Rétorománština

{{Infobox jazyk
   |Jazyk=Rétorománština ''(Rumantsch, Romanche)''
   |Rozšíření=
<div style="width: 200px;">
[[Švýcarsko]], Itálie
</div>
   |Mluvčích=60 000
   |Klasifikace=
<div style="width: 200px;">
* [[Indoevropské jazyky]]
** [[Románské jazyky]]
</div>
   |Písmo=[[Latinka]]
   |Úřední jazyk=
<div style="width: 200px;">
[[Švýcarsko]]
</div>
   |Regulátor=
<div style="width: 200px;">
''není stanoven''
</div>
   |ISO6391=rm
   |ISO6392B=roh
   |ISO6392T=roh
   |SIL=RHE
   |wiki=[[:rm:Pagina_principala|rm.wikipedia.org]]
 }}
'''Rétorománština''', také '''románština'''<ref>Malá Československá encyklopedie ČSAV, V. svazek heslo: románské jazyky, vydala ACADEMICA, Praha 1986</ref> (rétorománsky ''rumantsch/romontsch/rumauntsch'', [[němčina|německy]] ''Rätoromanisch'') je počtem mluvčích velmi malý jazyk, jímž hovoří 0,8 % obyvatel [[Švýcarsko|Švýcarska]], především v [[švýcarský kanton|kantonu]] [[Graubünden|Graubünden / Grigioni / Grischun]]. Je jedním z jeho úředních jazyků (spolu s [[němčina|němčinou]], [[Francouzština|francouzštinou]] a [[italština|italštinou]]) a od roku [[1999]] jedním ze 4 úředních jazyků Švýcarské konfederace, předtím od roku [[1938]] národní řeč. Jako svůj hlavní jazyk ji v roce [[2000]] uvedlo 0,5 % obyvatel konfederace, 35&nbsp;100 mluvčích.
Obyvatelstvo kantonu Graubünden / Grigioni / Grischun podle jazyků (2000):
* němčina: 127 755 (68 %)
* rétorománština: 27 038 (14 %)
* italština: 19 106 (10 %)
* ostatní: 13 159 (8 %)
Jazykovědci románštinu, která je jedním z [[románský jazyk|románských jazyků]], dělí do 5 hlavních skupin, idiomů: ''sursilvan'', ''sutsilvan'', ''surmiran'', ''vallader'' a ''puter'', do kterých shrnují další nářečí. Snahy o utvoření jednotného spisovného jazyka, ''rumantsch grischun'', zatím nevedly k úspěchu.
== Literatura ==
Přesto, že rétorománsky mluví méně než jedno procento obyvatel, ročně vyjde v rétorománštině jen asi dvacet knih a stále neexistuje spisovná jazyková norma, má rétorománština poměrně rozsáhlou a starobylou literaturu. 
První texty, především  náboženského a právnického charakteru, pochází už z 10. století (Würzburgský rukopis). Jako literární jazyk rétorománština vznikla v 16. století: první epická báseň byla napsána v roce 1527 Gianem Traversem, překlad [[Nový zákon|Nového zákona]] byl pořízen Jachaimem Bifrunem v roce 1560. Vzmach literatury nastal v devatenáctém století, kdy se objevila celá řada talentovaných básníků i prosaiků, píšících v různých dialektech (v ladinském například Conradin von Flugi, Peider Lansel, v romonschském Theodor von Castelberg či J. C. Muoth). Drama bylo representováno lidovými biblickými a soudními dramaty (tj. inscenace soudních procesů o známých zločinech), která se na vesnicích hrály ještě ve [[20. století]]. 
Po první světové válce byl za standardní jazyk pokládán sutsilvanský dialekt. Po druhé světové válce se spisovatelé snaží reflektovat jak moderní literární směry, tak i současnou situaci ve své rychle se rozvíjející zemi a kultuře. V roce [[1946]] byla Arturem Caflischem a Jonem Guidonem založena unie rétorománských spisovatelů, tzv. URL. V roce [[1944]] vznikla divadelní spolenost La Culissa, jejíž vedoucí, Jon Semadeni, je také autorem první moderní rétorománské divadelní hry, ''Il pövel cumada''. Mezi ostatní význačné rétorománské spisovatele dvacátého století patří např. Maurus Carnot, Gian Fortana, Cla Bert, Andri Peer.
[[Soubor:Karte_Sprachen_Graubünden.png|thumb|360px|center|hlavní řeči kantonu Graubünden / Grigioni / Grischun, včetně idiomů románštiny – Surselvisch = sursilvan, Sutselvisch = sutsilvan, Surmeirisch = surmiran, Oberengadinisch = puter, Unterengadinisch = vallader]]
== Související články ==
* [[Rétorománi]]
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.omniglot.com/writing/romansh.htm Informace o rétorománském pravopisu]
* [http://www.romansh.ch/ Stručný úvod do rétorománštiny]
* [http://www.rtr.ch/home Aktuální informace v rétorománštině]


{{Románské jazyky}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Románské jazyky]]
[[Kategorie:Jazyky Švýcarska]]