Chulské údolí

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Hula Valley Israel.jpg|thumb|300px|Chulské údolí, pohled z [[Golanské výšiny|Golanských výšin]]]] '''Chulské údolí''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: עמק החולה‎, ''Emek ha-Chula'') je [[zemědělství|zemědělská]] oblast v severním [[Izrael]]i s velkými zásobami čerstvé vody. Je významným stanovištěm pro ptáky migrující podél [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]] mezi [[Afrika|Afrikou]], [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]]. '''Chulské jezero''' ([[Bible|biblické]] jezero Meróm) a přiléhající [[bažina|bažiny]] byly v 50. letech vysušeny ve snaze upravit [[životní prostředí]] pro potřeby zemědělství. Přesto, že tento počin měl zpočátku velký celonárodní přínos pro Izrael, s postupem času začalo být zřejmé, že užitky z přeměny „pustiny“ Chulského jezera a jeho bažin byly omezené. V několika minulých letech, po téměř 50 letech neúspěšného zápasu o využití zdrojů odvodněného [[údolí (geomorfologie)|údolí]], nakonec [[Vláda Státu Izrael|izraelská vláda]] uznala, že úspěšný vývoj může nastat pouze za kompromisní situace mezi [[příroda|přírodou]] a rozvojem. Proto byla část bývalého jezera a bažin nedávno opětovně zaplavena v rámci pokusu o zabránění zhoršování kvality půdy a obnovení tařka vyhaslého [[ekosystém]]u. == Názvy == Chulské jezero bylo v minulosti známé pod různými názvy. Ve [[14. století př. n. l.]] jezero Egypťané nazvali ''Samchuna'', zatímco v [[Bible|Bibli]] je známé pod názvem ''Meróm''. V 1. století n. l. jej historik [[Flavius Iosephus|Flavius]] zmiňuje jako ''Semechonitis'', zatímco v [[Talmud]]u je zmíněno jako ''Jam Sumchi''. Konečně, jezero je nazýváno [[arabština|arabsky]] ''Buhejrat el-chulel'' a [[hebrejština|hebrejsky]] ''Agam ha-chula'', což vyhází z [[aramejština|aramejského]] ''Chulata'' nebo ''Ulata''. „Vody Merómu“ jsou někdy chybně uváděny ve vědecké literatuře, ačkoliv pojem odkazuje konkrétně k [[pramen]]ům na západní straně údolí. == Historie == === Pravěk a starověk === Jezero Chula přitahovalo lidskou pozornost od nepaměti. Poblíž mostu [[Bnot Ja'akov]] („Dcery Jákobovy“) při jižním konci údolí byly nalezeny [[archeologie|archeologické]] pozůstatky z [[paleotit|paleotického období]]. První stálé osídlení, Enam (Mallaha), se datuje 9 - 10 tisíc let zpět. Chulské údolí bylo hlavní křižovatkou důležitých obchodních cest spojující velká centra obchodu v [[Damašek|Damašku]] s východním [[Středozemní moře|středomořským]] pobřežím a [[Egypt|Egyptem]]. V době bronzové, přibližně před 4 tisíci lety, byla na klíčových místech této cesty vybudována města [[Tel Chacor|Chacor]] a Laiš. Město Laiš bylo ke konci 13. století př. n. l. zničeno [[izraelité|izraelitským]] kmenem Dan, který na jeho místech vybudoval nové město, které pojmenovali Dan a po 400 let pak Izraelité ovládali Hulské údolí, až do doby, kdy byli vyhnáni [[Asýrie|asyrskými]] armádami [[Tiglatpilesar III.|Tiglatpilesara III.]] Bible pak zmiňuje jezero Meróm jako místo vítězství [[Jozue]]ho nad [[Kanaán]]ci.