Šikana

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Různé významy|druhý=stavební úpravě komunikace ke [[zklidňování dopravy|zklidnění dopravy]]|stránka=Dopravní šikana}} [[Soubor:Bullying Irfe.jpg|thumb|right|Psychická i fyzická šikana je častá i na [[Škola|školách]]]] [[Soubor:Bureaucracy Illustration Czech.jpg|thumb|Vyžadování nesmyslných [[formulář]]ů je šikanou v&nbsp;původním smyslu slova]] '''Šikana''' ({{Vjazyce2|en|bullying}}) označuje fyzické i psychické omezování či týrání jedince v kolektivu. Dochází k&nbsp;ní ve všech skupinách věkových i sociálních. Setkat se s&nbsp;ní můžeme v&nbsp;jakémkoliv typu [[škola|škol]] a [[školské zařízení|školských zařízeních]], v&nbsp;[[armáda|armádě]], [[sport]]ovním klubu, ve [[věznice|vězení]], ale i v&nbsp;[[rodina|rodině]] (zaměřena na neoblíbené [[dítě]]) či v&nbsp;zaměstnání (podle toho, zda je původcem kolega či nadřízený, mluvíme o&nbsp;[[mobbing]]u nebo [[bossing]]u). Varianty šikany jsou velmi různé, stejně jako metody, kterými je prováděna. Zpravidla má agresor nad obětí fyzickou či početní převahu. Následky šikany si do dalšího života odnášejí všichni zúčastnění, největší dopad má ale pochopitelně na oběť. Někdy bývá jako „šikana“ označováno také byrokratické obtěžování a omezování. == Původ slova a význam == [[Soubor:Stop hello dobby 23.02.2008.jpg|thumb|left|I&nbsp;[[politika|politický]] nátlak může být vnímán jako šikana (nápis „Přestaňte šikanovat Srbsko“)]] Slovo šikana má původ ve [[francouzština|francouzském]] „chicane“, což znamená „zlomyslné obtěžování, [[týrání]], sužování, pronásledování, [[byrokracie|byrokratické]] lpění na liteře [[Právní předpis|předpisů]], například vůči podřízeným nebo vůči [[občan]]ům, od nichž šikanující [[úřad|úředníci]] zbytečně vyžadují nová a nová potvrzení a [[razítko|razítka]], nechávají je pro nic za nic čekat atd.“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Říčan | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Říčan | rok = 1995 | titul = Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 95 | stránky = 25 | isbn = 80-7178-049-9 }}</ref> V tomto významu se slovo šikana uplatňuje právě v&nbsp;souvislosti se zneužíváním moci a obtěžováním v&nbsp;[[byrokracie|byrokratických]] systémech. Šikanovat tak mohou např. státní úředníci nebo policisté<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Langer: O šikaně při kontrolách u sousedů nám dejte vědět | url = http://www.novinky.cz/clanek/140102-langer-o-sikane-pri-kontrolach-u-sousedu-nam-dejte-vedet.html | datum vydání = 2008-05-16 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-05-17 | vydavatel = Novinky.cz | místo = Praha | jazyk = }}</ref>. Dnes je však častěji používáno jako [[synonymum]] pro psychotraumatizaci ve skupině, je označením pro opakované týrání, [[otrokářství|zotročování]], ponižování nebo omezování [[osoba|jedince]] nebo [[sociální skupina|skupiny]] jiným jedincem nebo skupinou prostřednictvím [[agrese]] či [[manipulace]]. V přeneseném smyslu se pak slovo používá pro označení jakéhokoliv omezování slabších subjektů silnějšími. == Podstata a rysy == Šikana může mít fyzickou i psychickou podobu a projevuje se ve všech skupinách věkových i sociálních.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 11 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> Za určitých okolností může šikanování přerůst až do forem skupinové trestné činnosti a v&nbsp;některých opravdu závažných případech nabýt i rysy [[organizovaný zločin|organizovaného zločinu]].<ref name="MŠMT"/> Asi nejkomplexněji šikanu představuje ve svých knihách PhDr. [[Michal Kolář]], který pracuje s&nbsp;tzv. „trojrozměrným praktickým pohledem na šikanování“.