Manuálová stránka

[[Soubor:MAN-Mint-22-Threadripper-2024-11-08.png|thumb|250px|Manuálová stránka (2024)]]
'''Manuálová stránka''' ({{Vjazyce2|en|'''man page'''}}) tvoří základ dokumentace v&nbsp;[[Unix|unixových]] [[operační systém|operačních systémů]]. Každá manuálová stránka je samostatný dokument a&nbsp;neobsahuje [[hypertext]]ové odkazy. Zobrazují se pomocí příkazu ''man''. 

Manuálové stránky jsou základem [[Otevřený systém (informatika)|otevřeného systému]], který detailně prezentuje veškeré technické informace o&nbsp;fungování systému.

[[Projekt GNU]] používá formát GNU [[Texinfo]], který obsahuje hypertextové odkazy, avšak není kompatibilní s&nbsp;novějšími a&nbsp;rozšířenějšími formáty jako jsou [[HTML]], [[Standard Generalized Markup Language|SGML]] a&nbsp;podobně.

== Použití ==
Manuálové stránky se mohou zobrazovat v&nbsp;nápovědě [[Grafické uživatelské rozhraní|grafického uživatelského rozhraní]]. V&nbsp;[[Textové uživatelské rozhraní|textovém rozhraní]] (v&nbsp;[[Unixový shell|shellu]]) se pro zobrazení manuálových stránek používá příkaz ''man'':
<big><source lang="bash">
 man <nazev_stranky>
</source></big>
Například "<code>man ftp</code>". Stránky jsou typicky označeny zápisem "jmeno(cislo_sekce)", například <code>ftp(1)</code>.

Stránka se stejným názvem se může vyskytovat i&nbsp;v&nbsp;několika sekcích manuálu, například pokud mají stejný název [[systémové volání|systémová volání]], uživatelské [[příkaz]]y nebo [[makro (software)|makra]] [[troff]]. Příkladem může být <code>man(1)</code> a&nbsp;<code>man(7)</code>, nebo <code>exit(1)</code> a&nbsp;<code>exit(3)</code>. Syntaxe pro přístup k&nbsp;jiným než implicitním manuálovým sekcím se liší v&nbsp;různých man implementacích. V&nbsp;Linuxu a&nbsp;*BSD je například syntaxe pro čtení <code>printf(3)</code>:
<big><source lang="bash">
 man 3 printf
</source></big>
''Manuál pro programátory UNIXu'' byl poprvé vydán [[3. listopad]]u [[1971]]. Online manuálové stránky představilo až ''Unix Version 7'' v&nbsp;roce [[1979]]. V té době byla dostupnost online dokumentace díky systému manuálových stránek obrovským pokrokem. Dnes má téměř každá aplikace svoje manuálové stránky. Pokud nemá, berou to uživatelé Unixu jako známku nízké kvality. Některé projekty, jako třeba [[Debian]], dokonce dodělávají manuálové stránky pro programy, kterým chybí.

Formát jedné stránky pro každou aplikaci, chybějící třídění sekcí a&nbsp;docela malé možnosti formátování však motivovaly vývoj alternativních dokumentačních systémů. Jen málokteré alternativy si získaly takovou oblibu jako původní man. Výjimkou je [[texinfo]] systém projektu [[GNU]], raný a&nbsp;jednoduchý [[hypertext]]ový systém.

Většina UNIXových aplikací s&nbsp;[[grafické uživatelské rozhraní|vlastním uživatelským rozhraním]] (obzvláště ty, které využívají vývojové prostředí [[GNOME]] či [[KDE]]) dnes poskytuje uživatelskou dokumentaci v&nbsp;[[HTML]] spolu s&nbsp;prohlížečem dokumentace zabudovaným v&nbsp;aplikaci.

Manuálové stránky jsou obvykle v angličtině, existují však i&nbsp;v&nbsp;dalších jazycích. Pokud jsou nainstalovány různé jazykové verze manuálové stránky, je možné jiný, než implicitně nastavený jazyk (viz [[locale]]) vyvolat například takto (první příkaz vypíše anglickou manuálovou stránku příkazu [[cp (Unix)|cp]], druhý pak slovenskou):
<big><source lang="bash">
 LANG=C man cp
 LANG=sk man cp
</source></big>
Implicitním formátem manuálových stránek je systém [[troff]] buď s&nbsp;[[makro (software)|makry]] (orientováno na vzhled) nebo s&nbsp;[[mdoc]] (orientováno na [[Sémantika|sémantiku]]). Díky tomu je možné převést manuálovou stránku do jazyka [[PostScript]], [[Portable Document Format|dokumentu PDF]] nebo na řadu dalších textových či tiskových formátů. Většina lidí však preferuje původní terminálové rozhraní.

== Sekce manuálu ==
Manuál je obvykle rozdělen do 8 očíslovaných sekcí v tomto pořadí (v&nbsp;[[BSD]] Unixu a&nbsp;[[Linux]]u):

{| class="wikitable"
!Sekce
!Popis
|-
|1
|Obecné/uživatelské příkazy
|-
|2
|[[systémové volání|Systémová volání]]
|-
|3
|Funkce [[C (programovací jazyk)|knihovny jazyka C]]
|-
|4
|[[Speciální soubor]]y (obvykle zařízení nacházející se v /dev) a [[ovladač zařízení|ovladače]]
|-
|5
|[[formát souboru|Formáty]] konfiguračních souborů a obecné zásady
|-
|6
|[[počítačové hry|Hry]] a [[spořič obrazovky|spořiče obrazovky]]
|-
|7
|Různé
|-
|8
|Příkazy systémové administrace a [[démon (software)|démoni]]
|}

[[UNIX System V]] používá podobné číselné schéma s&nbsp;výjimkou sekce 4-Formáty [[Konfigurační soubor|konfiguračních souborů]], sekce 5-Různé a&nbsp;sekce 7-Speciální soubory.

