Mezinárodní vesmírná stanice

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Probíhající vesmírný let}} {{Šablona:Infobox Vesmírná stanice| |název_stanice=Mezinárodní vesmírná stanice |obrázek_stanice=ISSpoststs131.jpg |obrázek_stanice_popisek=Stanice z odlétajícího raketoplánu, 17. dubna 2010 |alternativní_obsah=[[Soubor:ISS Logo.png|240px]]{{-}}[[Soubor:ISS insignia.png|none|180px]]{{-}}Znak Mezinárodní vesmírné stanice |obrázek_znak= |obrázek_znak_popisek= |cospar=1998-067A |volací_znak=NA1SS, RS0ISS |stálá_posádka= 6 osob |start_prvního_modulu=[[Zarja]]: [[20. listopad]] [[1998]] |výrobce= |provozovatel= |stav= Aktivní |zánik= |hmotnost= 344 378 kg ([[27. listopad]] [[2009]]) |délka=44,5 m (podél osy modulů) |šířka=73 m (podél osy hlavního nosníku) |výška=27,5 m |tlak_vzduchu=1013 hPa |obytný_objem=358 m³ |perigeum=336 km (k 26. 4. 2010) |apogeum=346 km (k 26. 4. 2010) |sklon_dráhy=51,64˚ |doba_oběhu=91 minut |oběhů_za_den=15,7 |oběhů_celkem=65890(k 26. 4. 2010) |dnů_na_oběžné_dráze=4175(k 26. 4. 2010) |dnů_s_posádkou=3464(k 26. 4. 2010) |obrázek_konfigurace=ISS configuration 2010-02 cs.png |obrázek_konfigurace_popisek=Moduly Mezinárodní vesmírné stanice, únor 2010 }} '''Mezinárodní vesmírná stanice''' (International Space Station - '''ISS''') je v současné době jediná trvale obydlená [[vesmírná stanice]]. První díl stanice, modul [[Zarja]], byl vynesen na oběžnou dráhu [[20. listopad]]u [[1998]]. Od [[2. listopad]]u [[2000]], kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena alespoň dvoučlennou posádkou, která se každých 6 měsíců obměňuje. Stanice je umístěna na nízké [[oběžná dráha|oběžné dráze]] [[Země]] ve výšce kolem 350 [[kilometr|km]] s periodou oběhu 92 minut a rychlostí okolo 7700 m/s (27 720 km/h). V mnoha ohledech ISS reprezentuje sloučení předchozích plánovaných nezávislých stanic, ruské stanice [[Mir 2]] a americké [[Freedom (kosmická stanice)|Freedom]]. Kromě [[Rusko|ruských]] a [[Spojené státy americké|amerických]] modulů plánovaných pro tyto stanice je ke stanici připojen evropský laboratorní modul [[Columbus (modul ISS)|Columbus]] a japonský laboratorní modul [[Kibō]]. '''Mezinárodní vesmírná stanice''' je společným projektem pěti kosmických agentur: * [[NASA]] ([[Spojené státy americké]]) * [[Ruská kosmická agentura]] ([[Rusko]]) * [[Japonská kosmická agentura]] ([[Japonsko]]) * [[Kanadská kosmická agentura]] ([[Kanada]]) * [[Evropská kosmická agentura]] (účastní se 10 z jejích členů; nepodílejí se: [[Rakousko]], [[Spojené království|Velká Británie]], [[Irsko]], [[Portugalsko]] a [[Finsko]]; [[Řecko]], [[Lucembursko]] a [[Česká republika]] vstoupily do ESA později). [[Brazilská kosmická agentura]] ([[Brazílie]]) se účastní na základě zvláštního kontraktu s [[NASA]]. Podobně [[Italská kosmická agentura]] má oddělené smlouvy pro různé aktivity, které nedělá v rámci úloh Evropské kosmické agentury pro ISS (jejíž je [[Itálie]] také plným účastníkem). Dopravu na stanici a zpět zajišťují transportní pilotované kosmické lodě [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] a americké [[Space Shuttle|raketoplány]]. Zásobování stanice zajištují ruské automatické nákladní kosmické lodě [[Progress]], evropské [[ATV]], japonské [[HTV]] a rovněž raketoplány vybavené logistickými moduly [[MPLM]]. == Historie == [[Soubor:ISS June 1999.jpg|thumb|left|Zárodek stanice v roce 1999, moduly [[Unity]] (nahoře) a [[Zarja]] (dole)]] Historie '''Mezinárodní vesmírné stanice''' se začala psát již roku [[1984]], kdy americký prezident [[Ronald Reagan]] vyhlásil plán stavby vesmírné stanice pojmenované [[Freedom (kosmická stanice)|Freedom]]. Následující roky byly ve znamení oddalování začátku výstavby a finančních potíží. Roku [[1991]] se k plánu výstavby připojili Kanada, Japonsko a Evropská vesmírná agentura (ESA). K nim se roku [[1993]] připojilo Rusko a stanice se začala nazývat Alpha. Rok [[1995]] lze považovat za počátek přípravy na výstavbu. V letech 1995-98 se uskutečnilo 9 zkušebních spojení s vesmírnou stanicí [[Mir]], při kterých se trénovalo připojování a výměny posádek. Plánovaný start prvního modulu '''[[Zarja]]''' byl zpožděn opět finančními problémy, a proto byl raději celý zaplacen americkou stranou. Dne [[20. listopad]]u [[1998]] odstartovala raketa [[Proton (nosná raketa)|Proton]] se zmiňovaným modulem '''Zarja'''. Stavba ISS byla zahájena. O 16 dní později se se Zarjou setkal raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] a ve svém nákladovém prostoru k ní připojil modul Unity. Modul '''Zarja''' původně sloužil pro zajišťování telekomunikačních služeb a řízení letu. Později by měl sloužit především jako skladovací prostor a zásobník. Modul '''[[Unity]]''' slouží jako křižovatka modulů. Může k němu být připojeno až 6 dalších modulů. Již vypuštěné moduly nebyly schopny udržet potřebnou dráhu a byly nutné časté korekce. Čekalo se na další plánovaný modul - ruská '''[[Zvezda]]'''. Opět finanční potíže způsobily zpoždění jejího vypuštění a tím i pokračování ve výstavbě. Modul byl vypuštěn až [[12. červenec|12. července]] [[2000]] a