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kolář | rok = 2001 | titul = Bolest šikanování | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 255 | stránky = 27–47 | isbn = 80-7178-513-X }}</ref> Tímto pohledem zkoumá vnější znaky, kterými se šikana vykazuje, charakter vztahu agresora a oběti a vývojové stádium, v&nbsp;němž se konkrétní případ nachází. === Vnější znaky === [[Definice]] šikany jako „opakovaného [[týrání]], zotročování, ponižování nebo omezování [[osoba|jedince]] nebo [[sociální skupina|skupiny]] jiným jedincem nebo skupinou prostřednictvím [[agrese]] či [[manipulace]]“ se opírá právě o&nbsp;vnější znaky šikanování. Charakteristické vnější rysy šikany jsou dále: * záměrnost jednání; * nepoměr sil mezi agresorem a obětí (zpravidla vlastní fyzická síla, početní převaha agresorů; psychická převaha nad méně odolným jedincem); * samoúčelnost agrese, šikanujícímu nejde primárně o&nbsp;dosažení konkrétního cíle, [[zisk]]u (sama [[agrese]] je původním a hlavním cílem šikany, protože je nejmarkantnějším stvrzením převahy útočníka, proto mu poskytuje nezastupitelné uspokojení)<ref>{{Citace časopisu | příjmení = Příhoda | jméno = Petr | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Systematická psychotraumatizace ve skupině | časopis = Spektrum psychoterapie | odkaz na časopis = | rok = 1989 | měsíc = | ročník = 4. | číslo = 3. | strany = 4–14 | url = | issn = }} (cit. dle BENDL S.)</ref>; * její opakování (jednorázovou agresi je možné považovat za šikanu v&nbsp;případě, že se agresor a oběť již znovu nesetkali)<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 26 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref>. Šikanu je možné členit dle následujících [[kritérium|kritérií]]:<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 27 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> * „viditelnost“ šikany&nbsp;– šikanování ''zjevné'' (fyzické útoky, psychické ponižování, vydírání) a ''skryté'' (vyloučení ze skupiny), Kolář mluví o&nbsp;šikaně ''přímé'' a ''nepřímé'',<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kolář | rok = 2001 | titul = Bolest šikanování | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 255 | stránky = 32 | isbn = 80-7178-513-X }}</ref> obsahově je však oboje dělení velmi blízké; * míra nutné aktivity oběti&nbsp;– ''pasivní snášení útoků'' a ''nedobrovolné vykonávání příkazů'' agresora; * forma útoku&nbsp;– ''fyzické'' nebo ''verbální'' šikanování, dále i ''ničení a odcizování osobních věcí''. Kritéria dělení umožňují klasifikovat různé typy šikany. Znalost variant a typologie usnadňuje „léčení“ i odhalení signálů, které šikanovaný dává svému okolí. Tradiční křtící [[rituál]]y zacházení s&nbsp;nováčky nejsou šikanou v&nbsp;pravém slova smyslu. Od šikany jako takové se odlišují tím, že „slouží spíše zábavě, jsou jednorázové, oběť je podstupuje dobrovolně, ví, že jde o&nbsp;zkoušku, vše se řídí pravidly a zvykovým právem“.<ref>{{Citace časopisu | příjmení = Šturma | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Šikanování a šikanovaní jako pedagogický problém | časopis = Učitelské listy | odkaz na časopis = | rok = 2002 | měsíc = | ročník = 9. | číslo = 9. a 10. | strany = 7–10 (č. 9), 12–15 (č. 10) | url = | issn = 1210-7786 }} (cit. dle BENDL S.)</ref> Vhodnější je tedy patrně označení „praktiky blízké šikaně“. === Vztah oběti a agresora === Vztah, který se vytvoří mezi agresorem a obětí, může být až překvapivě silný. Příčinu je možné hledat v&nbsp;absenci [[cit]]ových vztahů, které jedinec [[substituce (psychologie)|substituuje]] intenzivním vztahem navázaným skrze šikanu,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Říčan | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Říčan | rok = 1995 | titul = Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 95 | stránky = 24–25 | isbn = 80-7178-049-9 }}</ref> nebo v&nbsp;[[závislost]]i ne nepodobné závislosti [[návyková látka|drogové]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kolář | rok = 2001 | titul = Bolest šikanování | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 255 | stránky = 33 | isbn = 80-7178-513-X }}</ref> V&nbsp;druhém případě vznikne u&nbsp;šikanujícího „návyk“, který musí uspokojovat stále většími dávkami. U&nbsp;oběti naproti tomu může pod tlakem šikany dojít k&nbsp;[[Sociální učení#Identifikace|identifikaci]] s&nbsp;agresorem. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;tím můžeme mluvit o&nbsp;vzniku „pseudosvědomí“, které šikanovaného kárá za negativní [[myšlenka|myšlenky]] o&nbsp;šikanujícím.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kolář | rok = 2001 | titul = Bolest šikanování | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 255 | stránky = 43 | isbn = 80-7178-513-X }}</ref> To jsou jedny z&nbsp;důvodů, proč je velmi nevhodné konfrontovat oběť s&nbsp;agresorem či je jen společně vyslýchat. Oběť se při pohledu na svůj „vzor“ může agresora zastávat, nechce ho podrazit, často odvolává svá předchozí svědectví a případ před agresorem zlehčuje. === Vývoj === Na šikanu je možné nahlížet jako na [[nemoc|onemocnění]] [[sociální skupina|skupiny]]. Pojem ''psychotraumatizace ve skupině'' ukazuje, že se nejedná jen o&nbsp;vztah mezi agresorem a obětí, nýbrž že jde o&nbsp;''infekci'', která postihla vztahy v&nbsp;celé skupině. Vývoj této choroby pak postupuje od prvotního [[ostrakismus|ostrakismu]], přes počátky systematizace a vytvoření jádra šikanujících, až po fázi, kdy [[norma|normy]] agresorů přijímají či respektují všichni členové skupiny, páni i [[otrokářství|otroci]], a kdy je možné mluvit o&nbsp;''dokonalé šikaně''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kolář | rok = 2001 | titul = Bolest šikanování | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 255 | stránky = 40 | isbn = 80-7178-513-X }}</ref> Poslední fáze mohou být provázeny zapojením šikany do oficiální struktury příslušné [[instituce]] (především [[věznice]] či [[armáda]], ale i [[školské zařízení|školská zařízení]] a u&nbsp;[[mobbing]]u pracoviště). V&nbsp;takových případech pak šikanující představují „příkladné“ členy kolektivu, kterých se instituce mnohdy zastává. Znalost vývojových stádií je podmínkou pro úspěšnou [[léčba|léčbu]]. Aplikace nevhodných [[metoda|metod]] pro konkrétní fázi nebo náprava založená pouze na odstraňování vnějších znaků může vést ke zhoršení situace a k&nbsp;prohloubení šikany. == Příčiny == Příčiny nárůstu [[agrese]] (tedy i šikany) je možné vidět v&nbsp;rychle se měnících životních podmínkách, v&nbsp;absenci požadavku na neagresivní chování i v&nbsp;obecné krizi autority.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 53–59 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> V&nbsp;takovém prostředí pak [[skupinová dynamika]] může vést k&nbsp;agresi projevované například šikanou. Nejsilnějším faktorem, který ovlivňuje vznik šikany, jsou [[osobnost]]ní charakteristiky členů skupiny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kolář | rok = 2001 | titul = Bolest šikanování | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 255 | stránky = 84 | isbn = 80-7178-513-X }}</ref> Podstatná je také osobnost [[autorita|autority]], pod kterou skupina spadá, např. nadřízený, [[učitel]], [[rodičovství|rodič]]. Nevhodné chování autority může být dokonce impulzem ke vzniku šikany nebo jejím podpůrným faktorem. Pouze ve strukturách, v&nbsp;nichž je šikana [[tradice|tradicí]] (armáda, vězení, ale i školská zařízení, v&nbsp;nichž není šikana dlouhodobě řešena), ustupuje profil osobnosti do pozadí. Šikana se objevuje převážně tam, kde je kolektiv uzavřeným celkem, z&nbsp;něhož nelze kdykoliv beztrestně vystoupit (škola, vojna, vězení). === Charakteristika aktérů === '''Agresoři''' bývají starší, fyzicky vyspělejší jedinci nebo skupina disponující početní převahou. Šikanující mnohdy pochází z&nbsp;prostředí, kde je [[agrese]] prostředkem jednání. K&nbsp;šikanování ho často vede vlastní zakomplexovanost, nedostatek [[sebevědomí]] a nejistota.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 44 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> K&nbsp;oběti bývá bezohledný a mnohdy ji považuje za méněcennou. '''Obětí''' bývá často jedinec, který se nějak odlišuje. Spektrum odlišností je velké, nejčastěji jsou šikanováni jedinci [[handicap]]ovaní vzhledově, sociálně či fyzicky, lidé [[úzkost]]ní, plaší, či ti, kteří se odlišují [[lidská rasa|rasově]], [[národnost]]ně, [[vyznání]]m nebo chováním.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 47 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> Stejně tak se může obětí stát nový člen skupiny (nový žák, spolupracovník). Šikanující i šikanovaní mají některé společné rysy. Mají horší výsledky (ve škole, v&nbsp;práci), jsou v&nbsp;kolektivu méně oblíbeni, mívají nižší sebevědomí a častěji zakoušejí problémy v&nbsp;[[rodina|rodině]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 48 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> V&nbsp;jedné osobě se také může spojovat role oběti a agresora. U&nbsp;těchto tzv. „agresivních obětí“ jsou ještě umocněny negativní důsledky šikany ve srovnání s&nbsp;jednoznačnými oběťmi či jednoznačnými agresory. == Formy == Formu ovlivňuje jednak věk účastníků (u dětí jsou praktiky mírnější než u&nbsp;mladistvých), [[pohlavnost|pohlaví]] (u mužů je typičtější fyzická forma, u&nbsp;žen psychická a šikanování ženami je obecně méně častější). Nejkrutější formy šikanování se objevují tam, kde je oběť nucená pobývat společně s&nbsp;agresorem na jednom místě (školní zájezdy, [[internát]]y, [[výchovný ústav|výchovné ústavy]], [[věznice]] apod.). Mezi formy šikany patří ignorování oběti, její izolace, pomlouvání a zesměšňování (snižování pozice v&nbsp;kolektivu), ale i vyhrožování, udílení násilných a manipulativních příkazů a [[vydírání]]. Dále sem řadíme krádeže věcí, jejich poškozování a nedovolenou manipulace s&nbsp;nimi. V&nbsp;neposlední řadě jde o&nbsp;praktiky fyzického násilí, a to i za použití [[zbraň|zbraní]]. Nelze pominout ani šikanu se sexuálním podtextem, ta sahá od verbálního obtěžování až k&nbsp;[[pohlavní zneužívání|pohlavnímu zneužívání]] a [[znásilnění]]. Novým fenoménem je [[kyberšikana]]. Ta využívá možností, které jí poskytují moderní technologie, jako jsou [[mobilní telefon]]y, [[fotoaparát]]y, [[videokamera|kamery]] a [[internet]]. Příkladem může být nahrání ponižující situace na mobilní telefon a její rozesílání ve formě [[MMS]] či přes internet. Jde pak o&nbsp;„dovršení“ klasické šikany. Jiným odvětvím kyberšikany je terorizování jiných pomocí [[e-mail]]ových zpráv, [[blog]]ů atd. Kolář<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kolář | rok = 2001 | titul = Bolest šikanování | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 255 | stránky = 28–30 | isbn = 80-7178-513-X }}</ref> ve své knize ''Bolest šikanování'' uvádí třístránkový „reprezentativní přehled konkrétních typů a forem [[agrese|agresí]] a [[manipulace|manipulací]]“, které zaznamenal při šetření a nápravě [[střední odborné učiliště|učňovských]] šikan ve své poradenské praxi. == Stádia šikany == (podle Koláře 1997)<ref name=kolar/> ;První stupeň (zrod ostrakismu) Šikana se může objevit kdekoliv, podmínky jejího vzniku nejsou totiž nijak neobvyklé. V každé skupině se najdou jedinci, kteří jsou méně [[Oblíbenost|oblíbení]] a vlivní. Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen necítí dobře. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, [[Pomluva|pomlouvají]] ho, spřádají proti němu [[intriky]] a dělají na jeho účet drobné legrácky. ;Druhý stupeň (fyzická agrese a přitvrzování manipulace) Existuje více důvodů pro postoupení do druhého stádia. Jedna z možností je odreagování žáků prostřednictvím nejslabšího jedince, který funguje jako ventil. Druhá možnost může nastat na školních zájezdech, kdy nejslabší slouží jako oživení programu. Třetí možnost nastane, když se ve třídě sejde více agresivních jedinců, kteří prostřednictvím násilí uspokojují své potřeby. Při bití a týrání zažívají jedinci pocit moci, který prolomí poslední zábrany. Ovšem ani v tomto stupni nemusí šikana vypuknout. V případě, že ve třídě existuje soudržnost, [[Kamarádství|kamarádské]] vztahy a převažují pozitivní mravní hodnoty, kdy žáci mají zásadně negativní postoje k násilí a ubližování slabším, pokusy o šikanování neuspějí. ;Třetí stupeň (klíčový moment – vytvoření jádra) V tomto stupni se vytvoří skupinka [[agresor]]ů, tzv. ''úderné jádro'', které nyní již spolupracuje systematicky. Skupina je nyní rozdělena na řadu podskupin bojujících o vliv. Jestliže se do této doby nezformuje silná