<ref>{{Citát bible|Joz|11|5||7}}</ref> Během helenské, [[Řím|římské]], [[Byzantská říše|byzantské]] a rané arabské období ([[4. století př. n. l.]] až [[8. století|8. století n. l.]]) bylo venkovské osídlení Chulského údolí nepřerušeno. Za [[Seleukovská říše|Seleukovské říše]] pak bylo při pobřeží jezera postaveno město Seleucia Samulias. Tradičními plodnimami byla [[rýže]] (od počátku helénského období), [[bavlna]] a [[cukrová třtina]] (přinesená Araby po dobytí území v roce 636), [[čirok]] a [[kukuřice]]. V osmém století se začal chovat [[vodní buvol]], který poskytoval [[mléko]] a sloužil jako soumar. === Středověk a novověk === [[Soubor:Hulah Valley, Israel, Buffalo.jpg|thumb|Bažiny (obývané mj. [[buvol domácí|buvoly]]) zůstaly na některých místech v Chulském údolí dodnes]] V důsledku [[křížové výpravy|křižáckých výprav]] a [[Mamlúci|mamlúckého]] vpádu došlo k značnému vylidnění a zpustošení oblasti. Ke zlepšení došlo za [[osmanská říše|osmanské vlády]], vpád [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] (1799) a [[Ibrahim Alí|Ibrahima paši]] (1831-1840) však zapříčinil další zpustošení oblasti.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Avneri|jméno=Arieh L|odkaz na autora=|titul=The Claim of Dispossession: Jewish Land-Settlement and Arabs 1878-1948|vydání=1|místo=Efal, Israel|vydavatel=Yad Tabenkin|rok=1982|isbn=|poznámka=Dále jen Avneri (1982)|strany=37n|jazyk=}}</ref> Mezi lety 1840–[[1940]] se charakter oblasti příliš nezměnil. Třetina oblasti tvořila [[jezero|jezera]] a [[bažina|bažiny]], další třetina půdy byla odvodňována jen velmi slabě, takže byla zarostlá vegetací s hlubokými kořeny. Jen poslední třetina půdy byla obdělávána [[felláhové|felláhy]]. Mnohé oblasti Chulského údolí tak byly zcela neprůchozí a lidé zde žili asi jen v sedmi vesnicích. Dostatek vody a možnost kultivace půdy sice přitahoval množství imigrantů, populace v údolí však přesto nerostla zejména kvůli [[malárie|malárii]], která zapříčiňovala vysokou [[úmrtnost]].<ref>Avneri (1982). S. 39-41.</ref> První moderní židovské osídlení Chulského údolí, [[Jesud ha-Ma'ala]], při západním pobřeží jezera, bylo založeno roku 1883 během [[Alija#První Alija (1881 - 1903)|první aliji]], ve větší míře se však Židé v této oblasti usidlovali až od roku [[1940]].<ref>Avneri (1982). S. 41.</ref> Celkem se zde k roku [[1948]] nacházelo 12 židovských a 23 arabských osad. Po [[První arabsko-izraelská válka|Válce o nezávislost]] v roce [[1948]] [[Arabové]] opustili údolí a uprchli do sousedních arabských zemí. Před vysušením v 50. letech bylo Chulské jezero 5,3 km dlouhé a 4,4 km široké, rozkládající se na celkové ploše 12–14 km². V létě bylo hluboké zhruba 1,5 metrů a v zimě přibližně 3 metry. Kromě řeky Jordán ho živila i řada potoků a [[vádí]] stékajících sem z okolních hor. Například od západu sem z [[Horní Galilea|Horní Galileji]] přitékal [[Nachal Dišon]]. == Geografie == === Topografie === Chulské údolí se nachází při severní části [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]], v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 70&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. a rozkládá se na ploše 177 km² (25 km dlouhý pás o šířce 6–8 km). Na obou stranách údolí jsou strmé svahy; [[Golanské výšiny]] na východě a na západě se zvedají až do nadmořské výšky 400–900&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. prudké svahy [[Hory Naftali|hor Naftali]] v [[Horní Galilea|Horní Galileji]] [[Čedič]]ové kopce, které se táhnou ve výšce 200&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. podél jižní strany údolí zachytávají řeku [[Jordán]] jsou běžně