připojen k modulu '''Zarja''', aby tak tvořil základ ruské části stanice. Tento servisní modul slouží jako dočasný obytný prostor a zajišťuje dodávky elektrického proudu, telekomunikaci s pozemními středisky a korekce dráhy. Již [[2. listopad]]u 2000 mohla stanici navštívit první stálá posádka. Jejím hlavním úkolem byla aktivace a zabydlení stanice. Kosmonauti dále vybalovali uložené zásoby a zařízení. Museli se také připravit na přijetí raketoplánu [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] s novým modulem '''[[Destiny]]'''. Tento modul byl připojen [[10. únor]]a [[2001]] k modulu Unity. Modul '''Destiny''' je hlavním centrem vědeckých experimentů na stanici. Kosmonauti oživili modul a dále čekali na raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]], který [[10. březen|10. března]] přivezl novou posádku a nákladní modul [[MPLM|Leonardo]]. Raketoplán modul plný odpadu odvezl zpět spolu s první posádkou. Další důležitou součástí je kanadský robotický manipulátor [[Canadarm2]], který přivezl raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] [[16. duben|16. dubna]] 2001. Robotický manipulátor je dlouhý 17,6 &nbsp;m, slouží k přemisťování lidí i nákladu podél příhradové konstrukce. Pro jemné a přesné montážní práce je možné k manipulátoru připojit robotickou nástavbu Dextre. Po havárii raketoplánu [[Columbia (raketoplán)|Columbie]] v roce 2003 došlo k několikaletému pozastavení letů raketoplánů a výstavba stanice tak nabrala téměř 3leté zpoždění. Po plném obnovení letů raketoplánů byly dále připojeny dvě další laboratoře. Japonský komplet [[Kibō]] a evropský laboratorní modul [[Columbus (modul ISS)|Columbus]] s venkovní plošinou a dalšími součástmi. == Stavba stanice == [[Soubor:STS-114 Steve Robinson on Canadarm2.jpg|thumb|left|Kanadské robotické rameno ([[Canadarm2]]) se Stevem Robinsonem v průběhu letu STS-114. Pohled z [[vesmírná stanice|vesmírné stanice]]]] Stavba stanice ISS byla naplánována na více než 40 montážních letů. Z tohoto počtu měly 35 obstarat [[Space Shuttle|raketoplány]], z čehož v roce [[2010]] zbývá uskutečnit 2 lety. Ostatní starty jsou zabezpečovány klasickými raketami jako [[Proton (nosná raketa)|Proton]] a [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]]. Jako doplněk montážních letů bude do konce roku [[2010]] uskutečněno přibližně 30 letů nákladní lodě [[Progress]]. Při stavbě stanice je ověřována nová koncepce tzv. hlavního nosníku<ref>http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/elements/its.html</ref>. Koncepce je založena na přes 100&nbsp;m dlouhé [[Integrated Truss Structure|příhradové konstrukci]] tvořící kostru stanice ({{Cizojazyčně|en|Integrated Truss Structure}}). Na obou koncích konstrukce je připojen pár [[solární panel|fotovoltaických panelů]]. K nosníku pak jsou v jeho středu připevněny vlastní hermetizované moduly a další části stanice. K usnadnění výstavby a redukci výstupů do kosmického prostoru je podél hlavního nosníku vybudován [[Mobile Servicing System|mobilní servisní systém]], jehož součástí je servisní robotické rameno [[Canadarm2]]. '''Již vypuštěné moduly (v pořadí, v jakém byly připojeny):''' {| class="wikitable" style="clear: both" |- ! Modul ! Označení Letu ! Nosný prostředek ! Datum vypuštění ! Délka<br />(m) ! Průměr<br />(m) ! Hmotnost<br />(kg) |- | '''[[Zarja]]''' (Заря, funkcionalno-gruzovoj blok, FGB, <br />функционально-грузовой блок, ФГБ) – skladový modul | 1A/R | [[Proton (nosná raketa)]] | align="center" | [[20. listopad]] [[1998]] | style="text-align: right"|12,6 | style="text-align: right"|4,1 | style="text-align: right"|19 323 |- | '''[[Unity]]''' (Node 1 + PMA 1,2) – propojovací modul a přechodové tunely | 2A – [[STS-88]] | Raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center" | [[4. prosinec]] [[1998]] | style="text-align: right"|5,49 | style="text-align: right"|4,57 | style="text-align: right"|12 717 |- | '''[[Zvezda]]''' (Звезда, servisnyj modul, сервисный модуль, СМ) – servisní modul | 1R | [[Proton (nosná raketa)|Proton]] | align="center" | [[12. červenec]] [[2000]] | style="text-align: right"|13,1 | style="text-align: right"|4,15 | style="text-align: right"|19 050 |- | '''[[Integrated Truss Structure|Z1 Truss]]''' – centrální příhradová konstrukce | 3A – [[STS-92]] | Raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] | align="center" | [[11. říjen]] [[2000]]</tt> | style="text-align: right"|4,9 | style="text-align: right"|4,2 | style="text-align: right"|8 755 |- | '''[[Integrated Truss Structure|P6 Truss]]''' – solární panel | 4A – [[STS-97]] | Raketoplán&nbsp;[[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center" | [[30. listopad]] [[2000]]</tt> | style="text-align: right"|73,2 | style="text-align: right"|10,7 | style="text-align: right"|15 824 |- | '''[[Destiny]]''' – americký laboratorní modul | 5A – [[STS-98]] | Raketoplán&nbsp;[[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] | align="center" | [[7. únor]] [[2001]] | style="text-align: right"|8,53 | style="text-align: right"|4,27 | style="text-align: