký [[chmel]] je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek ([[lupulin]]). Právě díky chmelu a Dočesné je Žatec známý v celém Česku. Na chmelové brigády jezdili studenti ze všech koutů republiky. Ve městě sídlí [[Pivovar Žatec]], jenž své pivo úspěšně vyváží do světa a pravidelně získává ocenění na degustacích v ČR, ale i ve světě. V červnu 2006 vyhrálo Žatecké pivo na Mezinárodním pivním festivalu v australském [[Sydney]]. Ve městě působí recesistické [[občanské sdružení]] [[Chrám chmele a piva]], které pořádá slavnosti Chmelfest a snaží se o propagaci nejen Žatce jako města chmele, ale i celé chmelařské oblasti v okolí. === Dočesná === Tato akce vznikla původně jako oslava dočesání posledního chmelového štoku a v průběhu let doznávala mnoha proměn. V dnešní podobě se těžištěm oslav a zábavy stalo centrální náměstí Svobody, kde je před radnicí umístěno hlavní pódium, na kterém se po oba dny střídají zábavné pořady především hudebních žánrů. Nedílnou součástí jsou chmelové a pivní soutěže, mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě. Výjimečnost programu umocňuje historická divadelní scénka jejímž vyvrcholením je pasování vybraného pěstitele do rytířského stavu a dekorování jej chmelovým věncem, slavnostní narážení pivního sudu a strhnutí posledního štoku v nejmenší chmelnici na světě, která se nachází přímo na žateckém náměstí. Speciální programy jsou na dalších dvou scénách. Na dětské scéně do podvečera probíhají pásma soutěží, písniček a her, do kterých se děti zapojují a mají možnost vyhrát zajímavé věcné ceny. Ve večerních hodinách na tomto pódiu probíhá rockový program, nechybí vystoupení známých rockových hvězd. Druhou scénu tvoří pódium s programem zaměřeným na folkovou a country muziku. Na žatecké Dočesné se představují pivovary z celé České republiky, ale i ze zahraničí.<ref>čerpáno z webu http://www.docesna.cz</ref> === Filmaři === [[Soubor:Zatec CZ kostel Nanebevzeti Panny Marie PICT2970.jpg|thumb|Seriálové [[Náměstíčko]] je ve skutečnosti náměstí Maxmiliána Hošťálka v Žatci]] [[Soubor:Zatec_CZ_kostel_sv_Vaclava_01.JPG|thumb|Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí]] Ve městě se díky jeho starobylé podobě natáčí ročně několik filmů a seriálů. V současné době se jednalo hlavně o seriály České televize ''[[Náměstíčko]]'', Náves, Příkopy a Nemocnice na kraji města. Dále se do Žatce sjíždí filmové štáby z celého světa a natáčí zde zejména historické filmy. ==== Filmy (částečně) natáčené v Žatci ==== * Starci na chmelu * Holky z porcelánu (1974) * Yentl (Barbra Streisand) (1982) * Mladý Indiana Jones (1992 - 1993) * Radeckého pochod (1993) * Bídníci (1997) * Oliver Twist (1999) * Jean Moulin (2002) * Doktor Živago (2002) * Náměstíčko (2005) * Pusinky (2006) * "Srdce nepřítele" (2007) * Edith Piaf (2008) * ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou === Památky === * Budova radnice * [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Sloup Nejsvětější Trojice]] * Chrám Nanebevzetí Panny Marie * Židovská [[synagoga]] * Chmelnička * Systém městského opevnění s Husitskou baštou * Historické chmelařské budovy (navrženy na seznam [[UNESCO]]) V Regionálním muzeu K. A. Polánka byla v květnu roku 2002 otevřena stálá expozice '''Kabinet chmelových známek''' dokumentující historický vývoj a teritoriální rozšíření chmelových známek v Čechách. V současnosti expozice obsahuje bezmála 1300 vystavených [[sbírkový předmět|sbírkových předmětů]] a je tak největším vystavovaným souborem svého druhu v České republice. K expozici se váží webové stránky [http://www.muzeumzatec.cz] (Expozice), které detailně pojednávají o jednotlivých druzích těchto pracovních známek. == Části města == * [[Bezděkov (Žatec)|Bezděkov]] * [[Milčeves]] * [[Radíčeves]] * [[Trnovany (Žatec)|Trnovany]] * [[Velichov (Žatec)|Velichov]] * [[Záhoří (Žatec)|Záhoří]] * '''Žatec''' == Partnerská města == * {{Flagicon|Belgie}} [[Poperinge]] [[Belgie]] * {{Flagicon|Německo}} [[Thum]] [[Německo]] * {{Flagicon|Slovinsko}} [[Žalec]] [[Slovinsko]] * {{Flagicon|Polsko}} [[Krasnystaw]] [[Polsko]] * {{Flagicon|Rusko}} [[Novocheboksarsk]] [[Rusko]] == Související články == * [[Městská autobusová doprava v Žatci]] == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 896 | isbn = 978-80-7277-410-4}} * {{Citace monografie | příjmení = Mikovec | jméno = Ferdinand Břetislav | ilustrátoři = Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler | rok = [1860] | titul =Starožitnosti a Památky země České. | vydavatel = Kober a Markgraf | místo = Praha | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/58732 | kapitola = Libočanská branka v Žatci | typ kapitoly = - kapitola | url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=69985&mcp=1945&s=jpg&author= | stránky = 177-178 }} == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.mesto-zatec.cz Oficiální stánky města] * [http://www.zatec.cz stránky o Žatci] * [http://www.intermedia.cz/city_pano/zatec/ Virtuální prohlídka historického centra města] * [http://www.zlaty-lev.cz Ubytování v hotelu Zlatý lev, jehož součástí je Informační centrum] {{Flickr|Žatec}}{{Commonscat|Žatec}}{{Město Žatec}}{{Okres Louny}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Okres Louny]] [[Kategorie:Obce v okrese Louny]] [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]]

Návrat na stránku „Žatec“.