Karlova Studánka

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Karlova Studánka | status = obec | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] | okres = Bruntál | ob.roz.půs = [[Bruntál]] | pov.ob = [[Vrbno pod Pradědem]] | země = [[České Slezsko|Slezsko]] | výměra = 0,46 | obyvatelé = 226 | obyv.datum = 3.&nbsp;7.&nbsp;2006 | zem.šíř = 50° 4' 27" | zem.dél = 17° 18' 10" | PSČ = 793&nbsp;24 | početzsj = 1 | početč = 1 | početk = 1 | adresa = Karlova&nbsp;Studánka&nbsp;17<br />793&nbsp;24 Karlova Studánka | web = www.kstudanka.cz | úř.web = | email = obec@kstudanka.cz | starosta = | foto = Image:Otočit o Snímek 025.jpg | popisek.foto = Pitný pavilon | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=4 |lat_sec=27 |lon_deg=17 |lon_min=18 |lon_sec=10 |float=center }} | NUTS5 = CZ0801 597473 | NUTS4 = CZ0801 | NUTS3 = CZ080 | nad.výš = 775 }} '''Karlova Studánka''' je [[lázně|lázeňská]] [[obec]] ležící v [[Okres Bruntál|okrese Bruntál]]. Má 226 obyvatel, její [[katastrální území]] má rozlohu 46 [[hektar|ha]], a se svou nadmořskou výškou 800 m n. m. je nejvýše položenou obcí [[Okres Bruntál|bruntálského okresu]]. Jen kousek odsud leží nejvyšší vrchol [[Jeseníky|Jeseníků]] - [[Praděd]]. Rozlohou je [[Seznam obcí v Česku podle rozlohy|druhou nejmenší obcí]] v České republice. == Členění obce == === Části obce === * Karlova Studánka === Katastrální území === * Karlova Studánka == Název == Česky ''Karlova Studánka'', [[němčina|německy]] ''Karlsbrunn'' nebo ''Bad Karlsbrunn'', [[polština|polsky]] ''Studzienka Karola''. == Historie == Po porážce stavovského povstání roku 1620 připadl celý zdejší kraj řádu německých rytířů. Z doby krátce poté pocházejí první zprávy o využívání zdejších pramenů za účelem léčby. Až v 18. století byly provedeny první rozbory zdejší vody, ve kterých bylo objeveno velké množství minerálních látek. Tehdy byly vývěry vod zachytávány na zdejších rašeliništích. Později byly u pramenů postaveny dřevěné domky s vanami pro léčbu pomocí koupelí. Nově vzniklá obec byla pojmenována Hinnewieder, což v překladu znamená „tam a zpět“. První pacienti totiž museli do lázní docházet z nejbližších obcí, protože v místě nebyla možnost ubytování. Postupně však byla zahájena stavba lázeňských domů. V roce 1780 byl objeven Maxmiliánův pramen, který byl pojmenován po nejmladším synovi Marie Terezie. Jeho objev rozpoutal rozsáhlou stavební činnost. V letech 1782 – 1785 byl postaven správní dům, což je v současnosti nejstarší dochovaný objekt známý pod jménem Odra. Další dva domy byly postaveny v letech 1795 – 1800 a jednalo se o Věžový dům a Panský dům, dnešní Praděd. V roce 1802 byl objeven další pramen, který byl po vnukovi Marie Terezie pojmenován Karlův. V letech 1802 – 1803 byl postaven Starý koupelový dům, který je dnes nazýván Pošta. Roku 1803 byly také lázně pojmenovány Karlova Studánka. Lázně se velmi rychle rozrůstaly a do Karlovy Studánky přijíždělo stále více pacientů. Přispěl k tomu také objev Antonínova pramene roku 1812. Jeho název je odvozen od jména dalšího vnuka Marie Terezie. V 1. polovině 19. století bylo proto zbudováno několik budov. Roku 1824 to byl Hostinský dům, dnešní Bezruč, v letech 1824 – 1825 Pruský dům, kde dnes sídlí obecní úřad a škola, v letech 1832 – 1833 Knížecí dům, který slouží jako vyšetřovací ústav a roku 1834 Hinnewiederhaus, který se stal také sídlem národního výboru. V letech 1836 – 1837 byl postaven Lázeňský salón, který dnes slouží jako hudební hala, v letech 1842 – 1844 Nový koupelový dům, což je dnešní Opava a v roce 1844 také Sloupový dům, ze kterého je nyní hotel Džán. Lázně byly natolik proslulé, že se zdejší kyselka plnila do lahví a rozesílala do okolí. Kvůli velkému množství oxidu uhličitého však lahve praskaly a proto bylo od rozvozu upuštěno. Polovina 19. století znamenala největší rozvoj lázní. Proto byly dále stavěny domy. Budova současné mateřské školky byly postavena roku 1859 pod názvem Švýcarský dům. Rok 1862 přinesl objev Vilémova pramene. Také tento pramen má souvislost s Marií Tereziií, protože byl pojmenován podle jejího pravnuka. V letech 1862 – 1863 byl postaven Struskový domek, později nazývaný Skleněný. Roku 1890 byla postavena vila Eugen, což je dnešní Šárka, vila Paula a Terasový dům, který je dnes nazýván Kamzik. V letech 1891 – 1893 byl postaven další lázeňský dům, který v současnosti slouží jako letní lázně. Na jeho stavbu navázala v letech 1893 – 1894 stavba vily Wilhlem, dnešní Vlasty. Koncem 19. století byla postavena budova U lesa a také pavilon Wilhelmsquelle, tedy dnešní Pitný pavilon, který je skutečným symbolem Karlovy Studánky. Po té výstavba objektů utichal. [[Image:Snímek 026.jpg|thumb|right|Slezský dům]] V letech 1909 – 1913 byl ještě postaven Lotrinský, dnešní Slezský dům. V roce 1914 vyhořela vila Paula. Později bylo objeveno několik pramenů. Roku 1928 to byl pramen Bezejmenný, o rok později Trubačův nebo také Trubkový, který byl nalezen v padlém stromu, a o další rok později Norbert. Ve všech případech se jednalo o prameny z šachet hlubokých 10 – 20 metrů. V letech 1929 – 1931 Lázeňský hotel dnes nazývaný Libuše, který ukončil výstavbu zdejších budov. 50. a 60. léta přinesla hydrogeologické průzkumy a velmi hluboké vrty. Do současnosti je z těchto vrtů využíván 126 metrů hluboký vrt S2A, ze kterého vyvěrá pramen Petr a také vrt S7 s pramenem Vladimír a hloubkou 117,8 metru. V roce 1987 byl zbořen Skleněný domek. V letech 1995 – 2001 prošly lázeňské budovy rozsáhlými rekonstrukcemi. V současnosti lázně patří státu a specializují se na léčbu onemocnění cest dýchacích a plic. K léčbě hojně napomáhá také zdejší horské klima. == Minerální prameny == Pramenů je v Karlově studánce celkem 8. Některé jsou pojmenovány po známých osobnostech jako např. pramen '''Maxmilián''' po [[Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský|Maxmiliánu]], synovi Marie Terezie, který nařídil prohledat okolí obce a nalezl tak ony léčivé vody. Všechny zdejší prameny mají vysoký podíl [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] díky [[rašeliniště|rašeliništím]], které zabraňují odvětrávání. Prameny je možno stočit např. v '''Pitném pavilonu''', kde je pramen Vilémův, nebo v domě '''Libuše'''. [[Image:Snímek 030.jpg|thumb|left|Domy Vlasta (vpředu) a Libuše (vzadu).]] == Externí odkazy == * [http://www.k.studanka.cz/vse-o-laznich/ Vše o lázních] k.studanka.cz * [http://www.panoramio.com/map/#lt=50.072249&ln=17.312136&z=1&k=2&a=1&tab=1 FOTO: Karlova Studánka] {{Commonscat}}{{Okres Bruntál}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Lázně v Česku]] [[Kategorie:Vesnice okresu Bruntál]] [[Kategorie:Vesnické památkové zóny v Česku]]

Návrat na stránku „Karlova Studánka“.