Grand Prix Švýcarska 1951

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 19. 10. 2011, 16:24; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Grand Prix Švýcarska 1951 (XI.Großer Preis der Schweiz) byla úvodním závodem druhého ročníku mistrovství světa jezdců Formule 1, historicky osmá grand prix a zároveň osmým závodem vozů F1 v roce 1951. Závod se uskutečnil 27. května na okruhu Bremgarten. V předchozích sedmy závodech excelovalo Ferrari, jež vyhrálo zásluhou Villoresiho v Syrakusách a v Pau, Ascari přidal vítězství v v San Remu a Parnell v BRDC International Trophy. V Bordeaux si pro prvenství dojel Louis Rosier na Talbotu, dvě vítězství získalo Maserati, nejprve v Richmond Trophy exceloval Princ Bira a posléze v Paříži o sobě nechal slyšet úřadující šampion Giuseppe Farina

Obsah

1 Pruběh závodu
- 1.1 Účastníci
- 1.2 Závod
2 Výsledky
3 Startovní listina
- 3.1 Zajímavosti
4 Stav MS
- 4.1 Externí odkazy

Pruběh závodu

Účastníci

Startovní listina čítala 27 jmen, z nichž se před startem odpojila čtveřice pilotů s vozy Simca, Robert Manzon, Maurice Trintignant, André Simon, Francis Rochat, dále Peter Stæchelin jenž přivezl starší Ferrari 166 a Gianbattista Guidotti, jenž pro Alfu Romeo pouze testoval. Tým Alfa Romeo SpA nasadil modifikovaný vůz pro obhajce titulu Giuseppe Farinu, Juana Manuela Fangia, Consalva Sanesiho a Toulo de Graffenrieda. Výkon motoru vozu Alfa Romeo 159, byl navíšen na 400 koní, po zkušenostech z předešlého roku dostala Alfetta větší palivovou nádrž. Lepší stabilitu v zatáčká a tím i lepší ovládaní vozu, zajišťovala nová přední náprava, která zároveň zlepšoval přenos výkonu motoru na kola vozu.Na voze se objevila i nová zadní náprava De Dion. Ferrari vstoupilo do sezóny s novým vozem, který nesl označení 375, jehož dvanactiválcový motor disponoval výkonem 380 koní, tedy o dobrých dvacet koní méně než Alfa Romeo. Technici Ferrari u svého vozu kalkulovali s mnohem menší spotřebou něž měla konkurenční milánská automobilka. Scuderia Ferrari přivezla vozy pro ostřílenou dvojici Alberto Ascari a Luigi Villoresi, v týmu je doplnil ještě Piero Taruffi. Další Ferrari přivezli britský pilot Peter Whitehead, jednalo se model 125 a švýcarský jezdec Rudi Fischer představil vůz 212. Talbot se po problémech v závěru předešlé sezóny prezentoval pouze u menších týmu nebo soukromých jezdců. Na trati Bremgarten bylo možno vidět všechny tři modifikace vozu Talbot-Lago T26C (T26C, T26C-DA, T26C-GS). Jediný britský tým byl HW Motors, připravil vůz HWM 51 pro debutanti George Abecassise a Stirlinga Mosse. Nečekaně malé zastoupení mělo Maserati, dva vozy přivezl tým Enrico Plate, za volantem byl Louis Chiron a Harry Schell. Zajímavý vůz, Veritas Meteor, představil domací pilot Peter Hirt.