right"|14 515 |- | '''[[External Stowage Platform|External Stowage Platform (ESP-1)]]''' – externí úložná paleta | LF 1&nbsp;–&nbsp;[[STS-102]] | Raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] | align="center" |[[13. březen]] [[2001]] | style="text-align: right"|4,9 | style="text-align: right"|3,65 | style="text-align: right"|2 676 |- | '''[[Canadarm2]]''' – mechanický manipulátor | 6A – [[STS-100]] | Raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center" | [[19. duben]] [[2001]] | style="text-align: right"|17,6 | style="text-align: right"|0,35 | style="text-align: right"|4 899 |- | '''[[Quest Joint Airlock Module]]''' – přechodová komora | 7A – [[STS-104]] | Raketoplán [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] | align="center" | [[12. červenec]] [[2001]] | style="text-align: right"|5,5 | style="text-align: right"|4,0 | style="text-align: right"|6 064 |- | '''[[Pirs]]''' (Пирс, stykovočnyj modul, стыковочный модуль-1, СМ-1)<br /> – stykovací modul a přechodová komora | 4R | Raketa [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz U]] | align="center" | [[14. září]] [[2001]] | style="text-align: right"|4,1 | style="text-align: right"|2,6 | style="text-align: right"|3 900 |- | '''[[Integrated Truss Structure|S0 Truss]]''' – příhradová konstrukce | 8A – [[STS-110]] | Raketoplán [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] | align="center" | [[8. duben]] [[2002]] | style="text-align: right"|13,4 | style="text-align: right"|4,6 | style="text-align: right"|13 971 |- | '''[[Mobile Servicing System]]''' – mobilní platforma pro mechanickou ruku Canadarm2 | UF-2 – [[STS-111]] | Raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center" | [[5. červen]] [[2002]] | style="text-align: right"|5,7 | style="text-align: right"|2,9 | style="text-align: right"|1 450 |- | '''[[Integrated Truss Structure|S1 Truss]]''' – příhradová konstrukce | 9A – [[STS-112]] | Raketoplán [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] | align="center" | [[7. říjen]] [[2002]] | style="text-align: right"|13,7 | style="text-align: right"|4,61 | style="text-align: right"|14 124 |- | '''[[Integrated Truss Structure|P1 Truss]]''' – příhradová konstrukce | 11A – [[STS-113]] | Raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center" | [[24. listopad]] [[2002]] | style="text-align: right"|13,7 | style="text-align: right"|4,6 | style="text-align: right"|14 003 |- | '''[[External Stowage Platform|External Stowage Platform (ESP-2)]]''' – externí úložná paleta | LF1&nbsp;–&nbsp;[[STS-114]] | Raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] | align="center" | [[26. červenec]] [[2005]] | style="text-align: right"|4,9 | style="text-align: right"|3,65 | style="text-align: right"|2 676 |- |'''[[Integrated Truss Structure|P3/P4 Truss]]''' – solární panel | 12A – [[STS-115]] | Raketoplán [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] | align="center" | [[9. září]] [[2006]] | style="text-align: right"|73,2 | style="text-align: right"|10,7 | style="text-align: right"|15 824 |- |'''[[Integrated Truss Structure|P5 Truss]]''' – příhradová konstrukce | 12A.1 – [[STS-116]] | Raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] | align="center" | [[10. prosinec]] [[2006]] | style="text-align: right"|3,37 | style="text-align: right"|4,55 | style="text-align: right"|1 864 |- |'''[[Integrated Truss Structure|S3/S4 Truss]]''' – solární panel | 13A – [[STS-117]] | Raketoplán [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] | align="center" | [[8. červen]] [[2007]] | style="text-align: right"|73,2 | style="text-align: right"|10,7 | style="text-align: right"|16 183 |- |'''[[Integrated Truss Structure|S5 Truss]]''' – příhradová konstrukce | 13A.1&nbsp;–&nbsp;[[STS-118]] | Raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center" |[[9. srpen]] [[2007]] | style="text-align: right"|3,37 | style="text-align: right"|4,55 | style="text-align: right"|1 864 |- | '''[[External Stowage Platform|External Stowage Platform (ESP-3)]]''' – externí úložná paleta | 13A.1&nbsp;–&nbsp;[[STS-118]] | Raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center" |[[9. srpen]] [[2007]] | style="text-align: right"|4,9 | style="text-align: right"|3,65 | style="text-align: right"|2 676 |- | '''[[Harmony]]''' (Node 2) + přesun [[Integrated Truss Structure|P6 Truss]] na konec nosníku | 10A – [[STS-120]] | Raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] | align="center" |[[23. říjen]] [[2007]] | style="text-align: right"|7,2 | style="text-align: right"|4,4 | style="text-align: right"|14 288 |- | '''[[Columbus (modul ISS)|Columbus]]''' – evropský laboratorní modul | 1E – [[STS-122]] | Raketoplán&nbsp;[[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] | align="center" |[[7. únor]] [[2008]] | style="text-align: right"|6,87 | style="text-align: right"|4,49 | style="text-align: right"|19 300 |- | '''[[Kibó|Kibō]]''' – japonský logistický modul (vybavený) – přetlaková sekce (ELM-PS) | 1J/A – [[STS-123]] | Raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center" |[[11. březen]] [[2008]] | style="text-align: right"|3,9 | style="text-align: right"|4,4 | style="text-align: right"|8 484 |- | '''[[SPDM|Dextre]]''' – robotický manipulátor<ref>http://www.telegraph.co.uk/news/main.jhtml?xml=/news/2008/03/10/wnasa110.xml</ref> | 1J/A – [[STS-123]] | Raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center" |[[11. březen]] [[2008]] | style="text-align: right"| – | style="text-align: right"| – | style="text-align: right"|1 550 |- | '''[[Kibó|Kibō]]''' – japonský laboratorní modul (přetlakový modul JEM-PM) a robotický manipulátor | 1J – [[STS-124]] | Raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] | align="center" |[[31. květen]] [[2008]] | style="text-align: right"|11,2 | style="text-align: right"|4,4 | style="text-align: right"|15 900 |- | [[Integrated Truss Structure|'''S6 Truss''' – Solární panel]] | 15A – [[STS-119]] | Raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] | align="center"| [[15. březen]] [[2009]] | style="text-align: right"|73,2 | style="text-align: right"|10,7 | style="text-align: right"|15 900 |- | '''[[Kibó|Kibō]]''' – japonská experimentální plošina – Exposed Facility (JEM EF) a Exposed Section (ELM-ES) | 2J/A – [[STS-127]] | Raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center"| [[15. červenec]] [[2009]] | style="text-align: right"| – | style="text-align: right"| – | style="text-align: right"|4 100 |- | '''[[Poisk]]''' (Mini-Research Module 2, MRM 2) – výzkumný modul, přechodová komora, přípojné místo pro lodě Sojuz a Progress | 5R | Raketa [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz-U]] s lodí Progress M-MRM2 | align="center"| [[10. listopad]] [[2009]] | style="text-align: right"|4,6 | style="text-align: right"|2,6 | style="text-align: right"|4 000 |- | '''[[EXPRESS Logistics Carriers|EXPRESS Logistics Carriers 1 & 2]]''' – venkovní logistická plošina | ULF3 – [[STS-129]] | Raketoplán&nbsp;[[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] | align="center"| [[16. listopad]] [[2009]] | style="text-align: right"| – | style="text-align: right"| – | style="text-align: right"|4 445 |- | '''[[Node 3|Tranquillity]]''' – uzlový modul | 20A – [[STS-130]] | Raketoplán&nbsp;[[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center"| [[8. únor]] [[2010]] | style="text-align: right"|6,71 | style="text-align: right"|4,48 | style="text-align: right"|15 500 |- | '''[[Cupola]]''' – pozorovací kupole | 20A – [[STS-130]] | Raketoplán&nbsp;[[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] | align="center"| [[8. únor]] [[2010]] | style="text-align: right"|1,5 | style="text-align: right"|2,95 | style="text-align: right"|1 880 |- | '''[[Rassvet]]''' – výzkumný minimodul | [[STS-132]] | Raketoplán&nbsp;[[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] | align="center"| [[14. května]] [[2010]] | style="text-align: right"| - | style="text-align: right"| - | style="text-align: right"| - |} == Budoucnost == [[Soubor:ISSFinalConfigEnd2006.jpg|thumb|right|Vzhled Mezinárodní Vesmírné Stanice po svém dokončení v roce 2010]] Kvůli zrušení letů raketoplánu po havárii raketoplánu [[Columbia (raketoplán)|Columbia]] a rozpačitém letu [[Discovery (raketoplán)|Discovery]], který ukázal, že ne všechny problémy raketoplánů byly odstraněny, dochází ke zpoždění ve výstavbě. Stanice by měla být dostavěna do konce roku [[2010]], neboť v té době bude ukončena aktivní činnost kosmického raketoplánu tvořícího hlavní nosný prostředek při výstavbě ISS. Po svém dokončení bude mít ISS celkový vnitřní přetlakový objem téměř 1000&nbsp;m³ a hmotnost okolo 400&nbsp;tun. Pro všechny moduly bude potřeba mnoho energie, která se bude získávat z fotovoltaických článků o energetickém výkonu 110&nbsp;[[kW]]. Rozpětí stanice bude 108,4&nbsp;metru a její délka pak 74&nbsp;metrů. Stálá posádka by se měla skládat ze šesti členů. '''Seznam budoucích modulů v pořadí, v jakém by měly být vypuštěny a připojeny<ref name=plan_startu> {{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = NASA | url = http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/iss_manifest.html | titul = Upravený plán startů raketoplánů | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2007-08-27 }} </ref>:''' {| class="wikitable" style="clear: both" |- ! Modul ! Označení Letu ! Nosný prostředek ! Datum vypuštění ! Délka<br />(m) ! Průměr<br />(m) ! Hmotnost<br />(kg) |- | [[Alpha Magnetic Spectrometer]] + [[EXPRESS Logistics Carriers|EXPRESS Logistics Carrier 4]] | ULF6-[[STS-134]] | ''Raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]]'' | [[29. července]] [[2010]] | - | - | 6 731 |- | [[EXPRESS Logistics Carriers|EXPRESS Logistics Carriers 3]] | ULF5-[[STS-133]] | ''Raketoplán [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]]'' | [[16. září]] [[2010]] | - | - | - |- | [[Nauka (modul ISS)|Nauka]] (Multipurpose Laboratory Module) | 3R | [[Proton (nosná raketa)|Proton-M]] | [[prosinec]] [[2011]] | 13 | 4,11 | 20 300 |} Seznam letů je pouze orientační a mění se tak, jak se mění letové plány NASA a dalších