Některé systémy mají navíc i&nbsp;tyto sekce:

{| class="wikitable"
!Sekce
!Popis
|-
|0
|[[hlavičkový soubor|Hlavičkové soubory]] knihovny jazyka C
|-
|9
|Standardní programy jádra ([[Jádro (informatika)|Kernel]])
|-
|n
|Klíčová slova [[Tcl]]/[[Tk (framework)|Tk]]
|-
|x
|[[X Window System]]
|}

Sekce jsou dále děleny písmeny na subsekce. Například subsekce 3C obsahuje Volání knihovny jazyka C, 3M matematickou knihovnu atd. Důsledkem toho je i&nbsp;sekce 8 (Příkazy systémové administrace) někdy přesunuta do subsekce 1M k&nbsp;hlavním příkazům. Některá písmena subsekcí mají obecný význam:

{| class="wikitable"
!Subsekce
!Popis
|-
|p || Specifikace [[POSIX]]
|-
|x || Dokumentace [[X Window System]]
|}

Manuálové stránky jsou uloženy jako [[zdrojový kód|zdrojové kódy]] pro [[nroff]]. Většina <code>man</code> verzí uchovává v&nbsp;paměti formátovanou verzi posledních několika zobrazených stránek.

== Uspořádání ==
Všechny manuálové stránky bývají uspořádány tak, aby byly zobrazitelné jednoduchým [[ASCII]] textem – bez jakéhokoliv zvýraznění textu nebo úpravy fontu. Všechny stránky obvykle obsahují následující hlavičky sekcí a&nbsp;to v&nbsp;následujícím pořadí.

* NAME (Jméno) – Jméno příkazu nebo funkce spolu s&nbsp;jednořádkovým popisem toho, co dělá.
* SYNOPSIS (Shrnutí) – U&nbsp;příkazu je přesný popis toho, jak se spouští a&nbsp;jaké má možnosti. U&nbsp;funkcí je seznam parametrů a&nbsp;příslušný hlavičkový soubor.
* DESCRIPTION (Popis) – Doslovný popis fungování příkazu nebo funkce.
* EXAMPLES (Příklady) – Několik příkladů běžného použití.
* SEE ALSO (Příbuzná témata) – Seznam příbuzných příkazů a funkcí.
Objevují se i&nbsp;další sekce, ale ještě nejsou dostatečně standardizovány. Patří mezi ně: OPTIONS (Volby), EXIT STATUS, ENVIRONMENT (Prostředí), KNOWN BUGS (Známé chyby), FILES (Soubory), AUTHOR (Autor), REPORTING BUGS (Oznamování chyb) a&nbsp;COPYRIGHT (Autorská práva)

== Příbuzná témata ==
* [[Unix]]
* [[Příkazy v Unixu]]
* [[Single UNIX Specification|Specifikace operačních systémů nazývaných „Unix“]]
* [[UNIX System III]]
* [[Texinfo]]
* [[RTFM]]

== Externí odkazy ==
* [https://web.archive.org/web/20080518013206/http://cm.bell-labs.com/cm/cs/who/dmr/1stEdman.html Archive.org – Manuál pro programátory UNIXu z 3. listopadu 1971 (anglicky)]
* [https://web.archive.org/web/20070719141728/http://www.ms.mff.cuni.cz/~kolod1am/big/projects/tcltk/tcltk.html.iso-8859-1 Archive.org – Úvod do TCL/TK]

=== Repositář manuálových stránek ===
* [http://www.abclinuxu.cz/clanky/navody/manualove-stranky ABC Linuxu – Manuálové stránky]
* [ftp://ftp.linux.cz/pub/localization/linux/czman/ Umístění CS manuálových stránek]
* [https://web.archive.org/web/20070707181811/http://pluto.pslib.cz/kerslage/vyuka/manualove-stranky.php Archive.org – Jak překládat manuálové stránky do češtiny]
* [https://web.archive.org/web/20070630173000/http://unixhelp.ed.ac.uk/alphabetical/index.html Archive.org – On-line manuálové stránky Unixu (anglicky)]
* [https://web.archive.org/web/20070715022130/http://manpages.unixforum.co.uk/ Archive.org – Manuálové stránky Unixu / Linuxu], obsahují tisíce stránek z mnoha distribucí Unixu ''i'' Linuxu  (anglicky)
* [http://www.freebsd.org/cgi/man.cgi HTML manuálové stránky FreeBSD (anglicky)]
* [http://www.openbsd.org/cgi-bin/man.cgi Manuálové stránky OpenBSD (anglicky)]
* [https://web.archive.org/web/20170429122636/http://plan9.bell-labs.com/sys/man/ Archive.org – Manuál Plan 9 – Svazek 1 (anglicky)] 


{{Unixové příkazy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Unix]]