pozitivní podskupina, která bude alespoň rovnocenným partnerem podskupině tyranů, tažení tyranů za mocí může nerušeně pokračovat. ;Čtvrtý stupeň (většina přijímá normy agresorů) Nyní jsou normy agresorů přijaty, většina je považuje za nepsané zákony. Kolář (1997) varuje, že v této fázi se i mírní a ukáznění žáci začnou chovat krutě, týrat spolužáka a dokonce u toho pociťovat uspokojení. ;Pátý stupeň (totalita neboli dokonalá šikana) V poslední fázi dochází nastolení totalitní ideologie šikanování. Žáci jsou rozděleni na dvě skupiny lidí – na agresory a na oběti. Agresoři využívají vše, co lze zužitkovat, od materiálních věcí až po školní znalosti. Agresoři ztrácí veškeré zábrany, chtějí pouze provádět násilí, které považují za normální, dokonce za legraci. Tento nejvyšší stupeň je příznačný spíše pro šikany ve věznicích, vojenském prostředí a výchovných ústavech pro mládež. V mírnější podobě se však někdy vyskytuje i na školách.<ref name=kolar>{{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kolář | rok = 1997 | titul = Skrytý svět šikanování ve školách | vydání = 1 | vydavatel = Portál | místo = Praha | isbn = 80-7178-123-1 | počet stran = 127 }}</ref> == Dopad na zúčastněné == Jak bylo zmíněno výše, šikanování se týká všech členů skupiny, v&nbsp;níž k&nbsp;ní dochází. Šikanování proto negativně postihuje oběť, ale i agresora a ostatní členy skupiny. Zasáhnout však může i jedince stojícího mimo skupinu, například rodiče šikanovaného. U agresorů dochází k&nbsp;upevňování antisociálních [[postoj]]ů. Odnášejí si zkušenost, že [[agrese|agresivní]] chování je možné využívat k&nbsp;osobnímu prospěchu. V&nbsp;dalším životě pak mají častěji problémy se [[zákon (právo)|zákonem]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 39 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> Ostatní členové kolektivu („přihlížející“) přijímají názor, že [[společnost]] není schopna zajistit bezpečnost některým jedincům a že porušování [[mravnost|mravních]] i [[zákon (právo)|zákonn]]ých [[norma|norem]] není [[trest]]áno. V&nbsp;budoucnosti se pak při setkání s&nbsp;porušováním norem chovají pasivně nebo se takového porušování mohou sami dopouštět.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kolář | rok = 2001 | titul = Bolest šikanování | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 255 | stránky = 100 | isbn = 80-7178-513-X }}</ref> Oběti šikany trpí pochopitelně nejvíce. Potíže, které se u&nbsp;nich objevují, je možné zahrnout mezi [[posttraumatická stresová porucha|posttraumatické stresové poruchy]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 36 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> U&nbsp;šikanovaných [[osoba|jedinců]] dochází ke zhoršení pracovních výsledků (školního prospěchu) a častější absenci v&nbsp;zaměstnání či záškoláctví. Klesá jejich [[sebevědomí]] a [[sebehodnocení]], mají problém s&nbsp;navazováním vztahů. Dostavuje se i tzv. ''kumulovaný efekt'', oběť získává pocit, že není v&nbsp;pořádku a šikanování si zaslouží.<ref name="Bendl 38"/> [[Deprese (psychologie)|Deprese]] a [[apatie]] může šikanovaný řešit útěkem k&nbsp;[[návyková látka|drogám]] a [[alkoholický nápoj|alkoholu]]. V&nbsp;závažnějších případech může přistoupit i k&nbsp;pokusu o&nbsp;[[sebevražda|sebevraždu]]. Podobně jako u&nbsp;ostatních členů skupiny také u&nbsp;obětí šikany roste [[pravděpodobnost]], že se v&nbsp;budoucnu budou dopouštět [[etika|neetického]] chování a [[násilí]].<ref name="Bendl 38">{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 38 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> == Školní šikana == [[Soubor:IRFE bull.png|thumb|Příklad fyzického násilí]] Šikana ve [[škola|škole]] není novinkou, je patrně stejně stará jako škola sama. [[Věda|Vědecká]] diskuse o&nbsp;šikaně však započala až v&nbsp;roce [[1969]] ve [[Skandinávie|Skandinávii]] a až na konci osmdesátých let 20. století byly publikovány výzkumy i jinde ve světě ([[Spojené království|Velká Británie]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Austrálie]], [[Japonsko]], [[Nizozemsko]], [[Kanada]]).