Staronová synagoga

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Prague Praha 2014 Holmstad Den gammelnye synagogen.JPG|thumb|240px|Synagoga od západu (2014)]] '''Staronová synagoga''' v&nbsp;[[Praha|Praze]], mezinárodně známá také jako '''Altneuschul''', ''Altnajšíl'' (z [[jidiš]] אלטנאישיל), je jedna z&nbsp;nejstarších [[Synagoga|synagog]] v&nbsp;Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům. Zároveň je jednou z&nbsp;nejstarších dochovaných synagogálních staveb v&nbsp;Evropě a také nejstarší dochovanou stavbou [[Josefov (Praha)|Josefova]]. Vznikla někdy ve druhé polovině třináctého století, ještě na původních [[Náplavka|náplavkách]] [[Staré Město (Praha)|Starého města pražského]] (v průběhu 13. století došlo ke zvýšení úrovně Starého města o 1–3&nbsp;m jako součást protipovodňového opatření). Dříve se nazývala ''Nová škola'', protože v dnešní ulici Dušní existovala [[Stará škola (synagoga)|Stará škola]] (synagoga). Později byla vystavěna další synagoga nazvaná [[Nová synagoga (Josefov)|Nová škola]] a tak pro nejstarší duchovní stánek vznikl název ''Stará Nová škola (Alt-Neuschul)''. V&nbsp;historických materiálech se setkáváme též s&nbsp;názvem '''Velká škola'''. Ke vzniku [[Synagoga|synagogy]] se váže i vznik druhého nejstaršího [[Židovský hřbitov|židovského hřbitova]] ([[Židovská zahrada]]) na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]]. Synagoga se postupně stala centrem Židovského města. V jejím okolí vzniklo volné prostranství, které bylo využíváno jako tržiště, či sem lidé chodili prát prádlo. Tento prostor plnil též funkci protipožární, protože pokud by hořely okolní domy, plameny nemohly snadno přeskočit na synagogu. == Historie == [[Soubor:Story of Prague (1920), Old Synagogue in Prague.jpg|thumb|200px|left|Historický interiér Staronové synagogy]] Samotné dvoulodní jádro synagogy bylo postaveno ve druhé polovině třináctého století ''(stylová analýza kamenických článků v interiéru budovy ji datuje až do samotného sklonku třináctého století)'' ve stylu rané, [[Cisterciácký řád|cisterciácké]] [[gotická architektura|gotiky]], po uvolnění práv za vlády Přemysla Otakara&nbsp;II. Později byla přidána vstupní síň na jihu a ženská galerie na západní straně synagogy, dále menší předsíň jako zvláštní vchod do ženské lodě a jako poslední severní ženská galerie. V roce 1358 byla Karlem IV. synagoze udělena [[korouhev]]. Při velikonočních bouřích roku 1389 se Staronová synagoga stala svědkem masakru asi 3&nbsp;000 [[Židé|židů]], kteří se snažili dostat do&nbsp;synagogy, ale mnozí z nich zemřeli v jejím okolí. Stěny synagogy měly nést stopy po krvi obětí až do roku&nbsp;1618, kdy byla synagoga opravena, což připomínají hebrejské nápisy na severní a jižní stěně hlavního sálu synagogy. Roku 1716 dal synagogu obnovit Karel VI. V roce 1883 byla pak synagoga [[Purismus (architektura)|puristicky]] obnovena architektem [[Josef Mocker|Josefem Mockerem]], mj. byly vyměněny krovy a gotický štít do Pařížské ulice spolu s řadou dalších architektonických prvků nahrazeny kopiemi. Nevhodné úpravy byly částečně odstraněny při opravě v letech 1922–24. Mezi lety [[1966]]–[[1967|67]] prošla Staronová synagoga památkovou rekonstrukcí, při níž byly mj. obnoveny hebrejské nápisy v interiéru. V druhé polovině roku [[1998]] prošla Staronová synagoga další rekonstrukcí, za niž byla udělena projektantovi cena primátora [[Jan Kasl|Jana Kasla]]. Při rekonstrukci však došlo k některým pochybením, například při výkopových pracích zpočátku nebyli přítomni [[archeologie|archeologové]]. V letech [[2006]] a [[2007]] byly provedeny další zásahy, neboť vzduchotechnika instalovaná při rekonstrukci nebyla dostatečně dimenzována. Chybou projektanta přitom v interiéru došlo k&nbsp;poškození původní gotické kamenné lavice. === Program záchrany architektonického dědictví === V rámci [[Program záchrany architektonického dědictví|Programu záchrany architektonického dědictví]] bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 2 700 000 Kč.<ref>{{Citace monografie | titul = 20 let Programu záchrany architektonického dědictví | url = | vydavatel = Min. kultury, Národní památkový ústav | místo = Praha | isbn = 9788074800238 | isbn2 = 8074800237 | počet stran = 134 | oclc = 935878025 | jméno = Kamila | příjmení = Matoušková | příjmení2 = | jméno2 = | vydání = | rok vydání = 2015 | strany = 102–103 }}</ref> {| class="wikitable" |+Čerpané&nbsp;finanční&nbsp;prostředky (v&nbsp;tisících&nbsp;Kč) !rok !1997 !1998 |- |částka |1 900 |800 |} == Popis stavby == [[Soubor:Old new synagogue in Prague - inside.jpg|thumb|200px|left|Interiér synagogy – klenba jižní lodi]] [[Soubor:Staronova-plan.jpg|thumb|230px|Půdorys Staronové synagogy]] [[Soubor:Destroyed Bench AltnayShul.jpg|thumb|230px|Lavice poškozená při poslední rekonstrukci]] Obdélná [[Gotika|gotická]] [[Dvojlodí|dvojlodní]] [[síňová stavba]] o třech [[Pole (architektura)|polích]] [[klenba#křížová klenba|křížové žebrové gotické klenby]]. Netradičně je však v každém poli klenby navíc přidáno páté [[žebro (architektura)|žebro]], vyrůstající stejně jako ostatní [[přízední žebra]] z oblých [[přípora|přípor]] s kalichovitými [[hlavice (architektura)|hlavicemi]]. Přípory pak vyrůstají z profilované [[římsa|římsy]], která je nesena [[Konzola (architektura)|konzolami]]. Do dvojice osmibokých [[Sloup (architektura)|sloupů]] dělících dvojlodí jsou pak příslušná klenební žebra svedena prostřednictvím kalichovitých hlavic. Interiér osvětluje dvanáct úzkých gotických lomených oken, v čelní stěně pak dvojice drobných [[Rozeta (architektura)|rozet]]. V prostoru mezi sloupy je dochována [[bima]] s bohatě kovanou [[Gotika|gotickou]] mříží s motivy [[osel|oslích]] hřbetů a v čele sálu [[Aron ha-kodeš]] s čtenářským pultem. Výzdoba architektonických článků i schrány na&nbsp;[[Tóra|Tóru]] je tvořena rostlinnými motivy, zejména motivy [[Réva vinná|vinné révy]]. Aron ha-kodeš je ozdoben dvěma renesančními sloupky ze 16. století. Synagoga je přístupna bohatě profilovaným [[lomený oblouk|lomeným]] raně gotickým portálem s [[reliéf (sochařství)|reliéfem]] vinných listů [[tympanon]]u. Dvanáct větví vinné révy má symbolizovat 12&nbsp;izraelských&nbsp;kmenů. Na&nbsp;exteriéru budovy upoutá řada opěrných [[pilíř]]ů a především dvojice gotických cihelných [[štít]]ů, pocházející zřejmě až z konce čtrnáctého století, z nichž však východní nahrazen r. 1883 kopií. Ze západu a severu byl k synagoze později připojen ještě další nízký přístavek, který sloužil jako prostor pro ženy a nahrazoval tak v synagogách tradičně používanou ženskou galerii. Přítomné ženy odtud mohly sledovat bohoslužbu pouze úzkými štěrbinovitými okny, směřujícími do hlavního sálu. Původní části Staronové synagogy (hlavní sál) zřejmě budovala [[stavební huť]], která se zúčastnila také budování řady cisterciáckých klášterů ([[Klášter Zlatá Koruna|Zlatá Koruna]], [[Vyšebrodský klášter|Vyšší Brod]], [[Osecký klášter|Osek]]) a patří tak, paradoxně, k nejlepším ukázkám rané cisterciácké gotiky v Čechách. Přestože dvojlodní dispozice synagog byla ve středověku dosti běžná, dodnes se jich dochovalo pouze několik. Dvojlodní je například také pozdně gotická [[Stará synagoga v Krakově|Stará synagoga]] v [[Krakov]]ě. == Hebrejské nápisy v interiéru == [[Soubor:Altneuschul Interior IMG 2908.JPG|thumb|230px|Hebrejské nápisy v severozápadním rohu synagogy.]] Interiér je vyzdoben kromě plastik také gotickými nápisy v hebrejštině na obvodových stěnách. Nápisy na severní a jižní stěně současně označují letopočet [5]378. Na severní stěně je to součet číselných hodnot označených písmen posledního slova, na jižní stěně součet písmen označených posledních tří slov. Tento letopočet odpovídá [[Gregoriánský kalendář|gregoriánskému]] roku 1617–18, kdy byla synagoga vymalována a byly tak odstraněny původní nástěnné malby i krvavé stopy po masakru z roku&nbsp;1389. == Pověsti a zvláštnosti == [[Soubor:Vaclav Jansa - Zidovska radnice a Staronova synagoga v Josefove.JPG|thumb|200px|left|Synagoga (vlevo) na [[akvarel]]u [[Václav Jansa|Václava Jansy]] z konce 19. století, před asanací]] Ke '''Staronové synagoze''' se váže i řada pověstí. Jedna z nich praví, že zde [[Jehuda ben Becalel|Maharal]] uložil na půdě [[Golem]]a, poté, co ho deaktivoval vyjmutím tajné [[Kabala|kabalistické]] formule z jeho úst. Maharal měl údajně golema uspat až po začátku [[Šabat]]u, kdy byl nucen přerušit bohoslužbu (po odzpívání [[žalm]]ů 92 a 93, kterými se