Oskar Oehler

Z Multimediaexpo.cz

Oskar Oehler, po roce 1945 Oskar Olár, (* 8. leden 1904, Přerov^[1], † 26. květen 1973, Vídeň) byl český architekt.

Obsah 1 Život 2 Dílo 2.1 Nerealizované projekty 2.2 Po roce 1945 3 Výstavy 4 Reference 5 Literatura 6 Externí odkazy

Život

Narodil se v česko-německé rodině přerovského stavitele Františka Oehlera (nar. 1. 12. 1854) a jeho ženy Ludmily, rozené Koblihové (nar. 24. 12. 1870).^[1] V roce 1914 absolvoval českou národní školu a poté v roce 1921 německou reálku v Olomouci. Od roku 1921 studoval architekturu na německé technice v Brně. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou Elly Sonnenschein. V roce 1926 složil první státní zkoušku, studia ale z finančních důvodů nedokončil. Pracoval v atelérech architektů Jindřicha Kumpošta, Michala Maximiliána Scheera a Bohuslava Fuchse. V letech 1931-1933 pokračoval ve studiu na německé technice v Praze. Studia ale dokončil až po 2. světové válce na Českém vysokém učení technickém v Praze.

V roce 1931 se oženil se svou spolužačkou Elly Sonnenscheinovou a v roce 1932 se jim narodila dcera Renata. V letech 1932–1939 měli samostatnou projekční kancelář v Praze. V létě 1939 se rozhodli uprchnout před nacismem do Austrálie. Pokus ale nebyl úspěšný. Byli vězněni v Mnichově a v Berlíně. Poté žili v Ostravě. V roce 1944 byla Elly deportována do koncentračního tábora Terezín. Jejich dcera Renata se do konce války skrývala v Praze.

Po skončení 2. světové války manželé obnovili společnou projekční kancelář v Ostravě. Změnili si jméno na Olárovi. V roce 1949 odešli do Prahy, kde nejprve pracovali společně ve Stavoprojektu, v roce 1951 přešel Oskar Olár do Hutního projektu, kde pracoval jako hlavní specialista a později jako hlavní architekt. V roce 1964 odešel do důchodu.

V roce 1966 vystoupil z KSČ a následně byl vyškrtnut ze Svazu československých architektů. V roce 1971 emigroval do Vídně za svou dcerou. Zde v roce 1973 zemřel.

Dílo

• 1932 Vila Antonína a Marie Markových, čp. 820, Na Bateriích 13, Praha 6 - Střešovice,
• 1933–1934 Vila Ladislava Říhovského, Teplice nad Bečvou, Zbrašov 59,
• 1935–1936 Vila Josefa a Blaženy Kefurtových s ordinací, Praha 8-Bohnice, V Nových Bohnicích 34,
• 1936 pavilon Středomoravských elektráren, Středomoravská výstava, Přerov,
• 1936 dostavba tovární budovy a administrativní pavilon továrny Kazeto Karla Zejdy, Přerov, Husova 19,
• 1935-1936 přestavba zámku Václava Diviše Vysoký Hrádek, Březí u Týna nad Vltavou,
• 1936–1938 nájemní dům Karla Zejdy, Přerov, čp. 2300, Bartošova 14,
• 1937 Hotel Continental v Plzni,
• 1937 Vila Ing. Františka Wawerky, Lipník nad Bečvou, čp. 888, Loučská 29,
• 1936-1937 ubytovna „Bílý kříž“ beskydského turistického spolku, Staré Hamry
• 1937–1938 administrativní budova elektrárny S.M.E., Přerov, čp. 1917, Tržní 20,
• 1940-1941 Administrativní budova továrny Philippa Kneisla ve Všetulech,
• 1940 Dům nakladatelství Rodina v Praze, ^[2]

Nerealizované projekty

• 1930 přestavba a přístavba kina Odeon, Ostrava-Přívoz
• 1932 Sanatorium TBC Ústřední sociální pojišťovny, Vyšné Hágy

Většina předválečných projektů je společné dílo Oskara a Elly Oehlerových.

Po roce 1945

• Přestavba centra Moravské Ostravy, 1945
• Obytné sídliště zaměstnanců drátovny Báňské a hutní společnosti v Bohumíně, Pudlov 1946
• Hornické sídliště v Ostravě, 1946
• Synagoga v Ostravě, 1947
• Lázeňská kotelna a obytný dům v Teplicích nad Bečvou, 1947
• Lázeňská kolonáda v Teplicích nad Bečvou, 1947-49
• Administrativní budova dusíkárny Ostravských chemických závodů v Ostravě, 1947
• Janáčkova koncertní síň v Ostravě, 1949
• Gravitační přehradní nádrž a úpravna pitné vody v Klíčavě, 1949-55
• Náměstí Budovatelů v Praze, 1949
• Obytný dům zaměstnanců Hutního projektu v Praze, 1954-55
• Hrudkovny v Mníšku, 1952
• Závod černé metalurgie v Ejpovicích, 1953-56
• Hutní závod pro Československý pavilon na světové výstavě EXPO '58 v Bruselu, 1957-58
• Most ve Žďákově, 1958-67 (architektonické řešení: Karel Vejmelka)
• (Nové) ředitelství Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v Ostravě, 1961-65
• Interiéry hotelu Continental, Plzeň (1969)^[2]

Výstavy

• Elly a Oskar Oehlerovi-Olárovi / Architektonické dílo, Muzeum umění Olomouc, 10. dubna - 22. června 2008

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} Záznam o narození a křtu v matrice chrámu Páně svatého Vavřince mučedníka v Přerově, svazek 14, Zemský archiv v Opavě, inv. č. 10627, sig. Př I 49.
2. ↑ ^{2,0 2,1} ing. arch. Oskar Oehler-Olár [1904-1973] na stránkách PROSTOR architektura, interiér, design

Literatura

• Elly Oehler/Olárová 1905–1953. Oskar Oehler/Olár 1904–1973 : architektonické dílo, editoři Petr Pelčák, Vladimír Šlapeta, Ivan Wahla, Brno : Spolek Obecní dům Brno; Olomouc : Muzeum umění, 2007, ISBN 978-80-254-0967-1
• KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha : Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 221, 228, 285.  
• LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha : Fraktály, 2002. ISBN 80-86627-04-7. S. 142-143.  

Externí odkazy

• ing. arch. Oskar Oehler-Olár [1904-1973] na stránkách PROSTOR architektura, interiér, design

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii