Velká Černá Hať

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Velká Černá Hať''', dříve '''Černá Hať''', je osada a hospodářský dvůr v severní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]], 5,5 km od [[Manětín]]a. Leží na [[katastrální území|katastrálním území]] [[Černá Hať|Černé Hatě]] v obci [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladotice]]. == Historie == Černá Hať patřila nejdříve [[vladyka|vladykům]] z [[Potvorov]]a, první písemná zmínka pochází z roku [[1193]], kdy byla ves Dětlebem z Potvorova darována [[Klášter Plasy|plaskému cisterciáckému klášteru]]. Ves ležela v blízkosti staré [[Zemská stezka|zemské stezky]], která v těchto místech probíhala [[bažina|močálovitým]] územím a proto zde byla kladena [[hať]], která dala vsi jméno. Za opata Jakuba I. byla roku 1346 ves vysazena právem zákupním. Za husitských válek bylo několik statků spáleno, obnova probíhala pomalu, takže ještě v roce 1544 se píše o dvou pustých dvorech. Roku 1558 bylo ve vsi 10 osedlých. Ve finanční nouzi klášter roku 1577 prodává Černou Hať Mikuláši Kozelkovi ze [[Hřivice|Hřivic]], který následně ve vsi postavil [[tvrz]] a [[poplužní dvůr]]. V roce 1584 prodal Mikulášův syn Petr ves s tvrzí, dvorem a sousedním [[Strážiště (Mladotice)|Strážištěm]] Havlovi Hrobčickému na Kolešovicích za 4 440 kop [[groš]]ů míšeňských. Syn Hrobčického připojil ves k [[Všesulov]]u. Ačkoliv Havlův vnuk Ladislav Rudolf Hrobčický nebyl v době [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] ještě plnoletý, domáhal se přesto opat [[Jiří Vašmucius]] po Bílé hoře navrácení Černé Hatě klášteru. Ferdinand II. nařídil vrácení klášteru, ale než se tak stalo, vpadli do Čech [[Sasové]]. Následující opat kláštera [[Jakub Vrchota z Rosenwertu]] spor o navrácení neobnovil a Černá Hať zůstala Hrobčickým. Za třicetileté války bylo ve vsi 7 statků spáleno. Manželka Ladislava R. Hrobčického odkázala roku 1667 ves svému strýci Václavu Karlovi z Hozlau, ale ten příliš zadlužené dědictví prodal roku 1672 spolu se Strážištěm a vsí [[Brdo (Manětín)|Brdo]] [[Karel Maxmilian Lažanský z Bukové|Karlovi Maxmilianovi Lažanskému]] za 10 000 zlatých. K. M. Lažanský připojil ves k manětínskému panství, na místě zaniklé tvrzi byl Lažanskými vystaven velký hospodářský dvůr. V matrikách fary v [[Křečov]]ě je minimálně od roku 1750 k původnímu názvu Černá Hať připojováno slovo ''Velká'' pro odlišení od osady poblíž Střely. == Současnost == Dnes je ve Velké Černé Hati především velkokapacitní chov [[Prase domácí|prasat]] a betonárka. == Okolí == Velká Černá Hať sousedí na severu s [[Kalec|Kalcem]], na východě s [[Chrášťovice (Mladotice)|Chrášťovicemi]], na jihu se [[Strážiště (Mladotice)|Strážištěm]] a na západě s [[Černá Hať|Černou Hatí]]. Osada leží na východní hranici přírodního parku [[Horní Střela]] s kaňonovitým údolím řeky [[Střela (řeka)|Střely]]. Na [[Chrášťovický potok|Chrášťovickém potoce]] a jeho drobných pravostranných přítocích je v okolí dvora několik menších [[rybník]]ů. == Externí odkazy == * [http://www.kr-plzensky.cz/Relics.asp?lngPamatka=959820 Detail památky: zámek a hospodářský dvůr Černá Hať] * [http://www.hrady.cz/index.php?&OID=1206 Hrady.cz: Černá Hať] === Literatura === * [[Irena Bukačová]], Jiří Fák, Karel Foud: ''Severní Plzeňsko I''; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8 * Karel Rom: ''Představujeme obce regionu: Černá Hať, Strážiště''; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (2003/2004), č. 10, s. 2. * kolektiv: ''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy'', Nakladatelství Svoboda, 1985 {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zaniklá sídla okresu Plzeň-sever]] [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Plzeň-sever]]

Návrat na stránku „Velká Černá Hať“.