organizací. == Zrušené moduly == [[Soubor:ISS Crew Return Vehicle.jpg|thumb|Zrušený modul Crew Return Vehicle.]]Toto je seznam modulů plánovaných pro stanici které byly zrušeny během programu ISS, ať už z finančních důvodů, protože se staly zbytečnými, nebo po zkáze raketoplánu [[Columbia]]. Mezi zrušené moduly patří: * USA [[Centrifuge Accommodations Module]], modul pro experimenty v různých úrovních umělé gravitace . * USA , [[Habitation Module]], ubytovací modul, který by rozšířil obytné prostory stanice. * USA, [[NASA X-38|Crew Return Vehicle]], miniraketoplán, který by sloužil jako záchranné plavidlo. Tuto službu nyní zajišťují kosmické lodě Sojuz. * USA, [[Interim Control Module]], nouzový řídící a pohonný modul ISS který má nahradit funkcí Zvezda v případě selhání. * Ruský, [[Universal Docking Module]], univerzální spojovací modul. * Ruské, [[Science Power platform]], solární panely, pro napájení ruského orbitálního segmentu, nezávislé na ITS . * Dva ruské [[Výzkumné moduly]], které byly naplánovány pro vědecký výzkum == Transportní systémy == === Současné === * kosmické lodě [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] – slouží jako dopravní a záchranný prostředek připojený ke stanici, udržované ruskou stranou * kosmické [[Space Shuttle|raketoplány]] – slouží jako hlavní dopravní prostředky udržované americkou stranou. V nákladovém prostoru jsou dopravovány stavební prvky stanice nebo přetlakové logistické moduly [[MPLM]].<ref>http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/elements/mplm.html</ref> * zásobovací lodě [[Progress]] – slouží k pravidelné dopravě materiálu a zásob (jídlo, voda, náhradní díly, pohonné hmoty) a k motorickým manévrům stanice, udržované ruskou stranou. * [[ATV]] (Automated Transfer Vehicle) – [[ESA|Evropská]] zásobovací loď s vyšší nosností než ruský [[Progress]]. Start prvního ATV pojmenovaného Jules Verne se uskutečnil [[9. březen|9. března]] [[2008]] z kosmodromu Kourou <ref>http://www.lib.cas.cz/www/space.40/ISS/IISSSCH.HTM</ref> <ref>http://www.dlr.de/iss/en/desktopdefault.aspx/tabid-4609//7588_read-11385/</ref>. * [[HTV]] (H-II Transfer Vehicle) - Japonská ([[JAXA]]) zásobovací loď pro zásobování japonského segmentu stanice. První start se uskutečnil [[10. září]] [[2009]]. === Budoucí === * Kosmická loď [[Dragon]] společnosti SpaceX - loď vyvíjená soukromou firmou s podporou NASA v rámci programu „Commercial Orbital Transportation Services - COTS“. Start plánovaný nejdříve v roce [[2009]]. * Kosmická loď [[Orion (kosmická loď)|Orion]] - americký ([[NASA]]) nástupnický systém kosmického raketoplánu. Loď vyvíjená k letu na [[Měsíc]] bude sloužit i jako transportní a zásobovací loď k ISS. První let [[orion 5]] je plánován nejdříve v roce [[2015]]. * [[Crew Space Transportation System]] - připravovaná loď [[ESA]] pro dopravu posádek na ISS se startem po roce [[2014]]. == Dráha a orientace stanice == Stanice ISS je umístěna na mírně eliptické nízké oběžné dráze země ve výšce okolo 350&nbsp;km. Sklon dráhy vůči rovníku je 51,6[[Stupeň|˚]]. Tato dráha byla zvolena pro svoji ekonomickou dostupnost z amerických i ruských kosmodromů a proto, že poskytuje možnosti pozorování většiny nejobydlenějších míst na Zemi. Vzledem k tomu, že v těchto výškách se nachází nepatrné zbytky [[Atmosféra|zemské atmosféry]], dochází díky tření k pozvolnému snižování oběžné dráhy stanice. Dráha tak musí být periodicky udržována, jinak by za několik měsíců došlo k sestoupení a shoření stanice v hustých vrstvách atmosféry. Udržování oběžné dráhy je zajišťováno raketovými motory servisního modulu [[Zvezda]]<ref>http://www.shuttlepresskit.com/ISS_OVR/assembly2_overview.htm</ref>, motory kosmického [[Space Shuttle|raketoplánu]] nebo nejčastěji pomocí motorů zásobovacích lodí [[Progress]] a nově také [[ATV]]. Orientace stanice na oběžné dráze je volena s ohledem na efektivní směrování [[Fotovoltaický článek|solárních panelů]] na [[Slunce]], vhodnou pozici pro radiátory chladicího systému a připojované kosmické lodě. Pro tyto účely se používají celkem tři různé orientace z nichž nejčastější je první varianta<ref>http://spaceflight.nasa.gov/station/flash/iss_attitude.html </ref>: * Orientace vůči Zemi s osou laboratorních modulů (X) ve směru letu a zenitovou osou (Z) směřující do středu Země. * Orientace vůči Zemi s osou hlavního nosníku (Y) ve směru letu a zenitovou osou (Z) směřující do středu Země. * V prostoru stálá orientace na Slunce. Pro udržování a změny orientace jsou na stanici dva různé systémy: * '''Systém gyroskopů''' (CMG - Control Moment Gyro) - využívá momentu masivních rotujících [[setrvačník]]ů. Změnou rychlosti jejich otáčení je dosahováno otáčení stanice kolem příslušné osy X/Y/Z. Využívá pouze elektrické energie dodávané ze solárních článků a je tedy nezávislý na dodávkách ze Země * '''Systém raketových korekčních trysek''' - využívá malé [[Raketový motor|raketové motorky]] na kapalné pohonné látky umístěné na různých místech stanice. Je závislý na drahém doplňování paliva ze Země pomocí zásobovacích lodí [[Progress]]<ref>http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/elements/progress.html</ref>. == Lidé na ISS == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Lidé na Mezinárodní vesmírné stanici|Základní posádky Mezinárodní vesmírné stanice|Seznam návštěvních posádek Mezinárodní vesmírné stanice}} Stanice je trvale obydlena od [[2. listopad]]u [[2000]]. Několikačlenná posádka pobývá na stanici obvykle po dobu šesti měsíců. Posádka, jež je označována jako „Expedice“, bývá složena jako smíšená, přičemž každá z hlavních zemí projektu (USA a Rusko) bývá zastoupena alespoň jedním svým členem. Další členové pak jsou doplňováni buďto opět z těchto národů nebo jsou nominováni dalšími kosmickými agenturami. Vždy jeden z členů posádky je jmenován velitelem a má hlavní rozhodovací pravomoci na ISS, ostatní jsou palubní inženýři. Od roku 2002 označuje NASA kosmonauta zodpovědného za vědecký program stanice za „vědeckého pracovníka“ ({{cizojazyčně|en|Science Officer}}), poprvé byla takto označena – jako palubní inženýr a vědecký pracovník – [[Peggy Whitsonová]] v [[Expedice 5|Expedici 5]]. [[Soubor:NASA-Krikalev-inside-ISS.jpg|thumb|right|Kosmonaut [[Sergej Krikaljov]] v servisním modulu [[Zvezda]], [[listopad]] [[2000]]]] V prvním období osídlení ISS – [[Expedice 1]] až [[Expedice 6|6]], od listopadu 2000 do května 2003 – byla stanice obsazována tříčlennými posádkami složenými z kosmonautů USA a Ruska. První expedice přiletěla na stanici v Sojuzu TM-31, další výměny probíhaly pomocí raketoplánů. Druhé období osídlení zahrnovalo [[Expedice 7]] až [[Expedice 13|13]] od května 2003 do července 2006. Po zkáze raketoplánu [[Columbia (raketoplán)|Columbia]], která vyústila v pozastavení letu raketoplánů a omezení nosných a zásobovacích kapacit na ISS, byl počet členů posádek omezen na dva, vždy jeden Rus a jeden Američan. K zajištění rotace zůstaly pouze lodi [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]]. Třetí etapa osídlení započala v červenci 2006 v průběhu Expedice 13. Po obnovení pravidelných letů raketoplánů byl zaveden systém, při kterém jsou dva členové základní posádky rotováni vždy po šesti měsících pomocí kosmických lodí Sojuz. Noví členové posádky se ve své lodi připojí k ISS. Při zhruba týdenním společném letu obou posádek dochází k aklimatizaci a předávání stanice a experimentů. Poté stará posádka nastoupí do starší lodi Sojuz a navrací se na Zem. Je-li v přiletivší posádce přítomen kosmonaut, který se nestane součástí stálé posádky (např. kosmický turista), přenese do navracejícího se Sojuzu své anatomické křeslo ve kterém se vrací na Zemi. Raketoplány přivážejí a odvážejí třetí členy základní posádky, jejich délka pobytu závisí na frekvenci letů raketoplánů a proto kolísá od šesti týdnů po šest měsíců. V rámci příletů kosmických raketoplánů ke stanici ISS bývá na období zhruba dvou týdnů rozšířena základní posádka stanice o návštěvnickou posádku raketoplánu, která mívá až 7 členů. Na stanici pak v tomto období přebývá až 10 kosmonautů, což umožňuje efektivně plnit náročný harmonogram výstavby včetně kosmických výstupů. Zvětšená posádka ovšem poměrně značně zatěžuje zdroje stanice, v tomto období je dokonce nutné posilovat polouzavřený systém úpravy palubní atmosféry jednorázovými zdroji.<ref>http://science.nasa.gov/headlines/y2000/ast13nov_1.htm </ref> Počet členů posádky ISS je od května 2009 rozšířen na šest. Tento stav je zabezpečen zvýšením počtu trvale zakotvených lodí Sojuz na dvě.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Tisková služba Roskosmosu | titul = Союз ТМА-15» в составе МКС | url = http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=6363 | datum vydání = 2009-05-29 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-06-07 | vydavatel = [[Ruská kosmická agentura|Roskosmos]] | místo = Moskva | jazyk = rusky }}</ref> === Denní program === Průměrný den pro posádku začíná probuzením v 6:00, následuje ranní toaleta, kontrola stavu stanice. Posádka posnídá, připraví se na denní práci, s řídícím střediskem upřesní denní program a po 8:00 začne s prací. Následuje cvičení, opět práce do 13:00, kdy začíná hodinová přestávka na oběd. Po obědě opět kosmonauti vystřídají cvičení (celkem 2,5 hodiny denně) s prací až do 18:55, kdy se sejdou na konferenci s řídícím střediskem nad programem na příští den, v 19:30 začíná večeře, příprava jídla na příští den, kontrola systémů stanice, večerní osobní hygiena a od 21:30 se uloží do spacích pytlů.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Vítek | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Vítek | titul = Jak se žije na vesmírné stanici ISS. Obyčejný den 350 kilometrů nad Zemí | periodikum = Idnes.cz | odkaz na periodikum = technet.idnes.cz/ | datum vydání = 2008-09-24 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-5-8 | url = http://technet.idnes.cz/jak-se-zije-na-vesmirne-stanici-iss-obycejny-den-350-kilometru-nad-zemi-1j0-/tec_vesmir.asp?c=A080922_155116_tec_vesmir_mbo | issn = }}</ref> == Věda a výzkum na ISS == Na stanici ISS je prováděno velké množství [[Pokus|experimentů]], které z velké části využívají specifického prostředí stanice, především [[mikrogravitace]]. Mezi hlavní oblasti výzkumu se řadí experimenty z oblasti [[biologie]] (biomedicína a [[biotechnologie]]), [[fyzika|fyziky]] ([[dynamika kapalin]], materiálové vědy, [[kvantová teorie|kvantová fyzika]]), [[astronomie]] ([[kosmologie]]) a [[meteorologie]].