Vyškov

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Upravit}} {{Infobox sídlo | název = Vyškov | foto = Image:Radnice (Vyškov- czech republic) 03 .JPG | popisek.foto = Pohled na vyškovské Masarykovo náměstí | charakter = město | obyvatelé = 21 740 | obyv.datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2008 | č.p. = | PSČ = 682&nbsp;01 | obec = Vyškov | okres = Vyškov | země = [[Morava]] | k.ú. = Vyškov | výměra = 50,40 | zem.šíř = 49°16' 12" | zem.dél = 16°59' 35" | nad.výš = 254 | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Vyškov |lat_deg=49 |lat_min=16 |lat_sec=12 |lon_deg=16 |lon_min=59 |lon_sec=35 |float=center }} }} {{IBOM | název = Vyškov | status = město | znak = Image:Znak Vyškova.png | vlajka = Image:Vyskov CZ flag.gif | obyvatelé = 21740 | obyvatelé.rok = 2008 | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] | úř.web = www.vyskov-mesto.cz | email = posta@meuvyskov.cz | adresa = Městský úřad Vyškov<br />Masarykovo nám. 1<br />682 11 Vyškov | starosta = RNDr. Petr Hájek | NUTS3 = CZ064 | NUTS4 = CZ0646 | NUTS5 = CZ0646 592889 | ob.roz.půs = Vyškov | pov.ob = Vyškov | výměra = 50,40 | početk = 5 | početzsj = 30 | početč = 14 | části = [[Brňany (Vyškov)|Brňany]], [[Dědice (Vyškov)|Dědice]], [[Hamiltony]], [[Křečkovice]], [[Lhota (Vyškov)|Lhota]], [[Nosálovice]], [[Nouzka]], [[Opatovice (Vyškov)|Opatovice]], [[Pařezovice]], [[Pazderna (Vyškov)|Pazderna]], [[Rychtářov (Vyškov)|Rychtářov]], Vyškov-Město, [[Vyškov-Předměstí]], [[Zouvalka]] }} '''Vyškov''' (německy: ''Wischau'', dříve také ''Víškov''<ref>Ottův slovník naučný, heslo Vyškov</ref>) je [[okres]]ní město na [[Dálnice D1|dálnici D1]], 27 km východně od [[Brno|Brna]]. Leží téměř uprostřed [[Morava|Moravy]] na rozhraní [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]], [[Litenčické vrchy|Litenčických vrchů]] a nížiny [[Hornomoravský úval|Hornomoravského úvalu]] při řece Hané v nadmořské výšce 254 m n. m., je jedním z hraničních měst regionu [[Haná]].<ref>Ottův slovník naučný, heslo Haná, 1. Haná, rovina moravská</ref><ref>Encyklopedie Univerzum, heslo Haná (oblast)</ref> Jeho historické jádro je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]<ref>[http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html]</ref>. Býval nazýván "Moravské Versailles" nebo také "Hanácké Versailles". Místní železniční stanice se nazývá '''Vyškov na Moravě''' (název vznikl patrně pro jednoznačné odlišení od obce [[Výškov]]a, jemuž se dal přídomek ''v Čechách''). == Historie == [[Soubor:Nejstarsi pečet (Vyškov- czech republic).jpg|thumb|220px|Nejstarší pečeť]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Vyškova]] První zmínka o městě pochází z listiny [[Olomoucká arcidiecéze|olomouckého biskupa]] Jindřicha Zdíka (rok&nbsp;1141). Začátkem 13. století na hradě Vyškově sídlil Jakub, úředník krále Přemysla Otakara I. Roku 1248 za biskupa Brunona ze Schauenburku byl Vyškov povýšen na město a o něco později připadl olomouckým biskupům, jimž patřil až do 19. století. Ve 14. století již Vyškov patří k předním městům olomouckého biskupství. ==== Husitská doba ==== V dobách husitských byl Vyškov, který zachovával věrnost biskupovi, dobyt a zpustošen (asi 1427). Za uherských válek ho vypálil syn krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich z Poděbrad a Minsterberka. O obnovení města se nejvíce zasloužil olomoucký biskup Protasius (také uváděno v literatuře Tas) Černohorský z Boskovic v průběhu 2.