Boeing F/A-18E/F Super Hornet

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = F/A18E,F Super Hornet |typ = víceúčelový/útočný stíhač |výrobce = [[McDonnell Douglas]], nyní Boeing |image = [[Soubor:FA-18 Hornet VFA-41.jpg|230px]] |text = |konstruktér = |první let = [[29. listopad]]u [[1995 v letectví|1995]] |zaveden = listopad [[1999 v letectví|1999]] |vyřazen = |výroba = 1995 - současnost |vyrobeno kusů = 300 ks <ref>[http://bnn.ids.web.boeing.com/index.cfm?content=story.cfm&id=344&bu=3 Boeing delivers 300th Super Hornet] </ref> |charakter = |cena za kus = 55,2 mil. USD (2008)<ref name="usn_fy2008_budget">[http://www.finance.hq.navy.mil/fmb/08pres/proc/APN_ba1-4_Book.pdf "Department Of The Navy Fiscal Year (FY) 2008/2009 Budget Estimates"], [[United States Navy]]. February 2007. (p. 23)</ref> |varianty = |hlavní uživatel = [[Námořnictvo Spojených států|US Navy]] |více uživatelů = |varianty = [[EA-18 Growler]] }} '''Boeing F/A-18E/F Super Hornet''' je [[středoplošník]] konvenční konstrukce s rozsáhlým využitím [[hliník]]ových slitin (31%), uhlíkových kompozitů (19%) a titanových slitin (21%). Konstrukce využívá velkých dílů. Díky tomu se drak Super Hornetu skládá ''jen'' z 8&nbsp;100 součástí (oproti 14&nbsp;100 u verze C/D). Letadlo není přímo [[stealth]], ale je stavěno jako [[obtížně zjistitelné]], takže byly při konstrukci zakrytovány a 'zahranatěny' všechny tvary a bylo použito pravidlo 'platform alignment', tzn. že jsou hrany sklopeny pod stejnými úhly, aby se [[Radiolokátor|radarový]] paprsek odrážel do jednoho úzkého paprsku. Díky tomu se podařilo srazit RCS na 1,021 m² oproti 400m² u F-15 či 15m² u Su-27 <small>(podle knihy „Brassey's Modern Fighters“)</small>. Díky ´stealthy´ řešení také zmizel konvenční brzdící štít - jeho funkci převzala koordinovaná výchylka všech ploch, která podle vyjádření pilotů a pasažérů Super Hornetů funguje stejně dobře nebo lépe než klasický brzdný štít z verzí C/D. Spolu s [[F-35 Lightning II|F-35]] byl Super Hornet jediným letadlem stavěným po ukončení [[studená válka|studené války]] a s ohledem na nové potřeby byl stavěn podle hesla „Lethality, Survivability, Affordability“, tedy s ohledem na výkony, přežitelnost i cenu. Díky tomu byly jako max. provozní násobky přetížení zvoleny hranice +7-1,7G (ovšem pomocí tlačítka na řídící páce je možno ´overridenout´ systém FBW a jít na pravděpodobně až +12G). K úspoře nákladů a zajištění lepší přežitelnosti také Super Hornet používá dva na sobě zcela nezávislé hydraulické okruhy, které navíc fungují pod tlaky 210 atmosfér v normálním provozu, 345 atm. při velkých [[AOA]] a/nebo vysokých rychlostech. Systém má schopnost automatické izolace poškozené části hydraulického okruhu. Pro spouštění motorů a výrobu energie v provizorních podmínkách je určen [[APU]] Honeywell GTC36-200. == Avionika, elektronika, komunikace == Jádrem avioniky jsou palubní počítače Control Data Corporation AN/AYK-14, přičemž do budoucna se počítá s jejich nahrazením jedním počítačem DMV-179 doplněným o modul pro připojení optické sběrnice. Elektrický systém Super Hornetu má oproti verzi C/D výkon zvýšen asi o 60%, přičemž el. energii dodávají Super Hornetu 4 zdroje: 2 x 150A zdroj, 1 x 50A baterie a 1 x 15A baterie. Je to zjednodušení oproti verzi C/D, která měla 7 zdrojů. Baterie byly testovány na teplotu od -26 do +68°C. Jedná se o tvrdé zdroje dodávající okolo 20V stejnosměrného proudu. Komunikaci zajišťuje digitální komunikační systém DCS založený na stanicích Rockwell-Collins ARC-120 a to v pásmech o frekvencích 30 - 400 MHz. Super Hornet také disponuje víceúčelovým distribučním systémem/datalinkem LINK-16, který umožňuje sdílení informací o nepříteli a jeho pozicích. systém také umožňuje vést palbu na letadla protivníka zaměřená jiným spřáteleným strojem. Navigace je zajištěna navigačním modem radaru s mapováním terénu, inerciálním navigačním systémem s laserovým gyroskopem a integrovaným GPS od firmy Liton a nechybí ani podpora klasických radiokomunikačních prostředků. Autopilot Super Hornetů má mj. mody CALT, RALT, (W)CPL a automatického přistání na letadlové lodi, kterýžto mód posadí letoun přesně na lano č. 3. Poslední jmenovaný mód se ale v praxi moc nepoužívá. == Radar == [[Soubor:FA-18 Super Hornets of Strike Fighter Squadron 31 fly patrol, Afghanistan, December 15, 2008.jpg|thumb|230px|Dva F/A-18 Super Hornet patrolují nad Afghánistánem (2008)]] Super Hornety první série byly vybaveny radarem APG-73 používaným už ve starších Hornetech C/D, s dosahem max. 80 km a zorným polem 140° proti vzdušným cílům, 40 km / 90° proti pozemním a 20km/90° proti námořním. Radar byl schopen mapování terénu. [[Radiolokátor|Radar]] spřažen s odpovídačem/dotazovačem umístěným v hranatém krytu před překrytem kabiny. Super Hornety od série block 2 dostaly radar [[APG-79]] [[AESA]], který podle vyjádření výrobce výrazně rozšíří schopnosti Super Hornetu. Specifikované informace o výkonech se bohužel zatím nedají nalézt, ale předpokládá se zvýšení dosahu na asi dvojnásobek oproti vzdušným cílům. Radar typu AESA umožní posádce pracovat v „decoupled cockpit“ neboli odděleném kokpitu, tzn. pilot a operátor radaru budou moci pracovat v zcela odlišných módech, mnohokrát za sekundu. Radar AESA také zjednoduší vedení manévrového boje, protože bude neustále snímat prostor před stíhačkou v širokém úhlu. == Historie == Když byl [[Kongres Spojených států amerických|kongresem]] zrušen vývoj stealth bitevníku [[A-12 Avenger II]], omezena výroba [[Grumman F-14 Tomcat]] a zrušena modernizace typu [[Grumman A-6 Intruder]] na verzi F/G pro [[Americké námořnictvo|US Navy]], nabídl McDonnell Douglas letadlo schopné nahradit typy F-14, A-12 i A-6 a založené na odzkoušených systémech z [[McDonnell Douglas F/A-18 Hornet|F/A-18C/D]] v novém draku, který by odstranil nedostatky verzí C a D (malý dolet a bring-back payload), byl částečně vlastnosti stealth a měl dobrý modernizační potenciál. Nabídka byla námořnictvem přijata a 12. května [[1992]] byl vyhlášen záměr nakoupit 100 kusů Super Hornetů. == Specifikace == === Technické údaje === *'''Posádka''': 1 *'''Délka''': **'''FA-18E''': 18,38 m *'''Rozpětí''': 13,62 m *'''Výška''': 4,88 m *'''Plocha křídel''': **'''FA-18E''': 42,7 m^2 *'''Hmotnosti''': **'''Prázdná''': 14 552 kg (E), 