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Říčan | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Říčan | rok = 1995 | titul = Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 95 | stránky = 18 | isbn = 80-7178-049-9 }}</ref> Impulzem byly alarmující znaky, které vykazuje šikanování dnešní doby. Dochází k&nbsp;nárůstu počtu případů šikany, nárůstu brutality a rafinovanosti a naopak klesá věk aktérů šikanování. Nově se objevuje [[fenomén]] „šikanovaného učitele“.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 16 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství]] šikanu [[Definice|definuje]] následovně: {{Citát|Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití [[násilí]] jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z&nbsp;nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v&nbsp;podobě bití, [[vydírání]], [[loupež]]í, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v&nbsp;podobě [[nadávka|nadávek]], [[pomluva|pomluv]], vyhrožování či ponižování. Může mít i formu [[sexuální obtěžování|sexuálního obtěžování]] až [[pohlavní zneužívání|zneužívání]]. Šikana se projevuje i v&nbsp;nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků.|Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 28 275/2000&nbsp;– 22 k&nbsp;prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení<ref name="MŠMT">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/metodicky-pokyn-k-sikanovani Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 28 275/2000&nbsp;– 22 k&nbsp;prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení]</ref>}} Ve své zárodečné formě je šikana přítomna prakticky na všech [[škola|školách]]. [[Výzkum]] z&nbsp;roku [[2001]] provedený na 66 [[základní škola|základních školách]], při němž bylo osloveno přes 6000 [[žák (osoba)|žák]]ů, přinesl šokující výsledky: na 2. stupni ZŠ je šikanováno 41 % žáků.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 15 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> Šikanování většinou neprobíhá cestou ze školy či do školy tzv. ''na ulici'', nýbrž v&nbsp;prostorách školy (v šatnách, na [[záchod|záchodcích]] a všude jinde, kde jsou děti bez dozoru).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Říčan | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Říčan | rok = 1995 | titul = Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 95 | stránky = 15 | isbn = 80-7178-049-9 }}</ref> Problémem [[statistika|statistického]] zachycení šikany je její skrytost, neochota některých [[učitel]]ů a ředitelů přiznat výskyt šikany, ale i rozdílné chápání toho, jaké chování už je možné za šikanu považovat. Šikana se nevyhýbá ani [[střední škola|středním školám]], může se objevit i na [[vysoká škola|vysokých]] ([[Kolej (ubytovací zařízení)|koleje]]). Výraznější je na [[Střední odborné učiliště|učilištích]]. Ve všech případech však šikana snižuje, pokud přímo neznemožňuje, pedagogické působení školy. [[Výchova|Výchovný]] i [[vzdělávání|vzdělávací]] efekt je v&nbsp;takových skupinách minimální. V 90. letech 20. století se v Česku nově objevila šikana motivovaná sociálně-ekonomickými rozdíly mezi žáky a jejich rodinami. Tyto rozdíly se projevují např. v&nbsp;oblečení či v&nbsp;mobilních telefonech,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 28 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> a jsou agresorům vítaným nástrojem, jak zasáhnout oběť na citlivém místě. V&nbsp;zavedení školních uniforem pak někteří vidí způsob, jak utlumit viditelnost sociálně-ekonomických rozdílů mezi dětmi.