Pakt Ribbentrop-Molotov

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Neověřeno}} [[Soubor:MolotovRibbentropStalin.jpg|250px|right|thumb|Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava).]] „'''Pakt Ribbentrop-Molotov'''“ je historická smlouva o neútočení mezi [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a komunistickým [[Sovětský svaz|Svazem sovětských socialistických republik]], podepsaná v [[Moskva|Moskvě]] [[23. srpen|23. srpna]] [[1939]]. Pojmenování paktu vzniklo z příjmení dvou vyjednavačů: [[Adolf Hitler|Hitlerova]] [[ministr]]a zahraničních věcí [[Joachim von Ribbentrop|Joachima von Ribbentrop]] a [[Vjačeslav Michajlovič Molotov|Vjačeslava Molotova]], který byl ministrem zahraničí v [[Stalin|stalinském]] Sovětském svazu. Ve smlouvě se obě strany zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Smlouva znamenala zásadní obrat ve vztazích obou zemí a byla v podstatě dodržována až do [[22. červen|22. června]] [[1941]], kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz ([[Operace Barbarossa]]). Ve světě je o výročí podpisu paktu antikomunisty držen [[Den obětí nacismu a komunismu]] (v anglickojazyčných zemích ''Black Ribbon Day''), v [[Baltské státy|pobaltských zemích]] je slaven jako oficiální [[státní svátek]]. Rezoluce Parlamentního shromáždění [[OBSE]] požaduje, aby se stal oficiálním evropským svátkem.<ref>http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-protest-04s-/p_spolecnost.asp?c=A090712_164333_p_spolecnost_wag</ref> == Cesta ke smlouvě == Po [[Anschluss|anšlusu]] [[Rakousko|Rakouska]] a [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] se evropská politika dostala do krize. Po obsazení [[Protektorát Čechy a Morava|Čech a Moravy]] 15. března [[1939]] se ukázalo, že politika [[Appeasement|appeasementu]] totálně zkrachovala. Týž den, kdy německá vojska okupovala české země, vyzval sovětský ministr zahraničních věcí [[Maxim Litvinov]] významné evropské státy k zahájení konference, která by se zabývala německou agresivní politikou v Evropě. 16. března vyzval [[Spojené království|Velkou Británii]] a [[Francie|Francii]] k jednání o smlouvě o vzájemné pomoci, ke které by se mohlo připojit i [[Polsko]]. Britský premiér [[Neville Chamberlain]] však jednání odmítl s tím, že je předčasné a začal prosazovat myšlenku společného prohlášení Velké Británie, Francie, SSSR a Polska vůči ohrožení. [[Polsko]], které již v lednu [[1939]] jednalo tajně s Hitlerem o možné spolupráci při útoku na [[Sovětský svaz]], však toto prohlášení odmítlo podepsat. Jednání mezi [[Sovětský svaz|SSSR]] a [[Spojené království|Velkou Británií]], která probíhala od poloviny března do konce dubna [[1939]], však dopadla neúspěšně. [[Spojené království|Velká Británie]] požadovala, aby se SSSR zavázal pomoci, bude-li o to požádán a chtěla se spojit se [[Sovětský svaz|SSSR]] jen tehdy, bude-li napadeno [[Polsko]]. Takové řešení Stalin, který chtěl reciprocitu a systém kolektivní bezpečnosti, odmítl. 3. května byl sovětský ministr zahraničí Litvinov vystřídán [[Vjačeslav Molotov|Vjačeslavem Molotovem]], který navrhl Britům a Francouzům jednání o vojenských otázkách. Delegace sice do [[Leningrad]]u přijely, ale jednání se protahovala. Stalin měl zájem na tom, aby dohoda s Velkou Británií byla uzavřena co nejdříve. Proto navrhl jednání na vysoké úrovni, které se však neuskutečnilo, protože Chamberlain odmítl dovolit ministru zahraničí [[Anthony Eden|A. Edenovi]], aby letěl na jednání do Moskvy. ===Citát=== ''„16. dubna Sověti předložili oficiální návrh na vytvoření jednotné fronty pro společnou pomoc mezi Velkou Británií, Francií a SSSR… Nemůže být žádných pochyb…, že Británie a Francie měly přijmout ruskou nabídku.“'' (Churchill, Winston. Druhá světová válka. Praha: Lidové noviny, 1992. Str. 326)<ref>http://www.blisty.cz/2010/8/27/art54198.html</ref> == Sovětsko-německé sbližování == Již před navázáním vztahů mezi [[Německo|Německem]] a [[Sovětský svaz|SSSR]] měli Sověti poměrně dobré informace od svých tajných agentů. Věděli o jednání polského ministra zahraničí [[Józef Beck|Becka]] s Hitlerem o plánech na společný útok na [[Sovětský svaz|SSSR]], věděli i o plánech Německa na přepadení Polska. Již 20. května, krátce po jmenování Molotova sovětským ministrem zahraničí, navrhl německý velvyslanec v Moskvě zahájit hospodářské rozhovory. Stalin souhlasil s tím, že by o tato obchodní jednání měl zájem, ovšem jen tehdy, když bude stanoven nezbytný „politický základ.