<ref>http://pdlprod3.hosc.msfc.nasa.gov/A-fieldsresearch/index.html</ref> V oblasti biologie je hlavní úsilí věnováno studiu vlivu dlouhodobého pobytu člověka ve vesmíru. Jsou důkladněji analyzovány negativní vlivy jako odvápňování kostí, svalová atrofie, transport tělních tekutin. Důležitou roli zastává výzkum vlivu kosmického záření a [[záření|radiace]] na člověka, zejména na jeho nervovou soustavu. Je rovněž sledováno chování malé posádky v uzavřeném prostředí stanice. Jedním z cílů těchto výzkumů je příprava technologií a postupů nutných pro dlouhodobé pilotované mise v rámci sluneční soustavy, pobyt na Měsíci a výhledově i mise na planetu Mars.<ref>http://pdlprod3.hosc.msfc.nasa.gov/B-gettingonboard/index.html</ref> Hlavní část výzkumu se provádí a je soustředěna do tří laboratorních modulů na stanici ISS: * Americký [[Destiny]] - slouží jako hlavní všeobecná laboratoř. Je historicky nejstarší vědecký modul stanice, vypuštěný v roce 2001.<ref>http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/elements/destiny.html</ref> * Evropský [[Columbus (modul ISS)|Columbus]] - který je zaměřen na biologické a biomedicinské experimenty a výzkum * Japonský [[Kibō]] - největší laboratoř zaměřená na materiálový výzkum a astronomii Dalším zařízením jsou venkovní nepřetlakové plošiny [[EXPRESS Logistics Carriers]] na kterých jsou prováděny experimenty v kosmickém prostředí a vakuu. == Cena a vlastnictví stanice == === Náklady na stanici === Určení nákladů na výstavbu stanice není jednoduché, neboť se na projektu podílí několik kosmických agentur. Navíc většinu dopravy zabezpečující kosmický raketoplán je financován z oddělených prostředků. Odhaduje se, že celkově přijde projekt ISS na 100 mld USD. Pesimističtější odhady uvádějí dokonce 100 mld [[euro]].<ref> http://www.esa.int/esaHS/ESAQHA0VMOC_iss_0.html </ref> Organizace [[NASA]] vydala na financování stanice v letech 1994–2005 25,6 mld USD. Do této sumy ovšem nejsou započítány náklady na lety kosmického raketoplánu. V letech 2005 a 2006 činil rozpočet na ISS zhruba 1,7 mld USD. V letech 2007 až 2010 bude dále navyšován až po konečných 2,3 mld USD. Na této úrovni se bude držet až do roku 2016, kdy NASA ukončí svůj podíl na projektu ISS. Celkové náklady organizace NASA jen na projekt ISS tedy budou cca 53 mld USD. Náklady na provoz kosmického raketoplánu v letech 1999 až 2005 byly 24 mld USD, z čehož 5 mld USD bylo za lety nesouvisející s výstavbou ISS. V letech 2006 až 2011 bude na lety raketoplánu vynaloženo 21,5 mld USD, z čehož 19 mld USD bude vynaloženo na lety související se stavbou ISS. Celkově tedy bude na lety raketoplánů související s výstavbou ISS vynaloženo 38 mld USD. <ref>http://www.nasa.gov/news/budget/index.html </ref> Japonská organizace [[JAXA]] investuje do výstavby ISS zhruba 10 mld USD. Evropská [[Evropská kosmická agentura|ESA]] zhruba 8 mld euro.<ref>http://www.space.com/news/0712050-sts122-esa-columbus.html</ref> Příspěvky ostatních agentur jsou na mnohem nižší úrovni s výjimkou ruského [[Roskosmos]]u. Jeho příspěvek je ovšem velice špatně vyčíslitelný.<ref>http://www.space.com/spacenews/archive04/budgetarch_090704.html </ref> === Vlastnictví stanice === Základním právním dokumentem určujícím povinnosti zemí zúčastněných na programu je „Mezivládní dohoda o kosmické stanici“ ({{Cizojazyčně|en|''Space Station Intergovernmental Agreement, IGA''}}) podepsaná 28. ledna 1998 patnácti státy – Spojenými státy, Ruskem, Kanadou, Japonskem a jedenácti státy ESA (Belgií, Dánskem, Francií, Itálií, Německem, Norskem, Španělskem, Švýcarskem, Švédskem, Nizozemskem a Spojeným královstvím).<ref name="esadohoda">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = ISS Intergovernmental Agreement | url = http://www.spaceflight.esa.int/users/index.cfm?act=default.page&level=11&page=1980 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-2 | vydavatel = ESA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Přesněji vztahy mezi hlavními partnery specifikují dvoustranné „Dohody o porozumění“ mezi [[NASA]] na jedné straně a [[Roskosmos]]em, [[Evropská kosmická agentura|ESA]], [[Kanadská kosmická agentura|CSA]] a [[JAXA]] na druhé straně. V rámci takto stanovených pravidel jsou uzavírány konkrétní dohody o vzájemném využívání zdrojů partnerů (např. dohody o letech neruských astronautů na Sojuzech). Stanice není vlastněná nikým jako celek, každý modul stanice je výhradně vlastněn jediným partnerem. Základní rozdělení je na ruský a americký segment. Do ruského segmentu patří moduly a díly vlastněné a vyrobené Rusy. Modul [[Zarja]], vyrobený v Rusku, ale zaplacený z prostředků americké strany, je ve vlastnictví NASA a tedy součástí amerického segmentu. Americký segment je tvořen zbytkem stanice, skládá se z modulů a konstrukcí evropských (modul [[Columbus (modul ISS)|Columbus]]), japonských (modul [[Kibó]]), kanadských (manipulátor [[Canadarm2]]) a amerických. V rámci amerického segmentu platí systém dohod NASA s partnery o využití stanice. Podle nich má ESA nárok na 51 % využítí zdrojů modulu Columbus,<ref name="esadohoda"/> analogicky JAXA na 51 % modulu Kibó.