<ref>http://www.stredniskoly.cz/student/skolni-uniformy.html</ref> === Prevence a řešení === Řešení školní šikany má řadu překážek, mezi které může patřit chování [[učitel]]ů, ředitelů i samotných žáků či nedostatečné legislativně-kázeňské pravomoci školy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 67–77 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> Pomineme-li tzv. [[utopie|utopická]] řešení, např. zrušení škol či úplné nahrazení školní docházky domácím vzděláváním,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 83–84 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> můžeme šikaně předcházet především zajímavou výukou s&nbsp;atraktivním programem. Prevenci šíření šikany pak dále představuje:<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 84–145 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> * praktikování dozorů; * snaha odhalit šikanu cíleným pozorováním a dotazováním (i formou [[dotazník]]ů a [[sociometrie|sociometrických]] šetření); * práce s&nbsp;(potenciální) obětí za účelem zvýšení sebedůvěry i odolnosti proti projevům šikany, [[Pavel Říčan]] dokonce mluví o&nbsp;„výchově k&nbsp;násilí“;<ref>{{Citace monografie | příjmení = Říčan | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Říčan | rok = 1995 | titul = Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 91 | stránky = 91 | isbn = 80-7178-049-9 }}</ref> * práce s&nbsp;(potenciálními) agresory, pěstování [[empatie]], pomoc při budování jejich osobní perspektivy i s&nbsp;programy na odplavení [[stres]]u a [[agresivita|agresivity]]; * práce se všemi žáky, která sestává z&nbsp;osvěty, mravní výchovy, pěstování spolupráce. Žáci a studenti by měli být vedeni k&nbsp;participaci na předcházení šikaně i na jejím řešení, ať již formou [[samospráva|samosprávy]] nebo školních projektů. Jednoznačně přínosná je také dlouhodobá spolupráce s&nbsp;[[rodičovství|rodiči]] žáků a s&nbsp;[[instituce]]mi, které se šikaně věnují (státní i [[Nestátní nezisková organizace|nevládní organizace]]). === Šikanovaný učitel === Stále častěji se obětí šikany stávají učitelé. Podle studie uveřejněné v časopise [[Pedagogika (časopis)|Pedagogika]] jsou útoky ze strany žáků důvodem, proč více než deset procent českých středoškolských učitelů uvažuje o odchodu ze školství.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Urbanová | jméno = Michaela | titul = Učitelé se obávají šikany od žáků, mnozí uvažují o odchodu | periodikum = Novinky.cz | odkaz na periodikum = Novinky.cz | datum vydání = 2009-12-29 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-12-29 | url = http://www.novinky.cz/domaci/187889-ucitele-se-obavaji-sikany-od-zaku-mnozi-uvazuji-o-odchodu.html | issn = }} </ref> == Šikana na pracovišti – mobbing a bossing == {{Viz též|Mobbing}} '''Mobbing''' označuje nejrůznější formy znepříjemňování života na pracovišti. Charakteristická je pro ně skrytost, rafinovanost a zákeřnost. Při rozhodování, zda už jde o&nbsp;mobbing, se užívá tzv. [[Leymannovo pravidlo|Leymannova pravidla]] pravidla: za mobbing lze považovat pouze chování, které se objevuje alespoň 1x [[týden|týdně]] po dobu minimálně 6 [[Kalendářní měsíc|měsíců]]. Někdy bývá pod mobbing zařazováno i [[sexuální obtěžování]] na pracovišti, jiné pojetí vymezuje mobbing jako špatné zacházení bez sexuální či [[rasa|rasové]] příčiny. Dle výsledků [[výzkum]]u z&nbsp;roku 2002 je obětí mobbingu 4–8 % pracujících.<ref name="Beňo">{{Citace časopisu | příjmení = Beňo | jméno = Pavel | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Mobbing je když... | časopis = Moderní vyučování | odkaz na časopis = | rok = 2002 | měsíc = | ročník = 8. | číslo = 3. | strany = 4–5 | url = | issn = 1211-6858 }} (cit. dle BENDL S.)</ref> '''Bossing''' je druh mobbingu specifický tím, že šikany se dopouští nadřízený pracovník. Příčinou bossingu může být strach o&nbsp;vlastní pracovní pozici, obavy, že by ho mohl nahradit jeho podřízený. Spouštěčem může být také „tlak shora“, kdy vedoucí pracovník na podřízeného přenáší frustraci z&nbsp;vlastního neúspěchu. == Šikana v&nbsp;armádě == [[Soubor:Bizutage pilote gazelle.jpg|thumb|left|Křtící rituál ve francouzské armádě.]] Oběťmi [[armáda|vojenského]] šikanování jsou outsideři (nováčci, fyzicky méně výkonní apod.), od nichž se očekává podřízení služebně starším či zdatnějším. Šikana u&nbsp;vojáků [[základní vojenská služba|základní vojenské služby]] má často charakter [[rituál]]u přijímaného oběťmi jako nutné zlo. Oběti si jsou vědomé toho, že za určitý čas získají stejnou pozici a stejnou [[moc]] jako dnešní šikanující, samy se stanou „mazáky“, tedy služebně staršími vojáky. Noví mazáci mají poté i „právo“ na odreagování předchozího příkoří, ovšem ne na jeho původcích, ale na nových outsiderech. Sociálním učením se tento zvyk přenáší na stále další ročníky. Málokdo je ochoten přerušit tento řetěz. Se šikanou se roku 1996 dle průzkumu setkalo asi 96 % [[voják]]ů české armády.