zmiňovány jako jakási čedičová „zátka“, která omezuje odvodnění potoky do [[Galilejské jezero|Galilejského jezera]]. === Klima === Chulské údolí má středomořské [[klima]] s horkými suchými léty a studenými deštivými zimami, nicméně dva horské hřbety, které jej ohraničují způsobují extrémní sezónní a denní teplotní výkyvy. [[Srážky|Srážkový úhrn]] se liší v závislosti na místech údolí a výšce okolních kopců od 400 mm na jihu po 800 mm na severu údolí. Více než 1500 mm srážek (většina ve formě sněhu), které spadnou v pohoří [[Har Hermon|hory Hermon]], živí podzemní potoky, včetně zdrojů [[Jordán]]u a všechny tyto vody protékají právě skrz údolí. Režim větru odpovídá místním podmínkám a místy zde fouká silný severo-východní vítr, známý v [[arabština|arabštině]] jako ''Šarkija''. == Vysušení jezera == Vysoušecí práce (melioraci), které prováděl [[Židovský národní fond]] ({{Cizojazyčně|en|''Jewish National Fund''}}), začaly v roce [[1951]] a skončily v roce [[1958]]. Byly dosaženy dvěma hlavními úkony: prohloubením a rozšířením řeky [[Jordán]] a dvěma nově vykopanými okrajovými kanály, které odklonily Jordán už na severu údolí. Na jižní straně údolí uzavírala při výtoku řeky Jordán soutěska z tvrdších [[čedič]]ových hornin. V rámci melioračních prací v 50. letech 20. století, kdy bylo Chulské jezero z velké části vysušeno, byla tato překážka zčásti odstraněna a přes bývalou soutěsku byl postaven [[most Pkak]].<ref name="Most Pkak">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = bet-alon.co.il | titul = גשר הפקק | url = http://www.bet-alon.co.il/info/site_details.php?site_id=259 | jazyk = hebrejsky | datum přístupu = 2010-10-20}}</ref> Díky hlasům vědcům a přírodovědců, kteří se proti projektu vysoušení stavěli, jelikož chápali bažiny jako ekologické bohatství, které musí být zachováno pro budoucí generace, bylo zachráněno malé území (3,5 km²) papyrusových bažin při jihozápadě území a roku [[1963]] bylo prohlášeno jako první izraelská chráněná [[přírodní rezervace]]. == Jezero Agmon == V rámci programu rehabilitace údolí bylo v jižní části Chulského údolí, v oblasti která dříve sloužila jako přechod mezi Chulským jezerem a okolními bažinami, založeno jezero Agmon. Toto jezero je více mělké (zhruba 1 m) a menší než původní jezero. Má nepravidelný tvar a pokrývá oblast o rozloze zhruba 1 km². Uprostřed jezera bylo vybudováno několik menších ostrůvků, aby se zachovala hnízdní místa pro ptactvo. == Fotogalerie == <gallery> Image:Agur-feeding01.jpg|Velké hejno [[Jeřáb popelavý|Jeřába popelavého]], s několika lyskami a divokými kachnami. Image:Hulah Valley, Israel, Swamp Turtle.jpg|Želvy Image:Wheat-haHula-ISRAEL2.JPG|[[Pšenice]] v Chulském údolí, 2007 </gallery> == Poznámky == <references/> == Externí odkazy == * (anglicky) [http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/geo/Hula.html Jewish Virtual Library - Chulské jezero a Jezero Agmon] * (anglicky) [http://www.hula-birding.com/ Hula Valley Birdwatching Centre] * (anglicky) [http://www.co-ground.com/common/hulah.html Fotografie Chulského údolí] * (anglicky) [http://www.pbase.com/rdavid/hulah Fotografie Chulského údolí] {{commonscat|Hula Valley}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Údolí v Izraeli]] [[Kategorie:Přírodní rezervace v Izraeli]] [[Kategorie:Turistické zajímavosti v Izraeli]]

Návrat na stránku „Chulské údolí“.