Závod

V Bremgartenu byl Alfy v kvalifikaci znovu k neporažení a rozložily své sily do prvních dvou řad, tentokrát však s nimi sdílel první řadu i Luigi Villoresi na Ferrari. Třetí řadu obsadili Villoresiho stájoví kolegové Taruffi a Ascari, které doplnil Louis Rosier na Talbotu. Nedělní závod byl poznamenán hustým deštěm, který se snášel na již mokrou a kluzkou trať. Nejlépe odstarovaly Alfy, naopak Villoresi ztratil svou třetí pozici a nechal se předjet Sanesim. Pořadí v úvodních kolech se stabilizovalo na trojici Alfett Fangia, Farini a Sanesiho, které pronásledovala smečka vozů Ferrari. Na konci 23. kola musel Fangio k mechanikům doplnit palivo a přenechal vedení Farinovi, jenž se rozhodl k riskantní strategii. Rozhodl se vynechat jednu zastávku v boxech a snažil se dovézt svou Alfu do cíle, jenže v poslední části závodu jeho pneumatiky nevykazovaly takovou spolehlivost a především rychlost a tak se před něj dostal nejprve Fangio a dvě kola před cílem i Taruffi. Další bodovaná místa patřila dalším vozům Alfa Romeo, která tak v bodované pětce měla všechny čtyři vozy. Skvělý výsledek zajel Stirling Moss se slabým vozem Formule 2 HWM, ze 14. místa na startu dojel na 8. místě. Lepší posun startovním kolem zaznamenal jen Louis Chiron, který po startu z 19. příčky poskočil o rovných 12. míst a dojel na 7. místě.

Výsledky

Závod

27. května 1951
Okruh Bremgarten
42 kol x 7,280 km = 305,760 km
8. Grand Prix
4. vítězství pro « Juana Manuela Fangia » (nový rekord)
7. vítězství pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
4. vítězství pro « Argentinu » (nový rekord)
1. vítězství pro vůz se startovním číslem 24 »
4. vítězství z « pole positions »

(Legenda)

Pozice	Č	Jezdec	Vůz	Kolo	Čas	+/-	Pole	Body	Nej. kolo
1	24.	Juan Manuel Fangio	Alfa Romeo 159	42	2:07'53.64	0	1	8+1	2:51.1
2	44.	Piero Taruffi	Ferrari 375	42	á 0:55.240s	4	6	6
3	22.	Giuseppe Farina	Alfa Romeo 159	42	á 0:19.310s	1	2	4
4	28.	Consalvo Sanesi	Alfa Romeo 159	41	á 1 kolo	0	4	3
5	26.	Toulo de Graffenried	Alfa Romeo 159	40	á 2 kola	0	5	2
6	20.	Alberto Ascari	Ferrari 375	40	á 2 kola	1	7	x
7	30.	Louis Chiron	Maserati 4CLT/48	40	á 2 kola	12	19	x
8	14.	Stirling Moss	HWM	40	á 2 kola	6	14	x
9	8.	Louis Rosier	Talbot T26C-DA	39	á 3 kola	1	8	x	3:09.0 (13.)
10	4.	Phillipe Etancelin	Talbot T26C-DA	39	á 3 kola	2	12	x	3:13.7 (14.)
11	38.	Rudi Fischer	Ferrari 212	39	á 3 kola	1	10	x
12	32.	Harry Schell	Maserati 4CLT/48	38	á 4 kola	5	17	x
Ret	16.	Peter Whitehead	Ferrari 125	36	Havárie	6	9	x
13	2.	Johnny Claes	Talbot T26C-DA	35	á 7 kol	5	18	x	3:24.9 (17.)
14	40.	Guy Mairesse	Talbot T26C	31	á 11 kol	7	21	x	3:27.0 (19.)
Pozice	Č	Odstoupili	Vůz	Kolo	Příčina	+/-	Pole	Body	Nej. kolo
Ret	10.	Henri Louveau	Talbot T26C	30	Havárie	12	11	x	3:06.9 (11.)
Ret	12.	George Abecassis	HWM	23	Magneto	15	20	x
Ret	6.	Yves Giraud Cabantous	Talbot T26C	14	Vstřikování	18	15	x	3:29.5 (20.)
Ret	18.	Luigi Villoresi	Ferrari 375	12	Havárie	3	3	x
Ret	42.	Jose Froilan Gonzalez	Talbot T26C-GS	10	Olejová pumpa	17	13	x	3:25.8 (18.)
Ret	52.	Peter Hirt	Veritas Meteor	1	Přívod paliva	21	16	x
Pozice	Č	Nestartoval	Vůz	Kolo	Příčina	+/-	Pole	Body	Nej. kolo
DNS	46	Francis Rochat	Simca Gordini T11
DNS	48	Maurice Trintignant	Simca Gordini T15
DNS	48	Robert Manzon	Simca Gordini T15
DNS	50	Andre Simon	Simca Gordini T15
DNS	50	Peter Stæchelin	Ferrari 166

Stupně vítězů

Jezdci (rekord Luigi Fagioli 5)

4. podium pro « Giuseppe Farinu »
4. podium pro « Juana Manuela Fangia »
1. podium pro Piera Taruffiho »

Vozy

14. podium pro « Alfu Romeo » nový rekord
4. podium pro « Ferrari »

Státy

17. podium pro « Itálii » nový rekord
4. podium pro « Argentinu »

Bodové umístění

V závorce body získané v této Grand Prix.