“ Hospodářské rozhovory, které byly poté zahájeny, začaly po 21. červenci [[1939]] nabírat nový směr. Adolf&nbsp;Hitler, který chtěl na [[Polsko]] zaútočit již 25. srpna, si přál velice rychlé uzavření politické smlouvy se SSSR. Stalin s uzavřením dohody sice nepospíchal, dokonce zkritizoval německou politiku vůči SSSR, ovšem Němci toto přešli s klidem a provedli několik rychlých kroků. Již 19. srpna předložili Molotovovi nástin textu paktu. Bylo plánované, že v případě shody přijede německý ministr zahraničí [[Joachim von Ribbentrop]] 27. srpna do [[Moskva|Moskvy]]. Hitler však napsal Stalinovi osobní dopis, v němž žádal o přijetí již 22. srpna, načež mu Stalin odpověděl, že schůzka se může uskutečnit 23. srpna [[1939]]. Ještě totiž byla možnost, že jednání s Angličany a Francouzi mohou dopadnout úspěšně. 21. srpna však tyto rozhovory skončily bezvýsledně a tak se Stalinovi, kterému ani nic jiného nezbývalo, otevřely dveře k uzavření paktu. [[Soubor:Mapa Paktu R M Izwiestia-18.09.1939.jpg|thumb|Mapa rozdělení Polska dle Paktu]] [[Soubor:Mapa 2 paktu Ribbentrop-Mołotow.gif|thumb|Mapa rozdělení Polska po korekci z 28. září 1939]] == Uzavření smlouvy == Dne 23. srpna [[1939]] přiletěl do Moskvy německý ministr zahraničí [[Joachim von Ribbentrop]]. Záležitost smlouvy o neútočení byla v podstatě formalitou, Stalina spíše zajímala otázka vymezení sfér vlivu v [[Evropa|Evropě]]. SSSR si ji chtěl zajistit tam, kde o ni [[Rusko]] přišlo ve 20. letech v důsledku [[Brestlitevský mír|Brestlitevského míru]] a [[Polsko-sovětská válka|sovětsko-polské války.]] Bylo dojednáno, že v [[Baltské státy|Pobaltí]] bude hranice vlivu Německa a SSSR totožná se severní hranicí [[Litva|Litvy]], tzn. že k Sovětskému svazu připadne [[Lotyšsko]], [[Estonsko]] a [[Finsko]]. Dále, že hranice v [[Polsko|Polsku]] bude tvořena liniemi řek [[Narew]], [[Visla]] a [[San]], přičemž o existenci samostatného polského státu se mělo ještě jednat. Německá strana se vzdala vlivu v jihovýchodní Evropě, zatímco sovětská strana deklarovala svůj zájem v [[Besarábie|Besarábii]]. Z jednání byl pořízen přísně tajný protokol podepsaný oběma vyjednavači. == Následky smlouvy == Adolf&nbsp;Hitler si smlouvou zajistil volné ruce při útoku na [[Polsko]], který nezahájil plánovaného 25. srpna, ale až [[1. září]] [[1939]]. Německý postup byl rychlý a už 8. září nabádal Ribbentrop Sověty k obsazení té části Polska, která byla dohodnuta v tajném protokolu. 17. září překročila [[Rudá armáda]] polské hranice a během necelého týdne okupovala východní [[Polsko]], přičemž nepostoupila na sjednanou linii, ale na území, které bylo do roku [[1920]] západní Ukrajinou a západním Běloruskem a kde z hlediska národnosti byli [[Ukrajinci]] a [[Bělorusové]] v převaze nad [[Poláci|Poláky]]. Stalin si pozval Ribbentropa k dalšímu jednání, které se uskutečnilo 27. září [[1939]]. Na schůzce mu sdělil, že nemá zájem o tu dohodnutou část Polska, která je obývaná převážně etnickými Poláky a že je ji připraven postoupit Německu jako [[quid pro quo|''quid pro quo'']] za [[Litva|Litvu]]. Ribbentrop telefonoval okamžitě [[Adolf Hitler|Hitlerovi]], který měl sice výhrady, avšak nakonec s navrhovanou výměnou souhlasil. Po kapitulaci polské armády byl nařízením Hitlera zřízen na centrální části Polska tzv. [[Generální gouvernement]], zbylé části (Pomoří, Velkopolsko, Slezsko, Kujavsko, západní Mazovsko a části vojvodství Lodžského, Krakovského a Kieleckého) byly přičleněny přímo k [[Nacistické Německo|Třetí říši]]. Východní části Polska byly zpět přičleněny k [[Ukrajina|Ukrajině]] a [[Bělorusko|Bělorusku]], [[Vilnius]] a jeho okolí získala zpět [[Litva]]. [[Sovětský svaz]] postupně anektoval státy v [[Baltské státy|Pobaltí]] a [[Besarábie|Besarábii]], zahájil i [[Zimní válka|Zimní válku]] proti [[Finsko|Finsku]]. Německo mělo otevřeno dveře k invazi do západní a severní [[Evropa|Evropy]], Sovětský svaz obnovil velikost z doby carského Ruska a získal čas na rozhodující střetnutí s [[Nacistické Německo|Třetí říší]]. == Literatura == * Natalia Naročnickaja, ''Rusko a jeho místo ve světě'', Těšínská tiskárna a.s., 2006 * Alan Bullock, Hitler a Stalin - paralelní životopisy, Levné knihy KMa, 2005 == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/170210 Deformované dějiny] * [http://www.fronta.cz/dokument/sovetsko-nemecky-pakt-o-neutoceni Český překlad Paktu Ribbentrop-Molotov včetně tajného dodatku] * [http://www.e-polis.cz/mezinarodni-vztahy/519-pakt-molotov-ribbentrop-slava-a-pad-realpolitiky.html Pakt Molotov-Ribbentrop: Sláva a pád reálpolitiky] {{Německo-sovětské vztahy}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Politika druhé světové války]] [[Kategorie:1939]] [[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu během druhé světové války]] [[Kategorie:Nacistické Německo]] [[Kategorie:Zločin proti míru]] [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]]

Návrat na stránku „Pakt Ribbentrop-Molotov“.