Budišov nad Budišovkou

{{Infobox české obce a města|
| název = Budišov nad Budišovkou
| status = město
| kraj = Moravskoslezský
| okres = Opava
| ob.roz.půs = [[Vítkov]]
| pov.ob = [[Vítkov]]
| země = [[Morava]]
| výměra = 76,5
| obyvatelé = 3150 
| zem.šíř = 49° 48′ 7″ s. š.
| zem.dél = 17° 37′ 20″ v. d.
| PSČ = 74787
| početzsj = 6
| početč = 4
| početk = 6
| adresa = Halaškovo nám. 2 <br />74787 Budišov nad Budišovkou

| web = www.budisov.eu
| úř.web = 
| email = m.urad@budisovnb.cz
| starosta =  Ing. František Vrchovecký
| foto = 
| popisek.foto = 
| znak = Image:Znak obce Budišov nad Budišovkou.jpg
| vlajka = Image:Vlajka obce Budišov nad Budišovkou.gif
| NUTS5 = 506460
| NUTS4 = CZ0805
| NUTS3 = CZ080
| nad.výš = 526
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Budišov nad Budišovkou |width=250 |lat_deg=49 |lat_min=48 |lon_deg=17 |lon_min=37 |position=left |float=center |caption= }}
}}

'''Budišov nad Budišovkou''' (německy ''Bautsch'') je [[město]] ležící v&nbsp;[[Okres Opava|okrese Opava]]. Má 3149 obyvatel. První písemná zpráva pochází z roku 1301 .
Ve vzdálenosti 11&nbsp;km jihovýchodně leží město [[Vítkov]], 21&nbsp;km jihovýchodně město [[Odry]], 23&nbsp;km jihovýchodně město [[Fulnek]] a 24&nbsp;km západně město [[Šternberk]].

Historické jádro '''Budišova nad Budišovkou''' je od roku [[2003]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou.]] <br />Budišov nad Budišovkou leží v kotlině mezi Oderskými vrchy a pohořím [[Nízký Jeseník|Nízkého Jeseníku]] v nadmořské výšce 512 m, 30 km západně od Opavy. K městu byly připojeny obce Guntramovice, Podlesí a Staré Oldřůvky. Obce Podlesí a Staré Oldřůvky sousedí s [[Vojenský újezd Libavá|vojenským prostorem Libavá]]. 

== Památky ==
* '''Kostel Nanebevzetí panny Marie''' byl zasvěcen [[12. duben|12. dubna]] 1756, měl 5 zvonů, za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] však byly všechny roztaveny. Dnes jsou v kostele jejch repliky. Kostel má 7 [[oltář]]ů. 
* '''Městká radnice''' byla postavena roku 1635. Byla postavena především jako soud pro okolí Budišovská.
* '''Vodní mlýn''' (dnešní Břidlicové muzeum) : U muzea začíná Břidlicová stezka.
* '''Kamenný most''' byl postaven mezi lety 1634-1536. Na kamenném mostě je socha [[Sv. Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]].
* '''Městský hřbitov''' je památným místem s [[Baroko|barokními]] a [[Rokoko|rokokovými]] hrobkami. 

== Osobnosti ==
* František Ignác Kassián Halaška se narodil [[10. červenec|10. července]] 1780 v Budišově nad Budišovkou a zemřel [[12. červenec|12. července]] 1847 v Praze. Otec Isidor byl tkadlec a matka Marie posluhovala. Studoval ve [[Stará Voda (Libavá)|Staré Vodě]], [[Kroměříž]]i, [[Strážnice|Strážnici]] i v [[Mikulov]]ě. V roce 1807 se z něho stal doktor filozofie. V [[Brno|Brně]] založil Halaška první hvězdárnu a opatřil ji potřebnými přístroji. V roce 1814 se stal profesorem fyziky na pražské univerzitě. V roce 1823 se stal členem Královské české společnosti nauk. Jeho velkým přítelem byl fyziolog světového jména, Jan Evangelista Purkyně. Od roku 1831 - 1832 byl rektorem [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]. V roce 1832 byl pověřen funkcí vládního rady a z titulu této funkce řídil všechny filozofické ústavy, technické školy, námořní školy, hornické školy a lesnické akademie v celé monarchii. V letech 1833 - 1834 se stal rektorem vídeňské univerzity. V roce 1838 zemským prelátem českým. Roku 1844 získal titul dvorního rady. Za dílo ''Základní poznatky o zatmění slunce při oběhu měsíce'' obdržel Dánskou záslužnou medaili. Je autorem desítek odborných přírodovědných, matematických i astronomických knih, z jeho učebnice ''Příručka přírodovědy'' se učili studenti ještě počátkem 20. století. Jeho práce z astronomie, mechaniky, optiky, elektřiny, magnetismu a termiky byly v jeho době většinou jedinými vědeckými.
* [[Joy Adamsonová]]

'''Erb Budišova nad Budišovkou''' se skládá ze starého znaku Dietrichštejnů : zlato-červená vlajka a na ní vinařský nůž a F - po kardinálu [[František z Ditrichštejna|Františku z Ditrichštejna]]. Pod ním je bílá věž (Budišov měl hradby) v oknech věže dvě písmena M a W, podle probošta Martina Waclava Olomouckého - díky kterému se stal Budišov městem. Na jedné straně jsou dvě hornická kladiva (kvůli okolní těžbě břidlice) a na druhé straně jsou dvě pyramidy, které pocházejí ze znaku Olomouckého arcibiskupství.

== Turistika ==
Cesta česko-německého porozumění, SKI Areál Guntramovice, Budišovská břidlicová stezka, zřícenina hradu [[Vildštejn (hrad)|Vildštejn]], [[Kružberská přehrada]], poutní místo Stará Voda, bývalé lázně [[Janské koupele]]. 


[[Kategorie:Města na Moravě]]
{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Opava]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Opava]]