<ref name="jaxadohoda">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Memorandum of understanding between the NASA of the USA and the Government of Japan concerning cooperation on the civil International Space Station | url = http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/elements/nasa_japan.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-2 | vydavatel = NASA | název kapitoly = článek | kapitola = 8.3. Utilization | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> CSA má nárok na 2,3 % všech neruských komponentů stanice.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Evaluation of the Major Crown Project - The Canadian Space Station Program (MCP-CSSP) | url = http://www.asc-csa.gc.ca/eng/publications/er-0203-0201.asp | datum vydání = 2003-04-07 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-10-2 | vydavatel = CSA | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Čas posádek na stanici, [[elektrická energie|elektrickou energii]] ze [[solární panel|solárních panelů]] a telekomunikační služby poskytuje NASA v poměru 12,8 % pro JAXA,<ref name="jaxadohoda"/> 8,3 % pro ESA<ref name="esadohoda"/> a 2,3 % pro CSA. Výsledek vypadá takto: * ruský segment – 100 % Roskosmos * americký segment ** modul Kibó – 51 % JAXA, 46,7 % NASA, 2,3 % CSA ** modul Columbus – 51 % ESA, 46,7 % NASA, 2,3 % CSA ** americké moduly – 97,7 % NASA, 2,3 % CSA ** čas astronautů, elektřina, telekomunikační služby – 76,6 % NASA, 12,8 % JAXA, 8,3 % ESA, 2,3 % CSA == Zajímavosti == V srpnu 2008 přiznala [[NASA]], že [[notebook]]y na mezinárodní kosmické stanici byly nakaženy zhruba rok starým [[počítačový vir|počítačovým virem]] ''W32.Gammima.AG'', který původně sbíral přihlašovací údaje z on-line her. Virus se do notebooků dostal nejspíše pomocí přenosného [[USB flash disk]]u a údajně nezasáhnul řídicí jednotku ani provozní systémy stanice.<ref>{{Citace elektronického periodika | periodikum = Novinky.cz | datum vydání = | příjmení = | jméno = | titul = Počítačové viry dobývají vesmír, zaútočily i na kosmickou stanici | url = http://www.novinky.cz/clanek/148333-pocitacove-viry-dobyvaji-vesmir-zautocily-i-na-kosmickou-stanici.html | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-8-28 | vydavatel = | jazyk = }}</ref> S celkovými náklady na výstavbu a provoz přes 100 mld USD <ref>http://www.gao.gov/new.items/d04201t.pdf</ref>je Mezinárodní vesmírná stanice jednoznačně nejdražším lidstvem zkonstruovaným objektem.<ref>http://www.msnbc.msn.com/id/14505278</ref> == Související články == * [[Seznam nepilotovaných letů k ISS]] * [[Seznam pilotovaných letů k ISS]] * [[Seznam výstupů do vesmíru z Mezinárodní vesmírné stanice]] === Reference === <references/> == Externí odkazy == * Oficiální informace o ISS na stránkách zúčastněných kosmických agentur: ** [http://www.nasa.gov/mission_pages/station/main/index.html NASA - USA] ** [http://www.space.gc.ca/asc/eng/iss/default.asp CSA - Kanada] ** [http://www.energia.ru/english/energia/iss/iss.html Energia - Rusko] ** [http://www.esa.int/esaHS/iss.html ESA - Evropa] ** [http://www.jaxa.jp/missions/projects/iss_human/index_e.html JAXA - Japonsko] ** [http://www.aeb.gov.br/conteudo.php?ida=28&idc=118 AEB - Brazílie] ** [http://www.asi.it/sito/programmi.htm ASI - Itálie] * Další odkazy ** [http://www.cnn.com/SPECIALS/cold.war/experience/technology/space.timeline/us/iss/index.html 3D model stanice na stránkách CNN (anglicky)] ** [http://www.spaceflight.nasa.gov/realdata/tracking/index.html Aktuální pozice stanice] ** [http://www.tietronix.com/anim/pao/s1A1.html Animace výstavby Mezinárodní vesmírné stanice] ** [http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM Mezinárodní vesmírná stanice v české encyklopedii SPACE-40] ** [http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/mezinar/iss/iss.htm Podrobné stránky o stanici na www.kosmo.cz] ** [http://www.spaceflight.nasa.gov/station/isstodate.html Statistiky ISS (anglicky)] ** [http://esa.heavens-above.com/esa/iss_step1.asp Viditelnost stanice z vybraného místa na Zemi] {{Dobrý článek}} {{Flickr|International+Space+Station}}{{Commonscat|International Space Station|Mezinárodní vesmírná stanice}} {{Ruské programy pilotovaných vesmírných letů}} {{Americké programy pilotovaných vesmírných letů}} {{Článek z Wikipedie}}{{Expedice ISS}} [[Kategorie:Kosmonautické seznamy]] [[Kategorie:Mezinárodní vesmírná stanice| ]] [[Kategorie:Vesmírné stanice]] [[Kategorie:Kosmické programy]] [[Kategorie:Kosmonautika Ruska]] [[Kategorie:NASA]] [[Kategorie:Kosmonautika Kanady]] [[Kategorie:Kosmonautika Japonska]] [[Kategorie:Evropská kosmická agentura]]

Návrat na stránku „Mezinárodní vesmírná stanice“.