V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Humanae vitae

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 2. 4. 2011, 08:20; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Humanae vitae („[předávání] lidského života“) je encyklika, kterou 25. července 1968 vydal papež Pavel VI. Zabývá se manželskou láskou a odpovědným rodičovstvím a striktně a jednoznačně odmítá antikoncepci (ve smyslu umělého zneplodnění dobrovolného pohlavního styku) jakožto ze samé podstaty mravně špatnou.

Encyklika vzbudila velký odpor uvnitř i v ně katolické církve a velká část katolíků učení encykliky dodnes nerespektuje. Na druhé straně je encyklika řadou autorů hodnocena jakožto vysloveně prorocký dokument, v němž Pavel VI. přesně předpověděl destruující vliv používání antikoncepce na společnost a rodinu, jehož pravdivost a prozíravost potvrdil dějinný vývoj.

Obsah

Obsah encykliky

Humanae vitae je především poselstvím o manželské lásce pochopené v souvislostech, o manželství jako cestě ke svatosti, o úctě ke Stvořiteli a přijetí naší stvořenosti.[1] Její stanoviska ohledně morální nepřípustnosti antikoncepce tak nejsou jejím primárním a prvoplánovým obsahem, ale až sekundární produktem katolického náhledu na manželství, který encyklika opakuje, prohlubuje a rozšiřuje.

Encyklika zdůrazňuje nerozlučitelnost dvojího významu manželského pohlavního styku: jednoty a plodnosti, který nelze oddělovat. Potvrzuje a dále rozvíjí tradiční postoj římskokatolické církve k sexualitě a plánovanému rodičovství, vyjádřený předtím např. v encyklice Casti connubii Pia XI. Odmítá ty způsoby kontroly početí, při nichž je záměrně způsobena neplodnost pohlavního styku (antikoncepci v užším slova smyslu) i umělý potrat. Naproti konstatuje mravní nezávadnost plánování potomstva pomocí metod přirozeného plánování rodičovství, kdy manželé „využívají přirozené dispozice“, pakliže k tomu existuje spravedlivý důvod.

Stanoviska encykliky později upřesnila, rozšířila a učitelskou autoritou podpořila řada dalších oficiálních církevních dokumentů (např. exhortace Familiaris consortio, encykliky Evangelium vitae a Veritatis splendor papeže Jana Pavla II. a encykliky Deus caritas est a Caritas in veritate papeže Benedikta XVI.).

Přijetí

Encyklika vzbudila obrovský rozruch a vyvolala zuřivý odpor jak vně, tak uvnitř církve. V katolickém teologickém prostředí dodnes existují silná disidentská stanoviska proti některým závěrům encykliky, byť postupem času jejich podpora pomalu slábne. Krátce po vydání encykliky vznikla dokonce vyjádření celých biskupských konferencí (německé, rakouské a kanadské), která se její obsah pokoušela zpochybnit nebo obejít.

Na druhé straně je encyklika řadou autorů hodnocena jakožto vysloveně prorocký dokument, v němž Pavel VI. přesně předpověděl destruující vliv používání antikoncepce na společnost a rodinu, jehož pravdivost a prozíravost potvrdil dějinný vývoj.[2]

Související sránky

Literatura

Reference

  1. Karel Skočovský: Encyklika, která změnila tvář církve
  2. viz např. Livio Melina: Prorocký charakter Humanae vitae a pravda ohľadne manželskej lásky a zodpovedného odovzdávania života (doc)

Externí odkazy