&nbsp;poloviny 15. století. Roku 1569 město postavilo novou radnici. V roce 1609 do radnice uhodil blesk a následně byla poškozena výbuchem střelného prachu ve sklepení. ==== Stavovské povstání ==== V této době se město přidává k vzbouřeným stavům [[17. srpen|17. srpna]] 1619. Představitelé města odevzdali klíče města veliteli stavovské jízdy Ladislavu&nbsp;Velenovi z&nbsp;Žerotína. Za město mu odpřísáhli věrnost Jiří&nbsp;Čermák, Melchior&nbsp;Moudrák a Jan&nbsp;Markovský. ==== 30–letá válka ==== V tomto období v rozmezí let 1618 - 1648 bylo město dvakrát obsazeno Švédy a při jejich druhém vpádu v roce 1643 zcela vypleněno. Po tomto nájezdu klesl počet poddaných na pouhých 54 obyvatel. Po skončení Třicetileté války byly některé vesnice na Vyškovsku z poloviny i více vylidněny. Jak tehdy vypadala [[Morava]], je zachyceno v ''tzv. první lánské vizitaci z let 1656 - 1675'' ( první poddanský soupis půdy a usedlíků). Vyškov spolu se Slavkovem a Bučovicemi byly postiženy z Vyškovska nejvíce, neboť zde bývala zpravidla tábořiště procházejících vojsk. V 80. letech 17. století začal ve Vyškově řádit [[mor]], který trval až do začátku století osmnáctého. Proto byl roku 1719 na náměstí postaven [[morový sloup (Vyškov)|morový sloup]]. Tehdy na mor zemřelo tolik obyvatel, že se jejich úmrtí ani nezapisovala do matriky. Na konci 17. století dosáhl Vyškov velkého rozkvětu za panování biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Tehdy se Vyškovu říkalo ''Moravské Versailles''. [[Soubor:Vyskov 1720.jpg|thumb|300px|Dobová kresba Vyškova z roku 1720]] Začátkem 18. století ovládají Vyškov italští přistěhovalci. V roce 1734 se sjíždějí na zámek hosté kardinála [[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach|Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha]], olomouckého biskupa a místokrále neapolského. V roce 1753 vyhořelo celé město včetně zámku, ušetřeny byly jen dva domy u brněnské brány. Roku 1834 byly zbořeny olomoucká i brněnská brána. Druhý obrovský požár zasáhl Vyškov v květnu roku [[1917]]; trval 3 dny a zničil celou třetinu města. Za první republiky v letech [[1923]] až [[1925]] proběhla [[elektrifikace]] města. V roce [[1928]] byl arcibiskupský zámek prodán zemi Moravskoslezké a byla v něm zřízena Zemská hospodyňská škola. V roce [[1935]] pak byla provedena výstavba vodovodu. Vojenská posádka vznikla v roce [[1936]] a je součástí Vyškova dodnes. V průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]] mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice a mělo se stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou [[Morava|Moravou]]. Za tímto účelem bylo vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]]. Na konci druhé světové války zasáhly boje Vyškov natolik, že patřil k nejhůře postiženým městům v zemi. <ref>Vyškovsko z roku [[1936]]</ref> : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)]] === Pohromy a katastrofy města Vyškova === [[Soubor:Pohled na Vyškov těsně po požáru roku 1917.jpg|thumb|Po požáru roku 1917]] * [[7. srpen]] 1609 - Velký výbuch v radnici, kdy po půlnoci při velké bouři uhodil blesk do radniční věže. Tehdy byly ve sklepení uloženy 2 tuny střelného prachu, které rozmetaly výbuchem věž i dva přilehlé domy. * [[3. únor]] 1638 - Velká vichřice způsobila ve městě mnoho škod, zejména pobořila zámeckou kapli. * 1753 - Obrovský požár, kterému podlehl celý Vyškov až na dva domy. Jako žhářka byla tehdy upálena 17letá Viktorie Veselá, zamilovaná do tesařského tovaryše, jemuž [[paličství]]m opatřovala práci.<ref>Vlastivěda moravská, Vyškovsko</ref> * [[30. srpen|30. srpna]] 1814 - Strašná povodeň, kdy 8 dní bez ustání trvá silný liják. Velká voda tehdy vzala 8 domů a 80 poničila.<ref>50. let Městské spořitelny ve Vyškově 1882 - [[1932]] </ref> * [[21. květen|21. května]] [[1917]] - Katastrofální požár města Vyškova vypukl ve 13:30 v domě Meixnerově na náměstí. Oheň byl zdolán až ve středu 23. května 1917. V důsledku tohoto požáru byl zaznamenán úbytek obyvatelstva o 730 osob.<ref>Památník městského sboru hasičů 1869 - [[1929]] </ref> * [[22. březen|22. března]] [[1931]] - Velká povodňová katastrofa, kdy řeka Haná dosahovala až 4,5 metrů (kulminovala kolem půlnoci). Tuto povodeň způsobila průtrž mračen doprovázena blesky a krupobitím.<ref>Vyškovské noviny [[1931]] Zvláštní vydání</ref> == Historické památky == [[Soubor:Morový sloup 02 (Vyškov- czech republic).JPG|thumb|Morový sloup na náměstí]] * '''[[Radnice (Vyškov)|Renesanční radnice]]''' byla postavená v roce 1569. Dnešní podoba radnice vznikla až po druhé světové válce. ([[:Soubor:Town hall - Vyškov.JPG|obrázek]]) * '''[[Vyškov (zámek)|Zámek]]''' byl původně gotickým hradem z 15. století, ale za biskupa Karla z Lichtenštejna byl přestavěn dle projektu [[Giovanni Pietro Tencalla|Giovanniho Pietra Tencally]] v letech 1665 až 1682. V zámku je v současnosti umístěno Muzeum Vyškovska. ([[:Soubor:Zámek Vyškov.JPG|obrázek]]) * '''[[Zámecká zahrada (Vyškov)|Zámecká zahrada]]''' je významnou kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek. V dubnu [[2007]] proběhne slavnostní otevření kompletně rekonstruované zahrady. * '''[[Morový sloup (Vyškov)|Morový sloup]]''' na náměstí je dílem sochaře [[Christian Pröbstl|Christiana Pröbstla]] z roku 1719. Po stranách stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Byl postaven díky morové epidemii, která ve Vyškově trvala padesát let. ([[:Soubor:Morový sloup 02 (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * '''[[Barokní kašna (Vyškov)|Barokní kašna]]''' z 18. století s motivem Ganymeda na orlu. ([[:Soubor:Kašna na náměstí (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * '''[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vyškov)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]''' byl postaven v letech 1464 až 1466. Původně pozdně gotický kostel byl v roce 1773 barokně přestavěn. ([[:Soubor:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * '''[[Studna (Vyškov)]]''' byla vyhloubena roku 1839, v roce [[1950]] byl na ni vytesán znak Vyškova. Vodní hladina sahá asi dva metry pod úroveň náměstí. ([[:Soubor:Studna na náměstí (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * '''[[Zbytky hradeb (Vyškov)]]''' se nacházejí v ulici Pivovarská a za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Výška hradeb dosahuje 3, někdy i 6 metrů, síla zdiva je zhruba 155 cm. ([[:Soubor:Zbytky hradeb (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * '''[[Hřbitovní kostel Panny Marie (Vyškov)|Hřbitovní kostel Panny Marie - Kapucínský kostel]]''' založil kardinál František Ditrichštejn v roce 1617. Za [[Josef II.|císaře Josefa II]]. byl klášter zrušen. Na zdi kostela je zobrazena freska s postavou Mnicha kapucínského řádu. ([[:Soubor:Hřbitovní kostel Panny Marie (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * '''[[Pivovar (Vyškov)|Pivovar]]''' byl založen v roce 1680 z nařízení Karla z Lichtenštejna a až do roku 1855 vedlo pivovar [[olomoucké biskupství]]. ([[:Soubor:Pivovar (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * '''[[Kaple svaté Anny (Vyškov)|Kaple sv. Anny]]''' je renesanční stavba ze 16. století. Kaple je spojená s budovou bývalého městského špitálu s kamenným portálem. ([[:Soubor:Kaple sv. Anny.JPG|obrázek]]) == Obyvatelstvo == <center>{{Demography 12col|830px |1749|1775|1837|1860|1880|1890|1900|[[1910]]|[[1921]]|[[1931]]|[[1961]]|[[2006]] |779|804|3&nbsp;264|4&nbsp;891|5&nbsp;221|5&nbsp;569|5&nbsp;988|6&nbsp;228|5&nbsp;498|5&nbsp;400|12&nbsp;413|22&nbsp;374}} </center> == Politika == Do konce 19. století si drželi vedení na radnici vyškovští Němci. V druhé polovině 19. století byl veden o počeštění radnice tvrdý boj. V prvních letech české správy měla vedoucí úlohu strana lidově pokroková. Po 1. světové válce se změnila na národně demokratickou. Udržela si vedení až do 30. let [[20. století]]. === Přehled událostí === * 1848 zmařeny volby do [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] díky vlastenci Dr. Františku X. Škorpíkovi * 1863 první veřejná česká schůze * 1882 začínají vycházet Vyškovské noviny a politický týdeník strany lidově pokrokové * 1899 dosáhli Češi dohodou volební většiny českým místostarostou Jana Strnada * [[1903]] zvolen první český starosta * [[1915]] zastřelen v Petrovaradíně Vyškovan [[Karel Gütter]] pro velezradu * [[1917]] požár města * [[1920]] bouřlivé demonstrace vyvolané politickými událostmi v Praze * [[1921]] založena ve Vyškově komunistická strana * [[1936]] přichází do města vojenská posádka * [[1940]] dostává Vyškov německého vládního komisaře * [[1945]] Vyškov osvobozen 30. dubna * [[1946]] vyhrává volby komunistická strana a probíhá znárodnění průmyslových podniků === Zastupitelstvo města [[2006]]–[[2010]] === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Seznam starostů města Vyškov]] [[Soubor:Starosta Petr Hájek.jpg|thumb|Současný starosta Petr Hájek.]] Zastupitelstvo města Vyškova čítá 27 členů. Zastupitelstvo zvolilo 9členou radu města, starostu a 2 místostarosty.<br /> * '''[[Starosta]]:''' RNDr. Petr Hájek (ČSSD) * '''Místostarosta:''' Karel Jurka (ODS), Roman Celý (KDU-ČSL) * '''[[Městská rada]]:''' ** '''[[ČSSD]]''' : RNDr. Petr Hájek, Ing. Jiří Piňos, Mgr. Luděk Kotoulek a MUDr. Pavel Veselý ** '''[[Občanská demokratická strana|ODS]]''' : Mgr. Luboš Kadlec, Karel Jurka, Ing. Dagmar Nepeřená a MVDr. Radim Poláček ** '''[[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]]''' : Roman Celý Rada města Vyškova je zastoupena politickými stranami v poměru 4 : 4 : 1. * '''Předseda finančního výboru zastupitelstva :''' Dr. Ing. Jan Procházka ([[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]) * '''Kontrolní výbor :''' PhDr. Radek Mikulka (Volba pro město) === Politické organizace ve Vyškově před rokem [[1945]] === Spolek Svornost zal. 1876, Vzdělávací spolek Jaroslav (sociálně demokratický) zal. 1883, Rovnost zal. 1891, vzdělávací beseda Havlíček zal. 1896, Dělnická tělocvičná jednota Lassalle zal. [[1908]], [[ČSSD]] vybudovala v roce [[1908]] Dělnický dům, Svaz zedníků, tesařů, obuvníků zal. [[1907]], svaz textilních dělníků [[1910]] a svaz kovodělníků [[1922]]. == Kulturní zařízení == * '''Městské kulturní středisko''' sídlí v Besedním domě. Tato organizace pořádá pro veřejnost během celého roku řadu kulturních akcí (koncerty, divadelní představení apd.) ([[:Soubor:Besední dům.JPG|obrázek]]) [[Soubor:Dům dětí a mládeže (Vyškov- czech republic).JPG|thumb|Dům dětí a mládeže]] * '''[[Sokolský dům (Vyškov)|Kino Sokolský dům]]''' má kapacitu sálu 234 míst a promítá v průměru 35 krát za měsíc. ([[:Soubor:Kino Sokolský dům (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * '''Knihovna Karla Dvořáčka''' - knižní fond knihovny čítá asi 100 000 titulů ([[:Soubor:Knihovna (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * '''Dům dětí a mládeže''' - budova stojící na hlavní silnici směr Brno (naproti Prioru) ([[:Soubor:Dům dětí a mládeže (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * Galerie TIC * Galerie V rohu * Muzeum Vyškovska * '''[[Zoopark Vyškov]]''' - zrenovovaný park v blízkost centra města (viz článek Zoopark) ([[:Soubor:Lemur z Vyškovského Zooparku 2.JPG|obrázek]]) * '''[[DinoPark Vyškov]]''' - nový unikátní park v marchanickém hájku (viz článek DinoPark) ([[:Soubor:Prehist. 04 Troodon(dinopark vyškov cz.).jpg|obrázek]]) * Muzeum letecké a pozemní techniky * '''Malé železniční muzeum''' - se nachází v bývalé vodárně z roku 1869 vedle hlavního nádraží ([[:Soubor:Malé železniční muzeum.jpg|obrázek]]) * Hvězdárna v Marchanicích * Aquapark Vyškov === Válečné hroby a pamětní místa === [[Soubor:Pomník ruského vojáka Pavla Andrejeviče Varalejova – hřbitov.jpg|thumb|Pomník ruského vojáka]] * Pamětní deska JUDr. Jana Hona v objektu radnice * '''Pamětní deska [[Josef Varta|Josefa Varty]]''' – Se nachází na rodném domě na Masarykově náměstí . Odhalena byla roku [[1936]]. ([[:Soubor:Pamětní deska Josefa Varty.jpg|obrázek]]) * Pamětní deska v kostele Nanebevzetí Panny Marie – vlastník církev * '''Pomník ruské občanky [[Jelizaveta Polikarpovna|Jelizavety Polikarpovny]]''' – hřbitov Vyškov ([[:Soubor:Pomník ruské občanky Elizabety Polikarpovny.jpg|obrázek]]) * Pamětní deska zaměstnanců okresního úřadu a berní správy – vlastník Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových * '''Pomník Vojáci vojákům''' – hřbitov Vyškov ([[:Soubor:Pomník Vojáci vojákům – hřbitov (Vyškov- czech republic).jpg|obrázek]]) * Pamětní deska s reliéfem, věnovaná obětem okupace – Sokolský dům * '''Pomník ruského vojáka [[Pavel Andrejevič Varalev|Pavla Andrejeviče Varalejova]]''' – hřbitov Vyškov ([[:Soubor:Pomník ruského vojáka Pavla Andrejeviče Varalejova – hřbitov.jpg|obrázek]]) * '''Pomník [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]]''' - je ozdobou městských Smetanových sadů a odhalen byl roku [[1925]]. ([[:Soubor:Pomník Bedřicha Smetany (Vyškov- czech republic).jpg|obrázek]]) * Pomník [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše G. Masaryka]] - před budovou okresního úřadu === Zdravotnictví === V roce 1900 bylo ve Vyškově 6 lékařů, 2 zvěrolékaři a 1 lékárna. V letech [[1912]] zde byla malá infekční nemocnice. V roce [[1928]] tu působilo 7 lékařů a 2 lékárny. V