Tryskové předení

Z Multimediaexpo.cz

Tryskové předení je technologie výroby staplové příze pomocí proudu stlačeného vzduchu. Svazková příze (z angl.: fascinated yarn) vyrobená tryskovým (dříve také zvaným pneumatickým) předením má zcela zvláštní strukturu (viz mikroskopický snímek vpravo). Zatímco u jiných staplových přízí jsou všechna vlákna zkroucena do spirály, tvoří při tryskovém předení zákruty jen (červeně značený) svazek z asi 10 % vláken, který se obaluje kolem (zeleně znázorněného) vlákenného materiálu. ^[1]

Obsah 1 Princip tryskového předení, parametry strojů 2 Vlastnosti příze 3 Uplatnění technologie tryskového předení 4 Literatura 5 Reference

Princip tryskového předení, parametry strojů

Na snímku vpravo je schématický nákres funkce tryskového předení AJS (Air Jet Spinning) z konce 70. let minulého století. Hlavním pracovním orgánem stroje je spřádací komora se dvěma tryskami umístěná mezi průtahovým ústrojím a odtahovacími válečky. Tryskami se vhání navzájem protichůdné, speciálně nasměrované proudy vzduchu. Při průchodu materiálu komorou se větší část vláken ukládá témeř paralelně ve středu vznikající niti, zatímco se z tzv. okrajových vláken tvoří svazek, který se ovíjí ve tvaru šroubovice kolem jádra niti. ^[2] Stroji se předkládá posukovaný pramen, který průtahové ústrojí až 250 x zjemňuje. Rotace vzduchových proudů dosahuje až 3 milionů otáček za minutu při tlaku cca 5 kg/cm², zákruty příze se odhadují na 200 000-300 000 / min., počet zákrutů se nedá přesně nastavit. První stroje pracovaly s dodávkou hotové příze do 180 m/min. O dvacet let později se objevila zdokonalená konstukce tryskových zařízení, která umožňuje oddělení většího počtu vláken k tvorbě zákrutu. Stroj má postatně vyšší výkon a vyrábí mnohem kvalitnější přízi. ^[3] Čeští odborníci kritizovali (v roce 2002) na stroji naprosto nevyhovující průtahové ústrojí a časté ucpávání trysek během provozu. ^[4] Technické podrobnosti nejsou (v roce 2010) veřejně známé.

Vlastnosti příze

Podle dosavadních zkušeností se dají touto technologií zpracovávat všechny druhy vláken, které jsou vhodné pro spřádání česané bavlny a vlny, umělých staplových vláken a směsí z těchto materiálů. Svazkové příze v jemnostech od 10 do 100 tex dosahují průměrně 80 % pevnosti klasické prstencové příze, mají nižší tažnost a srovnatelnou stejnoměrnost s klasickými přízemi.

Uplatnění technologie tryskového předení

První seriově vyráběné stroje přišly na trh v roce 1980 z Japonska. Používaly se s odváděcí rychlostí do 180 m /min. převážně k výrobě jemnějších přízí ze směsi PES/česaná bavlna. Do roku 1985 se prodalo 538 strojů, hlavně do USA, ^[5] což odpovídalo cca. 0,06 % světové přádní kapacity. V Evropě se omezilo tryskové předení na několik ojedinělých zkoušek. V roce 2003 představila japonská firma Murata novou generaci tryskových strojů – Vortex (z angl. vír). ^[6] Stroje dosahují odváděcí rychlosti až 450 m/min., dá se na nich zpracovávat více druhů vláken a příze je mnohem kvalitnější než výrobky původních tryskových dopřádaček. Strojírna uvádí řadu přádelen, ^[7] které používají její stroje k výrobě nejrůznějších tkalcovských a pletařských přízí. S 28 stroji (672 přádních jednotek) má v roce 2010 jedna indická firma údajně největší tryskovou přádelnu na světě. ^[8] Jediná alternativa k japonskému produktu je stroj švýcarské firmy Rieter ^[9] vyráběný od roku 2006 v závodě této firmy v Ústí nad Orlicí, kde byl také zčásti vyvinut. ^[10] Stroj má srovnatelnou technickou úroveň s japonskou konkurencí, kvalita vyráběné příze je kontinuálně elektronicky kontrolována, obsluha plně automatizována. Údaje o počtu prodaných strojů nejsou známé.

Literatura

• Hofer: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997, ISBN 3-87150-518-8

Reference

1. ↑ Struktura svazkové příze (německy): http://elib.uni-stuttgart.de/opus/volltexte/2007/3287/pdf/Doktorarbeit_von_Hosien_Hasani_2.pdf
2. ↑ Popis technologie AJS (anglicky): http://www.amazines.com/Education/article_detail.cfm/386269?articleid=386269
3. ↑ Porovnání vlastností AJS/Vortex (anglicky): http://textilearticles.co.cc/0066.htm
4. ↑ Ing.Klička: "Vývoj textilního strojírenství... " (str. 74): http://www.vaclavklicka.org/images/Kniha.pdf
5. ↑ První tryskové dopřádací stroje (anglicky): http://www.encyclopedia.com/doc/1G1-3987127.html
6. ↑ Vortex v roce 2003 Anglicky: http://www.muratec.net/tm/newstopics/newsletter/pdf/2003summer.pdf
7. ↑ Přádelny se stroji Vortex (anglicky): http://www.muratec.net/tm/products/vortex/vortex_001.html
8. ↑ Největší trysková přádelna (anglicky): http://www.visaka.in/yarn.php
9. ↑ Tryskový dopřádací stroj Rieter (německy): http://www.rieter.com/de/textile/kurzstapelgarn/luftduesenspinnen/luftduesenspinnmaschine-j-10/
10. ↑ Podnikatelský projekt roku 2006: http://www.czechinvest.org/data/files/pp-roku-tz-priloha-389.pdf

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii