Slapové jevy

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Pływy morskie.png|thumb|Slapové jevy: A - Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se '''skočné dmutí'''; B - Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se '''hluché dmutí''']] Jako '''slapové jevy''' se označuje zvyšování a snižování hladiny [[moře]] v důsledku působení [[slapová síla|slapových sil]]. Zvýšení hladiny se označuje jako '''příliv''', snížení jako '''odliv''', souhrnně se mluví o '''dmutí''' mořské hladiny. == Příčiny vzniku == Slapové jevy jsou důsledkem deformace povrchu oceánu vlivem sil, kterými na vodní masu působí nebeská tělesa, v případě [[Země]] především [[Měsíc (Země)|Měsíc]] a [[Slunce]]. Teoreticky mohou slapové síly dokonce způsobit rozpad obíhajícího tělesa, pokud je oběžná vzdálenost nižší než tzv. [[Rocheova mez]]. == Mechanismus dmutí == Protože velikost gravitační síly je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti, Měsíc přitahuje silněji tělesa na přivrácené straně Země, a naopak slaběji na odvrácené straně. To se týká i vody v oceánu. Tak dochází k deformaci povrchu nejen moře, ale i pevniny. Vznikají tak dvě vlny, jedna na přivrácené a druhá na odvrácené straně Země. K přílivu a odlivu dochází s dvojnásobkem frekvence odpovídající průchodu Měsíce nad příslušným [[poledník]]em, tj. každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund, mluvíme o '''půldenním dmutí'''. Interval mezi [[příliv]]em a [[odliv]]em na stejném místě je tedy 6 hodin, 12 minut a 37 sekund. Vlivem [[deklinace]] Měsíce je v některých oblastech každé druhé dmutí velmi málo patrné, proto se mluví o '''jednodenním dmutí'''. Půldenní dmutí probíhá především v [[Atlantský oceán|Atlantském]] a [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]], jednodenní zejména v [[Jávské moře|Jávském]] a [[Ochotské moře|Ochotském moři]]; v mnoha oblastech se oba typy střídají. V oblastech s výrazným dmutím lze přílivové vody využít k [[přílivová elektrárna|výrobě elektrické energie]]. === Skočné a hluché dmutí === Slapové síly Slunce jsou oproti měsíčním výrazně slabší (tvoří přibližně 4/9 slapových sil Měsíce). Pokud Měsíc, Země a Slunce stojí v jedné řadě, slapové síly obou těles se sečtou a dmutí je velmi výrazné, označuje se jako '''skočné dmutí'''. Pokud naopak Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, slapové síly se částečně vyruší a nastává '''hluché dmutí'''. Ke skočnému dmutí dochází, když je Měsíc ve [[měsíční fáze|fázi]] [[nov]]u nebo [[úplněk|úplňku]], k hluchému pokud je Měsíc v polovině fáze dorůstání nebo ubývání, perioda je teda přibližně 15 dní. == Výška dmutí == {| border=0 cellpadding=0 cellspacing=0 align=right |- align=center |[[Image:Bay of Fundy High Tide.jpg|thumb|160px|[[Záliv Fundy]] za přílivu]] |[[Image:Bay of Fundy Low Tide.jpg|thumb|160px|[[Záliv Fundy]] za odlivu]] |} Kromě vzájemné polohy Země, Měsíce a Slunce a polohy místa na Zemi ovlivňuje výšku dmutí také tvar pobřeží a úhel dna. Na volném moři se výška hladiny mění asi o 0,8 metru. Nejvyšší hranice na světě dosahuje příliv v [[Záliv Fundy|zálivu Fundy]] v [[Kanada|Kanadě]], kde hladina stoupá až o 20 metrů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kössl | jméno = Roman | příjmení2 = Chábera | jméno2 = Stanislav | titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie | vydavatel = Jihočeská univerzita | místo = České Budějovice | rok = 1999 | isbn = 80-7040-348-9 | kapitola = | strany = 42 | jazyk = }} </ref> V Evropě je největší rozpětí přílivu a odlivu poblíž pobřeží [[Francie]] v zátoce [[Mont-Saint-Michel]], kde dosahuje asi 13 [[metr]]ů. Výška přílivu se označuje ve speciálních mapách. Čáry, spojující místa se stejnou dobou nejvyššího přílivu se nazývají '''izohachie'''. Vzdutí hladiny u ústí řek s povlovným dnem způsobuje, že se příliv šíří proti proudu řek. U některých je velmi výrazný, šíří se jako vodní vlna a označuje se jako přílivový příboj. U ústí [[Amazonka|Amazonky]] dosahuje přílivový příboj výšky 5 metrů a je patrný ještě 850 kilometrů od ústí. V některých oblastech dostává přílivový příboj dokonce své místní jméno - například právě na Amazonce se označuje indiánským slovem ''pororoca'' (hřmící vody). Na [[Labe|Labi]] přílivový příboj dosahuje do vzdálenosti 150 kilometrů od ústí. Také u jezer se projevují slapové jevy, ale vzhledem k velikosti hladiny jsou téměř nepatrné. Nejvyšší příliv se objevuje na [[Michiganské jezero|Michiganském jezeře]] ve [[USA|Spojených státech]], kde může dosáhnout až výše 7 cm.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kössl | jméno = Roman | příjmení2 = Chábera | jméno2 = Stanislav | titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie | vydavatel = Jihočeská univerzita | místo = České Budějovice | rok = 1999 | isbn = 80-7040-348-9 | kapitola = | strany = 42 | jazyk = }} </ref> == Slapové proudy == Voda se při dmutí šíří v různých oblastech specifickým způsobem, kdy vytváří slapové proudy. Silnější bývají při odlivu, kdy mohou dosáhnout rychlosti až 22 kilometrů v hodině a ohrožují lodní dopravu. === Související články === *[[Slapové síly]] *[[Měsíc]] *[[Měsíční fáze]] *[[Moře]] *[[Oceán]] *[[Mořské proudy]] *[[Přílivová elektrárna]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.stranypotapecske.cz/teorie/priliv-odliv.asp Slapové jevy: příliv a odliv na Stranách potápěčských] {{Flickr|Tides}}{{Commonscat|Tides}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Moře]] [[Kategorie:Oceány]] [[Kategorie:Hydrologie]] [[Kategorie:Měsíc]]

Návrat na stránku „Slapové jevy“.