<ref>{{Citace časopisu | příjmení = Kazda | jméno = Luděk | odkaz na autora = | příjmení2 = Tomeček | jméno2 = Alexander | autor2 = | odkaz na autora2 = | spoluautoři = | titul = Šikanování v&nbsp;armádě: aktuální pohled na sociálněpsychologické pozadí problému | časopis = Československá psychologie | odkaz na časopis = | rok = 1996 | měsíc = | ročník = 40. | číslo = 2. | strany = 155–160 | url = http://cspsych.psu.cas.cz/result.php?from=15&to=15 | issn = 0009-062X }} (cit. dle BENDL S.)</ref> Šikana během základní vojenské služby se skládala z&nbsp;nepřeberného množství praktik.<ref>Popis některých praktik vojenské šikany je uveden např. na internetové stránce http://www.dobajezla.tyhan.cz/sikana.htm</ref> Systém „mazáků“ (tj. služebně starších) a „bažantů“ (tj. nováčků) není specifikem pouze armády. Setkáváme se s&nbsp;ním i v&nbsp;tzv. uzavřených institucích, jakými jsou například [[internát]], [[výchovný ústav]], [[nápravně léčebné zařízení]] a [[věznice]]. Některé oficiální státní struktury však praktiky blízké šikaně i využívají. Jde především o&nbsp;zacházení se [[válečný zajatec|zajatci]] a [[špionáž|špiony]] v&nbsp;době [[válka|válečného konfliktu]] či o&nbsp;pravomoci bezpečnostních složek nedemokratických [[státní režim|režimů]]. Armádní a příbuzné instituce uplatňují tyto praktiky i vůči svým členům, a to s&nbsp;úmyslem zvýšit jejich fyzickou i psychickou odolnost (např. u&nbsp;[[Hitlerjugend]] ale i u&nbsp;[[Námořní pěchota Spojených států|U. S. Marine Corps]]).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = 33–34 | isbn = 80-86642-08-9 }}</ref> == Reference == <references/> == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Bendl | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | rok = 2003 | titul = Prevence a řešení šikany ve škole | vydavatel = ISV | místo = Praha | počet stran = 197 | stránky = | isbn = 80-86642-08-9 }} * {{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kolář | rok = 2001 | titul = Bolest šikanování | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 255 | stránky = | isbn = 80-7178-513-X }} * {{Citace monografie | příjmení = Říčan | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Říčan | rok = 1995 | titul = Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí | vydavatel = Portál | místo = Praha | počet stran = 95 | stránky = | isbn = 80-7178-049-9 }} == Externí odkazy == * [http://www.poradenskecentrum.cz/sikana.html Informace Brněnské pedagogicko-psychologické poradny o&nbsp;šikaně] * [http://www.msmt.cz/vzdelavani/metodicky-pokyn-k-sikanovani Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 28 275/2000&nbsp;– 22 k&nbsp;prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení] Televizní pořady: * [http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10095519229-vedlejsi-efekty/207411058070013-01.04.2007-20:05-kam-saha-sikana-vyklacene-modly.html?from=20 Vedlejší efekty (ČT)&nbsp;– 1. 4. 2007&nbsp;– Kam sahá šikana, Vyklácené modly] * [http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240019-28.05.2007-21:30.html?from=20 Reportéři ČT (ČT)&nbsp;– 28. 5. 2007&nbsp;– Tabu dětské šikany (téma č. 2)] Kde hledat pomoc: * http://www.minimalizacesikany.cz – Projekt zaměřený na snížení výskytu šikany na českých školách, poradna * http://www.nasedite.cz – Nadace Naše dítě * http://www.bkb.cz – Bílý kruh bezpečí * http://www.sikana.org – Občanské sdružení Společenství proti šikaně {{Dobrý článek}} {{Commonscat|Bullying}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Šikana| ]] [[Kategorie:Školství]] [[Kategorie:Armáda]] [[Kategorie:Sociální deviace]] [[Kategorie:Násilí]] [[Kategorie:Nespravedlnost]] [[Kategorie:Sociologické pojmy]] [[Kategorie:Zneužívání]]

Návrat na stránku „Šikana“.