Jezdci

36 (9) bodů pro « Juana Manuela Fangia » Nový rekord
34 (4) bodů pro « Giuseppe Farinu »
6 (6) body pro Piera Taruffiho »
3 (3) body pro Consalva Sanesiho jediné body v kariéře
2 (2) bod pro Toulo de Graffenried »

Vozy

107 (18) bodů pro « Alfu Romeo » Nový rekord
27 (6) bodů pro « Ferrari »

Státy

87 (13) bodů pro « Itálii » Nový rekord
36 (9) bodů pro « Argentinu »
2 (2) body pro Švýcarsko »

Nejrychlejší kolo

Juan Manuel Fangio, Alfa Romeo, 2:51.1
4. nejrychlejší kolo pro « Juana Manuela Fangia »
7. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » Nový rekord
4. nejrychlejší kolo pro « Argentinu » Nový rekord
1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 24 » vyrovnaný rekord

Vedení v závodě

« Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 216 kol nový rekord
« Giuseppe Farina » byl ve vedeni 202 kol
« Alfa Romeo » byla ve vedení 426 kol nový rekord
« Argentina » byla ve vedení 216 kol. Nový rekord
« Itálie » byla ve vedení 212 kol.

Kola	km	Jezdec	%
1-23 kolo	167,44 Km	Juan Manuel Fangio	54,8 %
24-28 kolo	36,4 Km	Giuseppe Farina	11,9 %
29-42 kolo	101,92 Km	Juan Manuel Fangio	33,3 %

Fangio	Farina	Fangio

Postavení na startu

Juan Manuel Fangio 2:35.9 Alfa Romeo
5. Pole position pro « Juana Manuela Fangia » nový rekord
7. Pole position pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
5. Pole position pro « Argentinu » (nový rekord)
1. Pole position pro vůz se startovním číslem 24 »
4x první řadu získali « Giuseppe Farina » a « Juan Manuel Fangio » (nový rekord)
1x první řadu získali Luigi Villoresi »
20x první řadu získala « Alfa Romeo » (nový rekord)
2x první řadu získala « Ferrari »
14x první řadu získala « Itálie » (nový rekord)
8x první řadu získala « Argentina »

_______3_______ Luigi Villoresi Ferrari 2'39.3		_______2_______ Giuseppe Farina Alfa Romeo 2'37.8		_______1_______ Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 2'35.9
	_______5_______ Toulo de Graffenried Alfa Romeo 2'41.8		_______4_______ Consalvo Sanesi Alfa Romeo 2'40.3
_______8_______ Louis Rosier Talbot 2'52.7		_______7_______ Alberto Ascari Ferrari 2'46.0		_______6_______ Piero Taruffi Ferrari 2'45.2
	_______10_______ Rudi Fischer Ferrari 2'54.1		_______9_______ Peter Whitehead Ferrari 2'52.9
_______13_______ José Froilan González Talbot 2'57.3		_______12_______ Philippe Étançelin Talbot 2'57.3		_______11_______ Henri Louveau Talbot 2'56.2
	_______15_______ Yves Giraud-Cabantous Talbot 3'00.3		_______14_______ Stirling Moss HWM 2'58.4
_______18_______ Johnny Claes Talbot 3'02.5		_______17_______ Harry Schell Maserati 3'02.4		_______16_______ Peter Hirt Veritas 3'01.6
	_______20_______ George Abecassis HWM 3'03.8		_______19_______ Louis Chiron Maserati 3'03.1
				_______21_______ Guy Mairesse Talbot 3'12.0