budově reálného gymnázia byla v roce [[1943]] zřízena nemocnice, která se v roce [[1950]] přestěhovala do nových pavilonů jako Okresní ústav národního zdraví. V bývalém dětském domově vybudovaném Okresní péčí o mládež v roce [[1928]], bylo zřízeno zdravotnické středisko a druhé v budově bývalé Nemocenské pojišťovny bylo upraveno na polikliniku. === Doprava === V roce 1869 byla postavena [[železniční trať Brno - Přerov]], vedoucí přes Vyškov. V roce [[1922]] byla zahájena pravidelná autobusová linka z Vyškova do [[Jedovnice|Jedovnic]]. Do ostatních obcí obstarávali autodopravu soukromí dopravci. Teprve po zřízení dopravního závodu ČSAD v roce [[1951]] byly postupně zavedeny autobusové spoje do všech obcí v [[okres Vyškov|okrese]]. V roce [[1962]] bylo vybudováno nové autobusové nádraží. Současnou [[Městská autobusová doprava ve Vyškově|městskou hromadnou dopravu ve městě]] zajišťují čtyři autobusové linky, které jsou součástí [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]]. == Školy ve Vyškově == [[Soubor:Gymnázium (Vyškov- czech republic).JPG|thumb|Gymnázium Vyškov]] * Základní školy ** '''ZŠ Vyškov, Letní pole''' - ([[:Soubor:Škola Letní pole(Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) ** ZŠ Vyškov, Morávkova 40 ** ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12 ** '''[[ZŠ Nádražní 5 (Vyškov)|ZŠ Vyškov, Nádražní 5]]''' - ([[:Soubor:Škola Nádražní 5 (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) ** ZŠ Vyškov, Purkyňova 39 ** ZŠ Vyškov, Tyršova 4 * Střední školy a odborná učiliště ** '''[[Gymnázium Vyškov]]''' - ([[:Soubor:Gymnázium (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) ** Střední škola podnikání a cestovního ruchu ** Střední odborná škola a střední odborné učiliště ** Střední škola zdravotnická a zemědělsko-ekonomická, Vyškov, * Vysoké a vyšší odborné školy ** Veřejně správní akademie - vyšší odborná škola, s.r.o. Brno ** Základní umělecká škola === Spolky ve Vyškově před rokem [[1945]] === Hospodářský (později okresní) spolek zal. 1863, Čtenářsko pěvecký spolek zal. 1864, Divadelní spolek Haná zal. 1864, Hasičský sbor (s německým vedením) zal.1869, Hasičský sbor (český) zal. [[1910]], Sokol zal. 1870 ( v roce 1900 utvořena sokolská župa Husova, v roce [[1904]] přejmenována na župu Petra Chelčického a v roce [[1921]] rozdělena na župu Milíčovu ), ženská vzdělávací jednota Vlasta zal. 1874, Klub českých živnostníků zal. 1893, Odbor národní jednoty zal. [[1907]], tělocvičná jednota Orel zal. [[1905]], osvětová komise a Okresní světový sbor zal. [[1921]], sirotčí spolek zal. [[1912]], Československý červený kříž zal. [[1919]], Spolek katolických tovaryšů zal. 1897, Spolek vojenských vysloužilců zal. 1872, Okresní jednota československé obce legionářské zal. [[1921]], klub velocipedistů zal. 1883, Lawn - tenis klub zal. [[1908]], odbor KČT zal. [[1909]], skaut zal. [[1919]], Sportovní klub zal. [[1921]], SK Haná zal. [[1930]], Volné pěvecké sdružení zal. [[1919]], Symfonické sdružení Haná zal. [[1930]], Národopisný spolek zal. 1893 ( v roce [[1924]] přejmenován na Krajský musejní spolek), Akademický feriální klub zal. 1896 == Sport ve Vyškově == [[Soubor:Zimní stadion (Vyškov- czech republic).JPG|thumb|Zimní stadion Vyškov]] [[Soubor:Skatepark.JPG|thumb|Skatepark]] * Atletický a fotbalový stadion * '''[[Zimní stadion (Vyškov)|Zimní stadion Vyškov]]''' se nachází v Městském sportovním areálu v blízkosti Smetanových sadů. ([[:Soubor:Zimní stadion (Vyškov- czech republic).JPG|obrázek]]) * Aquapark Vyškov * Víceúčelové hřiště Lípová * Sportovní hala v Městském sportovním areálu * Přetlaková tenisová hala * Tenisový a volejbalový kurt Čtvrtníčkova * '''Skatepark''' o velikosti 1000 m2 z roku 2003. Je zde umístěno 8 překážek. ([[:Soubor:Skatepark.JPG|obrázek]]) * Kuželna KK Rostex Vyškov * Squash centrum Vyškov * Petangue - plocha ve Smetanových sadech * Bikrosová dráha * Stezky pro cyklisty, in-line bruslaře * '''Hřiště pro nejmenší''' po městě se jich nachází několik ''vizobr'' ([[:Soubor:Dětské hřiště Dukelská.jpg|obrázek]]) * Paintball * JIMI RC Vyškov - [[rugby]]ový klub [http://www.rugbyclubvyskov.cz/] === Sportovci Vyškova === * [[Lada Kozlíková]] - reprezentantka v silniční cyklistice a 39 násobná mistryně ČR,Mistryně světa [[2002]], Mistryně Evropy [[2006]] * [[Jan Burian(biatlonista)|Jan Burian]] - biatlonista * [[Milan Adamec]] - atlet ( 3. místo v Pražském maratonu ) * [[Andrea Fialková]] - plavkyně * [[Michal Grošek]] - hokejista a hráč NHL * [[Michal Kadlec]] - fotbalista * [[Michal Barinka]] - hokejista a hráč NHL * [[Vlastimil Černý]] - plavec * [[Volejbal Vyškov]] - mistr krajského přeboru 2006/2007[http://www.regionvyskov.com/skvyskov/ ] <ref>oceněný sportovec města Vyškov </ref> == Rodáci, osobnosti a významné postavy města Vyškov == [[Soubor:ZelinkaLitho.jpg|thumb|Ondřej Zelinka Starosta Vídně]] * '''[[Josef Jan Trávníček]]''' (* zřejmě [[Fulnek]] - † [[26. listopad]] 1860 [[Drnovice (okres Vyškov)|Drnovice]] ) - ranhojič, oční i ženský lékař, operatér a purkmistr města Vyškov * '''[[Dr. Ignác Florus Stašek]]''' (* [[27. listopad]] 1782 Vyškov - † [[1. květen]] 1862 [[Litomyšl]]) - rektor koleje piaristické v Litomyšli a matematik ([[:Soubor:Dr. Florus Stašek.jpg|obrázek]]) * '''[[Ondřej Zelinka]]''' (* [[23. únor]] 1802 Vyškov - † [[21. listopad]] 1868 [[Vídeň]]) - starosta města Vídeň v letech 1851 - 1860 ([[:Soubor:Ondřej Zelinka Starosta Vídně 1861 - 1868.jpg|obrázek]]) * '''[[Václav Lederhofer]]''' (* [[6. září]] 1822 Vyškov - † [[11. říjen]] 1873 [[Budapešť]] ) - český literát, účetní oficiál a hlavní komorní účtárny ve [[Vídeň|Vídni]] * '''[[Václav Oharek]]''' (* 1845 [[Brňany (Vyškov)|Brňany]] - † [[1916]] [[Brno]]) - vlastivědný spisovatel, farář u sv. Mikuláše ve [[Znojmo|Znojmě]] a znojemský děkan * '''[[František Obzina]]''' (* 1871 - †[[1927]]) - tiskař a nakladatel, zakladatel Obzinovy tiskárny ve Vyškově, vydavatel Edice Obzinových listů * '''[[Jan Vyhlídal]]''' (* 1861 - †[[1937]]) - hanácký spisovatel, duchovní, etnograf, národopisný sběratel * '''[[Leo Anderle]]''' (* [[1913]] - †[[1942]]) - rodák z Vyškov a bombardovací pilot * '''[[Alois Musil]]''' (* [[30. červen|30. června]] 1868 – †[[12. duben|12. dubna]] [[1944]]) - cestovatel * '''[[Jan Šoupal]]''' (* 1892 - †[[1964]]) - dirigent PSMU, zasloužilý umělec * '''[[Alois Báňa]]''' (* 1892 - †[[1977]]) - tiskař, nakladatel a zeť Fr. Obziny * '''[[Vladimír Štědroň]]''' (* 1900, Vyškov - †[[1982]]) - skladatel, hudebník (pianista, varhaník, violista), dirigent, hudební pedagog a právník * '''[[Karel Kachyňa]]''' (* [[1. květen|1. května]] [[1924]] Vyškov – †[[12. březen|12. března]] [[2004]] [[Říčany]]) - režisér