Hejnal Z Multimediaexpo.cz stránky Hejnal Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{globalizovat}} [[Soubor:Kraków - St. Mary Church 01.JPG|thumb|Mariánský kostel v Krakově]] [[Soubor:Hejnalista.jpg|thumb|Hejnalista (trubač) na věži Mariánského kostela v Krakově]] '''Hejnal''' (polsky ''Hejnał Mariacki'') – melodie hraná trubačem každou celou hodinu do všech čtyřech světových stran z Mariánské věže kostela Panny Marie v [[Krakov]]ě (Kościół Mariacki). Krakovský hejnal je součástí městských tradicí, jedním ze symbolů Krakova. Hejnal, který byl hrán v poledne od [[13. únor]]a 1838, oznamoval přesně dvanáctou hodinu. Tím byl Krakov prvním polským městem, kde byl uváděn přesný čas. Této skutečnosti město vděčí prof. Maksymilianovi Weissovi, řediteli Hvězdárny Jagellonské univerzity v Krakově (Obserwatorium Astronomiczne Uniwersytetu Jagiellońskiego). Čas z krakovské hvězdárny byl udáván pomocí rádia do celého [[Polsko|Polska]]. Poslední časový signál z Krakova byl vysílán [[1. duben|1. dubna]] [[1984]]. Protože toto vysílání bylo nákladné, dále byl signál vysílán z [[Varšava|Varšavy]]. Ale stále je přímým přenosem přenášena melodie hejnalu z mariánské věže. Samotná tradice mariánského hejnalu je stará asi 700 let a existuje o tom též legenda. [[Mariánský kostel]] má dvě věže, z té vyšší (přezývané ''hejnalica''), která je zároveň nejvyšší věž v Krakově, před dávnými věky městská stráž dávala ráno trubkou znamení k otevření a večer k uzavření městských bran. Také troubila na poplach, když vypukl požár nebo se blížil nepřítel. Když jednou [[Tataři]], kteří často napadali polské vesnice a městečka, dorazili až ke Krakovu, stráž začala hrát hejnal. Město stihlo zavřít městské brány, ale tatarský šíp prostřelil krk hejnalisty, než dokončil melodii. Na paměť této události se vždy melodie přerušuje. Melodie hejnalu doprovázela Poláky v důležitých historických událostech: například za svítání [[18. květen|18. května]] [[1944]] byl zahrán v italském klášteře [[Monte Cassino]], který dobyli právě Poláci. Ne náhodou se hejnal hraje na všechny [[Světová strana|světové strany]]. Nejprve směrem k hradu [[Wawel]], pro krále (jih). Potom k magistrátu pro starostu (západ). Třetí troubení je pro hosty směrem k [[Barbakan]]u (sever). Poslední pak byl dříve pro kupce, nyní pro velitele stráže, na Malý rynek. Původně se hrálo jen ráno a večer, později i v poledne. Pouze jedinkrát v celé historii zazněla z věže jiná melodie, a to v poledne [[3. duben|3. dubna]] [[2005]], kdy strážní zahráli smuteční píseň ''Matčiny slzy'' na paměť zemřelého papeže [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]] Píseň má být z věže zahrána ještě jednou v poledne v den pohřbu [[papež]]e. {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Krakov]] [[Kategorie:Polská hudba]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Globalizovat (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Hejnal“.