vítá Šabat) a porušil tak zákaz práce. Po návratu do synagogy začal proto oba žalmy zpívat znovu, jako by se nic nestalo. Tento [[minhag|liturgický zvyk]] se ve Staronové synagoze udržel dodnes. Jiné hovoří o synagoze jako o skrýši před různými živly. Např. v roce 1689, kdy došlo k požáru na Starém Městě, lehlo mnoho budov popelem, ale Staronová synagoga toto přečkala (nenese dřevěné prvky). Podle pověsti se nikdo nesmí posadit na sedadlo vrchního rabína v synagoze, jinak do roka zemře. Údajně se tak má dít rovněž na památku [[Jehuda ben Becalel|Maharala]]. Všechna dnešní sedadla v synagoze ovšem pocházejí až z 19. století. Legendy též tvrdí, že kameny k založení synagogy byly prostřednictvím [[anděl]]ů přeneseny ze [[Jeruzalémský chrám|Šalamounova chrámu]] v [[Jeruzalém]]ě. Ty zde byly uloženy pod podmínkou ([[hebrejština|hebrejsky]]: {{Cizojazyčně|he|על תנאי}} ''al tenaj''), že až přijde [[Mesiáš]] a bude znovu vybudován Chrám, budou kameny přeneseny zpět na své místo. Synagoga pak byla podle této události pojmenována ''Al-tenaj'', z čehož mělo vzniknout pozdější ''Altneu'' (staronová). === Název === O původu názvu „''staronová''“ existují, kromě uvedeného vysvětlení, také různé legendy. Označení má být odvozeno od hebrejského עַל תְּנַאי (''al tenaj''), což znamená „pod podmínkou, že“. Odtud vzniklo německé „''Altneu''“ – „''staronový''“. Andělé prý při výstavbě Staronové synagogy přinesli kameny až z [[Jeruzalémský chrám|Jeruzalémského chrámu]], ovšem „pod podmínkou, že“ po příchodu [[Mesiáš|Mesiáše]] a obnově chrámu budou vráceny. Podle jiného výkladu se prý, když byla při výstavbě synagogy odkopána zem, objevily zbytky starší synagogy. Na základech té „staré“ pak byla postavena „nová“ synagoga. == Významní rabíni == Kromě Maharala působili v synagoze jako [[rabín]] i jeho žáci [[Šlomo Efraim Lunčic|Klí Jakar]] a [[Jom Tov Lipmann Heller]], kabalista [[Ješaja Horowitz]], [[Ezechiel Landau|Jechezkel Landau]] nebo [[Šlomo Jehuda Rappaport]], ve 20. století například [[Gustav Sicher]], [[Hanuš Rezek]] nebo [[Karol Sidon]]. V současnosti je v synagoze rabínem [[David Peter]]. == Reference == <references/> == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Fiedler | jméno = Jiří | titul = Židovské památky v Čechách a na Moravě | vydavatel = Sefer | místo = Praha | rok = 1992 | isbn = 80-900895-1-8 | počet stran = 200 }} * {{Citace monografie | příjmení = Chrastilová | jméno = Jiřina | příjmení2 = Prokop | jméno2 = Ivan | titul = Devět židovských cest | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-7185-905-5 | počet stran = 400 }} * {{Citace monografie | příjmení = Líbal | jméno = Dobroslav | příjmení2 = Muk | jméno2 = Jan | titul = Staré město pražské - architektonický a urbanistický vývoj | vydavatel = Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1996 }} * {{Citace monografie | příjmení = Obůrková | jméno = Eva | titul = Kam v Praze | vydavatel = Computer Press | místo = Brno | rok = 2006 | isbn = 80-251-1282-9 | počet stran = 176 }} * {{Citace monografie |jméno = Vratislav Václav |příjmení = Tomek |rok = 1932 |titul = Pražské židovské pověsti a legendy : Sbírka staropražských historických pověstí a legend židovských od nejstarších dob pohanských v Čechách |vydavatel = Končel |místo = Praha |url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:608f6e90-1477-11de-96d6-0030487be43a?page=uuid:cc7befc0-1233-11de-bb13-0030487be43a }} * {{Citace monografie | jméno = Pavel | příjmení = Vlček | spoluautoři = a kol. | rok = 1996 | titul = Umělecké památky Prahy. Staré město, Josefov | vydavatel = Academia | místo = Praha | isbn = 80-200-0563-3 | počet stran = 640 }}{{clear}} == Související články == * [[Stará synagoga v Krakově]] == Externí odkazy == * [http://synagogue.cz Oficiální stránky Staronové synagogy a Jeruzalémské synagogy v češtině a angličtině] * [https://kuula.co/post/n1/collection/7YTwX Virtuální prohlídka Staronové synagogy na fotografiích Petra Šálka] {{Flickr|Old+New+Synagogue}}{{Commonscat|Old New Synagogue}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Synagogy v Praze]] [[Kategorie:Gotické synagogy v Česku]] [[Kategorie:Národní kulturní památky v Praze]]

Návrat na stránku „Staronová synagoga“.