14 857 kg (F) **'''Maximální vzletová''': 29 937 kg **'''Maximální přistávací (CVN)''': 19 958 kg **'''Palivo''': 8063 l uvnitř, až 5 PPN o 1817 l každá *'''Jednotková cena''': 57 mil. USD === Výkony === *'''Maximální rychlost''': 1,8 [[Machovo číslo|M]] *'''Dolet''': **'''Typický''': 2225 km **'''Stíhací konfigurace (CAP/AA)''': 1472 km (4x Aim-120, 2x Aim-9, 3x 480 gal. PPN) *'''Přelet''': 3035 km *'''Dostup''': 15 240 m *'''Počáteční stoupavost''': 254 m.s-^-1 *'''Pohonná jednotka''': **'''motor''': 2x [[General Electric]] F-414-GE-400 *'''Tah''': 124 kN; 195 kN s přídavným spalováním *'''Tah-hmotnost''': 0,324 při max. možném zatížení, 1,14 v AA konfiguraci === Výzbroj === *1x [[Letecký kanón|kanón]] [[M61]] 11 závěsníků s možnostmi kombinovat: *'''Rakety''': **[[AIM-7 Sparrow]] **[[AIM-9 Sidewinder]] **[[AIM-120 AMRAAM]] **[[AGM-154 JSOW]] **[[AGM-65 Maverick]] **[[AGM-88 HARM]] **[[AGM-84]] **[[AGM-84 Harpoon/Grand Slam]] **[[FFAR Hydra-70]] *'''Pumy''': **''JDAM'': ***[[GBU-31]] ***[[GBU-32]] ***[[GBU-38]] **''LGM'': ***[[GBU-10]] ***[[GBU-12]] ***[[GBU-24]] **''Dumb bombs'': ***[[Mk-82|Mk-82/83/84]] == YouTube == {| border="4" width="444" align="left" | {{#widget:YouTube|id=IV6GOCDfKlI}} |- align="center" | '''F/A-18 Super Hornet – Farnborough 2012 (HD, anglicky)''' |} {| border="4" width="444" align="right" | {{#widget:YouTube|id=TpUkp5yRCa0}} |- align="center" | '''F/A-18F Super Hornet construction Time Lapse (anglicky)''' |} <br style="clear: both;" /> == Operační nasazení == Super Hornety jsou v současnosti nasazeny u těchto jednotek: * VFA-2 Bounty Hunters (F/A-18F) * VFA-11 Red Rippers (F/A-18F) * VFA-14 Tophatters (F/A-18E) * VFA-15 Valions (F/A-18E od roku 2008) * VFA-22 Fighting Redcocks'' * VFA-27 Royal Maces (F/A-18E) * VFA-32 Swordsmen (F/A-18F) * VFA-41 Black Aces (F/A-18F) * VFA-81 Sunliners (F/A-18E od roku 2008) * VFA-94 Mighty Shrikes * VFA-102 Diamondbacks (F/A-18F) * VFA-103 Jolly Rogers (F/A-18F) * VFA-105 Gunslingers (F/A-18E) * VFA-106 Gladiators (Doplňovací squadrona - provozuje verze F/A-18C/D/E/F) * VFA-115 Eagles (F/A-18E) * VFA-122 Flying Eagles (Doplňovací squadrona - provozuje verze F/A-18E/F) * VFA-136 Nighthawks * VFA-137 Kestrels (F/A-18E) * VFA-143 Pukin' Dogs (F/A-18E) * VFA-146 Blue Diamonds (F/A-18E od roku 2008) * VFA-154 Black Knights (F/A-18F) * VFA-211 Fighting Checkmates (F/A-18F) * VFA-213 Black Lions * VX-9 Vampires (Squadrona pro pokusy a vývoj, provozuje verze F/A-18C/D/E/F, EA-6B, AV-8B, & AH-1) == Reference == <references/> == Externí odkazy == *http://www.boeing.com/defense-space/military/fa18ef/index.htm *http://www.raytheon.com/products/apg79aesa/ *Letectví+Kosmonautika 12/2004 *http://www.aerospaceweb.org/aircraft/fighter/f18ef/ *http://www.answers.com/topic/f-a-18e-f-super-hornet *http://www.navy.mil {{Vojenské letouny amerického námořnictva po roce 1945}} {{Flickr|Boeing+F/A-18+Super+Hornet}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Americké bombardéry]] [[Kategorie:Americká stíhací letadla]] [[Kategorie:Letadla Boeing|F/A-18E/F]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Boeing F/A-18E/F Super Hornet“.