a scenárista * '''[[Antonín Tučapský]]''' (* [[1928]] [[Opatovice (Vyškov)|Opatovice]]) - hudební skladatel, dirigent, pedagog, čestný občan města Vyškova * '''[[Boris Hybner]]''' (* [[1941]]) - mim, dramatik, pedagog a režisér * '''[[Otto Planetta]]''' (* 1899) - rakouský meziválečný fašistický politik, vrah kancléře [[Engelbert Dollfuss|Engelberta Dollfusse]] == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Döbeln]], [[Německo]], [[1992]] * [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Jarosław]], [[Polsko]], [[2000]] * [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Michalovce]], [[Slovensko]], [[1970]] * [[Soubor:Flag of Croatia.png|24px]] [[Virovitica]], [[Chorvatsko]], [[2001]] === Literatura === * JÜNGLING, Augustin. 10 let náboženské obce církve československé ve Vyškově. [s.l.] : Vyškov na Moravě, 1935. * ZBOŘIL, Bohumil. 100 let dobrovolné požární ochrany ve Vyškově : 1868-1968. [s.l.] : Vyškov : Míst. jednota Čs. svazu požární ochrany., 1968. Fotografie : B. Zbořil, M. Nevřala, J. Kopeček. * JORDÁN, František. 100 let muzejní práce na Vyškovsku 1893 -1993. Vyškov : Muzeum Vyškovska : Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1993. ISBN 80-85048-38-8. * BARTOŠ, Josef. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava : Profil, 1986. * MUŽÍKOVÁ, Olga. Objevte Vyškovsko. Znojmo : Agentura Bravissimo, 2005. ISBN 80-239-7447-5. * HEP, Jindřich. Sedmdesát let vyškovského gymnasia 1899-1969. [s.l.] : Vyškov na Moravě, 1969. * ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov, město a okres. Praha, Brno, Bratislava : Národohospodářská propagace Československa, 1936. * VLČEK, Vilém. Vyškov Švédům zrazen. Vyškov : Kusák, 1916. * KOTULÁN, Vladimír. Vyškovská zastavení. [s.l.] : Město Vyškov, 2003. ISBN 80-239-3257-8. * PROCHÁZKA, Vojtěch. Z minulosti vyškovského zámku. [s.l.] : Vyškov na Moravě, 1928. * SOKOLÍČEK, Zdeněk. Zookoutek ve Vyškově. Vyškov : Městské kulturní středisko, 1985. * NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. * MIKŠ, Josef; STRYJOVÁ, Dagmar. Ztracené domy -Germanizační plány okupantů. Brno : okresní výbor ČSPB, 1989. s. 156. === Reference === <references/> == Externí odkazy == * [http://www.antee.cz/bazenvyskov/index.php?nid=2321&lid=CZ&oid=254200 Aquapark Vyškov] * [http://www.vyskov-region.cz/ Oficiální turistické stránky vyškovského regionu] * [http://www.info-vyskov.cz/ Vyškovský informační portál INFO-VYŠKOV.cz] * [http://www.gykovy.cz/ Gymnázium Vyškov] * [http://www.kkdvyskov.cz/ Knihovna Karla Dvořáčka Vyškov] * [http://www.holicekamfoto.estranky.cz/ Fotografie Vyškov J. Holíček] * [http://www.zoo-vyskov.cz/ Zoopark Vyškov] * [http://www.lhs-vyskov.cz/cz/ Letecké muzeum] * [http://www.dinopark.cz/ DinoPark Vyškov] * [http://milza.rajce.idnes.cz/Vyskov/ Vyškovská zákoutí - foto Milan Kusala] * [http://www.vevyskove.cz/ Ve Vyškově] * [http://www.regionvyskov.cz/ Region Vyškov - zprávy z regionu] * [http://www.regionvyskov.com/adresar Adresář firem] {{Flickr|Vyškov}}{{Commons|Vyškov}}{{Město Vyškov}}{{okres Vyškov}}{{Jihomoravský kraj}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vyškov| ]] [[Kategorie:Města na Moravě]] [[Kategorie:Okres Vyškov]] [[Kategorie:Haná]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [[Kategorie:Obce v okrese Vyškov]]

Návrat na stránku „Vyškov“.