Startovní listina

Č.	Pilot (počet GP)	Tým	Šasi	Motor
2	Ecurie Belge	Johnny Claes (7 GP)	Talbot-Lago T26C-DA	Talbot 4.5 L6
4	Privátní	Philippe Étançelin (7 GP)	Talbot-Lago T26C-DA	Talbot 4.5 L6
6	Privátní	Yves Giraud-Cabantous (5 GP)	Talbot-Lago T26C	Talbot 4.5 L6
8	Ecurie Rosier	Louis Rosier (7 GP)	Talbot-Lago T26C-DA	Talbot 4.5 L6
10	Ecurie Rosier	Henri Louveau (2 GP)	Talbot-Lago T26C	Talbot 4.5 L6
12	HW Motors	George Abecassis (1 GP)	HWM 51	Alta L4
14	HW Motors	Stirling Moss (1 GP)	HWM 51	Alta L4
16	Privátní	Peter Whitehead (3 GP)	Ferrari 125	Ferrari 1.5 V12C
18	Scuderia Ferrari	Luigi Villoresi (4 GP)	Ferrari 375	Ferrari 4.5 V12
20	Scuderia Ferrari	Alberto Ascari (5 GP)	Ferrari 375	Ferrari 4.5 V12
22	Alfa Romeo SpA	Giuseppe Farina (7 GP)	Alfa Romeo 159A	Alfa Romeo 1.5 L8C
24	Alfa Romeo SpA	Juan Manuel Fangio (7 GP)	Alfa Romeo 159A	Alfa Romeo 1.5 L8C
26	Alfa Romeo SpA	Toulo de Graffenried (5 GP)	Alfa Romeo 159A	Alfa Romeo 1.5 L8C
28	Alfa Romeo SpA	Consalvo Sanesi (2 GP)	Alfa Romeo 159	Alfa Romeo 1.5 L8C
28	Alfa Romeo SpA	Gianbattista Guidotti	Alfa Romeo 159	Alfa Romeo 1.5 L8C
30	Enrico Plate	Louis Chiron (6 GP)	Maserati 4CLT-48	Maserati 1.5 L4C
32	Enrico Plate	Harry Schell (3 GP)	Maserati 4CLT-48	Maserati 1.5 L4C
38	Ecurie Espadon	Rudi Fischer (1 GP)	Ferrari 212	Ferrari
40	Ecurie Belgique	Guy Mairesse (2 GP)	Talbot-Lago T26C	Talbot 4.5 L6
42	Privátní	José Froilan González (3 GP)	Talbot-Lago T26C-GS	Talbot 4.5 L6
44	Scuderia Ferrari	Piero Taruffi (2 GP)	Ferrari 375	Ferrari 4.5 V12
46	Privátní	Francis Rochat (DNS)	Simca Gordini T11	Gordini L4
48	Equipe Gordini	Robert Manzon (DNS)	Simca Gordini T15	Gordini L4s
48	Equipe Gordini	Maurice Trintignant (DNS)	Simca Gordini T15	Gordini L4s
50	Equipe Gordini	André Simon (DNS)	Simca Gordini T15	Gordini L4s
50	Ecurie Espadon	Peter Stæchelin (DNS)	Ferrari 166	Ferrari V12
52	Privátní	Peter Hirt (1 GP)	Veritas Meteor	Veritas 2.0 L6

Zajímavosti

V závodě debutovali Stirling Moss, Rudi Fischer, George Abecassis, Peter Hirt.

Pole position	Vítězství	Nej. kolo	Vedení

Juan Manuel Fangio	Juan Manuel Fangio	Juan Manuel Fangio	Juan Manuel Fangio	Giuseppe Farina
Alfa Romeo 159	Alfa Romeo 159	Alfa Romeo 159	Alfa Romeo 159	Alfa Romeo 159
2'35.9	2:07'53.64	2'51.1	37 kol	5 kol
168.108 km/h	143.444 km/h	153.174 km/h	269,36 km	36,4 Km

Stav MS

GP - body získané v této Grand Prix

*	Jezdec	Body	GP	*	Vůz	Body	GP	*	Stát	Body	GP
1	Juan Manuel Fangio	9	9	1	Alfa Romeo	18	18	1	Itálie	13	13
2	Piero Taruffi	6	6	2	Ferrari	6	6	2	Argentina	9	9
3	Giuseppe Farina	4	4					3	Švýcarsko	2	2
4	Consalvo Sanesi	3	3
5	Toulo de Graffenried	2	2

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii